502/2005
Vodní právo a kompetence ministerstev a nicotnost
Ej 19/2005
Vodní právo: kompetence ústředních správních úřadů; nicotnost
k § 76 odst. 2 soudního řádu správního
k § 9, § 17 - § 21 a § 22 - § 27 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění zákona č. 14/1998 Sb.*)
V případě rozhodování o povolení vodohospodářského díla (stavba čerpací stanice a výtlačného řadu jodobromových vod v souvislosti se stavbou lázní) nejde o ochranu přirozené akumulace vod nebo ochranu vodních zdrojů (§ 17 - § 21 zákona č. 138/1973 Sb., vodního zákona), ani o ochranu jakosti povrchových a podzemních vod (§ 22 - § 27 tohoto zákona)**), a proto k povolování vodohospodářských děl (§ 9 tohoto zákona) bylo v úrovni ústředního orgánu státní správy příslušné Ministerstvo zemědělství. Rozhodlo-li ale Ministerstvo životního prostředí, má tato vada, spočívající v absolutním nedostatku pravomoci o věci rozhodovat, za následek nicotnost takového aktu (§ 76 odst. 2 s. ř. s.).
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 11. 2004, čj. 6 A 44/2001-71)
Prejudikatura:
srov. č. 109/2004 a č. 501/2005 Sb. NSS.Věc:
Milena B. v O. proti Ministerstvu životního prostředí o účastenství ve správním řízení.Okresní úřad v Novém Jičíně, referát životního prostředí, vyslovil rozhodnutím ze dne 31. 7. 2000, že žalobkyně není účastníkem správního řízení ve věci odstranění části dvou vodohospodářských objektů stavby "Lázně N." postavených v rozporu se stavebním povolením.
Rozhodnutím z 31. 1. 2001 zamítl žalovaný odvolání žalobkyně proti tomuto rozhodnutí a napadené rozhodnutí potvrdil.
Následně, dne 23. 2. 2001, pak žalovaný zamítl odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Okresního úřadu Nový Jičín, referátu životního prostředí, ze dne 2. 12. 1999 jako nepřípustné podle § 60 správního řádu. V odůvodnění svého rozhodnutí poukázal na výše uvedená rozhodnutí: jelikož žalobkyně podle nich nebyla účastníkem správního řízení, neměla právo podávat odvolání v tomto řízení ve smyslu § 53 správního řádu.
Proti oběma rozhodnutím žalovaného brojila žalobkyně žalobami podanými u Vrchního soudu v Praze, v nichž se domáhala i zrušení předcházejících rozhodnutí Okresního úřadu v Novém Jičíně.
Vrchní soud v Praze o věci nerozhodl do 31. 12. 2002, a věc tak přešla na Nejvyšší správní soud (§ 132 s. ř. s.). Ten vyslovil nicotnost obou rozhodnutí napadených žalobou.
Z odůvodnění:
Žalovaný rozhodoval za účinnosti zákona č. 272/1996 Sb., kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky a kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a mění a doplňuje zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, jímž došlo ke dni 1. 11. 1996 k rozsáhlým změnám kompetencí ústředních orgánů státní správy. Mezi jiným [§ 1 odst. 5 písm. c) uvedeného zákona] přešla z Ministerstva životního prostředí na Ministerstvo zemědělství dosavadní působnost ve věcech vodního hospodářství, s výjimkou ochrany přirozené akumulace vod, ochrany vodních zdrojů a ochrany jakosti povrchových a podzemních vod. Tomu korespondují i nové
kompetence
obou ministerstev podle tzv. kompetenčního zákona, tedy zákona ČNR č. 2/1969 Sb. (§ 15 a § 19 zákona ČNR č. 2/1969 Sb., v platném znění).V daném případě se jednalo o povolení vodohospodářského díla (stavbu čerpací stanice a výtlačného řadu jodobromových vod); nejde tedy o ochranu přirozené akumulace vod nebo ochranu vodních zdrojů (oddíl první části třetí vodního zákona, § 17 - § 21), ani o ochranu jakosti povrchových a podzemních vod (oddíl druhý téže části, § 22 - § 27), kterážto působnost zůstala i po datu 1. 11. 1996 zachována Ministerstvu životního prostředí; proto k povolování vodohospodářských děl (pravomoc podle § 9 vodního zákona) bylo v úrovni ústředního orgánu státní správy příslušné Ministerstvo zemědělství. Nebylo tedy v pravomoci Ministerstva životního prostředí o věci rozhodovat a tato vada, spočívající v absolutním nedostatku působnosti o věci rozhodovat, má za následek vznik nicotného aktu. K této nicotnosti soud přihlíží z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda takováto žalobní námitka byla vznesena či nikoliv.
(zdi)
*) Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), byl s účinností k 1. 1. 2002 zrušen zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).
**) Nyní srov. § 108 odst. 1 a odst. 2 písm. a), g), h) zákona č. 254/2001 Sb., vodního zákona.
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.