Ej 358/2004
Řízení před soudem: vliv výkonu trestu odnětí svobody na místní příslušnost
k § 7 odst. 3 soudního řádu správního
Za bydliště fyzické osoby podle ustanovení § 7 odst. 3 s. ř. s. je nutno považovat místo, kde tato osoba bydlí s úmyslem se zde zdržovat trvale. Určení místní příslušnosti podle druhého pravidla zde uvedeného, tj. podle místa, kde se navrhovatel zdržuje, se uplatní teprve tehdy, když místní příslušnost nelze určit podle pravidla prvého, a to např. proto, že v České republice neexistuje žádné místo, kde by navrhovatel bydlel s úmyslem zdržovat se trvale. Skutečnost, že navrhovatel je ve výkonu trestu odnětí svobody, nemá na určení místa jeho bydliště vliv, neboť z žádných skutečností nelze usuzovat, že by ve věznici bydlel s úmyslem dlouhodobě či trvale se zde zdržovat.
(Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 6. 2004, čj. Nad 79/2004-25)
Věc:
Jaromír Š. v T. proti České správě sociálního zabezpečení o plný invalidní důchod, o určení místní příslušnosti soudu.
Dne 7. 1.2004 podal žalobce ke Krajskému soudu v Ostravě žalobu, kterou napadá rozhodnutí žalované ze dne 17. 12. 2003, jímž byla zamítnuta jeho žádost o plný invalidní důchod. V žalobě uvedl u svého jména adresu věznice, v níž byl v době podání žaloby ve výkonu trestu odnětí svobody. V rámci doplnění žaloby doručené Krajskému soudu v Ostravě dne 6. 2. 2004 žalobce uvedl, že adresa jeho bydliště jsou Teplice (...). Krajský soud v Ostravě svým usnesením ze dne 6. 2. 2004 rozhodl o postoupení věci Krajskému soudu v Ústí nad Labem jako soudu místně příslušnému. V odůvodnění usnesení je uvedeno, že žalobce má své bydliště v Teplicích, a proto je soudem místně příslušným podle § 7 odst. 3 s. ř. s. Krajský soud v Ústí nad Labem.
Usnesením ze dne 7. 5. 2004 vyslovil Krajský soud v Ústí nad Labem nesouhlas s postoupením projednávané věci a spis předložil Nejvyššímu správnímu soudu s návrhem, aby za místně příslušný byl označen Krajský soud v Ostravě, v jehož obvodu se navrhovatel zdržuje. V protokolu z jednání Krajského soudu v Ústí nad Labem ze stejného dne, na který tento soud při postoupení spisu Nejvyššímu správnímu soudu odkázal, soud uvedl, že žalobce se v místě svého bydliště po celou dobu výkonu trestu nezdržuje. Dodal, že ve věci je nutno zkoumat navrhovatelův zdravotní stav příslušnou ministerskou posudkovou komisí a poté záležitost projednat před soudem, což lze podle Krajského soudu v Ústí nad Labem snáze uskutečnit na Ostravsku, kde sídlí nejen alternativně příslušný krajský soud, ale i ministerská posudková komise. Jak dále Krajský soud v Ústí nad Labem uvedl, tak je tomu i v Ústí nad Labem, avšak žalobce by v takovém případě musel být minimálně dvakrát eskortován přes celou republiku.
Nejvyšší správní soud usnesením určil místně příslušným soudem Krajský soud v Ústí nad Labem.
Z odůvodnění:
Podle § 7 odst. 3 s. ř. s. je ve věcech důchodového pojištění a důchodového zabezpečení k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje. Podle § 7 odst. 6 s. ř. s. platí, že není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému. Nesouhlasí-li tento soud s postoupením věci, předloží spisy k rozhodnutí o příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy vázány.
Místně příslušným soudem pro projednání žaloby je Krajský soud v Ústí nad Labem. Nejvyšší správní soud vycházel při určení příslušnosti z dikce ustanovení § 7 odst. 3 s. ř. s. Jakkoliv toto ustanovení připouští dvojí místní příslušnost ve věcech důchodového pojištění a důchodového zabezpečení, rozhodující je místní příslušnost určená podle pravidla prvého, tj. podle místa bydliště žalobce v době podání žaloby. Za bydliště žalobce jako fyzické osoby přitom nutno považovat místo, kde tato osoba bydlí s úmyslem se zde trvale zdržovat, v daném případě tedy žalobcův byt v Teplicích. Určení místní příslušnosti podle pravidla druhého, tj. podle místa, kde se navrhovatel zdržuje, se uplatní teprve tehdy, když místní příslušnost krajského soudu nelze určit podle pravidla prvého, tj. podle místa bydliště žalobce, a to např. proto, že v České republice neexistuje žádné místo, kde by žalobce bydlel s úmyslem zdržovat se zde trvale. Tak tomu však v daném případě není. Žalobce má v České republice bydliště na adrese, která se nachází v obvodu Krajského soudu v Ústí nad Labem, a proto je k řízení o žalobě místně příslušný tento soud. Skutečnost, že žalobce je ve výkonu trestu odnětí svobody, nemá vliv na určení místa bydliště žalobce, neboť z žádných skutečností nelze usuzovat, že by žalovaný ve věznici v obvodu Krajského soudu v Ostravě bydlel s úmyslem dlouhodobě či trvale se zde zdržovat. Argumenty uváděné Krajským soudem v Ústí nad Labem jsou
relevantní
spíše pro rozhodování o delegaci dle § 9 odst. 2 s. ř. s., nikoliv však pro určení místní příslušnosti dle § 7 odst. 3 s. ř. s.
Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud podle § 7 odst. 6 s. ř. s. rozhodl tak, že v dané věci je k řízení místně příslušný Krajský soud v Ústí nad Labem, protože v jeho obvodu měl žalobce v den podání žaloby své bydliště.