Vydání 6/2013

[9] Nejvyšší správní soud při vlastním přezkumu návrhu vyšel z právní úpravy. Dle § 66 odst. 2 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky) může navrhovatel podat návrh na neplatnost volby prezidenta, "".

[10] V návaznosti na uvedené ustanovení lze konstatovat, že k tomu, aby mohl zdejší soud vyhovět návrhu na neplatnost volby prezidenta republiky, by musely být splněny tři základní předpoklady: (1) nezákonnost; (2) vztah mezi touto nezákonností a výsledkem volby prezidenta; (3) zásadní intenzita této nezákonnosti, která musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno se důvodně domnívat, že pokud by k ní nedošlo, nebyl by kandidát zřejmě vůbec zvolen (srov. k tomu přiměřeně usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 7. 2004, čj. Vol 6/2004-12, č. 354/2004 Sb. NSS). Rozhodnutí voličů jako suveréna může soudní moc změnit jen ve výjimečných případech, kdy vady volebního procesu způsobily nebo mohly prokazatelně způsobit, že by voliči rozhodli jinak a byl by zvolen jiný kandidát (nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04, N 17/36 SbNU 185, č. 140/2005 Sb., ve věci senátora Nádvorníka).

[11] Optikou předchozích východisek nahlížel Nejvyšší správní soud rovněž na námitky navrhovatele. V první řadě je nutno konstatovat, že navrhovatel vůbec nezpochybňuje výsledek volby prezidenta, tj. to, který kandidát byl zvolen. Pouze tvrdí, že ve volebním okrsku č. 10 ve Zlíně došlo k chybě ve sčítání hlasů, když se ve výsledku neprojevil jeho neplatný hlas, nicméně již netvrdí, že by taková chyba mohla jakýmkoli způsobem ovlivnit výsledek voleb. Při výsledcích druhého kola prezidentských voleb, kdy mezi vítězným a poraženým kandidátem byl rozdíl 476 234 hlasů, je zjevné, že navrhovatelova tvrzení o tom, že chybně nebyl reflektován jeden neplatný hlas, nemůže vést k závěru, že bez této tvrzené nezákonnosti by byl výsledek voleb jiný. Je tak zřejmé, že nyní posuzovaný návrh nesplňuje výše uvedené základní předpoklady 2) a 3) pro to, aby mu bylo možno vyhovět, a již z tohoto důvodu bylo nutno návrh na neplatnost volby prezidenta republiky zamítnout.

[12] K navrhovatelovu tvrzení, že záměrně odevzdal neplatný hlas, když do obálky vložil horní poloviny přetržených hlasovacích lístků obou kandidátů ve druhém kole, lze konstatovat, že tomuto tvrzení neodpovídají předložené volební lístky, které si Nejvyšší správní soud vyžádal. Počet lístků, které byly zdejšímu soudu předány v zapečetěné obálce s platnými hlasovacími lístky, byl 558 a odpovídal počtu voličů, kteří volili ve volebním okrsku č. 10 ve Zlíně ve druhém kole volby prezidenta republiky. Zapečetěná obálka určená pro neplatné hlasovací lístky byla zcela prázdná. Nikde v předložených materiálech, které si Nejvyšší správní soud v souvislosti s nynějším návrhem vyžádal, nebyly dvě horní poloviny hlasovacích lístků, o nichž navrhovatel tvrdil, že je vložil do obálky.

[13] Naznačeným rozporem mezi tvrzením navrhovatele a předloženou volební dokumentací společně s hlasovacími lístky se zdejší soud hlouběji nezabýval, a to s ohledem na neúspěšnost návrhu popsanou již v bodě [11] tohoto rozsudku. Bližší zkoumání tohoto rozporu by totiž pro rozhodnutí o návrhu na neplatnost volby prezidenta nemělo význam, ani by jej nemohlo jakkoli ovlivnit.

[14] Nejvyšší správní soud zjistil jistou nesrovnalost, která spočívala v počtu úředních obálek, do nichž měly být vloženy hlasovací lístky. Těchto úředních obálek bylo jen 556, což nekoresponduje s počtem 558 platných hlasů. Vzhledem k tomu, že dle § 49 odst. 3 věty čtvrté zákona o volbě prezidenta volební komise vylučuje ty volební lístky z volební schránky nebo přenosné volební schránky, které byly ve volební schránce nebo přenosné volební schránce nalezeny bez úřední obálky, a vzhledem k tomu, že dle § 50 odst. 3 tohoto zákona jde o neplatný způsob hlasování, je-li v úřední obálce vloženo více hlasovacích lístků, nebylo možno dosáhnout 558 platných hlasů s 556 použitými úředními obálkami.

[15] Jakkoli právě uvedené svědčí o určitém pochybení ze strany volební komise, nejde o skutečnost, která by zakládala neplatnost volby prezidenta republiky. Vzhledem k rozdílu mezi hlasy, které obdržel vítězný a poražený kandidát, počítanému v řádu statisíců, nelze jakkoli soudit, že by šlo o natolik intenzivní pochybení, které by vzbuzovalo pochybnosti o výsledku voleb, kdyby k tomuto pochybení nedošlo.

[16] Navrhovatel ve svém návrhu též požadoval, aby Nejvyšší správní soud uložil odpůrci 1) upravit zápis o výsledku volby prezidenta republiky a ten vyhlásit. Dle § 90 odst. 5 věty poslední s. ř. s. platí, že "[p]". Zápis o výsledku volby prezidenta je upraven v § 53 zákona o volbě prezidenta, náležitosti tohoto zápisu jsou uvedeny v § 53 odst. 3 tohoto zákona a patří mezi ně:

"

".

[17] Jakkoli Nejvyšší správní soud shledal jistá pochybení volební komise (viz bod [14] shora), nepřistoupil k postupu podle § 90 odst. 5 věty poslední s. ř. s. Základní podmínkou takového postupu je to, že před soudem bude prokázáno, že zápis o výsledku volby prezidenta je v rozporu se skutečností, k čemuž se musí přidružit i to, že soud prokázal, jaké jsou správné údaje, které má zápis obsahovat. To se však v nynějším řízení nestalo. Nejvyšší správní soud sice zjistil rozdíl mezi počtem použitých úředních obálek (558), který v zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku uvedla volební komise, a počtem úředních obálek (556), které se fyzicky nacházely mezi zdejšímu soudu předloženými materiály v zapečetěné obálce s použitými úředními obálkami, tento rozdíl však může být vysvětlen různými způsoby, např. i tak, že ačkoli byl skutečný počet použitých obálek 558, který byl volební komisí také napočítán, došlo nedopatřením k tomu, že do zapečetěné obálky předané zdejšímu soudu se dvě úřední obálky nedostaly. Prověření této eventuality by přitom vyžadovalo dokazování, které v dané věci daleko přesahuje zjištění skutkových okolností nutných pro rozhodnutí o návrhu na neplatnost volby.

[18] V této souvislosti je nutno uvést, že primární kontrola průběhu hlasování, posuzování hlasů i jejich sčítání přísluší okrskové volební komisi. Ta ostatně má pro takový úkol nejlepší podmínky, jelikož její jednotliví členové mají možnost bezprostředně vnímat vše, co se v jejich volebním okrsku událo, a to jak při průběhu voleb, tak i při následném sčítání hlasů. Nic přitom nenasvědčuje tomu, že by v dané věci mělo dojít k jakékoliv manipulaci při sčítání hlasů. Všech osm členů okrskové volební komise ve volebním okrsku č. 10 ve Zlíně podepsalo zápis o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku, přičemž žádný z nich k jeho obsahu neměl připomínky.

[19] V řízení o neplatnosti volby prezidenta republiky není primárním úkolem Nejvyššího správního soudu, aby v každém jednotlivém případě dbal o naprostou správnost zápisu o výsledku volby prezidenta republiky. Jeho úkolem v tomto řízení je ve smyslu § 66 odst. 2 zákona o volbě prezidenta na základě návrhů prověřit, zda nebyla porušena ustanovení tohoto zákona takovým způsobem, který mohl ovlivnit výsledek volby prezidenta. K takto vymezenému cíli pak směřuje aktivita soudu, i co se týče zjišťování rozhodných skutkových okolností, a soud může ustat s jejich dalším zjišťováním ve chvíli, kdy známé skutkové okolnosti plně postačují pro závěr o tom, že ustanovení zákona o volbě prezidenta byla, resp. nebyla porušena takovým způsobem, který mohl ovlivnit výsledek volby prezidenta. Může se tak stát, že soud bude s okolnostmi případu seznámen natolik, že bude moci rozhodnout o návrhu na neplatnost volby ve smyslu § 66 odst. 2 zákona o volbě prezidenta, nicméně zároveň nebude mít zjištěn skutkový stav v takovém rozsahu, který je nutný pro náležité rozhodnutí o upravení zápisu o výsledku volby ve smyslu § 90 odst. 5 věty poslední s. ř. s. V takovém případě soud jednoduše o upravení zápisu nebude vůbec rozhodovat.

[20] Smysl § 90 odst. 5 věty poslední s. ř. s. spočívá v tom, že dává soudu možnost v těch případech, kdy při rozhodování o návrhu na neplatnost volby prezidenta zjistí, že je zápis o výsledku volby prezidenta chybný, a kdy má jistotu o tom, jak by měl tento zápis správně znít, aby jej v tomto smyslu nechal upravit, jsou-li pro to splněny zákonné podmínky. Uložení změny zápisu je tak třeba vnímat spíše jen jako možný "" rozhodování o neplatnosti volby prezidenta, nikoli jako samostatný důvod vedení řízení. Soud k němu přistoupí tehdy, když známé skutečnosti, které byly v řízení zjištěny především ve vztahu k prověření návrhu na neplatnost volby, jsou dostatečné též pro uložení úpravy zápisu o výsledku volby prezidenta. Opačný výklad by ostatně kolidoval s krátkou patnáctidenní lhůtou, kterou má soud pro rozhodnutí dle § 90 odst. 5 věty třetí s. ř. s., vyžadoval by totiž mnohdy velmi náročné dokazování.

[21] Ze shodných důvodů nebylo třeba ve vztahu k § 90 odst. 5 větě poslední s. ř. s. blížeji zkoumat navrhovatelovo tvrzení o tom, že do hlasovací schránky vhodil neplatný hlas, čemuž neodpovídají předložené materiály týkající se druhého kola volby prezidenta republiky ve volebním okrsku č. 10 ve Zlíně. (...)