Vydání 11/2006

Číslo: 11/2006 · Ročník: IV

963/2006

Volby do Poslanecké sněmovny: vedení volební kampaně

Ej 206/2006
Volby do Poslanecké sněmovny: vedení volební kampaně
k § 16 odst. 2 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů (v textu též "volební zákon")
Nedostatek etiky prohlášení činěných v rámci předvolební kampaně není porušením zákona, v jehož důsledku by bylo možno považovat volbu některých kandidátů za neplatnou (§ 16 odst. 2 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů).
(Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 6. 2006, čj. Vol 45/2006-17)
Věc:
Ing. Jan H. proti Státní volební komisi o návrhu na neplatnost voleb kandidátů do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Dne 15. 6. 2006 podal navrhovatel, který byl zapsán ve stálém volebním seznamu voličů v Jihomoravském kraji, u Nejvyššího správního soudu návrh na neplatnost voleb kandidátů do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, v němž uvedl, že ODS, v čele se svým předsedou a za mimořádné podpory prezidenta republiky, nutně potřebovala vyhrát volby, a proto se uchýlila k nestandardnímu jednání a čtyři dny před volbami zveřejnila vážná obvinění proti předsedovi ČSSD Jiřímu Paroubkovi. Přitom se jednalo o věci, které jsou dosud ve stadiu vyšetřování. Tyto informace byly zneužity s cílem premiéra a předsedu ČSSD znemožnit, poškodit tak celou stranu před voliči, a naopak získat výhody pro ODS.
Nejvyšší správní soud návrh na neplatnost volby kandidátů v části týkající se kandidátů zvolených v Jihomoravském kraji zamítl, v části týkající se kandidátů zvolených v ostatních volebních krajích odmítl.
Z odůvodnění:
(...) Navrhovatel se tak formálním vymezením petitu domáhá něčeho, co zákonná úprava vůbec neumožňuje. I takové podání je však třeba posoudit podle jeho obsahu, bez ohledu na jeho označení. Svým obsahem je podání navrhovatele, zpochybňující výsledek celých voleb, napadením volby všech kandidátů zvolených do Poslanecké sněmovny, a to z důvodu nečestného vedení volební kampaně ze strany ODS.
Volební zákon v § 16 odst. 2 stanoví, že volební kampaň musí probíhat čestně a poctivě, zejména nesmí být o kandidátech a politických stranách nebo koalicích, na jejichž kandidátních listinách jsou uvedeni, zveřejňovány nepravdivé údaje. Zákon neobsahuje výklad užitých pojmů "
čestně a poctivě
" a soud toto ustanovení aplikující musí vycházet nejen z toho, jak jsou tyto pojmy chápány v běžném životě, ale současně musí i přihlížet k charakteru volební kampaně, která má jistě svá specifika vyplývající z vyostřeného střetu mezi jejími aktéry, kteří se jednak snaží získat podporu pro svůj volební program, jednak podlomit důvěru k volebnímu soupeři. Volební střet je fakticky nejen soutěží volebních programů a kandidátů v pozitivním smyslu (tedy vyzvednutím kladů vlastního programu a kandidujících osobností) ale i v negativním smyslu (poukazováním na zápory ostatních volebních programů i osob protikandidátů). V již označeném nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl 73/04 (publikován ve Sbírce zákonů pod č. 140/2005), tento soud dospěl k závěru, že předmětné pojmy v prostředí voleb nelze ztotožňovat s dobrými mravy, tak, jak jsou chápány občanským zákoníkem, ani je nelze posuzovat z hlediska soukromého práva a obecné morálky. Ústavní soud vycházel z toho, že volební kampaň je bojem o hlasy voličů, jejíž negativní projevy nelze zákonem vyloučit. Stejně tak Evropský soud pro lidská práva v rozsudku z 11. 4. 2006 (stížnost č. 71343/01 ve věci
Brasilier proti Francii
) mj. uvedl, že v kontextu volební soutěže je konečně ostrost projevu tolerovatelnější než za jiných okolností. To jistě neznamená, že v rámci volební kampaně jsou možné jakékoliv osobní útoky, vždyť hodnocené ustanovení také výslovně zapovídá zveřejňování údajů nepravdivých. Pokud jde o zveřejnění zpráv z řízení dosud neskončených, nelze s určitostí říci, že šlo o tvrzení nepravdivá. Přitom bylo zjevné, že jde o podezření, která jsou šetřena, nikoliv o výsledek nějakého šetření, o jehož pravdivosti nelze pochybovat. Nedostatek etiky spočívající ve využití takových informací ve volební kampani ještě nečiní takové jednání protizákonným.
Argumentace užitá aktéry voleb ve volební kampani podléhá nepochybně kritickému posouzení ze strany voličů, kteří vnímají nejen obsah volebních prohlášení, ale i úroveň prostředků ve volebním boji užitých. O tom svědčí i navrhovatelem označený příklad postoje voličů k volební taktice ODS; stejně tak jistě podléhaly obdobnému hodnocení i prostředky užité jejich protikandidáty. Zmíněný výzkum pak je obrazem tohoto hodnocení, a nikoliv obrazem toho, že uvedené procento voličů neetickým praktikám podlehlo, a že se tedy tyto prostředky volebního boje odrazily na výsledku voleb tak, že je jejich výsledek zpochybněn. Je objektivně vyloučeno zjištění, zda označené prostředky užité Občanskou demokratickou stranou měly vliv na volbu jednotlivých kandidátů či nikoliv: hlasování je tajné a žádný volič není povinen se "zpovídat" z toho, koho volil a z jakých důvodů.

Zasílání aktuálního vydání na e-mail


Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.