Vydání 6/2011

(...) Z § 11 odst. 1, § 89 odst. 1 a § 92 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách vyplývá, že předmětem rámcové smlouvy je stanovení podmínek, za nichž budou uzavírány jednotlivé smlouvy na konkrétní plnění, jež budou mít charakter veřejné zakázky. V rámcové smlouvě lze tedy předem upravit vzájemná práva a povinnosti zadavatele a dodavatele příslušného plnění pro případ, že s dodavatelem bude nakonec smlouva na konkrétní plnění uzavřena; zejména v ní musí být upraveny cenové podmínky jednotlivých plnění ve prospěch zadavatele a podmínky týkající se množství plnění. Sjednání těchto podmínek již v samotné rámcové smlouvě je nezbytné. Kromě toho mohou být součástí rámcové smlouvy kompletní podmínky takového plnění (lhůty pro takové plnění, vzájemná součinnost obou smluvních stran, místo dodání plnění, podmínky úplnosti plnění atd.). Rozsah dohodnutých podmínek nad rámec ceny a množství plnění, jež si mezi sebou zadavatel a vybraný dodavatel pro realizaci budoucích plnění v rámcové smlouvě upraví, není žádným ustanovením zákona o veřejných zakázkách nijak omezen. Dostatečnou specifikaci plnění, jež bude po vybraných dodavatelích požadovat, musí zadavatel stanovit již v průběhu zadávacího řízení, na základě kterého je určena osoba (dodavatel), se kterou je následně rámcová smlouva uzavřena. Čím přesněji jsou již v této fázi samotný předmět a související podmínky plnění ve prospěch zadavatele vymezeny, tím konkrétněji je dán rozsah rámcové smlouvu, na základě které pak již zjednodušeným postupem jsou zadávány jednotlivé veřejné zakázky, a tím snadnější je samotná kontraktační fáze týkající se jednotlivých plnění. Na tato jednotlivá plnění spočívající v realizaci již konkrétních veřejných zakázek mohou být ve velmi krátkých časových úsecích uzavírány již velmi jednoduché smlouvy, ve kterých bude možné dohodnout toliko podmínky specifické pro každou jednotlivou veřejnou zakázku.

Třeba tedy předeslat, že postup s využitím rámcové smlouvy je postupem rozpadajícím se do dvou na sebe navazujících fází. Zadavatel v první fázi zvolí jednoho nebo více uchazečů (v takovém případě nejméně tři), s nimiž uzavře rámcovou smlouvu. Následně ve druhé fázi na základě takto uzavřené rámcové smlouvy (pokud jde o smluvní strany i obsah plnění, na které rámcová smlouva dopadá) zadává jednotlivá dílčí plnění, jež jsou samostatnými dílčími veřejnými zakázkami. Nejprve si tedy zadavatel s uchazeči dohodne základní pravidla, která jsou pak aplikována po dobu v rámcové smlouvě vymezenou na opakující se plnění, na něž dopadá předmět rámcové smlouvy (a tím předmět všech konkrétních plnění). V případě kontraktace rámcové smlouvy na budoucí plnění, jež je veřejnou zakázkou, se obecně aplikuje zákon o veřejných zakázkách shodně jako v případech zadávání „běžných“ veřejných zakázek. Výjimku představují pouze výslovně stanovená odlišná pravidla uvedená v § 89 a násl. zákona o veřejných zakázkách. Zadavatel tedy postupuje tak, jako by zadával „běžnou“ veřejnou zakázku (s ohledem na druhy a kategorie veřejných zakázek a skutečnost, o jakého zadavatele se jedná). Zadavatel je však povinen již v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení uvést, zda hodlá uzavřít rámcovou smlouvu s jedním či více uchazeči.

V právě projednávané věci byly podmínky pro využití institutu rámcové smlouvy s následným plněním v rámci takto uzavřené rámcové smlouvy splněny. Postup zadavatele odpovídal konstrukci kontraktačního procesu vyplývající z § 11 citovaného zákona, rámcová smlouva obsahovala pravidlo ohledně ceny plnění, tak pravidlo ohledně množství plnění. Celkový rozsah služby, podle zdejšího soudu vyčerpávajícím způsobem naplňující pravidlo ohledně množství plnění po dobu účinnosti rámcové smlouvy, byl vyjádřen předpokládaným objemem přepravovaného dříví – pro tuto část veřejné zakázky (část 15) bylo předpokládané množství přepravovaného dříví uvedeno v objemu 10 000 m3 (bod 1.B zadávací dokumentace, tabulka č. 1); toto množství měl uchazeč doplnit do rámcové smlouvy, tato smlouva se pak týkala plnění do výše tohoto objemu. V takto vymezeném rámci byla plnění rozdělena do vzdálenostních pásem, což sice mohlo být po dobu účinnosti rámcové smlouvy měněno v rámci konkrétních pokynů zadavatele uplatňovaných v rámci jednotlivých písemných výzev, avšak pouze tak, aby celkový objem nebyl překročen (čl. III. odst. 4 smlouvy v kontextu s bodem 1.B zadávací dokumentace). Cena plnění byla také stanovena předem, její faktická výše pak měla korespondovat s faktickým plněním po dobu účinnosti rámcové smlouvy za konkrétních cenových podmínek vyplývajících z „cen“ tvořících součást nabídek doplňovaných do tzv. prvního okruhu, čímž vznikl nabídkový ceník podle vzdálenostních pásem.

Zadavatel též předem deklaroval, že hodlá uzavřít rámcovou smlouvu (pro každé jednotlivé plnění) s jedním uchazečem.

Mezi žalobcem a žalovaným zůstává sporu ohledně toho, zda v rámci kontraktace rámcové smlouvy byly sjednány veškeré podmínky plnění, neboť v případě, kdy zadavatel uzavřel rámcovou smlouvu pouze s jedním uchazečem, se od zodpovězení této otázky odvíjí další postup zadavatele. Podle § 92 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách totiž, jsou-li veškeré podmínky plnění již v rámcové smlouvě konkrétně vymezeny, pak uzavírá zadavatel smlouvu s uchazečem na jednotlivou dílčí veřejnou zakázku spadající pod předmět rámcové smlouvy na základě jeho písemné výzvy k poskytnutí plnění určené příslušnému uchazeči. Tato písemná výzva je návrhem na uzavření smlouvy na plnění, jež představuje jednotlivou dílčí veřejnou zakázku. Písemné potvrzení této výzvy ze strany uchazeče je pak přijetím návrhu smlouvy. V takové případě se nekoná otevírání obálek s nabídkami podle § 71 citovaného zákona, posouzení ani hodnocení nabídek podle § 76 a násl. tohoto zákona, a tedy zadavatel ani nerozhoduje o výběru nejvhodnější nabídky podle § 81 téhož zákona. Pokud naopak nejsou veškeré podmínky plnění v rámcové smlouvě konkrétně vymezeny, zadá veřejný zadavatel veřejnou zakázku na základě písemné výzvy k podání nabídky. V takovém případě proběhne posouzení nabídky podle § 76 zákona o veřejných zakázkách, není však prováděno hodnocení nabídky, neboť by měla být hodnocena toliko jedna nabídky (§ 79 odst. 6 tohoto zákona), ale zadávací řízení je ukončováno postupem podle § 81 uvedeného zákona, s výjimkou podle § 81 odst. 3 tohoto zákona (jak vyplývá z § 81 odst. 4 téhož zákona). Potom se v takovém případě uplatní i další ustanovení hlavy VIII zákona o veřejných zakázkách.

Žalovaný v rozhodnutí I. stupně operoval s pojmy „všechny nezbytné podmínky“, „všechny podmínky nezbytné pro plnění veřejné zakázky“ a „veškeré podmínky“ a uzavřel, že v daném případě byly podmínky stanovené v návrhu rámcové smlouvy a v zadávací dokumentaci „dostačující“ k tomu, aby mohl zadavatel postupovat podle § 92 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách, tedy uzavřít smlouvu s uchazečem na jednotlivou dílčí veřejnou zakázku spadající pod předmět rámcové smlouvy na základě jeho písemné výzvy k poskytnutí plnění určené příslušnému uchazeči. V napadeném rozhodnutí pak žalovaný osvětluje, že „nezbytnými podmínkami“ byly míněny „veškeré podmínky“.

Provádět jazykový rozbor právě uvedených pojmů a jejich obecného chápání zdejší soud nepovažuje za potřebné, klíčové je podle zdejšího soudu posoudit, zda již při kontraktaci rámcové smlouvy byly najisto a konkrétně vymezeny veškeré podmínky, za nichž měla být pod dobu účinnosti rámcové smlouvy jednotlivá plnění poskytována, tj. zda rámcová smlouva jasně upravovala veškerý postup při realizaci plnění, konkrétně jaké plnění bude poskytováno (zde odkud a kam a v jakém časovém a věcném rozsahu budou služby poskytovány), jak (zde kdy, jakou formou a do jaké míry konkrétního místního, časového a věcného rozsahu) budou konkrétní dispozice ze strany zadavatele uchazeči předávány, do jaké míry budou jednotlivé požadavky zadavatele na každé jednotlivé plnění pro uchazeče závaznými a neměnnými, zda žádná z těchto dispozic nebude vybočovat z podmínek, za nichž uchazeč předkládal zadavateli svoji nabídku a za nichž s ním byla uzavřena rámcová smlouva, k jakému okamžiku bude plnění ve prospěch zadavatele považována za splněné a jaké protiplnění (kdy a v jaké výši) bude za poskytnuté dílčí plnění ze strany zadavatele realizováno.

Pokud má být šetřen smysl uzavírání rámcových smluv (předmětem rámcové smlouvy je stanovení podmínek, za nichž budou uzavírány jednotlivé smlouvy na konkrétní plnění, jež budou mít charakter veřejné zakázky), pak veškeré podmínky plnění jsou v rámcové smlouvě konkrétně vymezeny, a tím tedy je i požadavek uvedený v § 92 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách naplněn tehdy, pokud po uzavření rámcové smlouvy není třeba žádné otázky vzájemného kontraktu mezi uchazečem (dodavatelem plnění) již dojednávat. Skutečnost, že jsou veškeré podmínky plnění v rámcové smlouvě konkrétně vymezeny, nemůže automaticky znamenat, že by přesný popis plnění do všech jeho konkrétních místních, časových a obsahových detailů měl být již součástí rámcové smlouvy. Požadavek „vymezení veškerých podmínek plnění“ by popíral smysl postupu rozpadajícího se do dvou na sebe navazujících fází, neboť pokud by měl zadavatel již ve fázi kontraktace rámcové smlouvy veškeré konkrétní místní, časové a obsahové detaily plnění za vyřešené, a mohl by je tedy dostatečně konkrétně do všech potřebných detailů pro realizaci každého jednotlivého plnění učinit součástí zadávacích podmínek, pak by nemusel uzavírat rámcovou smlouvu, ale namísto toho by již přímo mohl zadat veřejnou zakázku „běžným“ způsobem.

V právě projednávané věci je pro soud podstatné, že ve fázi kontraktace rámcové smlouvy byl najisto postaven maximální objem plnění – 10 000 m3 dřevní hmoty k odvozu. Najisto bylo rovněž postaveno, že tento objem plnění je maximální, a že tedy nabídkové ceny mají být kalkulovány do tohoto maximálního objemu (skutečný objem přepravy dříví mohl být proti předpokládanému objemu snížen podle potřeb zadavatele, nikoli však zvýšen). Též již ve fázi kontraktace rámcové smlouvy nebylo pochyb v tom směru, že do tohoto objemu bude po dobu účinnosti rámcové smlouvy zadavatelem požadována realizace přepravy surové dření hmoty, provádění nakládky a vykládky v souvislosti s touto přepravou, vagónování, včetně kurtování dříví na vagóny, přitom případné další dílčí související činnosti se nutně musely vztahovat k této oblasti služby, tedy k přepravě surové dřevní hmoty. Pokud jde o jednotlivá odvozní místa a místa vykládky, ta sice nebyla ve fázi kontraktace rámcové smlouvy uvedena konkrétně, nicméně pro vlastní plnění byla tato otázka určující výlučně ve vztahu k počtu kilometrů, tedy ke vzdálenosti, na kterou bude přeprava surové dření hmoty v jednotlivých případech realizována (a kde tedy bude probíhat nakládka a vykládka), nicméně podmínky kontraktu ve vztahu k těmto místům určovaným podle potřeb zadavatele až v době účinnosti rámcové smlouvy byly najisto postaveny uchazečem vyplněným pásmovým ceníkem, který by již ve fázi kontraktace smlouvy konstruován ve vztahu ke skutečně ujeté vzdálenosti v kilometrech v rámci jednotlivých vzdálenostních pásem. Doplňování míst nakládky a vykládky se tedy na podmínkách, za nichž mělo být plnění poskytováno, nijak nepromítalo. Tyto podmínky, určené pásmovým ceníkem, který byl předmětem hodnocení zadavatele před uzavřením rámcové smlouvy, poskytovaly jasnou odpověď na otázku, jaká cena bude za konkrétní plnění placena, a to ve vztahu ke vzdálenosti mezi nakládkou a vykládkou. Skutečnost, že rozdělení předpokládaného objemu přepravovaného dříví do vzdálenostních pásem bylo „orientační“ a mělo vyplynout z aktuálních potřeb zadavatele, a tedy že mohlo dojít k jeho úpravě či změně v závislosti na aktuálních potřebách zadavatele, nic nemění na tom, že podmínky přepravy dříví byly najisto postaveny už ve fázi uzavření rámcové smlouvy. Ty se skutečně v daném případě odvíjely od objemu a ceny plnění, neboť způsob, jakým měli uchazeči ve fázi kontraktace rámcové smlouvy konstruovat nabídkové ceny, již veškeré konkrétní místní, časové a obsahové detaily plnění jasně a transparentně zohledňoval. Přesný termín a místo zahájení a cílové místo přepravy dříví, konkrétní množství dříví určeného ke každé jednotlivé přepravě ani případné požadavky na vagónování již rámcovou smlouvou sjednané podmínky neprolamovaly, přitom způsob realizace plnění i po konkrétním upřesnění ze strany zadavatele byl rámcovou smlouvou dostatečně určitě a jasně vyřešen.

Z právě uvedené zdejší soud dovozuje, že vše, co bylo třeba ze strany uchazeče i zadavatele znát před realizací konkrétního plnění, resp. před uplatněním požadavku na každé konkrétní plnění formou výzvy ze strany zadavatele, bylo najisto postaveno již rámcovou smlouvou. Z toho zdejší soud dovozuje, že veškeré podmínky, na nichž mělo být každé konkrétní plnění po dobu účinnosti rámcové smlouvy realizováno, vyplývaly již z rámcové smlouvy, takto sjednané podmínky se pak pouze aplikovaly na případ každého konkrétního plnění poté, co byl znám přesný termín a místo zahájení a cílové místo přepravy dříví a konkrétní množství; v případě konkrétního plnění se pak tedy pouze provedl „výpočet“ výše protiplnění podle vzorce jasně daného už v okamžiku uzavírání rámcové smlouvy.

Z toho tedy vyplývá, že požadavek „konkrétního vymezení veškerých podmínek plnění v rámcové smlouvě“ uvedený v § 92 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách byl splněn.

Jestliže žalobce v postupu zadavatele podpůrně (a obecně) dovozuje netransparentnost a diskriminaci, pak ani takové argumentaci zdejší soud nemůže přisvědčit. V postupu zadavatele zdejší soud neshledává žádný prvek, na základě něhož by jednotlivé kroky zadavatele mohly být považovány za netransparentní; obsah zadávacích podmínek ani jeho průběh není podle zdejšího soudu zatížen žádnými prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele. Na žádné konkrétní ostatně ani žalobce neupozorňuje. Stejně tak nemá soud za to, že by se zadavatelovy požadavky související s volbou konstrukce, na základě které bylo plnění kontrahováno, či jeho jednotlivé požadavky a kroky v rámci zadávacího řízení mohly projevit ve vztahu k některým dodavatelům či uchazečům diskriminačně. Z ničeho zdejší soud nedovozuje (a ani v tomto směru žalobce nijak konkrétně neargumentuje), že by se v postupu či ve výsledku mohl zadavatelův postup projevit ve vztahu k jednotlivým dodavatelům či uchazečům odlišně, zejména že by se snad zadávacího řízení mohli účastnit ve vztahu ke zvolené konstrukci kontraktačního procesu jen někteří z dodavatelů nebo že by se zadavatelem zvolená konstrukce u některých z nich projevila jinak než u zbylých, ať už v možnosti účastnit se kontraktace rámcové smlouvy či v jejím výsledku. (...)