Vydání 5/2011

(...) S ohledem na závěry Ústavního soudu vyjádřené v nálezu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04, č. 140/2005 Sb., platí i pro hodnocení práce okrskových volebních komisí, které jsou vázány slibem, vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů, přičemž je povinností a současně oprávněním toho, kdo volební pochybení namítá, předložit důkazy k jejímu vyvrácení. Jak ovšem uvedl Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 28. 11. 2006, Vol 82/2006, „striktní požadavek na předložení relevantních důkazních prostředků navrhovatelem by mohl být při přezkumu voleb překážkou přístupu k soudu, a to zvláště v případě jednotlivých občanů, kteří nejsou účastni sčítání hlasů volebními komisemi. Aby však soud sám přistoupil k přepočtu hlasů či přezkoumávání správnosti jejich posouzení pouze na základě důkazně nepodložené volební stížnosti, musela by jej k tomu v daném případě přimět zvláště významná , která by byla způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb.“ Nejvyšší správní soud v citovaném usnesení ještě uvedl, že „funkce soudu v rámci soudního přezkumu voleb nemůže být vykládána tak široce, že v konečném důsledku by jeho práce měla nahrazovat či jaksi doplňovat činnost volebních orgánů, dokonce až ve smyslu přepočítávání všech hlasovacích lístků na základě pouhé spekulativně formulované námitky“. Krajský soud proto posuzoval, zda navrhovatel soudu předložil dostatečné důkazy, resp. zda tu jsou takové , z nichž by plynuly pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb. (...)

Dílčí chyby při sčítání hlasů přitom jistě nelze vyloučit, nicméně celý proces hlasování a sčítání hlasů je s ohledem na počet členů okrskové volební komise, jejichž úkolem je navzájem se kontrolovat, a na způsob jejich delegování, kdy každá z volebních stran má možnost delegovat svého zástupce, nastaven tak, aby nebezpečí pochybení bylo minimalizováno. Pokud je i přesto sčítání hlasů prováděno tak, že to zavdává důvod domnívat se, že není prováděno správně, má každý člen okrskové volební komise, který by měl pochybnosti o korektnosti sčítání, možnost vznést proti tomu výhrady např. formou odepření podpisu zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve smyslu § 42 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb. Tento krok by posléze mohl být základem pro prošetření postupu okrskové volební komise. Jestliže se ale nic takového v zápisech o průběhu a výsledku hlasování neobjevilo ani v jednom okrsku, není důvod, aby soud přistoupil k přezkoumávání volebních výsledků.

Tyto úvahy proto soud uzavírá tak, že z jedné chyby okrskové volební komise nelze automaticky dovozovat chyby další, a to dokonce u jiných okrskových volebních komisí. Takové ničím nepodložené úvahy nemohou být důvodem k přepočítávání hlasů.

Právě uvedený závěr je třeba učinit i ve vztahu k druhé námitce. Navrhovatel tu formuluje předpoklad, že jelikož se na rozdíl od ostatních okrsků v okrsku č. 10 významně liší výsledky, je důvodné se domnívat, že za tím stojí nesprávné sečtení odevzdaných hlasů volebních stran č. 4 a č. 9. Tuto úvahu navrhovatel ničím nedokládá, ani např. neuvádí žádné číselné údaje. Za takové situace stále platí v úvodu vyslovená , že platí vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů, pokud není předložen důkaz tuto domněnku vyvracející nebo tu alespoň není významná , na jejíž důvodnost by bylo možné usuzovat. V dané věci nejenže nebyl soudu předložen důkaz či podporující tvrzení navrhovatele, ale naopak se pro případnou odlišnost volebního výsledku nabízí zcela logické vysvětlení. Jak totiž plyne z vyjádření zvolených zastupitelů, ve volebním okrsku bydlí několik kandidátů volební strany č. 4 (SNK) a volební strany č. 9, kteří tu mezi občany mají velmi dobrou pověst. Netřeba přitom připomínat, že zvláště komunální volby se vyznačují zvýšenou informovaností voličů o jednotlivých kandidátech. Pro rozhodování voličů a pro jejich následnou volbu je v těchto volbách nejpodstatnější především bezprostřední a každodenní zkušenost s konkrétními kandidáty, a nikoli již tolik politický program jejich volebních stran. Proto tím, že ve volebním okrsku č. 10 bydlí a je veřejně činných několik kandidátů zmíněných volebních stran, je dobře vysvětlitelný vyšší volební zisk pro volební strany, za které tito kandidáti kandidují.

Ani třetí námitce upozorňující na možnou záměnu dvou volebních stran soud nepřisvědčil. Obecně je třeba uvést, že volební strany jsou identifikovatelné podle celé řady atributů; je to název volební strany, její vylosované číslo a v neposlední řadě jsou to také její kandidáti. Jak již bylo shora uvedeno, komunální volby se vyznačují dobrou informovaností voličů o jednotlivých kandidátech, a proto jsou jednotlivé volební strany identifikovatelné již jen podle osob uvedených na hlasovacích lístcích. Z toho také vyplývá, že záměna volebních stran z titulu podobné zkratky těchto stran je ve své podstatě vyloučena, a to jak u voličů, tak zejména u členů okrskových volebních komisí, kteří jsou navíc ve vztahu k rozlišování volebních stran školeni. Je obecným pravidlem, že při sčítání hlasů jsou volební strany a jejich jednotliví kandidáti identifikováni pouze čísly. Možná je i současná identifikace číslem volební strany spolu s jejím názvem. Pokud by se některá okrsková volební komise uchýlila k tomu, že volební strany při své práci na sčítání hlasů identifikovala pouze zkratkou „SNK“, šlo by jistě o pochybení. I v tomto případě ale opět chybí jakýkoli podnět (např. výhrady člena okrskové volební komise formou odepření podpisu zápisu o průběhu a výsledku hlasování), který by se mohl stát základem pro prošetření postupu okrskových volebních komisí. Za takové situace, jakkoli namítané pochybení zcela vyloučit nelze, není namístě, aby je soud prověřoval způsobem, který požaduje navrhovatel, tj. přepočítáním všech hlasů.

Nelze proto než uzavřít, že za to, že toto případné pochybení není v rámci soudního přezkumu napravitelné, nesou svůj díl odpovědnosti zejména členové okrskových volebních komisí delegovaní za volební stranu navrhovatele, kteří na namítanou chybu neupozornili zákonem předvídaným způsobem (§ 42 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb.). Jelikož krom tvrzení navrhovatele tu nejsou žádné podporující důkazy či , zůstává i tato námitka jen nepodloženou spekulací, která rozhodně nemohla vyústit až v přepočítávání všech hlasovacích lístků. (...)