1645/2008
Veřejné zakázky: dohled nad zadáváním veřejných zakázek
Veřejné zakázky: dohled nad zadáváním veřejných zakázek. Správní trestání: podstatné porušení předpisů o zadávání veřejných zakázek
k § 101 odst. 1 a 2, § 102 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách*)
I. Pro uvedení, že došlo k porušení zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, konkrétním úkonem zadavatele, postačí dle § 101 odst. 1 téhož zákona zjištění, že zadavatel úkonem učiněným při zadávání veřejné zakázky nesplnil povinnost nebo porušil zákaz stanovený v citovaném zákoně. Pro uložení pokuty za správní delikt podle § 102 odst. 1 písm. a) nebo b) tohoto zákona však musí být prokázáno, že k porušení citovaného zákona ze strany zadavatele došlo kvalifikovaným způsobem ("podstatně"). Tento kvalifikovaný způsob je naplněn tehdy, pokud v důsledku konkrétního porušení citovaného zákona ze strany zadavatele došlo nebo alespoň mohlo dojít k ovlivnění hodnocení nabídek.
II. Závěr o uložení pokuty za správní delikt podle § 102 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, musí být opřen o zjištění správního orgánu, že zadavatel nedodržel postup stanovený v citovaném zákoně, a v důsledku toho konkrétní nabídka mohla být vyhodnocena jinak, než by byla vyhodnocena za situace, pokud by k takovému pochybení ze strany zadavatele nedošlo.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 7. 2. 2007, čj. 62 Ca 21/2006-195)
Věc:
Město Vratimov proti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o uložení pokuty.Správní orgán I. stupně uložil žalobci rozhodnutím ze 7. 12. 2005 pokutu ve výši 30 000 Kč, neboť žalobce porušil předpisy při zadávání veřejné zakázky "Rekonstrukce školní kuchyně dle platných hygienických předpisů" tím, že včasné námitky jednoho z uchazečů označil chybně jako podané opožděně a následně uzavřel smlouvu s uchazečem, jehož nabídka byla vyhodnocena jako nejvýhodnější.
Žalovaný dne 20. 3. 2006 rozhodl o rozkladu žalobce proti tomuto rozhodnutí tak, že změnil výši uložené pokuty na 15 000 Kč a v ostatním rozhodnutí potvrdil.
Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí žalovaného žalobu, ve které zejména namítal, že vytýkaným postupem nemohlo dojít k ovlivnění hodnocení nabídek, jak žalovaný dovodil. Pokuta může být uložena podle § 102 zákona o veřejných zakázkách pouze tehdy, pokud žalobce svým úkonem učiněným při zadávaní veřejné zakázky nesplnil povinnost nebo porušil zákaz stanovený zákonem o veřejných zakázkách a tento úkon zadavatele podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit stanovení pořadí úspěšnosti nabídek. K tomu může dojít pouze v případě, kdy zadavatel poruší zákonem stanovené povinnosti či zákazy ve fázi do rozhodnutí o přidělení veřejné zakázky, tj. do stanovení úspěšnosti nabídek. Sám žalovaný v napadeném rozhodnutí konstatuje, že žalobce žádným svým úkonem učiněným do stanovení pořadí nabídek své povinnosti neporušil, a proto nemohlo dojít k ovlivnění jejich pořadí. Byť by žalobce po formální stránce třeba i nesprávně vyhodnotil podanou námitku, nemohl tím vůbec ovlivnit pořadí úspěšnosti, což je zákonnou podmínkou pro udělení sankce.
Krajský soud v Brně rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
(...) Na straně jedné tedy žalovaný konstatoval, že porušení § 88 odst. 2, 3 a 4 zákona o veřejných zakázkách
"mohlo ovlivnit hodnocení nabídek"
, nedovodil však výslovně "podstatné ovlivnění stanovení pořadí úspěšnosti nabídek"
podle § 101 odstavce 2 téhož zákona (a nevyslovil zákaz plnění smlouvy podle § 101 odstavce 2 tohoto zákona). Na straně druhé nutně musel opřít svůj závěr o uložení pokuty o splnění podmínky "možnosti podstatného ovlivnění hodnocení nabídek"
, neboť pokutu lze podle § 102 odst. 1 písm. b) zákona o veřejných zakázkách uložit pouze tehdy, došlo-li k uzavření smlouvy s vybraným uchazečem vybraným postupem podle § 102 odst. 1 písm. a) téhož zákona, tedy tak, že zadavatel nedodržel postup stanovený tímto zákonem a tento postup alespoň mohl podstatně ovlivnit hodnocení nabídek. Jakým konkrétním způsobem však mohlo porušení § 88 odst. 2, 3 a 4 cit. zákona přivodit možnost ovlivnění hodnocení nabídek (když je deklarováno, že výběr nejvhodnější nabídky byl transparentní a zadavatel při něm neporušil zákon), a z jakého důvodu je dovozována podstatnost ovlivnění či její možnost, to v rozhodnutí vydaném v I. stupni správního řízení uvedeno není. Tu soud poznamenává, že dikci § 102 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách při aplikaci písmena b) téhož ustanovení je třeba vykládat v tom směru, že příslušný zadavatelův postup "podstatně ovlivnil"
nebo "mohl podstatně ovlivnit"
hodnocení nabídek, neboť postrádá jakékoli logiky, aby v případě faktického ovlivnění muselo jít o "ovlivnění podstatné"
a v případě pouhé potenciality ovlivnění mohlo jít o "ovlivnění prosté, tedy nikoli podstatné"
. Pokud přitom žalobce již v rozkladu zpochybňoval, že by porušení § 88 odst. 2, 3 a 4 zákona o veřejných zakázkách mohlo ovlivnit pořadí úspěšnosti nabídek, žalovaný ponechal tuto rozkladovou námitku bez jakékoli věcné reakce. Žalovaný tedy nezdůvodnil, proč tato námitka není důvodná (a to ani ve vztahu ke konstatování "možnosti ovlivnění hodnocení nabídek"
, ani ve vztahu k "možnosti ovlivnění pořadí úspěšnosti nabídek"
), ani její důvodnosti nepřisvědčil.Soudu tedy nezbývá než uzavřít, že žalovaný zřetelně nevyčerpal obsah rozkladu, přitom jde o námitku směřující proti závěru, jenž je z pohledu možnosti žalovaného uložit žalobci pokutu za správní delikt podle § 102 odst. 1 písm. b) zákona o veřejných zakázkách závěrem klíčovým (a žalobce touto námitkou brojí proti napadenému rozhodnutí i nyní v žalobě).
Zatímco totiž pro konstataci porušení zákona konkrétním úkonem zadavatele postačí splnění podmínky podávané z § 101 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách (tj. že zadavatel úkonem učiněným při zadávání veřejné zakázky nesplnil povinnost nebo porušil zákaz stanovený tímto zákonem, což se analogicky musí nutně aplikovat i na § 101 odst. 2 tohoto zákona), pro uložení pokuty podle § 102 odst. 2 písm. a) cit. zákona za správní delikt podle § 102 odst. 1 písm. b) téhož zákona musí být prokázáno, že k porušení zákona ze strany zadavatele došlo kvalifikovaným způsobem. Tento kvalifikovaný způsob je přitom naplněn tehdy, pokud v důsledku konkrétního porušení zákona ze strany zadavatele alespoň mohlo dojít k ovlivnění hodnocení nabídek. Závěr o uložení pokuty za správní delikt podle § 102 odst. 1 písm. a) i b) zákona o veřejných zakázkách musí být opřen o zjištění žalovaného, že zadavatel nedodržel postup stanovený tímto zákonem (učinil to, co učinit neměl, nebo naopak neučinil to, co učinit měl, případně sice učinil to, co měl, avšak nesprávně či opožděně), a v důsledku toho konkrétní nabídka mohla být vyhodnocena jinak, než by byla vyhodnocena za situace, pokud by k takovému pochybení ze strany zadavatele nedošlo. K takovému kvalifikovanému porušení zákona o veřejných zakázkách ze strany zadavatele alespoň potenciálně vedoucímu k podstatnému ovlivnění hodnocení nabídek může dojít jak ve fázi před podáním nabídek (například při samotném oznámení zadávacího řízení nebo při poskytování zadávací dokumentace), tak po podání nabídek (například tím, že zadavatel nesprávně vyloučí uchazeče nebo podanou nabídku opomene vyhodnotit). Splnění alespoň potenciálního ovlivnění hodnocení nabídek závisí nejen na charakteru pochybení zadavatele, ale i na okolnostech, za nichž k pochybení zadavatele došlo. V rozhodnutí žalovaného však musí být vždy splnění této podmínky přesvědčivě odůvodněno. Má-li být otázka splnění podmínky kvalifikovaného porušení zákona o veřejných zakázkách předmětem řízení o rozkladu (tu bez ohledu na skutečnost, zda žalobce v rozkladu napadal závěr o možnosti
"ovlivnění hodnocení nabídek"
či závěr o možnosti "ovlivnění pořadí úspěšnosti nabídek"
), pak se musí orgán rozhodující o rozkladu touto otázkou náležitě zabývat. To žalovaný neučinil, a z tohoto důvodu je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné.*) S účinností od 1. 7. 2006 nahrazen zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.