Vydání 9/2013

(...)

Žalobkyně předně namítá, že jednání, jímž se měla dopustit správního deliktu podle § 39 odst. 5 zákona o vinohradnictví a vinařství, nenaplňuje materiální stránku tohoto správního deliktu, kterou je škodlivý následek. Tomu však zdejší soud nepřisvědčuje.

Podle § 39 odst. 5 tohoto zákona se právnická nebo podnikající fyzická osoba "".

Ustanovení § 39 odst. 5 uvedeného zákona tedy za protiprávní pokládá mimo jiné nevedení evidenční knihy podle § 30 odst. 1 téhož zákona, který předepisuje povinnost "[tj. vyhláškou]".

Žalobkyně byla uznána vinnou z toho, že nevedla evidenci o hmotnosti a cukernatosti nakoupených vinných hroznů nebo hroznového moštu podle § 14 odst. 5 písm. b) vyhlášky - tuto evidenci neměla žalobkyně vést vůbec. Dále žalobkyně neměla vést řádně evidenci hmotnosti a cukernatosti zpracovaných vinných hroznů nebo hroznového moštu a množství vyrobeného vína s členěním podle jakostních tříd podle § 14 odst. 5 písm. d) vyhlášky a evidenci o zásobách produktu a evidenci o přídavcích jiných látek než vína k produktu podle § 14 odst. 11 vyhlášky.

Povinnost vést řádnou evidenci zaznamenávající vstupy a výstupy vinařských výrobků je obsažena již v (přímo aplikovatelném) nařízení Rady (ES) č. 479/2008 o společné organizaci trhu s vínem, o změně nařízení (ES) č. 1493/1999, (ES) č. 1782/2003, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 3/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2392/86 a (ES) č. 1493/1999, konkrétně čl. 112 odst. 1 tohoto nařízení. Tato povinnost je pak blíže konkretizována v čl. 36 až čl. 46 téhož nařízení.

Z pohledu jednání spočívajícího v nevedení řádné evidence není rozdílu mezi "" (tj. nikoli řádným vedením) evidence a absolutním "" evidence; v obojím případě jde o postup, kdy evidence není vedena předepsaným (řádným) způsobem, tj. postup odporující § 30 odst. 1 zákona o vinohradnictví a vinařství. "" chybné vedení nemůže vyvolávat závěr v tom směru, že by takovým porušením povinnosti řádného vedení evidence nebyl škodlivý následek vůbec vyvolán.

Soud tedy souhlasí s argumentací žalobkyně, že vedle naplnění formální stránky správního deliktu je nezbytné naplnit i stránku materiální, která určuje společenskou škodlivost a jež je jednou z podmínek trestnosti konkrétního správního deliktu [viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 8. 2012, čj. 9 As 34/2012-28: ""]. Má-li však protiprávní jednání žalobkyně spočívat v nevedení evidenčních knih podle pravidel vyplývajících ze zákona o vinohradnictví a vinařství, tj. konkrétně způsobem a ve struktuře odpovídající na něj navazující vyhlášce, pak je namístě k naplnění materiální stránky deliktu argumentovat rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 12. 2009, čj. 5 As 104/2008-45, č. 2011/2010 Sb. NSS. Podle Nejvyššího správního soudu: "" Toto rozhodnutí se sice týká přestupku, závěry v něm judikované však lze bezesporu použít i na tzv. jiný správní delikt, který je svou povahou přestupku nejbližší (shora citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 9 As 34/2012-28).

Podle zdejšího soudu tedy zákonodárce pod nevedení evidenční knihy zahrnul nevedení evidenčních knih podle pravidel vyplývajících ze zákona o vinohradnictví a vinařství, konkrétně podávaných z § 30 odst. 1 zákona o vinohradnictví a vinařství, a tedy i na takové jednání dopadá skutková podstata vyjádřená v § 39 odst. 5 zákona o vinohradnictví a vinařství.

Pokud tedy zákonodárce takové "" konstrukcí samotného zákona o vinohradnictví a vinařství a na něj navazující vyhlášky zahrnul pod skutkovou podstatu správního deliktu "", pak je nutno vycházet z toho, že jednání podřaditelné pod skutkovou podstatu uvedenou v § 39 odst. 5 zákona o vinohradnictví a vinařství je obecně škodlivé pro společnost. V opačném případě, tedy aby k tomuto škodlivému následku nedošlo, by musely nastat mimořádné okolnosti vylučující tento škodlivý následek, a ty tu nenastaly; v takovém případě nebyla žalovaná povinna explicitně se zabývat naplněním této materiální stránky v odůvodnění svého rozhodnutí (srov. závěr uvedený např. v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 3. 2011, čj. 1 Afs 14/2011-62). Intenzita porušení nicméně musí být zohledňována v rámci úvah o výši sankce.

Nedůvodnost žalobní argumentace namítající nenaplnění materiální stránky deliktu je tu tedy dána proto, že ve skutkové podstatě správního deliktu podle § 39 odst. 5 zákona o vinohradnictví a vinařství je obsažen odkaz na § 30 odst. 1 tohoto zákona, který ukládá právnické či fyzické podnikající osobě povinnost vedení knih v rozsahu, způsobem a ve lhůtách stanovených nařízením, zákonem o vinohradnictví a vyhláškou podle § 30 odst. 1 tohoto zákona. Fakt, že § 39 odst. 5 tohoto zákona odkazuje na jiná zákonná ustanovení, znamená, že i ustanovení, na něž je odkazováno, je třeba pro posouzení naplnění podmínek správního deliktu použít, resp. naplnění podmínek správního deliktu podle § 39 odst. 5 uvedeného zákona zkoumat ve světle pravidel vyplývajících z § 30 odst. 1 téhož zákona. Takto také žalovaná postupovala a v jejím postupu zdejší soud žádnou nezákonnost neshledává.

Má-li nedostatek škodlivého následku podle žalobní argumentace spočívat v odstranění vad evidence, pak ani toto následné odstranění vad nedostatek škodlivého následku nevyvolává. Žalobkyně v podané žalobě uvádí, že vady v předmětných evidencích "", a sice na základě opatření ze dne 10. 8. 2010, kterým bylo uloženo zavedení řádné průkazné evidence ve smyslu § 30 odst. 1 zákona o vinohradnictví a vinařství, zejména přílohy č. 24, 26, 27, 32 a 33 k vyhlášce, to však nikterak nezpochybňuje závěr žalované, který má být touto argumentací zpochybněn. Především tím není nikterak zpochybněno, že v době kontroly zákonem požadovaných evidencí tyto nebyly vedeny vůbec a další evidence nebyly vedeny řádně; právě v tom přitom spočívá protiprávní jednání žalobkyně, jak je popsáno ve skutkové větě vážící se k tomuto správnímu deliktu. Ani tu tedy nelze dát žalobkyni v její argumentaci o nenaplnění materiální stránky deliktu za pravdu.

Přisvědčit nelze ani žalobní argumentaci, která bagatelizuje vady evidence pouze coby formální. Z protokolu o kontrole ze dne 8. 9. 2010 a 15. 9. 2010 vyplývá, že žalobkyně nemohla plně vyhovět ukládaným opatřením, konkrétně zákazu uvádění vína neznámého původu do oběhu, právě z toho důvodu, že neměla dostatečně vypracované evidence, z nichž byl dohledatelný původ vína. Už z tohoto pohledu nelze na vady evidence nahlížet pouze jako na vady formální (a snad tedy bagatelní), jejichž charakter vylučoval reálný škodlivý následek.

Žalovaná při zhodnocení škodlivého následku nadto správně poukázala i na množství tohoto vína, které bylo uváděno do oběhu a jehož původ nebylo možno doložit, a to na s. 14 napadeného rozhodnutí. Zdejší soud se ztotožňuje se žalovanou v závěru, že v daném případě, kdy celkem nebyly vedeny skladové karty týkající se 2 185 430 litrů vína, nelze hovořit o natolik zanedbatelné společenské nebezpečnosti jednání žalobkyně, že by to mohlo vyvolat oprávněný závěr o nenaplnění materiální stránky uvedeného správního deliktu.

Zdejší soud nepřisvědčuje ani žalobní argumentaci proti závěrům žalované ohledně vystavování výkupních lístků v době "" v souvislosti se spácháním deliktu podle § 39 odst. 1 jj) zákona o vinohradnictví a vinařství.

Podle uvedeného ustanovení se správního deliktu dopustí ten, kdo poruší povinnost stanovenou předpisem Evropských společenství upravujícím oblast vinohradnictví, vinařství nebo obchodu s vinařskými produkty. Tímto právním předpisem je konkrétně shora uvedené nařízení č. 436/2009, které ukládá v čl. 36 odst. 1 fyzickým nebo právnickým osobám a seskupením osob, které mají v držení jakýkoli druh vinařského produktu za účelem výkonu svého povolání nebo k obchodním účelům, povinnost vést evidenci vstupů a výstupů dotyčného produktu - "".

Podle čl. 45 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení se zápisy do evidenčních knih nebo zvláštních účtů, na které se vztahují články 39, 40 a 44, "". Podle § 14 odst. 5 písm. b) vyhlášky "[v] § 30 odst. 1 zákona [o vinohradnictví a vinařství] příloze č. 25 [této vyhlášky]".

Nařízení v žádném ze svých ustanovení přesně nedefinuje pojem "" (resp. ""). Nicméně jazykovým výkladem dikce "[...] [angl. , fr. , něm. ] " lze bez pochyb dospět k závěru, že za okamžik "" je třeba pokládat okamžik, od něhož je vinařský produkt ve sféře toho, kdo jej má "" za účelem výkonu své hospodářské činnosti. Jde tedy o okamžik, od něhož povinná osoba vinařským produktem fakticky disponuje, tj. drží jej, aby s ním v rámci výkonu své hospodářské činnosti ihned či kdykoli později nakládala.

Žalobkyně namítá, že hrozny (coby vinařský produkt podle čl. 36 odst. 1 uvedeného nařízení) byly v jejím držení, avšak v tomto okamžiku ještě nebyla dohodnuta jejich cena. Takové argumentaci proti závěrům žalované však zdejší soud nepřisvědčuje. Zvláště proto, že okamžik, od něhož byly hrozny v reálné dispozici žalobkyně, nemusel nutně následovat po sjednání ceny. Pozdější sjednání ceny, popř. jakékoli jiné obchodní podmínky, a to i za situace, kdy žalobkyně v době, kdy byly hrozny již v její dispozici, "" (od kterých se zřejmě podle žalobní argumentace měla odvíjet další jednání o ceně), samo o sobě nevylučuje, aby hrozny již fakticky ve sféře žalobkyně coby povinné osoby byly. Kromě toho na výkupních (nákupních) lístcích je uvedeno datum "" v jiný den, než byly tyto lístky vyhotoveny - a jak žalovaná uvádí, časová prodleva byla v některých případech delší než týden. Pokud je na výkupních lístcích uvedeno datum výkupu, je třeba vyjít buď z toho, že již byla uzavřena kupní smlouva o tomto zboží, tedy že již byla sjednána i cena (to je výklad pravděpodobnější, respektující soukromoprávní pravidla o vzniku smluv), nebo z toho, že hrozny se v den "" fakticky dostaly do sféry žalobkyně i s vědomím, že ohledně nich bude teprve jednáno o ceně. V obojím případě je však třeba na hrozny nahlížet jako na vinařský produkt, který se ve sféře žalobkyně již nacházel. Evidence o vstupu konkrétního produktu tak měla být žalobkyní zavedena v pracovní den poté, co se do sféry žalobkyně dostal.

Závěry žalované k této otázce obsažené v napadeném rozhodnutí tedy plně obstojí; žalovaná se výkladem pojmu "" žalobně namítané nezákonnosti nedopustila. (...)