1709/2008
Zaměstnanost: příspěvek na zřízení společensky účelných pracovních míst
Zaměstnanost: příspěvek na zřízení společensky účelných pracovních míst
k § 3 a § 4 vyhlášky č. 35/1997 Sb., kterou se stanoví podrobnosti zřizování společensky účelných pracovních míst a vytváření veřejně prospěšných prací*)
Pokud dohoda o poskytnutí
dotace
uzavřená dle § 3 vyhlášky č. 35/1997 Sb., kterou se stanoví podrobnosti zřizování společensky účelných pracovních míst a vytváření veřejně prospěšných prací, obsahuje neurčitě formulovanou povinnost příjemce dotace
„zřídit a obsadit pracovní místa“
do stanoveného termínu, nelze z toho dovozovat, že do určeného data musí k vytvořeným pracovním místům vzniknout i pracovní poměr. Pracovní místo je „zřízeno a obsazeno“
okamžikem uzavření pracovní smlouvy, pokud je nástup zaměstnance do práce sjednán na stejný den nebo s krátkým časovým odstupem. (Podle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. 10. 2007, čj. 15 Ca 94/2006-36**) )
Věc:
Společnost s ručením omezeným L. C. H. proti Finančnímu ředitelství v Ústí nad Labem o odvod za porušení rozpočtové kázně.Platebním výměrem Finančního úřadu v Ústí nad Labem ze dne 21. 6. 2005 byl žalobkyni uložen odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 240 000 Kč.
Proti platebnímu výměru podala žalobkyně odvolání, které žalovaný dne 8. 3. 2006 zamítl.
Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně u Krajského soudu v Ústí nad Labem žalobu. V žalobě uvedla, že odvod jí byl uložen na základě výsledků kontroly prováděné správcem daně u žalobkyně, protože údajně porušila rozpočtovou kázeň ohledně
„Dohody o zřízení společensky účelných pracovních míst“
ze dne 6. 3. 2001 uzavřené s Úřadem práce v Litoměřicích, jejímž předmětem bylo poskytnutí dotace
ve výši 240 000 Kč na úhradu nákladů souvisejících se zřízením tří společensky účelných pracovních míst pro uchazeče o zaměstnání evidované na úřadu práce. Žalobkyni bylo vytýkáno, že neobsadila tři zřízená pracovní místa zaměstnanci nejpozději do 1. 4. 2001, nýbrž až dnem 2. 4. 2001. Žalobkyně namítla, že správce daně nesprávně považuje za okamžik obsazení společensky účelného pracovního místa okamžik vzniku pracovního poměru, resp. v daném případě den stanovený v pracovní smlouvě jakožto den nástupu do práce (pondělí 2. 4. 2001). Žalobkyně má naproti tomu za to, že uzavřením pracovních smluv se třemi zaměstnanci dne 28. 3. 2001, v nichž bylo stanoveno datum nástupu do práce dne 2. 4. 2001, splnila svoji povinnost ve smyslu čl. II. bodu 1. dohody ze dne 6. 3. 2001 zřídit a obsadit pracovní místa. K projevu vůle žalobkyně o tom, že dotyčné tři zaměstnance přijímá, a obsazuje tak zřízená pracovní místa, na které již žádného jiného pracovníka ani nehledá a nepřijme, došlo jednoznačně v době před 1. 4. 2001. Dnem 28. 3. 2001 došlo ze strany žalobkyně k zaplnění pracovních míst, takže na ně nebylo možné pohlížet jako na neobsazená. Vedle toho žalobkyně namítla, že Úřad práce v Litoměřicích byl zmocněn na základě § 5 zák. č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti, a na základě vyhlášky č. 35/1997 Sb., o zřizování společensky účelných pracovních míst, pouze k uzavření dohody, jejímž účelem by bylo zřízení společensky účelného pracovního místa, a nikoliv jejich obsazování. Dohoda ze dne 6. 3. 2001 však jde nad rámec vyhlášky o zřizování společensky účelných pracovních míst, a proto závazek žalobkyně obsadit pracovníky na zřízená pracovní místa nejpozději do 1. 4. 2001 nebyl ujednán platně.Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že podepsáním dohody o dotaci ze dne 6. 3. 2001 se žalobkyně zavázala do 1. 4. 2001 zřídit a obsadit tři společensky účelná pracovní místa uchazeči o zaměstnání evidovanými u úřadu práce. V předmětné věci však žalobkyně uvedla v jednotlivých pracovních smlouvách datum 2. 4. 2001 jako den nástupu do práce, a tedy i vznik pracovního poměru. Od tohoto dne byla vyplácena mzda zaměstnancům za vykonanou práci a bylo hrazeno pojistné na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění. Podle žalovaného za obsazení pracovních míst nelze považovat den uzavření pracovních smluv, tj. 28. 3. 2001, ani okamžik ujednání mezi žalobkyní a budoucími zaměstnanci o jejich následném přijetí do pracovního poměru. Teprve ode dne nástupu nových pracovníků do práce, tj. 2. 4. 2001, bylo možné považovat nově zřízená pracovní místa za obsazená, což ale bylo po termínu stanoveném dohodou.
Krajský soud v Ústí nad Labem napadené rozhodnutí žalovaného, jakož i platební výměr ze dne 21. 6. 2005, zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
(...) Pokud se jedná o námitky žalobkyně rozporující závěr žalované strany, že do stanoveného termínu nezřídila a neobsadila pracovní místa, tak tyto námitky soud vyhodnotil jako důvodné. Při učinění tohoto závěru soud vycházel z toho, že čl. II. bodu 1. dohody o dotaci stanovoval žalobkyni povinnost zřídit a obsadit tři pracovní místa, a to nejpozději do 1. 4. 2001, aniž by bylo po žalobkyni výslovně vyžadováno, aby dotyčné pracovní poměry vznikly, tedy aby noví zaměstnanci nastoupili do práce do stanoveného data. Z obsahu správního spisu v tomto směru přitom vyplývá, že žalobkyně skutečně se třemi uchazeči o zaměstnání dne 28. 3. 2001 uzavřela pracovní smlouvy, v nichž byl sjednán den nástupu do práce, tj. vznik pracovního poměru, datum 2. 4. 2001, jakožto 1. pracovní den v kalendářním měsíci dubnu, neboť žalobkyně měla stanovený pracovní týden od pondělí do pátku. Soud má za to, že podepsáním pracovních smluv se třemi uchazeči o zaměstnání žalobkyně dne 28. 3. 2001 učinila zcela srozumitelný projev vůle o tom, že zřídila tři pracovní místa, že na tyto tři pracovní místa přijala dotyčné uchazeče o zaměstnání, a tedy že plně obsadila zřízená pracovní místa. Podepsáním pracovních smluv dne 28. 3. 2001 tak došlo podle názoru soudu ze strany žalobkyně k naplnění jejího závazku zakotveného v čl. II. bodu 1. dohody o dotaci, když navíc přijatí zaměstnanci nastoupili do zaměstnání nejbližší možný pracovní den následující po neděli 1. 4. 2001. Pokud dotyčná dohoda nikde nezakotvovala povinnost žalobkyně, aby k vytvořeným pracovním místům vznikly pracovní poměry do 1. 4. 2001, nemohl správce daně a žalovaný uzavřít, že žalobkyně dohodu ze dne 6. 3. 2001 v tomto směru porušila. V dohodě o dotaci nevhodně užitý vágní pojem
„obsazení pracovního místa“
, který nikde není v právních předpisech definován, nelze vykládat k tíži příjemce dotace
a ztotožňovat jej s pojmem „vznik pracovního poměru“
, popř. „1. den nástupu do zaměstnání“
. A protože se žalobkyně nedopustila žádného porušení čl. II. bodu 1. dohody o dotaci, nevznikla jí ani povinnost ve smyslu čl. II. bodu 8. dotyčné dohody vracet poskytnuté finanční prostředky v plné výši.*) S účinností od 1. 10. 2004 zrušena zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
**) Kasační stížnost žalovaného proti tomuto rozsudku Nejvyšší správní soud zamítl rozsudkem ze dne 16. 7. 2008, čj. 9 Afs 202/2007-68.
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.