Vydání 9/2011

(...) Žalobce však dále namítá, že není veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 1 písm. a) bod 4 zákona č. 40/2004 Sb., neboť nebyl zřízen zákonem ani za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu. (...)

Pro konstatování závěru, že žalobce veřejným zadavatelem podle zákona č. 40/2004 Sb. je, musí být splněno kumulativně několik podmínek. První podmínkou je, že jde o osobu právnickou. Druhou podmínkou je, že tato právnická osoba byla zřízena zákonem nebo na základě zákona. Třetí podmínkou pak je, že účelem jejího zřízení je uspokojování potřeb veřejného zájmu. Čtvrtou podmínkou je skutečnost, že tato právnická osoba je financována převážně veřejnými zadavateli nebo alternativně že tato právnická osoba je veřejnými zadavateli řízena nebo veřejní zadavatelé jmenují více než polovinu členů v jejím správním, řídícím nebo kontrolním orgánu.

Pokud jde o podmínku první a čtvrtou, tak o jejich splnění není mezi žalobcem a žalovaným sporu. Soud, který je vázán žalobními body, se tedy těmito otázkami nezabýval.

Podmínku druhou pak soud shledal naplněnou. Podle názoru soudu je totiž žalobce právnickou osobou zřízenou na základě zákona, jak požaduje zákon č. 40/2004 Sb., a to přesto, že se jedná o obchodní společnost založenou podle obchodního zákoníku. Český právní řád obecně totiž pro rozlišování významu "" a "" neposkytuje žádnou oporu; zřizují se "" v tradičně chápaném smyslu (např. ministerstva a jiné ústřední orgány státní správy - srov. zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, nebo např. Probační a mediační služba - srov. § 1 odst. 1 zákona č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě), zřizují se však též subjekty postavené jinak naroveň subjektům zakládaným ve formě podle obchodního zákoníku (např. veřejné vysoké školy postavené jinak naroveň soukromým vysokým školám majícím formu obchodních společností - tu namátkou srov. např. § 1 odst. 1 zákona č. 214/2004 Sb., o zřízení Univerzity obrany, nebo § 1 zákona č. 162/2006 Sb., o zřízení Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích), zřízeny byly též např. České dráhy zákonem č. 9/1993 Sb., o Českých drahách (srov. jeho § 1 odst. 1). ""je tu postaveno naroveň "". Nahodilost použití slov "" a "" pak instruktivně dokládá použití těchto slov např. v zákoně č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, kde podle § 1 odst. 1 písm. a) tento zákon upravuje mimo jiné způsob "" akciové společnosti České dráhy, k němuž pak podle § 3 a násl. téhož zákona dochází "" a následným "" (tedy způsobem příznačným pro obchodní společnosti podle obchodního zákoníku - srov. § 57 a § 62 obchodního zákoníku). Soud tedy uzavírá, že "" lze stavět naroveň "", popř. lze "" považovat za jednu z možností "", v obou případech však nelze dovozovat z použití slova ""nic jiného, než že se má jednat o založení právní subjektivity konkrétního subjektu jakoukoli (jakkoli formálně pojmenovanou) procedurou.

Tomu, že pojem ""znamená jeden ze způsobů "", ostatně nasvědčuje i občanský zákoník, který lze považovat za obecnou normu, upravující vznik právnických osob. V § 19 totiž hovoří o "" právnických osob. Obecně tak lze říci, že se právnické osoby zřizují. Z toho, že obchodní zákoník, jako předpis upravující již jen určité typy právnických osob (obchodní společnosti a družstva), používá pojem "" obchodní společnosti, lze pak dovodit, že "" je jedním ze způsobů "". Jestliže tedy byl žalobce založen podle obchodního zákoníku, byl současně zřízen, tak jak má na mysli druhá podmínka.

Pokud pak jde o třetí podmínku (tj. zda účelem zřízení žalobce je uspokojování potřeb veřejného zájmu), tak i tu soud shledal naplněnou. Ztotožnil se přitom se závěrem žalovaného, že není podstatné, zda byl žalobce v době svého zřizování jednoznačně určen pro uspokojování potřeb veřejného zájmu, nýbrž to, zda potřeby veřejného zájmu v době zadávání zakázky (uzavírání smluv o dílo) fakticky vykonával. Zmíněný závěr je ostatně zcela v souladu s judikaturou Soudního dvora, který ve svém rozsudku ze dne 12. 12. 2002, další, C-470/99, Recueil, s. I-11617, uvedl, že "založení nebo zřízení za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu', ". V rozsudku ze dne 22. 5. 2003, Korhonen, C-18/01, Recueil, s. I-5321, Soudní dvůr zase poukázal na to, že společnost s ručením omezeným, která je vlastněna a řízena regionálními nebo místními orgány, splňuje podmínku uspokojování potřeb veřejného zájmu, jestliže obstarává služby za účelem rozvoje průmyslových nebo obchodních aktivit na území spadajícím do působnosti tohoto regionálního nebo místního orgánu. Soudní dvůr rovněž konstatoval, že skutečnost, že nemovitosti, které jsou stavěny, budou pronajaty jen jednomu podnikateli, nezpochybňuje charakter společnosti jako veřejnoprávního subjektu, neboť existence potřeb veřejného zájmu není poměřována počtem přímých uživatelů činnosti nebo služby.

Nelze tedy přisvědčit žalobci, že je nezbytné, aby účel uspokojování veřejných potřeb byl deklarován již při zřízení právnické osoby. Naopak v souladu se zákonem je názor žalovaného, podle něhož je třeba posuzovat faktickou činnost právnické osoby v rozhodné době.

Pokud tedy žalobce zajišťoval pro příspěvkovou organizaci Stavby Rudoltice, resp. pro obec Rudoltice, výstavbu bytových jednotek spolu s příslušnou infrastrukturou, jednalo se podle názoru zdejšího soudu o činnost, kterou lze za potřebu ve veřejném zájmu považovat. Výstavba pro obec, a tedy rozvoj obce a zajišťování bydlení pro její občany nepochybně ve veřejném zájmu je. Není přitom podstatné, zda žalobce vykonával v rozhodné době nad rámec této činnosti i činnosti další. V daném případě navíc žalovaný zjistil, že v letech 2005 a 2006 žalobce prováděl většinu prací ve prospěch příspěvkové organizace Stavby Rudoltice, případně přímo pro svého zřizovatele obec Rudoltice, a jednalo se tedy o činnosti směřující k uspokojování potřeb ve veřejném zájmu. Žalobce toto zjištění žalovaného přitom nijak nerozporoval.

Soud tedy uzavírá, že žalobce byl zřízen na základě zákona za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu podle § 2 odst. 1 písm. a) bod 4 zákona č. 40/2004 Sb., a byl tak veřejným zadavatelem ve smyslu tohoto ustanovení. Při uzavírání předmětných smluv o dílo na stavbu "" tedy byl povinen postupovat podle zákona č. 40/2004 Sb. a zadat veřejnou zakázku v některém ze zadávacích řízení uvedených v § 25 odst. 2 citovaného zákona.