Zdravotnictví: charakter záznamu o postupu léčby pacienta a o provedeném lékařském vyšetření
k § 77 odst. 1 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákonů č. 548/1991 Sb. a č. 285/2002 Sb.
Rozdíl mezi lékařským posudkem ve smyslu § 77 odst. 1 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, a zdravotnickou dokumentací, kterou jsou zdravotnická zařízení povinna vést podle § 67b odst. 1 téhož zákona, spočívá v tom, že zdravotnická dokumentace obsahuje výhradně údaje o zdravotním stavu pacienta, průběhu jeho léčení a postupu při poskytování zdravotní péče, zatímco v lékařském posudku se lékař vyjadřuje k určité právně významné otázce na základě posouzení zdravotního stavu pacienta. Typickým příkladem lékařského posudku je posudek o zdravotní způsobilosti zaměstnance k výkonu určitého druhu práce, posudek o tom, zda nemoc, kterou pacient trpí, je nemocí z povolání, či o tom, je-li dotyčná osoba zdravotně způsobilá pro vydání zbrojního průkazu.
(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2007, čj. 9 Ca 86/2006-27**) )
Věc:
Valentýn P. proti Magistrátu hlavního města Prahy o vydání rozhodnutí.
Žalobce se dne 7. 10. 2005 obrátil na žalovaného s žádostí o přezkoumání lékařské zprávy MUDr. Josefa M. ze dne 30. 9. 2003 podle § 77 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. V této žádosti žalovaný uvedl, že se s žádostí o přezkoumání obrátil na MUDr. J. M. dne 1. 9. 2004, ale neobdržel od něho žádnou odpověď, ani mu není známo, že by žádost předložil ředitelce Studentského zdravotního ústavu Praha. Žalovaný žalobci odpověděl sdělením ze dne 20. 10. 2005, ve kterém uvedl, že předmětný dokument není lékařským posudkem ve smyslu § 77 zákona č. 20/1966 Sb., ale že se jedná o záznamy a výpisy ze zdravotnické dokumentace.
Žalobou proti nečinnosti se žalobce domáhal toho, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí o tom, zda lékařskou zprávu potvrzuje, nebo ji zrušuje a věc vrací Studentskému zdravotnímu ústavu Praha k dalšímu řízení. Namítá, že dokument byl vytištěn na tiskopise SEVT 14 1440 s předtištěným textem
„LÉKAŘSKÁ ZPRÁVA – NÁLEZ“
, a že představuje písemný posudek o zdravotním stavu s údaji o anamnéze, objektivním vyšetření a závěrem s uvedením diagnózy. Protože MUDr. Josef M. ani ředitelka zdravotnického zařízení nevyhověli žádosti žalobce o přezkoumání uvedené listiny, měli dle názoru žalobce postupovat podle § 77 odst. 5 zákona č. 20/1966 Sb. a žádost postoupit jako odvolání zřizovateli nebo registrujícímu orgánu, který je povinen zprávu přezkoumat. Žalovaný ale zprávu nepřezkoumal ani do 60 dnů od doručení podnětu k přezkumu.
Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě především uvedl, že záznamy ze zdravotnické dokumentace, které žalobce požaduje přezkoumat, nejsou lékařským posudkem. Je nerozhodné, na jakém tiskopise a s jakým předtištěným názvem byl záznam ze dne 30. 9. 2003 učiněn; rozhodující je obsah, smysl a účel listiny. Ze strany žalovaného se nejednalo o nečinnost. Žalovaný dále poukázal na to, že žalobce se s žádostí o přezkum na žalovaného obrátil dne 7. 10. 2005, více než dva roky poté, co byl záznam ze dne 30. 9. 2003 učiněn.
Městský soud v Praze žalobu zamítl.
Z odůvodnění:
Pro rozhodnutí ve věci samé je klíčové rozřešení otázky, zda předmětná lékařská zpráva vypracovaná dne 30. 9. 2003 MUDr. Josefem M. ohledně zdravotního stavu žalobce je či není lékařským posudkem ve smyslu § 77 odst. 1 zákona č. 20/1966 Sb. Pakliže tomu tak není, nemůže obstát tvrzení žalobce o protiprávní nečinnosti žalovaného, neboť zákonná povinnost správního úřadu konat (přezkoumat napadený lékařský posudek), zakotvená v § 77a odst. 1 téhož zákona, se upíná pouze k lékařským posudkům.
Soudu v dané věci nezbylo než přisvědčit žalovanému, že lékařská zpráva MUDr. Josefa M. ze dne 30. 9. 2003 není lékařským posudkem, který zdravotnická zařízení v souladu s § 77 odst. 1 zákona č. 20/1966 Sb. vydávají prostřednictvím lékařů (nebo klinických psychologů) při výkonu zdravotní péče na základě posouzení zdravotního stavu pacienta. Soud se plně ztotožňuje se žalovaným, že pro posouzení charakteru předmětné listiny je nepodstatný druh tiskopisu, na kterém byla lékařská zpráva zachycena, ale že podstatný je obsah dané listiny. Text předtištěný na tiskopisu použitém lékařem v souzené věci navíc nemá žádnou vypovídací hodnotu o obsahu zprávy. Gramatickým výkladem slovního spojení
„Lékařská zpráva – nález“
lze dospět pouze k obecnému závěru, že listina takto nadepsaná obsahuje zprávu lékaře (o zjištěném zdravotním stavu pacienta), resp. zachycuje nález, který lékař ohledně zdravotního stavu pacienta při vyšetření učinil.
Z výše citovaných ustanovení zákona č. 20/1966 Sb. plyne, že je zapotřebí rozlišovat mezi lékařským posudkem ve smyslu § 77 odst. 1 tohoto zákona a zdravotnickou dokumentací, kterou jsou zdravotnická zařízení povinna vést podle § 67b odst. 1 téhož zákona. Zásadní rozdíl mezi lékařským posudkem a zdravotnickou dokumentací spočívá dle náhledu soudu v tom, že zdravotnická dokumentace zachycuje výhradně zdravotní stav pacienta, průběh jeho léčení a postup při poskytování zdravotní péče, zatímco v lékařském posudku se lékař vyjadřuje k určité právně významné otázce, a to na základě posouzení zdravotního stavu pacienta. Typickým příkladem lékařského posudku je posudek o zdravotní způsobilosti zaměstnance k výkonu určitého druhu práce, posudek o tom, zda nemoc, kterou pacient trpí, je nemocí z povolání, či posudek o tom, je-li dotyčná osoba zdravotně způsobilá pro vydání zbrojního průkazu. Z nastíněných příkladů zřetelně vyplývá, že lékařský posudek se neomezuje na prosté zachycení skutečností zjištěných při vyšetření zdravotního stavu pacienta a doporučení lékaře majících za cíl tento zdravotní stav
ovlivnit, jak tomu bylo v případě lékařské zprávy MUDr. M.; v lékařském posudku je na základě skutečností zjištěných ohledně zdravotního stavu posuzované osoby činěn závěr významný pro posouzení jiné otázky, k níž se posudek vyslovuje, a jejíž zodpovězení závisí právě na zhodnocení zdravotního stavu dotyčné osoby.
V lékařské zprávě ze dne 30. 9. 2003 MUDr. M. zachytil pouze údaje o aktuálním zdravotním stavu žalobce, k nimž dospěl při jeho vyšetření, jakož i doporučení, která žalobci poskytl s cílem zlepšit jeho zdravotní stav (dieta, zvyšování fyzické výkonnosti). Jmenovaný lékař se ve zprávě nevyjadřuje k žádné právně významné otázce, jež by se zjištěným zdravotním stavem žalobce nějak souvisela, jinými slovy žádnou takovou otázku na základě zjištěného zdravotního stavu pacienta neposuzuje. Předmětná lékařská zpráva je nepochybně „jen“ záznamem lékaře o provedeném vyšetření pacienta a poskytnutých doporučeních, tedy součástí zdravotnické dokumentace, kterou byl MUDr. M. ze zákona povinen o vyšetření žalobce pořídit. Nejedná se tudíž o znalecký posudek ve smyslu § 77 odst. 1 zákona č. 20/1966 Sb., a žalovaný proto nepochybil, když k přezkoumání předmětné lékařské zprávy MUDr. M. nepřikročil, neboť, jak již bylo řečeno shora, přezkoumání tohoto dokumentu by bylo namístě pouze v případě, pokud by se skutečně jednalo o lékařský posudek. (...)