Vydání 4/2015

(...) V této souvislosti je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury Ústavního soudu vycházející z demokratického principu legitimity veřejné moci, dle něhož je lid jejím zdrojem a v této roli se podílí na jejím ustavování cestou svobodných a demokratických voleb (čl. 1 odst. 1 a čl. 2 odst. 1 Ústavy), platí pro volební soudnictví vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů; předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá (nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04, č. 140/2005 Sb.). Řízení ve věcech volebního soudnictví je proto založeno na ústavním principu ochrany rozhodnutí, které vzešlo z vůle většiny vyjádřené svobodným rozhodováním a respektujícím práva menšiny. Úprava ověřování voleb je přitom alternativně založena na předpokladu objektivní příčinné souvislosti mezi volební vadou a složením zastupitelského sboru nebo alespoň možné příčinné souvislosti (princip potenciální kauzality ve volebním soudnictví). Tuto možnou příčinnou souvislost je však třeba vykládat nikoli jako pouhou možnost. Z článku 21 odst. 4 Listiny základních práv a svobod lze dovodit právo zvoleného kandidáta na nerušený výkon funkce po stanovené časové období (srov. nález Ústavního soudu ze dne 10. 1. 1996, sp. zn. Pl. ÚS 30/95, č. 31/1996 Sb.), rozhodnutí voličů jako suveréna může tudíž soudní moc změnit jen ve výjimečných případech, kdy vady volebního procesu způsobily nebo mohly prokazatelně způsobit, že by voliči rozhodli jinak a byl by zvolen jiný kandidát.

Na tato východiska navazuje ustálená Nejvyššího správního soudu (srov. např. usnesení NSS ze dne 2. 7. 2004, čj. Vol 6/2004-12, č. 354/2004 Sb. NSS), která v obecné rovině definuje tři základní předpoklady pro vyhovění volební stížnosti takto:

1. nezákonnost, tzn. porušení některých ustanovení volebního zákona, popř. zákonů souvisejících;

2. vztah mezi touto nezákonností a zvolením kandidáta, jehož zvolení je napadeno volební stížností a

3. zásadní intenzita této protizákonnosti, která ve svých důsledcích musí přinejmenším výrazně zpochybňovat volbu předmětného kandidáta. Jinak řečeno, tato intenzita musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno se důvodně domnívat, že pokud by k protizákonnému jednání nedošlo, nebyl by určitý kandidát zřejmě vůbec zvolen. Zjednodušeně řečeno tedy tato intenzita způsobuje „“ volebních výsledků, tzn. jejich zásadní zpochybnění. Obdobné zásady pak lze uplatnit i na případ tvrzené neplatnosti hlasování či voleb.

Jak dále uvedl Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 28. 11. 2006, čj. Vol 82/2006-1, „ [...] [F]“. Krajský soud proto posuzoval, zda navrhovatelé předložili dostatečné důkazy, resp. zda tu jsou takové , z nichž by plynuly významné pochybnosti o platnosti voleb. (...)

Jinak tomu však bylo v případě společného tvrzení navrhovatelů o vadném sečtení odevzdaných hlasů. Tento návrh soud posoudil jako návrh na vyslovení neplatnosti volby všech zvolených kandidátů, neboť tvrzená vada (nezapočtení hlasů voličů, kteří volbu provedli označením volební strany jako celku) byla způsobilá podle okolností zasáhnout správnost volby kteréhokoliv ze zvolených kandidátů.

Důvěryhodnost tohoto návrhu plyne již ze skutečnosti, že je podán členkami volební komise, a to hned dvěma; navíc se k němu připojil i navrhovatel c), nejde tedy o izolovaný návrh. Dále je pravdivé tvrzení navrhovatelek, že vyhlášené výsledky voleb (pokud jde o počet odevzdaných hlasů) se značně odlišují od výsledků obecních voleb před čtyřmi lety. Jak soud ověřil z údajů na webu www.volby.cz provozovaném ČSÚ, v roce 2010 v obci Kačice bylo při odevzdání 585 obálek započteno celkem 4 944 platných hlasů, tj. v průměru 8,45 hlasu na jeden volební lístek. Obdobně v roce 2006 bylo při 493 odevzdaných obálkách započteno 4 095 hlasů, tj. v průměru 8,3 hlasu na jeden volební lístek. Vyhlášené výsledky voleb v roce 2014, kdy také bylo voleno 9 zastupitelů, ovšem vykazovaly při 591 obálkách pouze 1 993 platných hlasů, tj. 3,37 hlasu na jeden volební lístek. Taková zásadní změna chování voličů se jeví být krajně nepravděpodobná, z výsledků hlasování nejsou známy žádné racionální důvody pro takový posun a z tohoto hlediska navrhovateli tvrzená vada velmi věrohodně vysvětluje vyhlášený výsledek. Za těchto okolností tedy soud přistoupil k přepočtení odevzdaných hlasů, které v tomto směru potvrdilo důvodnost podaných volebních stížností. (...)

Soud následně zkontroloval platnost všech odevzdaných volebních lístků a spočetl odevzdané hlasy pro jednotlivé kandidáty a volební strany. Zjistil, že závěr okrskové volební komise o počtu platných a neplatných hlasovacích lístků je správný. Nesprávný se však ukázal vykázaný počet hlasů pro jednotlivé kandidáty. Počet hlasů pro konkrétní kandidáty vyjádřený křížkem před jejich jménem se až na minimální odchylky o max. +/-2 hlasy (jež by na přidělení mandátů sám o sobě neměl vliv) potvrdil i při přepočtu hlasů soudem. Taktéž se potvrdil počet volebních lístků přidělujících veškeré hlasy pro jednu volební stranu (s výjimkou volební strany č. 4, kde soud dospěl k počtu 204 volebních lístků oproti vykázaným 202 – opět však bez vlivu na přidělené mandáty). Zásadní závadou se však při porovnání s odevzdaným zápisem o průběhu a výsledku hlasování ukázala skutečnost, že hlasy z volebních lístků obsahujících pouze křížek před jménem jedné volební strany (tj. přidělujících všech svých 9 hlasů pro kandidátku jedné volební strany) skutečně nebyly v konečných součtech zohledněny, čímž došlo k významnému ovlivnění volebního výsledku s dopadem na rozdělení mandátů.

Při započtení hlasů přidělených volebním stranám soud zjistil, že:

– počet platných hlasů pro všechny volební strany činí 4 698

– počet platných hlasů pro volební stranu č. 2 SDRUŽENÍ NEZÁVISLÝCH KANDIDÁTŮ KAČICE DĚTEM celkem 453, z toho pro kandidáta:

1. Ing. E. D. 59 hlasů

2. E. J. 42 hlasů

3. M. B. 61 hlasů

4. S. Š. 31 hlasů

5. Ing. E. K. 35 hlasů

6. J. L. 30 hlasů

7. G. M. 62 hlasů

8. J. K. 67 hlasů

9. A. J. 66 hlasů

– počet platných hlasů pro volební stranu č. 3 SDRUŽENÍ NEZÁVISLÝCH KANDIDÁTŮ KAČICE celkem 1 428, z toho pro kandidáta:

1. Mgr. H. G. 161 hlasů

2. J. Š. 189 hlasů

3. Ing. L. O. 160 hlasů

4. V. K. 186 hlasů

5. Mgr. E. A. 195 hlasů

6. Ing. M. V. 128 hlasů

7. Š. Ř. 120 hlasů

8. J. D. 145 hlasů

9. MUDr. M. P. 144 hlasů

– počet platných hlasů pro volební stranu č. 4 Sdružení nezávislých kandidátů 002 celkem 2 647 hlasů, z toho pro kandidáta:

1. L. N. 367 hlasů

2. M. F. 295 hlasů

3. Ing. Mgr. D. V. 284 hlasů

4. P. P. 295 hlasů

5. R. V. 303 hlasů

6. L. O. 297 hlasů

7. F. T. 308 hlasů

8. J. P. 267 hlasů

9. K. F. 231 hlasů

Zjištěné výsledky následně soud přepočetl na jednotlivé mandáty podle pravidel popsaných v § 45 volebního zákona a zjistil, že volební mandáty a pozice náhradníků připadly jednotlivým kandidátům tak, jak je detailně uvedeno pod body III. a IV. výroku. Z opravených výsledků tak vyplynulo, že volební strana č. 4 získala celkem 5 mandátů v devítičlenném zastupitelstvu na rozdíl od původně vyhlášených 4 mandátů; oproti vyhlášeným výsledkům nezískal její kandidát č. 7 F. T., neboť nedosáhl potřebné hranice preferenčních hlasů (v případě volební strany č. 4 tato hranice činila 323,4 hlasů a dosáhl jí pouze její lídr, tudíž pořadí kandidátky nebylo nijak dotčeno). Naopak volební strana č. 3 podle přepočtených výsledků obsadila pouze 3 mandáty, což mělo dopad na skutečnost, že zastupitelkou oproti vyhlášeným výsledkům nebyla zvolena její lídryně, Mgr. H. G., když na základě preferenčních hlasů (v případě volební strany č. 3 hranice podle § 45 odst. 4 volebního zákona činila 173,8 hlasů) se na přední místa kandidátky posunuli právě tři zvolení kandidáti s původními pořadovými čísly 2, 4 a 5 a na kandidátku s pořadovým číslem 1 již žádný nezbyl. Na posledním z mandátů, který získala volební strana č. 2, se nic nezměnilo. Vedle toho měl přepočet hlasů dopad i na pořadí náhradníků. V návaznosti na to proto soud výrokem pod bodem II. vyslovil neplatnost volby Mgr. H. G. a F. T. Soud již dalšími výroky neukládal povinnosti jednotlivým volebním orgánům (okrskové volební komisi, ČSÚ, registračnímu úřadu a Státní volební komisi), aby napravily vzniklá pochybení, neboť má za to, že v důsledku výslovné deklarace zvolených kandidátů a náhradníků ve výrocích III. a IV. založených na § 90 odst. 4 s. ř. s., a v důsledku uvedení potřebných údajů o počtech odevzdaných hlasů pro jednotlivé kandidáty a celkem v odůvodnění tohoto rozhodnutí, jsou již požadavky právní jistoty naplněny. Vyhlášením zvolených kandidátů a náhradníků spolu s uvedením počtu odevzdaných mandátů soud totiž v zásadě provedl úkony, jež jinak náležejí těmto volebním orgánům. Zveřejněním (tj. právní mocí) tohoto usnesení na úřední desce soudu, popř. i jinými vhodnými způsoby (např. na webu www.volby.cz) tak dochází bez dalšího k nápravě pochybení vzniklých ve volebním procesu, aniž by bylo třeba (bez výslovného zákonného podkladu) ukládat samostatnými výroky volebním orgánům opravu zápisů a vyhlášení takto opravených výsledků. Tím samozřejmě není dotčena povinnost registračního úřadu stanovená v § 53 volebního zákona. Závěry nálezu Ústavního soudu ze dne 10. 1. 2007, sp. zn. III. ÚS 887/06, č. 4/2007 Sb. ÚS, k formulaci výroku rozhodnutí soudu o volební stížnosti proto soud považuje s ohledem na přijatou úpravu v § 90 odst. 4 s. ř. s. již za překonané.