1504/2008
Zvláštní příspěvek k důchodu: potřebná délka trvání vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody
Ejk 735/2006
Zvláštní příspěvek k důchodu: potřebná délka trvání vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody
k § 5 zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů
Pro stanovení délky trvání vazby a výkonu trestu odnětí svobody zakládající nárok na zvláštní příspěvek k důchodu dle § 5 odst. 1 písm. c) bodu 1 zákona č. 357/2005 Sb. je rozhodující skutečná délka neoprávněného pobytu ve vazbě a výkonu trestu odnětí svobody, nikoliv pouze doba, na kterou byl občan odsouzen. Jestliže byl občan odsouzen sice na 12 měsíců, ale byl propuštěn dříve, byť jen o 6 dnů, není splněna podmínka neoprávněného výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody po celkovou dobu alespoň 12 měsíců.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 10. 2006, čj. 20 Cad 43/2006-13)
Věc:
Karel S. proti České správě sociálního zabezpečení o zvláštní příspěvek k důchodu.Žalobce podal dne 27. 3. 2006 u Okresní správy sociálního zabezpečení v Ostravě žádost o zvláštní příspěvek k důchodu podle zákona č. 357/2005 Sb. z důvodu neoprávněného výkonu vazby a trestu odnětí svobody po dobu celkem alespoň 12 měsíců, a to v období od 15. 5. 1954 do 24. 6. 1954 a od 25. 6. 1954 do 9. 5. 1955. Dle potvrzení Vězeňské služby ČR, generálního ředitelství, vykonal vazbu od 15. 5. 1954 do 24. 6. 1954 a trest odnětí svobody od 25. 6. 1954 do 9. 5. 1955. Dle rozhodnutí Vojenského obvodního soudu v Plzni ze dne 16. 4. 1993 byl podle § 14 odst. 1 písm. f) a odst. 3 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, zrušen rozsudek NVS Plzeň ze dne 24. 6. 1954 ve všech výrocích, jímž byl žalobce uznán vinným trestným činem vyhýbání se služební povinnosti a byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku.
Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutím ze dne 2. 5. 2006 zamítla žádost žalobce o poskytnutí zvláštního příspěvku ve výši 2 500 Kč. Rozhodnutí odůvodnila tak, že podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. c) bodě 1 zákona č. 357/2005 Sb. byly splněny za dobu od 15. 5. 1954 do 9. 5. 1955, tedy po dobu kratší 12 měsíců. Nárok na poskytnutí zvláštního příspěvku z tohoto důvodu tedy nevznikl.
Žalobce v žalobě tvrdil, že podmínku nejméně dvanácti měsíců výkonu trestu odnětí svobody splnil, neboť na tuto dobu byl odsouzen a jen v důsledku amnestie mu byl trest o šest dní zkrácen. Vzhledem k uvedenému pro tvrdost zákona nedosáhl finanční
satisfakce
.Krajský soud v Ostravě žalobu zamítl.
Z odůvodnění:
Žalobce žalobou namítal, že splnil dobu alespoň dvanácti měsíců výkonu vazby a trestu odnětí svobody, neboť na tuto dobu byl odsouzen a z důvodu milosti byl o 6 dní dříve z výkonu trestu propuštěn. Soud by měl tuto tvrdost zákona ve svém rozhodnutí zohlednit.
Krajský soud nepřisvědčil žalobcově námitce, že splnil podmínku dvanácti měsíců vazby a výkonu trestu. Je pravda, že žalobce byl na 12 měsíců nepodmíněně odsouzen, ale ve skutečnosti byl propuštěn o šest dnů dříve, tedy vykonal trest odnětí svobody jen v trvání 11 měsíců a 24 dnů. Ustanovení § 5 odst. 1 písm. c) bodu 1 zákona č. 357/2005 Sb. stanoví celkovou dobu pobytu v neoprávněném výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody alespoň po dobu 12 měsíců. Za neoprávněný pobyt je nutno považovat skutečnou dobu pobytu ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody, nikoliv pouze dobu, na kterou byl občan odsouzen, nebyl-li ve skutečnosti v tomto rozsahu trest vykonán.
Vzhledem k tomu, že výše citované ustanovení stanoví obecně 12 měsíců, soud si nejdříve musel vyhodnotit, co je to doba dvanácti měsíců. Vzhledem k tomu, že podmínka zařazení v zařízeních vyjmenovaných v § 5 odst. 1 písm. c) bodu 1 cit. zákona je vázána na zákon o soudní rehabilitaci, a vzhledem k tomu, že zvláštní příspěvek k důchodu je nárokem patřícím do oblasti vztahů důchodového pojištění, bylo nutno užít odpovídajícího ustanovení počítání času v důchodovém zabezpečení - § 113c zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Žalobce byl držen ve vazbě od 15. 5. 1954 do 24. 6. 1954 a ve výkonu trestu odnětí svobody od 26. 6. 1954 do 9. 5. 1955. Datum 15. 5. 1954 je rozhodné pro určení počátku lhůty počítané podle měsíců. Nutno konstatovat, že posledním dnem skutečného výkonu trestu odnětí svobody, který se číslem shoduje se dnem určujícím počátek lhůty, je den 15. 4. 1955. V tento den žalobce ukončil jedenáctý měsíc ve výkonu trestu, a zbývající část, i když nadále ve věznici pobýval až do 9. 5. 1955, mu z hlediska předmětného nároku již nelze hodnotit. Zvláštní příspěvek k důchodu se poskytuje jen za ukončených dvanáct měsíců skutečného výkonu trestu odnětí svobody, nikoliv pouze započatých.
Soud nemohl přisvědčit ani námitce o zohlednění tvrdosti zákona. Pouze ministr práce a sociálních věcí může odstraňovat tvrdosti zákona, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení (§ 4 odst. 3 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). Krajský soud při přezkoumání rozhodnutí správního orgánu přezkoumává zákonnost správního rozhodnutí, a proto nemůže vzhledem k uvedenému v rámci svého řízení a rozhodnutí odstraňovat tvrdost zákona.
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.