1362/2007
Veřejné zakázky: navýšení ceny za provedení veřejné zakázky
Ejk 480/2007
Veřejné zakázky: navýšení ceny za provedení veřejné zakázky
k § 3 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákonů č. 148/1996 Sb., č. 28/2000 Sb. a č. 142/2001 Sb.*)
Účelem zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, je zejména zajistit transparentnost procesů při zadávání veřejných zakázek a také nediskriminační prostředí při tomto procesu vůči všem uchazečům. Jestliže se cena za provedení veřejné zakázky navýšila po uzavření několika dodatků k původní smlouvě více než šedesátinásobně, jedná se zcela jednoznačně o obcházení citovaného zákona.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31. 7. 2006, čj. 31 Ca 157/2005-32)
Věc:
Ministerstvo práce a sociálních věcí proti předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o uložení pokuty.Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve svém rozhodnutí ze dne 9. 2. 2005 stanovil, že žalobce závažně porušil § 3 zákona o zadávání veřejných zakázek tím, že uzavřel dodatky č. 19 ze dne 28. 2. 2001 až č. 29 ze dne 30. 1. 2004 ke smlouvě ze dne 6. 2. 1995, aniž by je zadal způsobem podle citovaného zákona. Uzavření dodatků považoval za závažné porušení zákona a uložil žalobci podle příslušného ustanovení zákona pokutu ve výši 30 000 Kč.
Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce rozklad, který žalovaný dne 19. 8. 2005 zamítl.
Rozhodnutí žalovaného napadl žalobce žalobou, ve které zejména uvedl, že žalovaný správně konstatoval, že se společností D. došlo dne 28. 3. 1994 k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí, která se týkala zajištění provozu výpočetní techniky pro žalobce v budoucích obdobích. V této smlouvě se obě strany zavázaly, že nejpozději do 31. 12. 1994 uzavřou smlouvu, jejímž předmětem bude dodávka prací a služeb v oblasti výpočetní techniky, správy a údržby sítě, zejména provoz počítače IBM AS/400 včetně terminálové sítě a PC počítačů, programátorské práce a s tím spojené vedení provozní dokumentace, analytické práce, odborné konzultace včetně jednání za žalobce v odborných otázkách servisní práce, školení pracovníků, antivirová prevence a kontrolní činnost včetně kontroly dodržování ochrany autorských práv. Smlouva měla být uzavřena do 31. 12. 1994 na dobu neurčitou a její uzavření bylo oboustranně jištěno smluvními pokutami. V této souvislosti žalobce namítá, že žalovaný nevzal při vydání rozhodnutí existenci této smlouvy dostatečně do úvahy a nezjistil přesně a úplně skutečný stav věci. Výše uvedená smlouva o smlouvě budoucí, uzavřená mezi oběma smluvními stranami, již jasně vymezovala předmět budoucí smlouvy a na jejím základě byla dne 6. 2. 1995 uzavřena smlouva s totožným předmětem plnění, který v ní byl pouze konkretizován. Jedná se tak o plynulé pokračování smluvního procesu, který byl završen zmíněnou smlouvou. Zde je nutno zdůraznit, že v době uzavření předmětné smlouvy o smlouvě budoucí dosud neplatil zákon o zadávání veřejných zakázek, o který se opírá napadené rozhodnutí žalovaného. Tento zákon se stal platným od 28. 9. 1994 a jeho účinnost byla stanovena od 1. 1. 1995. Žalovaný proto nemohl podřadit uvedenou smlouvu pod režim tohoto zákona.
Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě především uvedl, že si ve věci vyžádal veškeré písemné doklady, vycházel i z podnětu Policie ČR a z vyjádření žalobce. Vzhledem k tomu, že žalobce v žalobě uvádí odlišné námitky než v předchozích řízeních, odkázal plně na napadená rozhodnutí s tím, že meritem projednávané věci je skutečnost, že všechny dodatky uzavřené zadavatelem po roce 2001 obsahují činnosti, které jdou nad rámec původní smlouvy ze dne 2. 6. 1995, a Úřad správně posoudil, že je na ně nutno pohlížet jako na samostatné veřejné zakázky. Ustanovení § 3 zákona o zadávání veřejných zakázek ukládá zadavateli zadat veřejnou zakázku podle výše budoucího peněžitého závazku ze smlouvy a uzavření smlouvy na veřejnou zakázku jiným způsobem než na základě obchodní veřejné soutěže je přípustné pouze při splnění podmínek stanovených v části třetí tohoto zákona (jiné způsoby zadání veřejných zakázek).
Krajský soud v Brně žalobu zamítl.
Z odůvodnění:
(...) Žalobce vznesl v podstatě jednu žalobní námitku, kdy uvedl, že žalovaný nevzal při vydání rozhodnutí existenci předmětné smlouvy o budoucí smlouvě v úvahu a nezjistil přesně a úplně skutečný stav věci. V předmětné smlouvě o budoucí smlouvě se obě strany zavázaly, že nejpozději do 31. 12. 1994 uzavřou smlouvu, jejímž předmětem bude dodávka prací a služeb v oblasti výpočetní techniky, správy a údržby sítě, zejména provoz počítače IBM AS/400 včetně terminálové sítě a personálních počítačů, programátorské práce a s tím spojené vedení provozní dokumentace, analytické práce, odborné konzultace, včetně jednání za žalobce v odborných otázkách servisní práce, školení pracovníků, antivirová prevence a kontrolní činnost včetně kontroly dodržování ochrany autorských práv. V tomto případě je nutné konstatovat, že tato žalobní námitka nebyla uplatněna v rámci rozkladového řízení. S ohledem na § 5 s. ř. s. a dále ustálenou judikaturu Krajského soudu v Brně je nutno konstatovat, že k této žalobní námitce soud nemohl přihlížet, neboť nebyla uplatněna v rámci rozkladového řízení, tedy nebyla uplatněna v rámci vyčerpání řádných opravných prostředků. Jinak řečeno, soud má zato, že žalobce nevyčerpal řádné opravné prostředky, tedy nevyčerpal celý jejich obsah, tzn. že tuto námitku mohl uplatnit v rámci rozkladového řízení, avšak ji neuplatnil, tudíž nevyužil řádné opravné prostředky, a tím pádem se dle § 5 s. ř. s. nemůže domáhat ochrany ve správním soudnictví.
Nadto má soud za potřebné dodat, že ze spisového materiálu bylo jednoznačně zjištěno, že dne 23. 8. 1994 uzavřel objednatel (žalobce) se zhotovitelem (společnost D.) smlouvu dle § 269 a násl. obchodního zákoníku, v podstatě se jedná o smlouvu o smlouvě budoucí. Následně dne 6. 2. 1995 uzavřel zadavatel Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí s uvedenou společností smlouvu o zajištění provozu výpočetní techniky pro jmenované ministerstvo. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s oboustrannou výpovědní lhůtou šest kalendářních měsíců. V mezidobí od uzavření smlouvy do roku 2004 bylo uzavřeno celkem 29 dodatků, z toho 16 dodatků obsahovalo dle názoru žalovaného rozšíření předmětu uvedeného v základní smlouvě. Původní smlouva ze dne 28. 3. 1994 byla uzavřena na celkovou částku plnění ve výši 2 100 000 Kč. Po uzavřených dodatcích se jedná o plnění ve výši 121 549 938 Kč včetně DPH. Soud má zato, že se skutečně jednalo v případě 16 dodatků o dodatky uzavřené v předmětné smlouvě po roce 2001, které obsahují činnosti, které jdou nad rámec původní smlouvy ze dne 2. 6. 1995, a je nutností na ně pohlížet jako na samostatné veřejné zakázky. V tomto případě je tedy nutno pohlížet na postup žalobce jako na obcházení účelu zákona, neboť účelem zákona o zadávání veřejných zakázek je zejména transparentnost procesů při zadávání veřejných zakázek a také nediskriminační prostředí při tomto procesu vůči všem uchazečům. Navíc toto obcházení zákona zcela jednoznačně dokládá i výše plnění původní smlouvy a celkové plnění do roku 2005. Pokud žalobce hovoří o jakémsi zpřesnění či konkretizaci, nelze s tímto souhlasit, a to i s ohledem, jak už bylo uvedeno, na výši plnění, která v mezidobí byla uplatněna.
*) S účinností od 1. 5. 2004 nahrazen zákonem č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, který byl s účinností od 1. 7. 2006 nahrazen zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.