3438/2016
Veřejnoprávní smlouvy: smlouva o poskytnutí dotace; spor o zrušení veřejnoprávní smlouvy
Veřejnoprávní smlouvy: smlouva o poskytnutí dotace; spor o zrušení veřejnoprávní smlouvy
k § 167 odst. 3 správního řádu (č. 500/2004 Sb.)
k § 10b odst. 1 a 3 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 24/2015 Sb.
k zákonu č. 24/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů
I. Proti rozhodnutí o zrušení veřejnoprávní smlouvy (§ 167 odst. 3 správního řádu), jejímž předmětem je poskytnutí
dotace
(§ 10b odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 24/2015 Sb.), není opravný prostředek přípustný (§ 10b odst. 3 citovaného zákona).II. Sporem z právních poměrů při poskytnutí
dotace
nebo návratné finanční výpomoci ve smyslu § 10b odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 24/2015 Sb., je jak spor z veřejnoprávní smlouvy o plnění, tak další spory s veřejnoprávní smlouvou související, včetně řízení, jehož předmětem je zrušení veřejnoprávní smlouvy.III. Bylo-li rozhodnutí ve sporu o zrušení veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí
dotace
nebo návratné finanční pomoci vydáno po nabytí účinnosti zákona č. 24/2015 Sb., rozhoduje Ministerstvo financí podle § 10b odst. 1 písm. a) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 24/2015 Sb., třebaže řízení před Ministerstvem financí bylo zahájeno před účinností této novely (a contrario
čl. II. téže novely).(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 6. 2016, čj. 10 Afs 49/2016-33)
Prejudikatura:
č. 1349/2007 Sb. NSS, č. 1907/2009 Sb. NSS, č. 2021/2010 Sb. NSS a č. 2984/2014 Sb. NSS.Věc:
Příspěvková organizace Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje proti Ministerstvu financí o zrušení smlouvy o poskytnutí dotace
, o kasační stížnosti žalovaného.Žalobkyně a Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod (dále jen "poskytovatelka
dotace
") uzavřely dne 20. 7. 2010 smlouvu o poskytnutí dotace
z Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod. Na základě smlouvy získala žalobkyně dotaci na rekonstrukci silnice II. třídy II/430 v průtahu městem Vyškov. Při veřejnoprávní kontrole na místě již zkolaudované stavby pracovníci poskytovatelky dotace
zjistili poruchy, a to příčné trhliny nové vozovky. Poskytovatelka dotace
dne 16. 9. 2013 navrhla zrušení smlouvy o poskytnutí dotace
, se kterým žalobkyně nesouhlasila. Poskytovatelka dotace
proto žalovanému zaslala podnět k zahájení řízení - žádost o zrušení smlouvy. Rozhodnutím ze dne 13. 3. 2015 žalovaný spornou smlouvu z důvodů uvedených v § 167 odst. 1 písm. b) a d) správního řádu zrušil a poučil strany o nemožnosti podat proti rozhodnutí rozklad. Žalobkyně se proti tomuto rozhodnutí bránila žalobou, kterou Městský soud v Praze usnesením ze dne 15. 2. 2016, čj. 9 Af 42/2015-38, pro nevyčerpání opravných prostředků odmítl a návrh postoupil žalovanému.Žalovaný (stěžovatel) podal proti tomuto usnesení kasační stížnost, v níž namítal, že proti jeho rozhodnutí nelze podat odvolání ani rozklad. Pochybení žalobkyně nebylo v tomto případě řešeno jako porušení rozpočtové kázně, ale postupem podle správního řádu. Poskytovatelka
dotace
navrhla zrušení veřejnoprávní smlouvy až poté, co žalobkyně neodstranila vady projektu jedním ze způsobů, které poskytovatelka dotace
požadovala. Bylo-li rozhodnutí ve sporu z veřejnoprávní smlouvy včetně rozhodnutí o zrušení veřejnoprávní smlouvy vydáno po nabytí účinnosti zákona č. 24/2015 Sb., uplatní se při poučení o opravném prostředku § 10b odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 24/2015 Sb. Při posuzování tohoto případu je třeba vycházet z pojmu "právní poměry" použitého v úvodní větě § 10b odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Tento pojem není v zákonech ani v judikatuře dosud definován. Stěžovatel se domnívá, že jím byly myšleny jakékoliv spory související s veřejnoprávní smlouvou o poskytnutí dotace
nebo návratné finanční výpomoci, jak o peněžité či nepeněžité plnění, tak i spor o její existenci. Za právní poměry při poskytnutí dotace
stěžovatel považuje mj. vznik, změnu, zánik nebo zrušení práv a povinností mezi stranami veřejnoprávní smlouvy. Návrh na zrušení veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace
je návrhem na zrušení práv a povinností smluvních stran vyplývajících z takové smlouvy. Při takto širokém pojetí pojmu "právní poměry při poskytnutí
pod něj lze zahrnout i řízení, jehož předmětem je zrušení veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace
"dotace
. Za spory z právních poměrů ve smyslu § 10b zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů je potřebné považovat jak spory z veřejnoprávních smluv o plnění, tak i řízení, jejichž předmětem je zrušení veřejnoprávní smlouvy.Žalobkyně má naopak za to, že se jí ve správním rozhodnutí dostalo nesprávného poučení o opravném prostředku. Nesouhlasí se stěžovatelem, že zahájené řízení nebylo řízením o porušení rozpočtové kázně, na které by se dala aplikovat přechodná ustanovení zákona č. 24/2015 Sb. Pokud by na posuzovaný případ dopadal § 10b zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, je nutné použít i přechodná ustanovení novely č. 24/2015 Sb., která § 10b do zákona vložila. Jelikož řízení o návrhu na zrušení veřejnoprávní smlouvy bylo zahájeno před nabytím účinnosti zákona č. 24/2015 Sb., řízení se podle přechodných ustanovení zákona účinného v době zahájení řízení i dokončí.
Nejvyšší správní soud usnesení Městského soudu v Praze zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
III.
Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu
(...) [10] Řízení o návrhu na zrušení veřejnoprávní smlouvy předpokládá správní řád. Nosná část zákonné úpravy je obsažena v § 167, který je zařazen do oddílu spolu s § 166, jenž reguluje změnu obsahu veřejnoprávní smlouvy a její výpověď. Ustanovení § 167 odst. 1 správního řádu vyjmenovává podmínky, za kterých může smluvní strana podat písemný návrh na zrušení veřejnoprávní smlouvy. Dle odstavce 3 téhož ustanovení platí, že
"[p]okud některá ze stran se zrušením veřejnoprávní smlouvy nesouhlasí, může o zrušení veřejnoprávní smlouvy na žádost smluvní strany, která podala návrh podle odstavce 1, rozhodnout správní orgán příslušný podle § 169 odst. 1"
. Ze systematiky části páté správního řádu a z § 141 správního řádu vyplývá, že spory ohledně změny obsahu veřejnoprávní smlouvy, výpovědi, zrušení veřejnoprávní smlouvy a jiné nesrovnalosti z veřejnoprávních smluv se řeší v rámci sporného řízení (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 7. 2013, čj. 1 As 19/2013-130, ve věci DPÚK, ze dne 7. 11. 2013, čj. 9 Afs 38/2013-53, č. 2984/2014 Sb. NSS, ve věci Město Hluboká nad Vltavou
, nebo také ze dne 12. 12. 2013, čj. 1 Afs 66/2013-54, ve věci KARDIOCENTRUM VYSOČINA CZA
, bod [16]).[11] V projednávaném případě žalobkyně s návrhem poskytovatelky
dotace
na zrušení veřejnoprávní smlouvy nesouhlasila; jejich spor proto řešil stěžovatel. Rozhodnutí o zrušení smlouvy učinil po 19. 2. 2015, tedy již v okamžiku účinnosti novely zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Dle § 10b odst. 1 písm. a) zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění zákona č. 24/2015 Sb. účinného od 20. 2. 2015 "[s]pory z právních poměrů při poskytnutí
Podle § 10b odst. 3 citovaného zákona dotace
nebo návratné finanční výpomoci rozhoduje podle správního řádu Ministerstvo financí, je-li jednou ze smluvních stran [...] Regionální rada regionu soudržnosti"."[p]roti rozhodnutí vydanému podle odstavce 1 nelze podat odvolání ani rozklad"
.[12] Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů je ve vztahu k obecné regulaci správního řádu úpravou speciální; jeho § 10b jako proto vylučuje pro nynější věc jakékoliv úvahy o aplikaci § 169 odst. 1 a odst. 2 nebo jiné obdobné normy správního řádu. Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů reguluje mj. hospodaření Regionálních rad regionů soudržnosti (§ 1 odst. 4). Vedle procesu tvorby, realizace a kontroly čerpání rozpočtu je nutné jej vztáhnout i na poskytování dotací na základě veřejnoprávních smluv (zejména § 10a citovaného zákona), a tedy i na spory z těchto smluv vzniklé (kromě § 10b viz také § 22 téhož zákona). Nejvyšší správní soud tedy souhlasí se stěžovatelem, že § 10b odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů se pojmem
lex specialis
"právní poměry"
při poskytnutí dotace
neomezuje pouze na spory o plnění z veřejnoprávní smlouvy (k tomu se váže mj. § 22 odst. 11 a odst. 12 citovaného zákona), ale myslí tím také další spory s takovou smlouvou související, mj. též spor o její zrušení (srov. přiměřeně též závěry usnesení zvláštního senátu ze dne 25. 2. 2016, čj. Konf 10/2015-11, ve věci ČAS - SERVICE; zvláštní senát zde sice interpretuje § 169 odst. 1 správního řádu a pojem "spory z veřejnoprávní smlouvy"
, jeho závěry, že pod tímto pojmem "je nutno rozumět podstatně širší okruh nároků svou povahou a podstatou veřejnoprávních než pouze nároků vyplývajících z konkrétního ujednání o plnění obsaženého v platné veřejnoprávní smlouvě"
, je však možno přiměřeně převzít i pro nynější věc).[13] Shodné závěry lze dovodit též ze záměru historického zákonodárce. Prostřednictvím § 10b odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů zákonodárce zamýšlel jednoznačně určit
"správní orgány příslušné k rozhodování sporů z veřejnoprávních smluv o poskytnutí
a vyloučit v těchto věcech možnost opravných prostředků (viz tisk Poslanecké sněmovny č. 294/0, 7. období, dostupný v digitálním repozitáři PS PČR, www.psp.cz).dotace
nebo návratné finanční výpomoci"[14] Použití § 10b zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění účinném od 20. 2. 2015 nevylučují ani přechodná ustanovení novely č. 24/2015 Sb. Článek II odst. 1 zákona č. 24/2015 Sb. stanoví, že
"[p]orušení rozpočtové kázně, ke kterému došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje a odvod a penále se uloží podle zákona č. 250/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona".
Dle čl. II odst. 2 zákona č. 24/2015 Sb. se "[ř]ízení o uložení odvodu a penále za porušení rozpočtové kázně zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí podle zákona č. 250/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona".
Článek II tedy hovoří pouze o řízeních o uložení odvodu a penále za porušení rozpočtové kázně a o hmotněprávní otázce posouzení porušení rozpočtové kázně. Přechodné ustanovení vůbec nezmiňuje řízení o jiných sporech z právních poměrů při poskytnutí dotace
. Při mlčení přechodných ustanovení platí pravidlo nepravé retroaktivity procesních norem, tj. správní orgán v řízení vždy používá aktuálně účinnou procesní úpravu (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 7. 2007, čj. 1 Azs 55/2006-60, č. 1349/2007 Sb. NSS, a ze dne 6. 5. 2016, čj. 10 As 250/2015-92, ve věci Plzeňská teplárenská
, bod [22]).[15] Věcná příslušnost stěžovatele k rozhodnutí o návrhu poskytovatelky
dotace
na zrušení veřejnoprávní smlouvy (§ 167 odst. 3 správního řádu) byla ke dni rozhodnutí založena § 10b odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (srov. usnesení zvláštního senátu ze dne 17. 6. 2009, čj. Konf 104/2008-7, č. 1907/2009 Sb. NSS; a také rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 12. 2009, čj. Komp 6/2009-35, č. 2021/2010 Sb. NSS, body [27] až [29]). Jelikož o návrhu na zrušení veřejnoprávní smlouvy stěžovatel rozhodoval na základě zákonného zmocnění § 10b odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve svém rozhodnutí žalobkyni správně poučil, že proti rozhodnutí nelze podat rozklad (§ 10b odst. 3 téhož zákona).[16] Městský soud tudíž při posuzování této věci dospěl k nesprávnému závěru. Nic na tom nemění ani citace literatury, v níž je prezentován názor o přípustnosti řádných opravných prostředků proti rozhodnutí správního orgánu o návrhu na zrušení veřejnoprávní smlouvy (Vedral, J.
Správní řád - komentář.
Praha: Polygon, 2006, s. 956). V této literatuře ostatně nemohla být, s ohledem na její stáří, zohledněna zvláštní úprava zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, jež je účinná teprve od 20. 2. 2015.Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.