Vydání 5/2007

Číslo: 5/2007 · Ročník: V

1169/2007

Zdravotnictví: zrušení registrace nestátního zdravotnického zařízení

Ejk 419/2006
Zdravotnictví: zrušení registrace nestátního zdravotnického zařízení
k § 13 odst. 1 písm. a) zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění zákonů č. 258/2000 Sb. a č. 121/2004 Sb.
k § 3 odst. 1 písm. c) a odst. 3 zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta
Důsledkem pravomocného odsouzení provozovatele nestátního zdravotnického zařízení
pro úmyslný trestný čin je podle § 13 odst. 1 písm. a) zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, zrušení registrace nestátního zdravotnického zařízení. Skutečnosti, které vedly ke spáchání úmyslných trestných činů, okolnosti jejich spáchání, jakož i důsledky zrušení registrace projevující se v osobním a profesním životě provozovatele zdravotnického zařízení, nejsou pro posouzení věci rozhodné.
(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 3. 2006, čj. 7 Ca 199/2004-38)
Věc:
MUDr. Libor P. proti Ministerstvu zdravotnictví o zrušení registrace nestátního zdravotnického zařízení.
Žalovaný rozhodnutím ze dne 11. 8. 2004 zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 15. 6. 2004, kterým byla zrušena registrace nestátního zdravotnického zařízení s místy provozování ve Frýdlantu nad Ostravicí a v Havířově. Tato zařízení provozoval žalobce. Ve svém rozhodnutí žalovaný odkázal na pravomocný trestní příkaz Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 19. 2. 2004, kterým byl žalobce odsouzen za úmyslný trestný čin. Přestal tak splňovat jednu z nutných podmínek způsobilosti k výkonu povolání lékaře ve smyslu § 3 odst. 1 písm. c), odst. 3 zákona č. 95/2004 Sb. Podle § 13 odst. 1 písm. a) zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, byla pak důvodně zrušena registrace nestátního zdravotnického zařízení provozovaného žalobcem. Důsledky tohoto rozhodnutí projevující se v osobním a profesním životě žalobce pak správní orgány nejsou oprávněny zkoumat.
Žalobce rozhodnutí žalovaného napadl žalobou u Městského soudu v Praze. Namítl, že žalovaný nedoplnil řízení o důkazy navržené v odvolání a nepřihlédl ke skutečnosti, že k celé záležitosti došlo nejen v důsledku neznalosti v oblasti účetnictví a vedení související evidence, ale i v důsledku chování a postupu Nemocnice T. V žalobě také poukázal na své odvolání proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, v němž namítal, že bezúhonnost lékaře se posuzuje na základě předloženého výpisu z rejstříku trestů. V případě žalobce byla bezúhonnost posuzována s využitím jiného dokladu, přitom v době vydání správního rozhodnutí nebyl záznam v rejstříku trestů proveden. Trest v podobě zrušení registrace by pro žalobce znamenal konec působení plastického chirurga, což není úměrné povaze jeho protiprávního jednání.
Městský soud v Praze žalobu zamítl.
Z odůvodnění:
Podle § 13 odst. 1 písm. a) věta před středníkem zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, orgán příslušný k registraci zruší registraci, jestliže provozovatel nestátního zařízení pozbyl osvědčení nebo souhlas nebo způsobilost k výkonu zdravotnického povolání podle zvláštních právních předpisů nebo povolení.
Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 95/2005 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, má způsobilost k výkonu povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta ten, kdo je bezúhonný. Podle odst. 3 tohoto ustanovení se pro účely tohoto zákona za bezúhonného považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin nebo za trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s poskytováním zdravotní péče, nebo ten, na něhož se hledí, jako by nebyl odsouzen. Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů, který nesmí být starší 90 dnů. Doklad o bezúhonnosti se vyžaduje vždy před zahájením výkonu zdravotnického povolání a v odůvodněných případech též na vyžádání zaměstnavatele, jde-li o zaměstnance, nebo správního úřadu, který lékaři, zubnímu lékaři nebo farmaceutovi vydal oprávnění k provozování zdravotnického zařízení podle zvláštního právního předpisu.
V předmětné věci není mezi účastníky řízení spor o tom, že žalobce byl pravomocně odsouzen pro trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 2 trestního zákona pro trestný čin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 125 odst. 1 trestního zákona. Oba tyto trestné činy jsou trestnými činy úmyslnými. Jediným možným důsledkem této skutečnosti je tedy podle § 13 odst. 1 písm. a) zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, zrušení registrace nestátního zdravotnického zařízení. Správní orgán prvního stupně postupoval tedy v souladu se zákonem, jestliže registraci takového zařízení provozovaného žalobcem zrušil. Námitka žalobce, že jeho bezúhonnost byla posuzována využitím jiného dokladu než je výpis z evidence rejstříku trestů, není případná. Výpis z evidence rejstříku trestů se vyžaduje před zahájením výkonu zdravotnického povolání. Správní orgán v případě žalobce hodnotil skutečnost, zdali žalobce, který byl před pravomocným odsouzením pro úmyslný trestný čin bezúhonný, bezúhonnost, resp. způsobilost k výkonu zdravotnického povolání, pozbyl. Tato skutečnost se nepochybně podává právě z trestního příkazu s vyznačenou doložkou právní moci, jakož i z oznámení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 27. 4. 2004, které jsou součástí správního spisu. Na základě těchto podkladů byl potom správní orgán povinen registraci zrušit, aniž by se dále výpisem z evidence rejstříku trestů jakkoliv zabýval. Žalobce v odvolání nenavrhoval provedení důkazů, žalobní námitka vytýkající žalovanému jejich neprovedení není důvodná. Skutečnosti, které vedly žalobce ke spáchání výše popsaných trestných činů, okolnosti jejich spáchání, jakož i důsledky zrušení registrace projevující se v osobním a profesním životě žalobce, nejsou pro posouzení věci rozhodné. Žalovaný postupoval v souladu se zákonem, pokud se jimi nezabýval.

Zasílání aktuálního vydání na e-mail


Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.