1903/2009
Zaměstnanost: vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání pro plnou invaliditu
Zaměstnanost: vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání pro plnou invaliditu
k § 25 odst. 2 písm. f) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti*)
Uchazeče o zaměstnání, který je plně invalidní, bylo možné v souladu s § 25 odst. 2 písm. f) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění do 31. 12. 2008, vyřadit z tohoto důvodu z evidence uchazečů o zaměstnání nejdříve ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. k 1. 10. 2004, a to i v případě, že datum prokázaného vzniku plné invalidity předchází datu účinnosti zákona ().
lex retro non agit
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 3. 2009, čj. 4 Ads 174/2008-257)
Věc:
Stanislav M. proti Ministerstvu práce a sociálních věcí o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, o kasační stížnosti žalobce.Rozhodnutím Úřadu práce v Šumperku ze dne 6. 12. 2004 byl žalobce vyřazen ke dni 1. 10. 2004 z evidence uchazečů o zaměstnání. V odůvodnění svého rozhodnutí správní orgán uvedl, že podle § 25 odst. 2 písm. f) zákona o zaměstnanosti se nemůže stát uchazečem o zaměstnání fyzická osoba v době, po kterou je plně invalidní podle § 39 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále též "zákon o důchodovém pojištění"). Proto žalobce nesplňoval podmínku stanovenou zákonem pro vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání.
Podané odvolání žalovaný rozhodnutím ze dne 24. 5. 2005 zamítl a správní rozhodnutí I. stupně potvrdil. Žalovaný vycházel ze sdělení OSSZ ze dne 5. 11. 2004, z něhož vyplynulo, že zdravotní stav jmenovaného odpovídal plné invaliditě. V důsledku této skutečnosti a v důsledku změny zákona, který s účinností od 1. 10. 2004 nepřipouští vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání občana, který je plně invalidní podle § 39 odst. 1 písm. a) zákona o důchodovém pojištění, proto úřad práce zahájil řízení o vyřazení žalobce z evidence uchazečů o zaměstnání. Žalovaný celou záležitost prověřoval písemným dotazem u ČSSZ, úseku lékařské posudkové služby - referátu LPS Šumperk. Podle sdělení ze dne 28. 4. 2005 žalovaný zjistil, že žalobce v současnosti žádný invalidní důchod nepobírá, protože se nepodrobil vyšetření zdravotního stavu, ale po stránce posudkové pravděpodobně stále jeho zdravotní stav odpovídá plné invaliditě podle § 39 odst. 1 písm. a) zákona o důchodovém pojištění.
Rozhodnutí žalovaného napadl žalobce u Městského soudu v Praze žalobou, kterou tento soud zamítl rozsudkem ze dne 3. 6. 2008. Při právním hodnocení věci vyšel soud z § 25 odst. 2 písm. f) zákona o zaměstnanosti, podle něhož se uchazečem o zaměstnání nemůže stát fyzická osoba, která je plně invalidní podle § 39 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Podle § 30 odst. 1 písm. a) zákona o zaměstnanosti platí, že úřad práce rozhodnutím vyřadí z evidence uchazeče o zaměstnání, jestliže nastala některá ze skutečností bránících zařazení nebo vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, které jsou uvedeny v § 25 téhož zákona. Z dokladů založených ve správních spisech bylo podle soudu prokázáno, že žalobce je plně invalidní ve smyslu § 39 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Úřad práce proto postupoval správně, neboť rozhodl o vyřazení žalobce z evidence uchazečů o zaměstnání v souladu s § 30 odst. 1 písm. a) zákona o zaměstnanosti.
Proti rozsudku městského soudu brojil žalobce (stěžovatel) kasační stížností. Domnívá se, že nemohl být z evidence uchazečů o zaměstnání vyřazen ke dni 1. 10. 2004, když ještě dne 22. 11. 2004 v ní byl úřadem práce veden. Po odebrání důchodu v roce 1993 byl stěžovatel veden na úřadu práce jako strojvedoucí, nikoliv jako částečně invalidní důchodce.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.
Z odůvodnění:
(...) Další námitka stěžovatele se týká samotného řízení před úřadem práce. Stěžovatel namítá, že nemohl být vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání v souladu s platným právem ke dni 1. 10. 2004, když ještě dne 22. 11. 2004 byl zařazen v evidenci, o čemž vypovídá téhož dne vystavené potvrzení o vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání. Z toho stěžovatel dovozuje nesprávné posouzení právní otázky týkající se stanovení okamžiku, k němuž byl z evidence uchazečů o zaměstnání vyřazen, což by způsobovalo nezákonnost napadeného rozsudku městského soudu. Této námitce Nejvyšší správní soud rovněž nepřisvědčil, a to z následujících důvodů. Ustanovení § 25 odst. 2 písm. f) zákona o zaměstnanosti, ve znění do 31. 5. 2005, upravovalo překážku vedení uchazeče o zaměstnání z důvodu plné invalidity podle § 39 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Návazně na tuto překážku potom § 30 upravoval mechanismus vyřazení uchazeče o zaměstnání z evidence. Konkrétně v této věci úřad práce uplatnil § 30 odst. 1 písm. a) tohoto zákona, toto ustanovení znělo následovně:
"Uchazeče o zaměstnání úřad práce z evidence uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřadí, jestliže nastala některá ze skutečností bránících zařazení nebo vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, které jsou uvedeny v § 25, s výjimkou skutečností uvedených v odstavci 2 písm. a), d) a e)."
Podle § 30 odst. 3 věty první téhož zákona dále platilo, že "vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání se provede dnem, kdy nastala některá ze skutečností uvedených v odstavcích 1 a 2".
V posuzované věci je zřejmé, že stěžovatelova plná invalidita byla zjištěna již v roce 2001, konkrétně ke dni 9. 3. 2001. V té době však platný a účinný zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, takovou překážku vedení osoby v evidenci uchazečů o zaměstnání neupravoval. Podle původní právní úpravy mohl být plně invalidní uchazeč o zaměstnání veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, ale nesvědčil mu nárok na přiznání hmotného zabezpečení uchazeče o zaměstnání (§ 7 ve spojení s § 14 zákona č. 1/1991 Sb.). Od 1. 10. 2004 však vstoupil v účinnost nový zákon o zaměstnanosti, který přinesl novou právní úpravu této problematiky, která je vyložena výše. Úřad práce proto musel stěžovatele vyřadit z evidence uchazečů o zaměstnání ke dni účinnosti nového zákona o zaměstnanosti, tj. ke dni 1. 10. 2004, neboť od tohoto dne bylo jeho vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání ze zákona vyloučeno. Je zřejmé, že úřad práce nemohl aplikovat § 30 odst. 3 tohoto zákona retroaktivně a vyřadit tak stěžovatele z evidence uchazečů o zaměstnání ke dni, k němuž byla prokázána plná invalidita stěžovatele (9. 3. 2001), když to tehdejší platná a účinná právní úprava neumožňovala.*)
S účinností od 1. 1. 2009 se zákonem č. 382/2008 Sb. přesunulo do ustanovení § 25 odst. 2 písm. d).
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.