Volby do zastupitelstev obcí: předvolební průzkum
Předvolebním průzkumem ve smyslu §
30 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do
zastupitelstev obcí, není otevření ankety na internetové verzi místního periodika s názvem „Koho
byste v Poděbradech nejraději viděli jako starostu?“ za situace, kdy k hlasování v anketě nebyla
třeba registrace hlasujícího, jeho bydliště ani ověření věku, hlasovat mohl kdokoli, odkudkoli, bez
ohledu na hranice města a celé České republiky a kdy navíc byla anketa zaměřena na zjištění, který z
lídrů volebních stran by respondentům vyhovoval za starostu, nikoli na to, komu z lídrů volebních
stran hodlá hlasující dát ve volbách svůj hlas.
(Podle usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. 11. 2010, čj. 44 A 106/2010 – 58)
Věc: Volba pro město Poděbrady, Sdružení politické strany SNK Evropští demokraté a nezávislých
kandidátů pro volby do zastupitelstva města Poděbrady proti Městskému úřadu města Poděbrady, za
účasti Jaromíra N. a dalších, o návrhu na neplatnost hlasování.
Navrhovatel podal dne 27. 10. 2010 návrh na neplatnost hlasování do zastupitelstva města
Poděbrady. Domníval se, že byl mimo jiné porušen
§ 30 odst. 2 zákona č.
491/2001 Sb. (zákaz zveřejňovat výsledky
předvolebních a volebních průzkumů) tím, že společnost Kulturní a informační centrum Poděbrady,
s.r.o., ještě v době začátku voleb zveřejňovala předvolební průzkum voleb do zastupitelstva města
Poděbrady, tzv. „Volby nanečisto“ na internetových stránkách místního periodika
(www.podebradskenoviny.cz). Navrhovatel je přesvědčen, že zveřejnění předvolebního průzkumu a jeho
propagace v době, kdy je toto zveřejňování zákonem zakázáno, mohlo ovlivnit výsledky hlasování ve
všech volebních okrscích. Je tak dán důvod k vyslovení neplatnosti hlasování ve všech patnácti
volebních okrscích. Navrhovatel si je vědom toho, že návrh na neplatnost hlasování je důvodný při
kumulativním splnění těchto předpokladů: souvislost mezi tvrzenou protizákonností a celkovým počtem
hlasů odevzdaných pro určitou volební stranu nebo její jednotlivé kandidáty a intenzita
protizákonnosti, která musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno důvodně
předpokládat jiné výsledky hlasování, a v důsledku toho jiné složení zastupitelstva obce. Podle
navrhovatele byly v daném případě tyto předpoklady pro vyslovení neplatnosti hlasování splněny. K
důkazu navrhl vyžádat zprávu správce internetových stránek ohledně doby zveřejnění předvolebního
průzkumu.
Odpůrce ve vyjádření k návrhu na neplatnost hlasování ke zveřejňování průzkumu na webových
stránkách uvedl, že na tuto skutečnost nebyl při volbách nijak upozorněn, aby se mohl pokusit
zjednat nápravu; dověděl se o tom až z podaného návrhu.
Krajský soud v Praze návrh na neplatnost hlasování zamítl.
Z odůvodnění:
(...) Námitka poukazující na porušení volební kampaně uveřejněním průzkumu „Volby nanečisto“ na
internetových stránkách navrhovatelem označené společnosti není důvodná. K tomu odkazuje soud na
usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 6. 2010, čj. Vol 12/2010 – 24, v němž NSS mimo jiné
konstatoval: „Z podstaty předvolebního průzkumu vyplývá, že jde o přibližný odhad volebního
výsledku, získaný kombinací statistických a sociologických metod. Tento odhad může jen obtížně
odpovídat přesným výsledkům voleb.“ Na tuto základní premisu lze plně odkázat také v dané věci.
Nadto soud poznamenává, že uvedený průzkum provedly společnosti „svázané“ s městem Poděbrady
(Městská knihovna, příspěvkové organizace města Poděbrady, a Kulturní a informační centrum
Poděbrady). Lze proto jen stěží předpokládat, že by jejich cílem bylo poškodit právě navrhovatele,
za kterého kandidoval starosta města Poděbrady. Je proto zcela nadbytečné zabývat se dalšími důvody,
pro které nemohlo uveřejnění „průzkumu“ ovlivnit výsledek hlasování, potažmo voleb. Pro stručnost
postačí odkázat na výstižná a zcela případná stanoviska zvolených kandidátů, zejména za volební
stranu Poděbradské fórum, bez ohledu na skutečnost, že jde o představitele soupeřící strany, neboť
jejich tvrzení stojí na logických a racionálních základech a vyúsťují v soudem akceptovatelné
úsudky. Nadto jsou-li tak jako v tomto případě podloženy stanoviskem jednatele Kulturního a
informačního centra ze dne 15. 11. 2010, které si soud vyžádal. Jmenovaný ve stanovisku upřesnil, že
21. den před konáním voleb do zastupitelstev měst a obcí otevřeli na internetové verzi Poděbradských
novin www.podebradskenoviny.cz anketu s názvem „Koho byste v Poděbradech nejraději viděli jako
starostu?“. V řádkové verzi uvedli názvy stran a jejich čelního představitele s tím, že návštěvníci
stránek mohli hlasovat kliknutím na tlačítko u jednotlivé strany. K hlasování nebyla třeba
registrace hlasujícího, jeho bydliště ani ověření věku a dále nebylo znemožněno, aby bylo možné
hlasovat pro jednotlivého kandidáta vícekrát. Jinými slovy to znamená, že každý z návštěvníků
kteréhokoli věku mohl opakovaně hlasovat klikáním na tlačítko. Nejednalo se o průzkum jako takový,
ale o anketu, jejíž validita je zpochybnitelná právě díky možnosti opakovaného hlasování
jednotlivých návštěvníků webu. Dva dny před volbami (tedy ve středu 13. 10. 2010) anketu ukončili
tím, že znemožnili klikání na tlačítka a zveřejnili její výsledky v článku „Prohlédněte si, jak jste
hlasovali před volbami“, volby nanečisto. Článek tvoří tabulka, v níž jsou jmenovitě uvedeni lídři
volebních stran (potenciální starostové) s počtem hlasů převedených na procenta, s tím, že celkem
hlasovalo 5 291 respondentů a nejvíce hlasů 1 598 obdržel lídr volební strany Otevřeně s Vámi. Tato
informace byla přístupná i v dny konání voleb. V současné době je v archivu webu.
S ohledem na výše uvedené vyčerpávající vyjádření jednatele proto postačí ze strany soudu již jen
dodat, že za situace, kdy internetová anketa nebyla vázána na registraci hlasujících, hlasovat mohl
kdokoli, odkudkoli, bez ohledu na hranice města a celé České republiky a kdy navíc byla anketa
zaměřena na zjištění, který z lídrů volebních stran by respondentům vyhovoval za starostu, nemohlo
jít a také nešlo o průzkum výsledků voleb ve smyslu zákona č.
491/2001 Sb., tím spíše o průzkum, který by
mohl ovlivnit výsledky hlasování či výsledky voleb. (...)