Navrhovatel se návrhem ze dne 31. 10. 2006 domáhal rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb do zastupitelstva obce Moravany v Pardubickém kraji, konaných ve dnech 20. a 21. 10. 2006. Zjistil totiž, že při sčítání hlasů ve volebním okrsku č. 2 došlo k pochybení, neboť namísto zjištěných 199 hlasů, které voliči odevzdali pro kandidáta navrhovatele Zdeňka K., bylo do zápisu o průběhu a výsledku hlasování předaného Českému statistickému úřadu chybně zapsáno, že tento kandidát získal pouze 119 hlasů. V návaznosti na tuto skutečnost okrsková volební komise dospěla k chybnému součtu celkového počtu hlasů odevzdaných pro navrhovatele. Uvedené tvrzení doložil navrhovatel čestným prohlášením předsedkyně příslušné volební komise Jarmily H. ze dne 24. 10. 2006. Z uvedených skutečností navrhovatel vyvodil závěr, že při sčítání hlasů odevzdaných voliči ve shora označeném volebním okrsku došlo k porušení § 40 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o volbách do zastupitelstev obcí“). Intenzita porušení uvedeného zákona spočívajícího v chybném sečtení hlasů odevzdaných pro Zdeňka K. v daném případě dosáhla takového stupně, že způsobila zásadní zpochybnění volebních výsledků. Pokud by bylo přihlédnuto ke skutečnosti, že pro Zdeňka K. bylo odevzdáno o 80 hlasů více, potom by rozvržení mandátů zastupitelů obce Moravany mezi jednotlivé kandidující politické strany bylo jiné. Navrhovatel, za něhož Zdeněk K. kandidoval, by tak namísto celkových 4456 hlasů získal 4536 hlasů, takže v konečném důsledku by namísto 5 mandátů získal mandátů 6, neboť patnáctý přidělovaný
mandát
by při zjišťování výsledků voleb postupem podle § 45 zákona o volbách do zastupitelstev obcí připadl právě navrhovateli, a nikoliv volební straně „CESTA POROZUMĚNÍ“.
Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, návrh na rozhodnutí o neplatnosti voleb zamítl a současně rozhodl o tom, že volba kandidáta volební strany „CESTA POROZUMĚNÍ“ Ladislava J. je neplatná.
Z odůvodnění:
(...) Navrhovateli tedy lze jistě přisvědčit v tom, že při sčítání hlasů byla způsobena chyba. Jak soud již výše zmínil, tato chyba byla způsobena uvedením chybného údaje v zápisu o průběhu a výsledku hlasování (§ 42 zákona o volbách do zastupitelstev obcí), přičemž tuto chybu dle názoru soudu způsobila již zmíněná okrsková volební komise při odstraňování chyb v tomto zápisu (§ 43 odst. 2 zmíněného zákona). Krajský soud se však neztotožnil s názorem navrhovatele o tom, že by výše zmíněná chyba měla za následek neplatnost zmíněných voleb do zastupitelstva obce Moravany s následkem vyplývajícím ze zákona, tj. opakování voleb (§ 60 a § 54 zákona o volbách do zastupitelstev obcí), a to z následujících důvodů.
Podle § 60 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva (navrhovatel). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí státní volební komisí. Podle § 61 odst. 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb.
Již z výše uvedeného obsahu citovaného ustanovení zákona o volbách do zastupitelstev obcí lze vyvodit závěr o tom, že k rozhodnutí o neplatnosti voleb nepostačí pouze splnění zákonného předpokladu spočívajícího v porušení zákona o volbách do zastupitelstev obcí, když se musí jednat o takový způsob porušení uvedeného zákona, který mohl ovlivnit výsledky voleb. Proto se soud zaměřil na zhodnocení skutečných následků již zmíněného porušení zákona o volbách do zastupitelstev obcí, přičemž zjistil dále uvedené skutečnosti.
Pokud by totiž okrsková volební komise postupovala při opravě chyb v zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku č. 2 Moravany tak, že by provedla správně opravu výše zmíněného zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku č. 2 Moravany, tj. opravila by údaj o skutečně odevzdaných platných hlasech pro kandidáta navrhovatele Zdeňka K. v rozsahu 199 hlasů, byl by v tomto zápisu předaném Českému statistickému úřadu ke zpracování výsledků voleb (§ 45 zákona o volbách do zastupitelstev obcí) obsažen správný údaj o skutečně odevzdaných platných hlasech pro navrhovatele ve výši 3086 hlasů. V takovém případě by výsledek voleb odpovídal skutečnému počtu platných hlasů odevzdaných pro zmíněného kandidáta navrhovatele a pro navrhovatele samotného, tj. v případě správného postupu při opravě zmíněné chyby by byly výsledky voleb následující: zmíněný kandidát Zdeněk K. by obdržel namísto 212 hlasů celkem 292 hlasů a počet platných hlasů pro kandidátní listinu Občanské demokratické strany by činil 4536 namísto dosavadních 4456 hlasů. V tom případě by Český statistický úřad jako oprávněný volební orgán ke zjišťování výsledků voleb (§ 9 a § 45 zákona o volbách do zastupitelstev obcí) na základě skutečných výsledků voleb neovlivněných již zmíněnou chybou dospěl k závěru, že by kandidátní listina volební strany „Občanská demokratická strana“ získala 6 mandátů namísto dosavadních 5 a kandidátní listina volební strany „CESTA POROZUMĚNÍ“ by získala namísto dosavadních 2 mandátů pouze 1. A právě tato skutečnost byla pravým důsledkem již zmíněného porušení zákona o volbách do zastupitelstev obcí, protože kandidátní listina volební strany „CESTA POROZUMĚNÍ“ v důsledku uvedené chyby při sčítání hlasů obdržela neprávem v rozporu se skutečnými výsledky voleb mandáty 2, když ve skutečnosti získala
mandát
jen 1. Zbývá zjistit, který že to konkrétní kandidát volební strany „CESTA POROZUMĚNÍ“ získal v rozporu se skutečnými výsledky voleb respektujícími pravou a svobodnou vůli voličů ve zmíněných volbách
mandát
do zastupitelstva obce Moravany. Jak soud zjistil ze zprávy Českého statistického úřadu ze dne 3. listopadu 2006 a z vyjádření Magistrátu města Pardubice, tímto kandidátem byl pan Ladislav J. To byl ten pravý zákonný následek chybného postupu okrskové volební komise a způsobené chyby spočívající v nesprávném uvedení počtu platných hlasů odevzdaných pro kandidáta navrhovatele Zdeňka K. a potažmo pro navrhovatele samotného.
V tom případě nezbylo soudu než dospět k závěru, že volba tohoto kandidáta, tj. Ladislava J., je neplatná (§ 60 odst. 4 zákona o volbách do zastupitelstev obcí). Výše zmíněné pochybení totiž nelze považovat za porušení zákona o volbách do zastupitelstev obcí takového charakteru a stupně intenzity, jenž by vedlo ve svém důsledku ke „zneplatnění“ výsledků voleb s následkem nutnosti jejich opakování. Je třeba si uvědomit jednu základní skutečnost. Volby do zastupitelstev obcí jsou výsledkem uplatnění aktivního volebního práva jednotlivými voliči (článek 21 Listiny základních práv a svobod). Proto musí být prioritním hlediskem při přezkoumávání návrhu na neplatnost voleb soudem dodržení práva svobodné volby těch voličů, kteří toto právo uplatnili platným způsobem v řádných volbách. Ohrozit výkon a právní následky realizace uvedeného volebního práva nemůže zmíněné pochybení způsobit ani po jeho zjištění až v době, kdy ji formálním způsobem již nebylo možné opravit (§ 43 odst. 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí). Soud musí totiž respektovat i v řízení o návrhu na rozhodnutí o neplatnosti voleb zásadu právní jistoty jako základní princip a znak právního státu. Nezbytnou součástí této zásady je nejen předvídatelnost práva, ale i legitimní předvídatelnost postupu orgánu jak moci výkonné, tak i soudní (podrobněji např. nález Ústavního soudu II. ÚS 329/04). V projednávané věci uplatnění uvedené zásady vede soud k závěru, že při posouzení návrhu na neplatnost voleb je třeba především respektovat skutečně projevenou vůli voličů projevenou v řádně konaných volbách do zastupitelstva obce Moravany ve dnech 20. a 21. října 2006 na základě skutečných výsledků těchto voleb, tj. skutečnou vůli voličů vyjádřenou ve skutečně odevzdaných platných hlasech pro kandidáta volební strany navrhovatele a pro navrhovatele samotného. Pokud by totiž soud vyhověl návrhu navrhovatele a prohlásil by volby za neplatné s následkem jejich opakování, porušil by sám soud uvedenou základní zásadu jako základní princip právního státu. Přece musí být každému zcela zřejmé, že když voliči v uvedených volbách zcela jasným a platným způsobem vyjádřili svoji vůli, a uplatnili tak své aktivní volební právo řádným způsobem, také mohou zcela legitimně očekávat, že výkon jejich volebního práva jako výraz skutečného projevu jejich vůle bude zákonným způsobem promítnut i ve výsledcích voleb.
K naplnění uvedeného legitimního očekávání ze strany voličů ve zmíněných volbách nedošlo jen z důvodu chybného postupu okrskové volební komise při opravě počtu obdržených platných hlasů obsaženého v zápisu o průběhu a výsledku hlasování v jednom volebním okrsku z celkových pěti, přičemž je nutné si uvědomit, že při vyslovení neplatnosti voleb by bylo nutné opakovat volby ve všech volebních okrscích a v takových nových volbách by voliči nebyli zcela logicky povinni přizpůsobit svou vůli při uplatnění aktivního volebního práva vzniklé situaci v důsledku již zmíněného pochybení jedné okrskové volební komise. Jinými slovy, v opakovaných volbách by voliči byli oprávněni provést novou svobodnou volbu prostřednictvím nových hlasovacích lístků, přičemž nelze ani navrhovateli zaručit, že by tato nová volba napravila důsledky již výše zmíněného pochybení jedné okrskové volební komise. Vždyť ani on sám nemůže dopředu vědět, jak by takové volby pro něj dopadly. Proto nemůže nikdo vyloučit, že by naopak v takových nových opakovaných volbách získal ten stejný počet platných hlasů, jako tomu bylo dle skutečných výsledků konaných voleb, jejichž neplatnosti se návrhem domáhal. Proto soud dospěl k druhému závěru o tom, že výše uvedené pochybení okrskové volební komise a porušení zákona o volbách do zastupitelstev obcí nemělo za následek neplatnost zmíněných voleb, ale pouze neplatnost volby kandidáta volební strany „CESTA POROZUMĚNÍ“ pana Ladislava J.
Soud si je vědom skutečnosti, že uvedené pochybení okrskové volební komise mělo na základě vyhlášených volebních výsledků ještě další, zejména pro navrhovatele negativní následky, spočívající v nesprávně přikázané výši mandátů navrhovateli, tj. v rozporu se skutečným počtem odevzdaných platných hlasů (§ 45 zákona o volbách do zastupitelstev obcí). Tyto další následky však vzhledem k již zmíněné zásadě právní jistoty aplikované v zájmu ochrany ústavně zaručeného aktivního volebního práva nelze napravit rozhodnutím o neplatnosti voleb a jejich opakováním, ale v zájmu ochrany práv navrhovatele zahrnujících nesporně i potřebu aplikace zásady právní jistoty ve vztahu k pasivnímu volebnímu právu je nutné je řešit využitím příslušných zákonných institutů stanovících postup volebních orgánů po vydání rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta. Krajskému soudu proto zbylo vypořádat se nejen s uplatněním dispoziční zásady v tomto soudním řízení, ale i s uplatněním zásady právní jistoty ve vztahu k ochraně pasivního volebního práva a s důsledky vyplývajícími z tohoto rozhodnutí soudu pro další postup příslušných volebních orgánů.
V petitu návrhu navrhovatel požadoval, aby soud rozhodl o neplatnosti voleb do zastupitelstva obce Moravany konaných ve dnech 20. října a 21. října 2006. Pokud by soud použil čistě formální postup, tak by musel návrh zamítnout, protože v petitu návrhu nebyl obsažen návrh na neplatnost volby kandidáta. Takový postup by však soud nepovažoval za ústavně konformní, když by v důsledku takového postupu nejen že došlo k legalizaci již zmíněného pochybení okrskové volební komise, ale byl by porušen základní princip právního státu, spočívající v dodržení zásady právní jistoty, jakož i předvídatelnosti práva a zásady legitimního očekávání. K porušení výše uvedené zásady by došlo nejen z hlediska zájmu oprávněných voličů, kteří uplatnili své právo ve zmíněných volbách, ale i z hlediska dodržení této zásady v zájmu ochrany pasivního volebního práva. I sám navrhovatel totiž by byl takovým postupem v podstatě poškozen na svých právech, když by v důsledku uvedeného pochybení a nesprávného postupu soudu spočívajícího ve formalistickém uplatnění dispoziční zásady došlo k zamítnutí jeho návrhu. Takový postup by byl v rozporu s výše uvedenou zásadou a s principem legitimního očekávání promítnutého ve světle ochrany pasivního volebního práva i do práva na přikázání takového počtu mandátů, který odpovídá skutečným výsledkům voleb (§ 45 zákona o volbách do zastupitelstev obcí). Proto v zájmu dodržení této zásady v případě, kdy soud v řízení o návrhu na neplatnost voleb zjistí z návrhu, z volební dokumentace a z vyjádření příslušných volebních orgánů (v projednávané věci Český statistický úřad a Magistrát města Pardubice), že byly splněny zákonné předpoklady pro vydání rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta, soud rozhodne o neplatnosti volby kandidáta, přičemž nedůvodný návrh na neplatnost voleb zamítne.
Poslední spornou skutečností může být postup příslušných volebních orgánů po vyhlášení tohoto usnesení soudem. Je nutné si totiž uvědomit, že zákon o volbách do zastupitelstev obcí přímo výslovně neupravuje možnost nápravy uvedeného pochybení ve vztahu k navrhovateli. Podle § 53 zákona o volbách do zastupitelstev obcí totiž registrační úřad v případě, kdy soud shledá oprávněným návrh na neplatnost volby kandidáta, vydá do 7 dnů po právní moci rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta osvědčení o zvolení kandidátovi v pořadí stanoveném podle § 45 odst. 3 a 4. Citované ustanovení uvedeného zákona je však třeba v projednávané věci z důvodu dodržení již výše uvedené zásady právní jistoty a respektování skutečné vůle voličů a zároveň i na základě práva navrhovatele na přidělení mandátů v souladu se skutečnými výsledky voleb vykládat extenzivním způsobem tak, že je nutné přihlédnout ke skutečným výsledkům voleb, tj. k těm výsledkům voleb do zastupitelstva obce Moravany, které odpovídají skutečně projevené vůli voličů v těchto volbách odevzdaných navrhovateli a jeho výše zmíněnému kandidátovi. Jinými slovy, po právní moci tohoto rozhodnutí vydá příslušný volební orgán osvědčení o zvolení tomu kandidátovi, který by dle skutečných výsledků voleb
mandát
do zastupitelstva obce Moravany obdržel (§ 53, § 45 zákona o volbách do zastupitelstev obcí).
Pokud by i na tomto místě stále někdo pochyboval o správnosti uvedených úvah soudu a podařilo se mu odpovídající protiargumentací prokázat, že k řešení uvedené věcí použití zásady právní jistoty nestačí, když nápravu zmíněného pochybení po vyhlášení výsledků voleb již zákon neumožňuje, tak by bylo nutné aplikovat argumentaci opírající se o tzv. Radbruchovu formuli, podle které
„konflikt mezi spravedlností a právní jistotou patrně lze řešit jen tak, že pozitivní právo, zajišťované předpisy a mocí, má přednost i tehdy, pokud je obsahově nespravedlivé a neúčelné, vyjma toho, jestliže rozpor mezi pozitivním zákonem a spravedlností dosáhne tak neudržitelné míry, že zákon musí jako »nenáležité právo« spravedlnosti ustoupit“
. Soud je však toho názoru, že použití této proslulé formule není třeba, když si lze vystačit s extenzivním výkladem zákonné úpravy postupu příslušných volebních orgánů po vyhlášení tohoto rozhodnutí soudu v zájmu zachování zásady právní jistoty. Proto v intencích již zmíněného výkladu týkajícího se zásady právní jistoty, jak z hlediska oprávněných zájmů voličů, tak oprávněných zájmů navrhovatele jako volební strany ve světle principu legitimního očekávání, budou příslušné volební orgány respektovat právní názor soudu o tom, že i v případě vydávání osvědčení o zvolení kandidátovi po právní moci rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta je nutné respektovat nejen skutečnou vůli voličů projevenou v odevzdaných platných hlasech pro kandidáta navrhovatele Zdeňka K. a pro navrhovatele samotného, ale i skutečnost, že i při tomto vydávání osvědčení je nutné respektovat právo navrhovatele jako volební strany na přikázání takového počtu mandátů, jejichž výše bude odpovídat skutečnému počtu platných odevzdaných hlasů pro navrhovatele a jeho zmíněného kandidáta (§ 45 zákona o volbách do zastupitelstev obcí), přičemž nebudou samozřejmě přihlížet k mylnému údaji o počtu odevzdaných hlasů pro výše jmenovaného kandidáta a potažmo pro samotného navrhovatele obsažených ve výše zmíněných zápisech. Jedině totiž takovým postupem lze v podstatě napravit již zmíněné pochybení v zájmu zachování principu spravedlivé rovnováhy (
fair balance
) mezi zákonným požadavkem na zachování ničím a nikým nezpochybněné platně projevené vůle voličů zachycené v platných odevzdaných hlasech ve zmíněných volbách a legitimním požadavkem navrhovatele na přikázání takového počtu mandátů navrhovateli, který bude odpovídat zmíněné projevené vůli voličů a skutečným výsledkům voleb do zastupitelstva obce Moravany konaných dne 20. října a 21. října 2006.