K podání návrhu dle § 88 s. ř. s. je aktivně legitimován každý, kdo může být dotčen tím, že správní orgán, který vede podle zvláštních zákonů seznam voličů, neodstraní chyby nebo nedostatky ve stálém seznamu voličů a jeho dodatku; tedy například osoba zapsaná do dotčeného stálého seznamu voličů nebo jeho dodatku pro danou obec nebo i kandidující volební strana.
Navrhovatel se návrhem podaným u Krajského soudu v Hradci Králové domáhal vydání rozhodnutí o neplatnosti voleb do obecního zastupitelstva obce Zdobnice konaných dne 14. 7. 2012. Jako důvod v návrhu uvedl, že v období před volbami se přihlásily do obce k trvalému pobytu osoby, které tam fakticky nepobývají, a protože jde o příznivce (často rodinné příslušníky) kandidátů kandidujících za ostatní volební strany, mohlo tím dojít k ovlivnění voleb v jeho neprospěch, respektive ve prospěch zbývajících volebních stran.
Krajský soud v Hradci Králové návrh zamítl.
Z odůvodnění:
(...) Krajský soud předesílá, že obdobnou problematikou se v minulosti již zabýval Ústavní soud, a to zejména ve svých nálezech ze dne 4. 5. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 59/10, č. 84/2011 Sb. ÚS, a sp. zn. Pl. ÚS 6/11, č. 85/2011 Sb. ÚS. Řada premis a úvah, které Ústavní soud v těchto nálezech formuloval, je tedy logicky významná i pro posouzení nyní přezkoumávané věci, a krajský soud proto považuje za vhodné alespoň některé z nich připomenout.
Předně Ústavní soud konstatoval, že otázka trvalého bydliště je sice v obecné rovině záležitostí evidenční a nikoliv faktickou, nicméně ve věcech volebních je nutno dle jeho názoru tento pojem vykládat materiálně. Zdůraznil, že: "
Trvalý pobyt v obci, jako zákonná a ústavní podmínka výkonu aktivního i pasivního volebního práva pro volby do zastupitelstev obcí, není v právní úpravě ustanovena samoúčelně. Sleduje totiž legitimní cíl, aby orgány samosprávy obce měli právo volit jen obyvatelé obce, tj. ti, kteří v obci trvale žijí, a tedy tvoří (relativně) trvalou součást územního společenství osob, které si prostřednictvím voleb do zastupitelstev obcí volí své zástupce za účelem svěření podstatného rozsahu svého práva na výkon obecní samosprávy po dobu čtyř následujících let.
"
Nutno dodat, že tyto závěry učinil v daném případě Ústavní soud v souvislosti s posuzováním rozmáhající se praktiky, kdy se přihlásí "
více osob k trvalému pobytu těsně před komunálními volbami na určitou adresu spjatou vlastnickými právy s konkrétními kandidáty
". Vyslovil požadavek, aby v řízení o návrhu na neplatnost voleb docházelo ze strany soudu k posouzení toho, zda k takové praktice v dotčené obci došlo a zda měla reálný vliv na to, jakého volebního výsledku dosáhla volební strana, která tyto kandidáty navrhla, a zda zjištěná skutečnost znamenala porušení ústavních principů demokratických voleb. (...)
však považuje krajský soud za vhodné dodat, že shledal návrhovou námitku nepřesvědčivou rovněž z následujícího důvodu. Ústavní soud totiž v již citovaném nálezu sp. zn. Pl. ÚS 6/11 uvedl, jak je možno se proti přihlašování osob k trvalému pobytu za účelem ovlivňování výsledku komunálních voleb bránit. Konstatoval, že "[t]
ěmto praktikám lze do jisté míry předejít ve fázi sestavování seznamu voličů tím, že osoby hlášené k trvalému pobytu toliko formálně z něho budou vyškrtnuty. Výklad, podle něhož zákon o volbách do zastupitelstev takovýto aktivní postup orgánu, který stálý seznam voličů vede, umožňuje, podporuje i možnost vyškrtnutých osob následně žádat o správní (námitkové řízení) a soudní přezkum. A odpovídá to též představě samotné Ústavy, která ve čl. 100 odst. 1 nepředpokládá ochranu práva podílet se na správě obecních záležitostí u těch, kdo se skutečným životem obce nemají objektivně nic společného. Toto je jen připomenutí jednoho z nástrojů, který lze k obraně před podobnými praktikami využít mimo rámec volebního soudnictví.
"
Aniž by si krajský soud kladl ambice na přesný a podrobný rozbor postupu dotčených subjektů v takových případech, poukazuje v souvislosti se shora citovaným názorem Ústavního soudu zejména na § 28 odst. 2 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů (dále jen "zákon o volbách"), a § 88 s. ř. s. upravující ochranu ve věcech seznamu voličů. Dle § 28 odst. 2 zákona o volbách "[o]
bčan, který po sestavení stálého seznamu voličů nabude nebo pozbude práva volit, bude do tohoto seznamu zapsán nebo z něho vyškrtnut
". Podle § 88 s. ř. s. "[j]
estliže správní orgán, který vede podle zvláštních zákonů stálý seznam voličů, neodstraní chyby nebo nedostatky ve stálém seznamu voličů a jeho dodatku, může se osoba tím dotčená obrátit na soud příslušný podle sídla správního orgánu s návrhem na vydání rozhodnutí o provedení opravy nebo doplnění seznamu nebo jeho dodatku
". Oním správním orgánem, který vede stálý seznam voličů, je pak dle § 28 odst. 1 zákona o volbách pro voliče, kteří jsou v této obci přihlášeni trvalému pobytu, obecní úřad. V přezkoumávané věci tedy Obecní úřad Zdobnice.
Pokud by tedy jmenovaný obecní úřad měl o přihláškách k trvalému pobytu některé z dotčených 7 osob pochybnosti (a to například právě v tom směru, že se jedná o krok účelový, vedený snahou ovlivnit výsledky vyhlášených voleb do obecního zastupitelstva), měl k dispozici právní nástroj ke sjednání nápravy, tedy mohl takové osoby ze seznamu voličů vyškrtnout. Pokud by s takovým postupem vyškrtnutá osoba nesouhlasila, byla by bezpochyby aktivně legitimována k podání návrhu dle citovaného § 88 s. ř. s.
Podle názoru krajského soudu je však k podání návrhu dle § 88 s. ř. s. aktivně legitimován rovněž každý, kdo může být dotčen tím, že správní orgán, který vede podle zvláštních zákonů seznam voličů, neodstraní chyby nebo nedostatky ve stálém seznamu voličů a jeho dodatku. Tedy například chybu spočívající v tom, že v seznamu voličů jsou zapsány osoby, kterým aktivní volební právo nepřísluší. Takovým subjektem může dle krajského soudu být například osoba zapsaná do dotčeného stálého seznamu voličů nebo jeho dodatku pro danou obec nebo i kandidující volební strana ve smyslu § 20 zákona o volbách. Krajský soud při této úvaze vychází z premisy, že případná protizákonně hlasující osoba snižuje váhu hlasu skutečně oprávněných voličů. Všechny voliče, váha jejichž hlasu byla takto nezákonně snížena, ale i volební strany, jakožto adresáty těchto hlasů v rámci volební soutěže, v níž by měly mít všechny kandidující volební strany rovné postavení, tak lze pokládat za "
osoby tím dotčené
" (dotčené neodstraněnou chybou v seznamu voličů), tedy aktivně legitimované napadat takové chyby v seznamu voličů a jeho dodatku dle § 88 s. ř. s.
V posuzované věci pak vzhledem ke skutečnosti, že se uvedené osoby přihlašovaly k trvalému pobytu, jak už krajský soud konstatoval shora, v období od dubna do července 2012, byl k takovému postupu jak ze strany obecního úřadu, tak ze strany navrhovatele, dostatečný časový prostor. Zmocněnkyně navrhovatele jako matrikářka Obecního úřadu Zdobnice byla navíc aktivně účastna přihlašování těchto osob (jak je zřejmé z přihlašovacích lístků, které za Obecní úřad Zdobnice podepisovala). Navrhovatel tak nemůže tvrdit, že o těchto skutečnostech neměl vědomost. Pokud tedy přišel s tvrzením o účelovosti přihlášek k trvalému pobytu až po seznámení se s výsledky voleb do obecního zastupitelstva, aniž by inicioval u obecního úřadu Zdobnice vyškrtnutí neoprávněných osob ze seznamu voličů, případně aniž by se sám obrátil na soud s návrhem dle § 88 s. ř. s., vyznívá taková námitka poněkud nevěrohodně, až účelově.
Dle krajského soudu je v prvé řadě na správním orgánu, který vede stálý seznam voličů, ale s ohledem na shora uvedené také na ostatních subjektech aktivně legitimovaných k podání návrhu dle § 88 s. ř. s., aby bedlivě sledovaly, zda v období před volbami nezačne seznam voličů signalizovat situace svědčící o snaze ovlivnit výsledky komunálních voleb. Například tak, jak uvedl Ústavní soud v citovaných nálezech, tedy že se více osob přihlásí k trvalému pobytu těsně před komunálními volbami na určitou adresu spjatou vlastnickými právy konkrétních kandidátů. Přestože si je krajský soud vědom nedokonalosti právní úpravy ve věcech ochrany seznamu voličů, když podrobnější rozbor této problematiky by již přesahoval rámec tohoto rozhodnutí, je toho názoru (ve shodě s Ústavním soudem), že využitím shora naznačených postupů by došlo k výraznému omezení popsaných nekalých praktik a zabránilo by se v mnoha případech tomu, aby se voleb do obecních zastupitelstev účastnily osoby, kterým aktivní volební právo nepřísluší. Snaha o nápravu takových situací až po volbách s sebou totiž pochopitelně přináší celou řadu problémů, kterým by bylo vhodnější a účinnější předejít. Využití takového postupu však samozřejmě není podmínkou, aby k tomu aktivně legitimované subjekty mohly uplatnit takový důvod až v rámci návrhu na neplatnost voleb a hlasování dle § 90 s. ř. s.