Vydání 1/2007

(...) Esenciálním předpokladem pro registraci kandidátní listiny pro volby do zastupitelstva obce je podání kandidátní listiny. Kandidátní listinu může dle zákona podat výlučně volební strana, jejíž název a typ musí být v kandidátní listině uveden. Jestliže ve výčtu typů volebních stran je uvedena vedle dalších politická strana s dovětkem "", je tím třeba nepochybně rozumět registraci politické strany ve smyslu zákona č. 424/1991 Sb. Pakliže kandidátní listina musí být podána nejpozději do 16 hodin 66 dnů přede dnem voleb, k registraci politické strany, která se hodlá stát volební stranou, nemůže dojít až v časovém úseku počínajícím bezprostředně po uplynutí termínu pro podání kandidátní listiny a končícím posledním dnem lhůty pro odstranění závad podání. To proto, že v takovém případě by nemohl být splněn zákonný požadavek explicitně vyjádřený v § 21 odst. 1 zákona o volbách, aby kandidátní listinu podala volební strana, protože by do konce lhůty pro podání kandidátní listiny nebyla politickou stranou registrovanou. Řečeno jinak, volební stranou ve smyslu § 20 odst. 1 volebního zákona může být jen politická strana zaregistrovaná některým ze způsobů vyjmenovaných v § 8 odst. 2 zák. č. 424/1991 Sb., ve lhůtě pro podání kandidátní listiny uvedené v § 21 odst. 3 volebního zákona. Při pozdější registraci již politická strana nemůže aktivně zasáhnout do probíhajícího volebního procesu a realizovat své veřejné subjektivní volební právo. Kandidátní listinu podanou takovou politickou (nikoliv též volební) stranou registrační úřad na podkladě § 23 odst. 3 písm. b) volebního zákona odmítne s argumentací, že není podána podle § 21 téhož zákona. K předestřenému závěru s prakticky shodnou argumentací (podpořenou dalšími důvody o , který podal kandidátní listinu) dospěl ve svém rozhodnutí i správní orgán, přičemž již takový závěr poskytuje jeho rozhodnutí dostatečnou oporu. Navrhovatelův právní názor naproti tomu nenachází v platném právu žádný podklad.

(...) Soud podotýká, že se zabýval též otázkou, zda pozitivistický výklad shora citovaných ustanovení nevede k porušení navrhovatelových práv, zejména pak k porušení čl. 22 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), podle kterého zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad a používání musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti. Jak opakovaně judikoval Ústavní soud ve svých rozhodnutích, čl. 22 Listiny je základním interpretačním pravidlem pro zákony, které upravují blíže výkon politických práv (např. nález sp. zn. III. ÚS 276/96 ze dne 22. 10. 1996). Na základě následujících úvah má soud za to, že navrhovatelova práva výkladem nezkrátil.

Účelem zákona o volbách je upravit základní politické právo volit a být volen. Sporná ustanovení zákona je třeba vykládat tak, aby smysl zákona byl naplněn, tj. aby právo volit a být volen bylo, pokud tak lze, umožněno. V tomto případě dle názoru soudu interpretovaná ustanovení nejsou sporná, nýbrž naopak jednoznačná. I pro případ opačného názoru však soud uvažoval následujícím způsobem. Z Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") vyplývá, že obec je samostatně spravována zastupitelstvem (čl. 101 odst. 1), členové zastupitelstev jsou voleni (čl. 102 odst. 1) a funkční období zastupitelstva je čtyřleté s tím, že zákon stanoví, za jakých podmínek se vyhlásí nové volby zastupitelstva před uplynutím jeho funkčního období (čl. 102 odst. 2). Podle čl. 63 odst. 2 Ústavy a § 3 odst. 1 zákona o volbách volby do zastupitelstev obcí vyhlašuje, nestanoví-li tento zákon jinak, prezident republiky nejpozději 90 dnů před jejich konáním. Vyhlášení voleb se uveřejňuje ve Sbírce zákonů. Za den vyhlášení voleb se považuje den, kdy byla rozeslána částka Sbírky zákonů, v níž bylo rozhodnutí o vyhlášení voleb uveřejněno. Stávající právní úprava voleb do zastupitelstev obcí obsažená v zák. č. 491/2001 Sb. nabyla účinnosti 31. 12. 2001 a volební proces třemi novelami nedoznal žádnou zásadní změnu. Je obecně známou skutečností, že poslední (řádné) volby do zastupitelstev obcí se konaly 1. a 2. 11. 2002 (na základě rozhodnutí prezidenta republiky uveřejněného pod č. 38/2002 Sb.). Volby do zastupitelstev obcí a zastupitelstev městských obvodů a městských částí ve statutárních městech s termínem konání pátek a sobota 20. a 21. října 2006 vyhlásil prezident republiky svým rozhodnutím ze dne 13. 7. 2006 uveřejněným ve Sbírce zákonů pod č. 369/2006, která byla rozeslána dne 21. 7. 2006. Volební proces a jeho podmínky, včetně frekvence konání řádných voleb do zastupitelstev obcí, jsou podrobně a bez významnějších změn (tedy v zásadě stabilně) upraveny Ústavou a volebním zákonem. Tento závěr se týká i právní úpravy části volebního procesu, kterou je registrace kandidátních listin. Zákonodárce upravil rovněž vznik politické strany zákonem č. 424/1991 Sb., ve kterém mimo jiné stanovil určité lhůty. Vzhledem k tomu, že pro případ zákonem vymezené nečinnosti ministerstva uvažuje i se vznikem politické strany fikcí, lze okamžik vzniku politické strany po podání návrhu na její registraci relativně dobře předvídat. Všechny tyto skutečnosti vedou krajský soud k závěru, že jiný než doslovný výklad § 21 odst. 1 zákona o volbách nemá rozumný důvod. Pokud část veřejnosti zamýšlela realizovat své základní politické právo sdružit se v politické straně, účastnit se komunálních voleb v roce 2006 a prostřednictvím politické strany získat zastoupení v zastupitelských sborech, nic nebránilo tomu, aby do data rozhodného pro podání kandidátních listin, tj. do 15. 8. 2006 do 16,00 hod. již existovala jako osoba v právním slova smyslu, tedy slovy zákona o volbách byla registrovanou politickou stranou a potenciální volební stranou. To proto, že jak termín voleb a volební proces, tak proces vzniku politické strany je standardní a dostatečně předvídatelný nejen z hlediska jednotlivých kroků, nýbrž také z hlediska časového. Zdejším soudem zastávaný právní názor nebrání volné a svobodné soutěži politických sil, která, jak judikoval Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 53/2000 ze dne 27. 2. 2001 (byť ve věci skutkově poněkud odlišné, přesto podle mínění zdejšího soudu pro obecnou povahu aplikovatelném i na posuzovaný případ), je založena především na tom, že se všechny politické subjekty řídí stejnými předem stanovenými pravidly, která vycházejí ze základních principů politického systému obsažených v ústavním pořádku právního řádu České republiky. Mezi těmito principy je volná soutěž politických stran zárukou politického pluralismu, nese s sebou zákaz diskriminace, zejména nepřípustnost upřednostňování jedněch politických stran oproti druhým, dbá na dodržování rovných šancí v politické soutěži, zejména ve volbách. Naopak přistoupit na extenzivní výklad navrhovatele stran § 20 až § 22 volebního zákona by mělo za následek zvýhodnění Strany Svobody oproti ostatním volebním stranám, a tudíž porušení článku 22 Listiny.