344/2004
Zrušení živnostenského oprávnění pro porušení práv. předpisů
Ej 71/2004
Živnostenské podnikání: zrušení živnostenského oprávnění pro porušení právních předpisů závažným způsobem
k § 58 odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 286/1995 Sb. a zákona č. 356/1999 Sb.
k § 21 odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 304/1997 Sb.
k § 15 odst. 1 vyhlášky č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě
k § 15 odst. 1 písm. a) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách
Předražení jízdného [§ 15 odst. 1 písm. a) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách] a nevydání řádného dokladu o zaplacení jízdného (§ 21 odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, a § 15 odst. 1 vyhlášky č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě) lze považovat za závažné porušení právních předpisů, které může být důvodem pro zrušení živnostenského oprávnění na provozování koncesované živnosti "taxislužba" podle ustanovení § 58 odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenského zákona.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 12. 2003, čj. 3 As 24/2003-72)
Věc:
Pavel G. v P. proti Magistrátu hlavního města Prahy o živnostenské oprávnění, o kasační stížnosti žalobce.Úřad městské části Praha 17, živnostenský odbor, dne 16. 5. 2002 zrušil podle ustanovení § 58 odst. 3 živnostenského zákona žalobcovo živnostenské oprávnění na provozování koncesované živnosti "taxislužba" a rozhodl, že platnost živnostenského oprávnění zaniká dnem právní moci tohoto rozhodnutí. Živnostenské oprávnění bylo žalobci zrušeno pro porušení ustanovení § 21 odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, § 15 odst. 1 vyhlášky č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě, a dále pak pro porušení ustanovení § 15 odst. 1 písm. a) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, a článku 2 vyhlášky hlavního města Prahy č. 24/2000, o maximálních cenách osobní taxislužby.
Magistrát hlavního města Prahy dne 1. 8. 2002 odvolání žalobce zamítl a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil.
Proti rozhodnutí o odvolání podal žalobce správní žalobu, kterou Městský soud v Praze kasační stížností napadeným rozsudkem ze dne 18. 3. 2003 zamítl, neboť dospěl k závěru, že žalovaný posoudil věc po skutkové i právní stránce správně, a tedy že rozhodl v souladu se zákonem.
Rozsudek Městského soudu napadl žalobce kasační stížností, v níž především brojil proti nesprávnému posouzení právní otázky tímto soudem.
Skutkový příběh spočíval v tom, že žalovaný po provedené kontrolní jízdě dne 2. 4. 2002, zaměřené na dodržování cenových předpisů, vydal kontrolním pracovníkům ručně psanou stvrzenku, na níž byly požadované údaje vyplněny nepravdivě, případně nebyly uvedeny vůbec, a stvrzenka byla vystavena na částku 600 Kč, ačkoliv za provedenou jízdu mohla být podle článku 2 vyhlášky hlavního města Prahy č. 24/2000 účtována maximální cena 120 Kč.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl podle § 110 odst. 1 věty druhé s. ř. s.
Z odůvodnění:
Vzhledem k tomu, že jedním ze stěžovatelem uváděných právních důvodů kasační stížnosti je ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., je třeba se nejprve vyjádřit k dopadu tohoto ustanovení. K tomuto ustanovení Nejvyšší správní soud konstatuje, že význam nesprávného právního posouzení věci spočívá v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní předpis nebo je aplikován správný právní předpis, který je však nesprávně vyložen. Taková pochybení Nejvyšší správní soud v napadeném rozhodnutí Městského soudu v Praze neshledal. Soud I. stupně nezjistil, že by žalovaný na zjištěný skutkový stav aplikoval nesprávný právní předpis nebo že by aplikovaný správný předpis nesprávně vyložil.
Podle ustanovení § 58 odst. 3 živnostenského zákona může příslušný živnostenský úřad živnostenské oprávnění zrušit nebo v odpovídajícím rozsahu provozování živnosti pozastavit, jestliže podnikatel závažným způsobem porušil nebo porušuje podmínky stanovené rozhodnutím o udělení
koncese
, tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy. Z dikce tohoto ustanovení plyne, že dříve, než správní orgán přistoupí ke zrušení živnostenského oprávnění, musí posoudit porušení povinností vyplývajících ze zvláštních zákonů jednáním podnikatele a určit, zda toto porušení je možné považovat za porušení zvlášť závažné. Žalovaný i správní orgán I. stupně věc v průběhu správního řízení posoudili a v mezích správního uvážení, které jim umožňuje ustanovení § 58 odst. 3 živnostenského zákona, shledali, že prokázaná porušení zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, a prováděcích předpisů lze považovat za závažné porušení podmínek stanovených zvláštními zákony, a tedy že podmínky pro odebrání živnostenského oprávnění podle citovaného ustanovení splněny byly. Porušení zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, kterého se stěžovatel dopustil, znamená svým charakterem velice závažné porušení tohoto právního předpisu; nejinak je tomu v případě žalobcova porušení zákona č. 526/1990 Sb., o cenách. Soud I. stupně správně shledal, že závažná porušení dvou právních předpisů mohl správní orgán oprávněně vnímat jako důvod pro zrušení živnostenského oprávnění podle ustanovení § 58 odst. 3 živnostenského zákona. (ouč)
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.