Vydání 1/2012

(...) Samostatnou otázkou pro zdejší soud s ohledem na žalobní tvrzení je otázka stanovení podle § 115 zákona o veřejných zakázkách. V této otázce (a v odpovědi na ni) se soud zcela ztotožňuje se žalobcovou argumentací. Pro zdejší soud totiž nemůže být přijatelný takový postup, aby nabídková cena byla vypočtena podle jedněch pravidel a (vycházející podle § 115 odst. 1 téhož zákona právě z nabídkové ceny) podle pravidel jiných. Naopak je zdejší soud toho názoru, že logicky musí platit následující: není-li cena dříví "" od ceny zadavatelova plnění pro účely stanovení nabídkové ceny, pak nemůže být "" od ceny zadavatelova plnění ani pro účely výpočtu . Totéž musí platit naopak: má-li být cena dříví "" od ceny zadavatelova plnění pro účely stanovení nabídkové ceny, pak musí být "" od ceny zadavatelova plnění i pro účely výpočtu . Jinak se žalovaný nutně dostává za hranici zákonných pojmů a jejich smysluplné aplikace úvahami o nabídkové ceně "" a nabídkové ceně "".

Podle § 115 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách je výše závislá na nabídkové ceně; toto ustanovení zákona o veřejných zakázkách ji omezuje minimální částkou 50 000 Kč a maximální částkou 2 000 000 Kč. Osoba, jíž povinnost složit kauci svědčí (tj. osoba, která podává návrh na přezkum úkonů zadavatele, zde žalobce), si tedy výši vypočítá sama podle své nabídkové ceny. Pokud by takto vypočítaná překročila částku 2 000 000 Kč, pak se skládá toliko ve výši 2 000 000 Kč. Pokud by naopak vypočtená výše nedosahovala částky 50 000 Kč, pak se skládá ve výši 50 000 Kč. Pro případ, kdy nelze stanovit nabídkovou cenu, činí výše 100 000 Kč.

Jestliže tedy nabídková cena byla v právě posuzované věci konstruována tak, že její výše byla dána součtem cen pěstebních činností za celou dobu trvání smlouvy, sadebního materiálu za celou dobu trvání smlouvy a těžebních činností za celou dobu trvání smlouvy s odečtením ceny dříví (hroubí) na lokalitě P za celou dobu trvání smlouvy, pak z takovéto konstrukce musí vyplývat i způsob výpočtu , neboť ta je dána právě nabídkovou cenou, jak z § 115 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách jasně vyplývá.

Nabídkovou cenu žalobce v právě posuzované věci bylo možné stanovit; byla totiž splatná v době po podání nabídek obsahujících nabídkové ceny, tedy v době, kdy žalobce již svoji nabídkovou cenu znal. Nepřicházel proto v úvahu postup podle druhé věty § 115 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách. měla být tedy stanovena postupem podle první věty § 115 odst. 1 citovaného zákona. Jelikož s ohledem na zadavatelem zvolenou konstrukci nabídkové ceny šlo o nabídkovou cenu "", měla být hrazena ve výši 50 000 Kč.

Jestliže tedy žalobce uhradil k výzvě žalovaného kauci ve výši 259 252 Kč, pak podle zdejšího soudu tuto kauci uhradil v částce vyšší, než v jaké ji měl uhradit. Tento "" na zaplacené kauci ovšem nemá vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí, neboť na žádném závěru žalovaného obsaženém v napadeném rozhodnutí se ve vztahu k žádnému žalobcovu subjektivnímu veřejnému právu neprojevil; odlišná situace by mohla nastat tehdy, pokud by žalobce kauci podle výzvy žalovaného v požadované výši neuhradil (resp. nepředložil by doklad o jejím uhrazení v této výši) a žalovaný by následně řízení o žalobcově návrhu zastavil. V právě posuzované věci, kdy žalobce doklad o uhrazení ve výši stanovené žalovaným předložil, a tedy kdy řízení o přezkumu úkonů zadavatele po zaplacení a po předložení dokladu proběhlo, může žalobce "" na složené kauci zpět od žalovaného vymáhat, avšak mimo režim přezkumu napadeného rozhodnutí žalovaného.

Zdejší soud tedy uzavírá, že žalovaný nepochybil při hodnocení konstrukce nabídkové ceny, avšak vyzval žalobce ke složení ve výši, která neodpovídala § 115 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách. byla tedy žalovaným vybrána v částce vyšší, než v jaké měla být vybrána, to však na zákonnost napadeného rozhodnutí vliv nemělo. Potud je tedy žaloba nedůvodná.

Dále se zdejší soud zabýval žalobní argumentací o nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí v otázce mimořádně nízké nabídkové ceny. (...)

Zkoumání, zda konkrétní nabídka neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, je součástí procesu posuzování nabídek. Hodnotící komise má tedy ve vztahu k případné mimořádně nízké nabídkové ceně dvě povinnosti:

1. povinnost posoudit, zda konkrétní nabídka konkrétního uchazeče neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu,

2. v případě zjištění mimořádně nízké nabídkové ceny povinnost vyžádat si od uchazeče písemné zdůvodnění těch částí jeho nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné.

Zákon o veřejných zakázkách sice výslovně nestanoví, že by součástí výzvy k písemnému zdůvodnění (v rámci druhé z obou uvedených povinností) mělo být odůvodnění, z jakých důvodů považuje hodnotící komise nabídkovou cenu za mimořádně nízkou, takový požadavek však lze dovodit ze zásady transparentnosti, jíž má být celé zadávací řízení ovládáno, z logiky věci (neboť zdůvodnění podané uchazečem může být podáno pouze tehdy, jsou-li mu známy konkrétní námitky proti nabídkové ceně) a konečně i ze samotného textu § 77 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách, který hovoří o písemném zdůvodnění "", které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné.

Od správného zodpovězení shora uvedených dvou otázek a od následného postupu hodnotící komise při vyzývání uchazeče se nutně odvíjí reálná možnost přezkoumání správnosti a zákonnosti jejího rozhodování při posuzování nabídek. Pokud hodnotící komise v průběhu posuzování zjistí, že nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, ohledně níž nebylo podáno ve stanovené lhůtě požadované zdůvodnění, popř. pokud se uchazeč nedostavil k podání vysvětlení ohledně své nabídkové ceny ve smyslu § 77 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách, resp. pokud posoudila hodnotící komise jeho zdůvodnění jako neopodstatněné, má povinnost takovou nabídku vyřadit. Rozhodnutí o vyřazení nabídky tedy i zde náleží hodnotící komisi.

Postup hodnotící komise při posuzování otázky, zda určitá nabídková cena je mimořádně nízkou nabídkovou cenou, tedy nutně musí podléhat kontrole ze strany žalovaného. Jak bylo již v minulosti judikováno (rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 1. 2. 2001, čj. 2 A 9/2000-48, Soudní ve věcech správních č. 800/2001), účinná kontrola postupu zadavatele ze strany žalovaného předpokládá rovněž posouzení jeho zdůvodnění o vyřazení nebo naopak ponechání nabídky s mimořádně nízkou cenou. To nutně zahrnuje i posouzení samotné otázky, zda bylo důvodné konkrétní nabídkovou cenu považovat za mimořádně nízkou nabídkovou cenu.

Z obdobných závěrů vycházejí i rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 3. 2004, čj. 2 A 9/2002-62, č. 242/2004 Sb. NSS (ve vztahu k zákonu č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek^*)) a ze dne 6. 11. 2009, čj. 5 Afs 75/2009-100 (k zákonu o veřejných zakázkách). Nejvyšší správní soud v prvně jmenovaném rozsudku konstatoval, že "[p][žalovaného] [žalovaný] fair [Žalovaný] " Ve druhém z výše uvedených rozsudků Nejvyšší správní soud dovodil, že "[žalovaného] [...] [Žalovaný] [s odkazem na rozsudek NSS ze dne 21. 6. 2007, čj. 5 Afs 6/2007-92]. [N]."

Ze shora uvedeného tedy pro zdejší soud vyplývá, že se sice lze ztotožnit s konstatováním žalovaného, podle něhož "" a "", nicméně platí-li zároveň (jak žalovaný rovněž správně konstatuje), že žalovaný "" (rozuměno dle zákona o veřejných zakázkách), pak přezkum zákonnosti postupu hodnotící komise ve vztahu k případné mimořádně nízké nabídkové ceně nelze ze strany žalovaného obejít konstatováním, že by tak byly hodnoceny myšlenkové pochody členů hodnotící komise. Nejde tu totiž o posouzení myšlenkových pochodů členů hodnotící komise, nýbrž o objektivní posouzení, zda bylo důvodu, aby tato komise ve vztahu ke konkrétní nabídce měla nabídkovou cenu posoudit jako mimořádně nízkou, tedy zda měla povinnost postupovat podle § 77 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách (tedy vyžádat si od uchazeče písemné zdůvodnění těch částí nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné), a pokud ano, jak této své povinnosti dostála (tedy zda postupovala přesně tak, jak jí ukládá § 77 odst. 1 tohoto zákona). Jedině tak lze ze strany žalovaného řádně přezkoumat, zda hodnoceny byly právě ty nabídky, které hodnoceny být měly (zda byl ve stadiu posuzování nabídek - před jejich hodnocením - dodržen postup stanovený zákonem o veřejných zakázkách).

Pokud by měl tedy zdejší soud za správný pokládat názor žalovaného, že ta fáze zadávacího řízení, která spočívá v posouzení jednotlivých nabídek z toho pohledu, zda neobsahují mimořádně nízkou nabídkovou cenu, z jeho kontroly důvodně uniká, pak by za správnou musela být nutně pokládána rovněž rezignace žalovaného na posouzení jakýchkoli kroků hodnotící komise při posuzování nabídek podle § 76 zákona o veřejných zakázkách. Posouzení otázky případné mimořádně nízké nabídkové ceny podle § 77 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách je totiž v principu totožný (a z pohledu zákonnosti postupu zadavatele stejně významný) postup, jaký hodnotící komise uskutečňuje podle § 76 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách, kdy má povinnost nabídky posoudit z toho pohledu, zda nabídky obsahují zákonné požadavky a požadavky zadavatele obsažené v zadávacích podmínkách, zda některý z uchazečů nepodal nepřijatelnou nabídku podle § 22 odst. 1 písm. d) zákona o veřejných zakázkách a zda některá z nabídek neobsahuje nejasnosti, které je třeba vyjasnit (včetně vyhodnocení, zda poskytnuté vysvětlení v rámci případného "" je uspokojivé a odůvodňuje ponechání nabídky v zadávacím řízení - srov. § 76 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách). Takový názor by nemohl být pokládán za správný.

Naopak zdejší soud dospívá k následujícímu závěru: jestliže podle § 112 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách vykonává žalovaný dohled nad dodržováním tohoto zákona, jestliže podle § 112 odst. 2 písm. b) téhož zákona žalovaný rozhoduje o tom, zda zadavatel při zadání veřejné zakázky postupoval v souladu s tímto zákonem, jestliže je podle § 77 odst. 6 citovaného zákona třeba vyřadit nabídku, která obsahuje takovou mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla postupem předepsaným v § 77 odst. 1 až 4 tohoto zákona odůvodněna, a zároveň jestliže podle § 76 odst. 6 uvedeného zákona toho uchazeče, jehož nabídka byla při posouzení nabídek hodnotící komisí vyřazena, vyloučí zadavatel bezodkladně z účasti v zadávacím řízení, pak nutně platí, že nevyřazení nabídky za podmínek uvedených v § 77 odst. 6 citovaného zákona a nevyloučení uchazeče podle § 76 odst. 6 tohoto zákona je porušením postupu (nedodržením postupu) podle § 112 odst. 1 a § 112 odst. 2 písm. b) uvedeného zákona. Vnitřně rozporným je tedy postoj žalovaného, který na jedné straně připouští, že je oprávněn kontrolovat postup hodnotící komise z toho pohledu, zda byl či nebyl uskutečněn v souladu se zákonem o veřejných zakázkách, ale zároveň rezignuje na kontrolu toho, zda byl či nebyl porušen uvedený zákon nevyřazením nabídky, která vyřazena být měla, a nevyloučením uchazeče, který vyloučen být měl.

Pokud se tedy žalovaný ve vztahu k otázce mimořádně nízké nabídkové ceny omezil na úvahu, podle níž hodnotící komise neshledala žádnou z nabídkových cen mimořádně nízkou, přitom posouzení nabídkových cen je záležitostí hodnotící komise, pak se k otázce, zda se o mimořádně nízkou nabídkovou cenu jednalo či nikoli, a tedy zda hodnotící komise postupovala tak, jak jí ukládá zejména § 77 odst. 1 a 6 zákona o veřejných zakázkách, vůbec nevyjádřil; namísto toho se výlučně soustředil na objasnění svého postoje, že mu uvedenou otázku přezkoumat nepřísluší. To je postoj dle zdejšího soudu nesprávný a nezákonný.

Ze shora uvedeného tedy zdejší soud uzavírá, že pokud žalobce před žalovaným argumentoval v tom směru, že konkrétní nabídka obsahovala mimořádně nízkou nabídkovou cenu a taková nabídka nebyla vyřazena, ač vyřazena být měla, pak tvrdil nezákonnost postupu v rámci zadávacího řízení ve vztahu k § 77 odst. 6 zákona o veřejných zakázkách (nevyřazení nabídky) a § 76 odst. 6 téhož zákona (nevyloučení uchazeče). Jestliže se pak žalovaný v řízení o přezkumu úkonů zadavatele k této otázce nevyjádřil, tedy k žalobcově argumentaci nepřezkoumal, zda konkrétní nabídka byla v zadávacím řízení ponechána důvodně (zákonně), tedy zda hodnoceny byly právě ty nabídky, které hodnoceny být měly, pak je jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí si zdejší soud totiž nemůže učinit ani obecný úsudek ohledně věcné odpovědi žalovaného na otázky, zda hodnotící komise se problematikou mimořádně nízké nabídkové ceny zabývala dostatečně a zda se jí zabývala správně.