Vydání 8/2010

Krajský soud především zastává názor, že tato věc je věcí volební, k jejímuž rozhodování je oprávněn na základě § 4 odst. 2 písm. a) s. ř. s. Skutečnost, že vydání voličského průkazu se v souladu s § 6a odst. 1 volebního zákona poznamenává do stálého seznamu (případně zvláštního seznamu), vede soud k závěru, že vydání či nevydání voličského průkazu nepochybně souvisí s ochranou ve věcech seznamů voličů, která je upravena v § 88 s. ř. s. Ačkoli nejde přímo o věc výslovně vyjmenovanou v § 88 s. ř. s. nebo v oddílu pátém části prvé volebního zákona, jde nepochybně o věc týkající se voličských seznamů. Vydání voličského průkazu totiž zabraňuje voliči volit jen na základě zápisu ve stálém či zvláštním seznamu voličů, přičemž voličský průkaz pro účely výkonu samotného volebního aktu právě nahrazuje zápis ve stálém či zvláštním voličském seznamu. Tomu nasvědčuje i zařazení ustanovení o voličských průkazech k úpravě voličských seznamů (ve volebním zákoně upravuje § 5 stálý seznam, § 6 zvláštní seznam a § 6a voličský průkaz).

Pokud pak § 88 s. ř. s. upravuje ochranu ve věcech chyb a nedostatků ve stálém seznamu voličů a § 89 volebního zákona stanoví použití těchto postupů obdobně i pro zvláštní seznam voličů, přičemž vydání voličského průkazu je skutečností, která se do nich vyznačuje, dospěl soud k závěru, že při nevydání voličského průkazu se lze domáhat ochrany u soudu rozhodujícího ve správním soudnictví, který se při tom řídí zásadami uvedenými v dílu 4. hlavy II. části třetí soudního řádu správního a postupuje obdobně podle § 88 s. ř. s.

Podle § 93 odst. 2 s. ř. s. lze návrh (ve věcech volebních - pozn. soudu), jímž se řízení zahajuje, nebo úkony, jimiž se řízením nebo jeho předmětem disponuje, provést pouze písemně nebo ústně do protokolu u věcně a místně příslušného soudu.

Podle § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb. (provádění úkonů vůči orgánům veřejné moci prostřednictvím datové schránky) má úkon učiněný osobou uvedenou v § 8 odst. 1 až 4 nebo pověřenou osobou, pokud k tomu byla pověřena, prostřednictvím datové schránky stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob. Ustanovení § 8 odst. 1 až 4 citovaného zákona přitom vyjmenovává okruh osob oprávněných k přístupu do datové schránky, přičemž podle odstavce 1 k přístupu do datové schránky fyzické osoby je oprávněna fyzická osoba, pro niž byla datová schránka zřízena.

Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že požadavek písemného úkonu ve smyslu § 93 odst. 2 s. ř. s. je splněn, pokud jde o úkon učiněný vůči soudu prostřednictvím datové schránky osobou, pro niž byla datová schránka zřízena. V daném případě navrhovatel doručil soudu své podání prostřednictvím datové schránky, která pro něj byla zřízena. Navrhovatel tedy splnil požadavek § 93 odst. 2 s. ř. s.

Podle § 6a odst. 2 volebního zákona může volič požádat o vydání voličského průkazu ode dne vyhlášení voleb, a to písemným podáním opatřeným ověřeným podpisem voliče, doručeným nejpozději 7 dnů přede dnem voleb tomu, kdo stálý seznam nebo zvláštní seznam vede, nebo osobně do okamžiku uzavření stálého seznamu nebo zvláštního seznamu; obecní úřad nebo zastupitelský úřad voličský průkaz nejdříve 15 dnů přede dnem voleb předá osobně voliči nebo osobě, která se prokáže plnou mocí s ověřeným podpisem voliče žádajícího o vydání voličského průkazu, anebo jej voliči zašle.

Ustanovení § 6a odst. 2 volebního zákona přitom neodkazuje na žádný jiný právní předpis.

Volební zákon současně neobsahuje žádné ustanovení, které by vylučovalo podání učiněné prostřednictvím datové schránky.

Soud proto dospěl k závěru, že nevylučuje-li volební zákon výslovně podání učiněné prostřednictvím datové schránky, má podle § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb. takové podání účinky úkonu učiněného písemně. Navrhovatel tak splnil požadavek § 6a odst. 2 volebního zákona, pokud toto ustanovení stanoví, že žádost o vydání voličského průkazu musí být podána písemně.

Dále se soud zabýval výkladem pojmu „ověřený podpis“, který je použit ve volebním zákoně v souvislosti s žádostí o vydání voličského průkazu.

Podle § 19 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb. mají dokumenty orgánů veřejné moci doručované prostřednictvím datové schránky, úkony prováděné vůči orgánům veřejné moci prostřednictvím datové schránky a dokumenty fyzických osob, podnikajících fyzických osob a právnických osob dodávané prostřednictvím datové schránky formu datové zprávy.

Podle § 3 odst. 1 zákona o elektronickém podpisu je datová zpráva podepsána, pokud je opatřena elektronickým podpisem. Pokud se neprokáže opak, má se za to, že se podepisující osoba před podepsáním datové zprávy s jejím obsahem seznámila.

Podle § 3 odst. 2 zákona o elektronickém podpisu umožňuje použití zaručeného elektronického podpisu založeného na kvalifikovaném certifikátu a vytvořeného pomocí prostředku pro bezpečné vytváření podpisu ověřit, že datovou zprávu podepsala osoba uvedená na tomto kvalifikovaném certifikátu.

Ověřování, o němž se hovoří v § 3 odst. 2 zákona o elektronickém podpisu, provádí elektronická podatelna příslušného orgánu veřejné moci podle vyhlášky č. 496/2004 Sb., o elektronických podatelnách.

Podle § 2 odst. 6 písm. c) a písm. e) vyhlášky o elektronických podatelnách zjišťuje elektronická podatelna u doručené datové zprávy, zda

c) zaručený elektronický podpis je platný a jeho kvalifikovaný certifikát nebyl zneplatněn (§ 5 odst. 2 zákona o elektronickém podpisu) nebo elektronická značka je platná a její kvalifikovaný systémový certifikát nebyl zneplatněn (§ 5a odst. 3 téhož zákona), případně zda je platné kvalifikované časové razítko, pokud zvláštní právní předpis stanoví povinnost připojit jej k datové zprávě,

e) kvalifikovaný certifikát obsahuje údaje, na jejichž základě je možné osobu, která podepsala datovou zprávu, jednoznačně identifikovat.

Pokud tedy podle zákona o elektronickém podpisu a vyhlášky o elektronických podatelnách elektronická podatelna „ověřuje“ elektronický podpis shora uvedeným způsobem, pak provedením jednoznačné identifikace osoby, která datovou zprávu podepsala [§ 2 odst. 6 písm. e) vyhlášky o elektronických podatelnách] nemůže dojít k ničemu jinému, než právě k „ověření“ elektronického podpisu připojeného k datové zprávě.

Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že požadavek „ověřeného podpisu“ ve smyslu § 6a odst. 2 volebního zákona je splněn nejen ověřením podle zákona č. 21/2006 Sb., ale také použitím zaručeného elektronického podpisu ve smyslu § 3 odst. 2 zákona o elektronickém podpisu.

V daném případě navrhovatel podal žádost o vydání voličského průkazu prostřednictvím datové schránky se zaručeným elektronickým podpisem, a to Městskému úřadu v Třinci, který je nepochybně orgánem veřejné moci [srov. § 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 300/2008 Sb.]. Pokud tento správní orgán odmítl navrhovateli vydat voličský průkaz pouze z důvodu, že podle jeho názoru nebylo písemné podání navrhovatele opatřeno ověřeným podpisem, pak postupoval nezákonně, veden nesprávným právním názorem. (...)