2832/2013
Volba prezidenta republiky: vedení volební kampaně
Volba prezidenta republiky: vedení volební kampaně
k § 35 odst. 2 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky
Jedním z prostředků politické soutěže může být za splnění zákonných podmínek i negativní kampaň upozorňující na nedostatky protikandidáta. Je rovněž přípustné, aby se v politickém sloganu objevila jistá míra přehánění, personalizace, symboličnosti či zkratkovitosti, protože volič, podobně jako u běžných reklamních sloganů, s určitou mírou nadsázky u tohoto typu politické komunikace počítá (§ 35 odst. 2 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky).
(Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 2. 2013, čj. Vol 33/2013-45)
Prejudikatura:
č. 354/2004 Sb. NSS a č. 963/2006 Sb. NSS; nález ÚS č. 140/2005 Sb.Věc:
Tomáš H. proti 1) Státní volební komisi, 2) Ing. Miloši Zemanovi a 3) Ing. Vratislavu Mynářovi o návrh na neplatnost volby prezidenta.Navrhovatel se domáhal vyslovení neplatnosti volby prezidenta republiky. Ve svém návrhu upozornil především na nečestné a nemorální vedení kampaně ze strany odpůrce 2), tedy zvoleného kandidáta Miloše Zemana. Navrhovatel uvedl, že použití billboardu s textem "
Stop této vládě: Volte Zemana
" mohlo ovlivnit výsledek voleb, protože podle výzkumu veřejného mínění 84 % voličů Miloše Zemana očekává, že činnost vlády bude ovlivňovat. Navrhovatel však namítal, že billboard inzerující "stopku vládě
" porušil § 35 odst. 2 zákona o volbě prezidenta republiky, protože klamavě sliboval odstranit současnou vládu, ačkoliv z Ústavy tato pravomoc prezidenta republiky nevyplývá. Podle navrhovatele tím voliči byli uvedeni v omyl a klamavá informace ovlivnila volební výsledek v neprospěch kandidáta Schwarzenberga. Posledním argumentem navrhovatele byl fakt, že billboardy a bannery na internetu neobsahovaly informaci o zadavateli a zpracovateli podle § 34 odst. 3 zákona o volbě prezidenta republiky. Navrhovatel proto podal návrh na neplatnost volby prezidenta a žádal opakování prezidentských voleb.K návrhu se vyjádřil odpůrce 1), Státní volební komise. Odpůrce rekapituloval návrh na neplatnost volby a konstatoval, že nemá jako volební orgán žádné pravomoci zasahovat a šetřit provinění v rámci volební kampaně.
K návrhu se vyjádřili společně i odpůrci 2) a 3). Tito odpůrci rozdělili své vyjádření do tří argumentačních skupin: obrany založené na neexistenci právního základu pro vyslovení neplatnosti volby prezidenta, námitky nedostatku důvodů pro vyslovení neplatnosti volby prezidenta ve smyslu § 66 odst. 2 zákona o volbě prezidenta republiky a obranu procesněprávní povahy. Odpůrci se rovněž přímo vyjádřili k předmětnému billboardu. Text na billboardu lze podle nich stěží interpretovat tak, jak činí navrhovatel, tj. jako nepravdivé sdělení, že odpůrce 2) zastaví vládu ČR. Stejně tak lze z předložených průzkumů dovodit, že občané neočekávali od odpůrce 2) v případě zvolení prezidentem republiky "
zastavení vlády
", nýbrž aktivní ovlivňování její činnosti v rámci ústavních mezí. K tvrzení o nesprávné volební agitaci na billboardech a internetových bannerech uvedli, že se na tyto případy ustanovení § 35 odst. 3 zákona o volbě prezidenta republiky nevztahuje. Závěrem navrhli, aby soud návrh v plném rozsahu zamítl coby nedůvodný.Nejvyšší správní soud návrh zamítl.
Z odůvodnění:
(...) [19] Jádro námitek této volební stížnosti směřuje proti způsobu, jakým vedl zvolený kandidát Miloš Zeman svou volební kampaň, zejména pak billboardu "
Stop této vládě
".[20] Soud předesílá, že k tomu, aby mohl vyhovět návrhu na neplatnost volby prezidenta republiky, patří zjištěná 1) nezákonnost; 2) vztah mezi touto nezákonností a zvolením kandidáta, jehož zvolení je napadeno; 3) zásadní intenzita této nezákonnosti, která musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno se důvodně domnívat, že pokud by k takovému jednání nedošlo, nebyl by kandidát zřejmě vůbec zvolen (srov. k tomu přiměřeně usnesení NSS ze dne 2. 7. 2004, čj. Vol 6/2004-12, č. 354/2004 Sb. NSS). Rozhodnutí voličů jako suveréna může soudní moc změnit jen ve výjimečných případech, kdy vady volebního procesu způsobily nebo mohly prokazatelně způsobit, že by voliči rozhodli jinak a byl by zvolen jiný kandidát (nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04, N 17/36 SbNU 185, č. 140/2005 Sb., kauza senátora Nádvorníka).
[21] Volební kampaň definuje zákon o volbě prezidenta republiky v § 35 odst. 1 jako jakoukoli propagaci kandidáta na funkci prezidenta republiky a volební agitaci v jeho prospěch, zejména veřejné oznámení určené na jeho podporu nebo sloužící v jeho prospěch, včetně jakékoli doprovodné akce, za které se poskytne nebo obvykle poskytuje úplata, pokud k takové propagaci nebo volební agitaci došlo nejdříve v den vyhlášení volby prezidenta ve Sbírce zákonů, anebo i před tímto dnem, jestliže taková propagace nebo agitace trvá i ke dni vyhlášení volby prezidenta ve Sbírce zákonů. Za volební kampaň se považuje i sdělení v neprospěch jiného kandidáta na funkci prezidenta republiky. Podle § 35 odst. 2 "[v]
olební kampaň musí probíhat čestně a poctivě, zejména nesmí být o kandidátech zveřejňovány nepravdivé údaje
".[22] Zákon neobsahuje výklad užitých pojmů "
čestně a poctivě
" a soud aplikující toto ustanovení musí vycházet nejen z toho, jak jsou tyto pojmy chápány v běžném životě, ale současně musí i přihlížet k charakteru volební kampaně. Ta má jistě svá specifika vyplývající z vyostřeného střetu mezi jejími aktéry, kteří se jednak snaží získat podporu pro svůj volební program, jednak podlomit důvěru k volebnímu soupeři. Volební střet je fakticky nejen soutěží volebních programů a kandidátů v pozitivním smyslu (tedy vyzvednutím kladů vlastního programu a kandidujících osobností), ale i v negativním smyslu (poukazováním na zápory ostatních volebních programů i osob protikandidátů). Předmětné pojmy v prostředí voleb nelze ztotožňovat s dobrými mravy, tak jak jsou chápány občanským zákoníkem, ani je nelze posuzovat z hlediska soukromého práva a obecné morálky. Nedostatek etiky ve volební kampani ještě nečiní takové jednání protizákonným (srov. usnesení ze dne 29. 6. 2006, čj. Vol 45/2006-17, č. 963/2006 Sb. NSS).[23] Zásadní námitka navrhovatele míří proti billboardu, jenž spojuje zvolení kandidáta Zemana s pádem současné vlády. Je však zřejmé, že se v tomto případě jedná o běžnou politickou komunikaci kandidáta s voličem v rámci volební kampaně. Pokud kandidát Zeman využil postavení kandidáta Schwarzenberga ve vládě (vicepremiér a ministr zahraničí) a svým billboardem odkázal na svého protivníka jako vládního kandidáta a sebe pojal coby protivládního kandidáta, jde o legitimní způsob kampaně. Předmětný billboard nepochybně personalizoval vládu do osoby protikandidáta, to je však zcela přípustnou a legitimní volební strategií, zejména proto, že protikandidát je skutečně jednou z nejvýraznějších postav vlády a rovněž předseda jedné ze stran současné vládní
koalice
.[24] Co se týče výrazu "
Stop této vládě
", jde o běžný zkratkovitý slogan v rámci politického marketingu. Obecně lze říci, že v politickém marketingu, který se řídí zejména zákony mediální
logiky, jsou běžnou strategií personalizace, hyberbolizace, symboličnost či zkratkovitost sloganů, a to zejména v období volební kampaně. Volič - běžný adresát těchto sdělení - je však může kriticky analyzovat a hodnotit právě s ohledem na kontext a pravidla politické reklamy. Jakkoliv se v textu napadeného billboardu vyskytuje jistá míra přehánění, lze říci, že volič, podobně jako u běžných reklamních sloganů, s určitou mírou nadsázky u tohoto typu politické komunikace počítá (více viz: Johnson Kartee, K. S.; Copeland, G. Inside Political Campaigns: Theory and Practice.
Westport, Conn.: Praeger, 1997, s. 195).[25] Nelze ani souhlasit s navrhovatelem, který namítá klamání voličů s odkazem, že prezident republiky nemá ve vztahu k vládě pravomoc ji "
stopnout
". Z výčtu ústavních pravomocí prezidenta republiky podle článků 62 a 63, jakož i dalších ustanovení Ústavy plyne, že prezident má v řadě ohledů na činnost vlády výrazný vliv. Prezident může chod vlády svou aktivitou či pasivitou v rámci výkonu funkce (např. výměnu ministrů) značně zkomplikovat. Je ale pouze na voličích, aby v souladu s interpretacemi ústavních pravomocí a systému dělby moci posoudili, do jaké míry může nově zvolený prezident skutečně vládu úplně "stopnout
", či zda se jedná o nadsazené tvrzení, které podprahově útočilo na antipatie části voličů k současné vládě, které zvolený kandidát může "zatopit
".[26] Navrhovatel svá tvrzení o ovlivnění voličů dokládá několika průzkumy, které svazují očekávání voličů ve věci aktivity směrem k vládě se zvolením určitého kandidáta. Soud však konstatuje, že představy voličů, že prezident svým chováním ovlivní fungování vlády, jsou opodstatněné, mj. ve výše zmíněném kontextu dělby moci a pravomocí prezidenta. Nadto je nezpochybnitelné, že voliči měli ve druhém kole prezidentské volby na výběr mezi kandidátem "
vládním
" a kandidátem "protivládním
". Jejich rozdílná očekávání od obou kandidátů jsou tedy naprosto logická. Rovněž cílené ovlivnění voličů pomocí protivládních billboardů je v souladu se zákonnými požadavky, billboard pouze vyjadřuje subjektivní negativní přesvědčení kandidáta Zemana o kvalitách současné vlády a jeho záměr jí zkomplikovat život. Takový prvek kampaně však neobsahuje nepravdivé údaje, není klamáním voličů ani není jiným porušením zákona.[27] Soud tedy uzavírá, že v tomto ohledu neshledal tvrzenou protizákonnost.
[28] Druhá větev námitek, navrhovatelovy argumenty mířící k chybějícím informacím o zadavatelích politických reklam, je příliš obecná a nenapadá konkrétní bannery na internetu či billboardy. Je však možné, ačkoli to z textu návrhu není zcela zřejmé, že navrhovatel měl na mysli napadený billboard "
Stop této vládě: volte Zemana
". Lze souhlasit s odpůrci 2) a 3), že je zcela jasné, kdo je zadavatelem této volební inzerce (volební tým Miloše Zemana). Z textu samotného billboardu je navíc zcela zřejmé, kdo je jeho zadavatelem. Tomu ostatně odpovídá i mediální
vyjádření mluvčí Zemanovy kampaně: http://zpravy.ihned.cz/politika/c1-59148980-kampan-obou-kandidatuna-prezidenta-pokracuje. Ostatně sám kandidát Zeman se tím nikterak netajil, viz např. odpovědi na otázky v online rozhovoru, v němž se vyjadřoval k předmětnému billboardu a k souvisejícímu billboardu "Stop Kalouskovi na Hradě
", kde útočil na blízkost svého protikandidáta Schwarzenberga a ministra financí Miroslava Kalouska (viz http://zpravy.idnes.cz/rozhovor-s-milosem-zemanemdfi/odpovedi.as p?t=ZEMAN7&strana=2).[29] Podle § 35 odst. 3 zákona o volbě prezidenta republiky platí, že "[p]
ropagace nebo volební agitace šířené prostřednictvím komunikačních médií musí obsahovat informaci o jejich zadavateli a zpracovateli; to platí obdobně i pro sdělení v neprospěch kteréhokoli kandidáta na funkci prezidenta republiky
". Jak venkovní billboard, tak případně internetový banner spadají nepochybně do kategorie komunikačních médií. (srov. demonstrativní vymezení v § 1 odst. 3 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy), platí tedy pro ně podmínky výše citovaného ustanovení. Za porušení této povinnosti však není přímo stanovena žádná sankce. Zákon o volbě prezidenta republiky je v tomto ohledu bezzubý a počítá až s případnou krajní sankcí: zneplatněním voleb.[30] Navrhovatel se však mýlí, když interpretuje zmíněné ustanovení doslovně, tedy tak, že každý billboard či každá politická reklama na internetu či v jiných médiích musí obsahovat jméno zadavatele a zpracovatele přímo na předmětné propagaci, např. na ploše billboardu. Soud se naproti tomu domnívá, že smyslem příslušného ustanovení je zamezit anonymní, zejména pak negativní politické reklamě. Předmětné médium (rozhlasová stanice, noviny) tedy nesmí přijmout propagaci anonymního či falešného zadavatele či zpracovatele, musí mu být tedy známo, kdo a komu za předmětnou propagaci zaplatil. Následně nesmí tyto údaje tajit. Tyto požadavky jsou zejména významné u negativní politické propagace. K porušení zákona tím, že předmětný billboard neobsahoval přímo ve svém "
těle
" zadavatele a zpracovatele reklamy, tedy nedošlo.[31] Soud rovněž připomíná, že volebním zákonodárstvím se regulace politické reklamy rozhodně nevyčerpává, může např. nastat odpovědnost vydavatele podle zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), či zákona o regulaci reklamy, případně může být vedeno správní řízení, v němž správní orgán uloží pokutu. (...)
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.