2737/2013
Územní samospráva: určení majetku svěřeného k hospodaření příspěvkové organizace
Územní samospráva: určení majetku svěřeného k hospodaření příspěvkové organizace
k § 35 odst. 2 písm. j), § 36 odst. 1 písm. a), j), l) a m) a § 59 odst. 1 písm. i) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákonů č. 450/2001 Sb. a č. 231/2002 Sb.
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, při určení majetku svěřeného zřizovatelem k hospodaření příspěvkové organizace neumožňuje jinou volbu, než jeho vymezení ve zřizovací listině, resp. ve změně zřizovací listiny, zastupitelstvem kraje [§ 35 odst. 2 písm. j) ve spojení s § 36 odst. 1 písm. a), j), l) a m) zákona o krajích]. Rada kraje tedy na sebe nesmí vztahovat pravomoc, která přísluší výhradně zastupitelstvu kraje, a to ani poukazem na to, že ve vztahu k příspěvkovým organizacím plní dle § 59 odst. 1 písm. i) zákona o krajích zakladatelské a zřizovatelské funkce. Těmito funkcemi totiž § 59 odst. 1 písm. i) citovaného zákona nerozumí dispozice zejména s nemovitým majetkem zřizovatele (kraje) včetně jeho svěření příspěvkové organizaci do správy, ale činnosti především organizační a personální povahy.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 2. 2011, čj. 22 A 10/2011-132)*)
Věc:
Olomoucký kraj proti Katastrálnímu úřadu pro Olomoucký kraj o ochranu před nezákonným zásahem.Rada Olomouckého kraje usnesením ze dne 8. 9. 2005 rozhodla o svěření pozemků do správy příspěvkové organizace Správa silnic Olomouckého kraje (dále jen "Správa silnic"). Dne 27. 9. 2005 podal žalobce návrh na zápis správy pozemků pro Správu silnic. Přípisem ze dne 10. 10. 2005 vrátil žalovaný žalobci jeho návrh s tím, že ke vzniku správy příspěvkové organizace může dojít jen změnou zřizovací listiny této organizace provedenou např. jejím dodatkem. Žalovaný proto považoval pro zápis správy příspěvkové organizace za nezbytné předložení schválené změny zřizovací listiny, ze které by vznik správy k určitým nemovitostem ve vlastnictví kraje jednoznačně vyplýval, a současně odkázal na sdělení Ministerstva financí ze dne 12. 9. 2005, z něhož tento závěr plyne.
Dne 13. 12. 2005 podal žalobce žalobu u Krajského soudu v Ostravě, v níž se domáhal ochrany před nezákonným zásahem žalovaného ve smyslu § 82 s. ř. s. s odůvodněním, že jako vlastník pozemků p. č. 668/15, 668/17, 668/18, 668/19, 668/20 a 668/21, vše ostatní plocha - ostatní komunikace v katastrálním území Hodolany a jako zřizovatel Správy silnic svěřil pozemky rozhodnutím Rady Olomouckého kraje ze dne 8. 9. 2005 do správy Správy silnic. Žalobce uvedl, že počáteční vymezení majetku svěřeného příspěvkové organizaci do správy v její zřizovací listině je v zásadě možné považovat za definitivní a změny v rozsahu majetku spravovaného příspěvkovou organizací by se do textu zřizovací listiny příspěvkové organizace mohly zaznamenat jen v souvislosti s dílčí změnou zřizovací listiny z rozhodnutí zřizovatele. Zakladatelské a zřizovatelské funkce ve vztahu ke svým právnickým osobám a organizačním složkám vykonává rada kraje, a po vydání zřizovací listiny zastupitelstvem kraje s počátečním vymezením majetku svěřovaného do správy příspěvkové organizace pak rozhoduje o svěření dalšího konkrétního majetku ve vlastnictví kraje do správy příspěvkové organizace rada kraje, a její rozhodnutí je proto listinou způsobilou pro zápis správy do katastru nemovitostí záznamem. Žalobce poukázal rovněž na racionální hledisko, neboť považuje za praktičtější, pokud o správě majetku kraje ve prospěch příspěvkové organizace bude rozhodovat rada kraje a nikoliv zastupitelstvo. Zvláště v případě komunikací by rozhodování o jejich správě se všemi změnami, jimiž je tato oblast dotčena, zastupitelstvem kraje, zastupitelstvo kraje značně zatěžovalo a zřizovací listina Správy silnic by se stala nepřehlednou s velkým množstvím dodatků. Správa silnic tedy není schopna ve vztahu k výše uvedeným pozemkům ve vztahu k třetím osobám prokázat výpisem z katastru nemovitostí své oprávnění ke správě pozemků, čímž je navozena nejistota v právních vztazích mezi žalobcem a Správou silnic a i navenek ve vztahu k třetím osobám.
Krajský soud rozsudkem ze dne 22. 5. 2008, čj. 22 Ca 77/2008-66, žalobu zamítl, neboť dospěl k závěru, že se žalobce domáhá odstranění faktického stavu, který nelze označit za nezákonný zásah dle § 82 s. ř. s.
Proti citovanému rozhodnutí krajského soudu podal žalobce kasační stížnost. Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 17. 12. 2010, čj. 7 Aps 3/2008-118, ve výroku I. zatavil řízení o kasační stížnosti v části týkající se pozemků p. č. 668/15, 668/17, 668/19 a 668/20 v katastrálním území Hodolany a ve výroku 2 zrušil dotčený rozsudek krajského soudu v části týkající se pozemků p. č. 668/18 a 668/21 v katastrálním území Hodolany a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší správní soud v citovaném zrušujícím rozsudku s ohledem na závěry rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu vyjádřenými v usnesení ze dne 16. 11. 2010, čj. 7 Aps 3/2008-98, vyslovil, že soudní ochrany proti provedení či neprovedení záznamu do katastru nemovitostí podle § 7 a § 8 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, se lze ve správním soudnictví domáhat v řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu podle § 82 a násl. s. ř. s.
Krajský soud v Ostravě žalobu zamítl.
Z odůvodnění:
Krajský soud rozhodoval na základě skutkového stavu zjištěného ke dni jeho rozhodnutí (§ 87 odst. 1 s. ř. s.) a přihlédl zejména k tomu, že po výše uvedeném zastavení řízení o kasační stížnosti citovaným rozsudkem Nejvyššího správního soudu je předmětem řízení žaloba proti žalobcem tvrzenému nezákonnému zásahu žalovaného jen ve vztahu k pozemkům p. č. 668/18 a 668/21 v katastrálním území Hodolany. (...)
Podle § 35 odst. 2 písm. j) krajského zřízení je zastupitelstvu kraje vyhrazeno "
zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky kraje; k tomu schvalovat jejich zřizovací listiny
".Podle § 59 odst. 1 písm. i) krajského zřízení je radě kraje vyhrazeno "
vykonávat zakladatelské a zřizovatelské funkce ve vztahu k právnickým osobám, organizačním složkám, které byly zřízeny nebo založeny krajem nebo které byly na kraj převedeny zvláštním zákonem, včetně jmenování a odvolávání jejich ředitelů a stanovení jejich platu a odměn; k tomu pravidelně jedenkrát ročně projednávat zprávu o jejich činnosti, o plnění jejich úkolů, pro které byly založeny nebo zřízeny, a přijímat příslušná opatření k nápravě
".Z výše uvedených zákonných ustanovení je zřejmé rozdělení kompetencí (pravomoci) zastupitelstva kraje a rady kraje ve vztahu ke zřizování příspěvkových organizací a plnění zakladatelských a zřizovatelských funkcí. Toto rozdělení je přitom nutné respektovat a nelze jednotlivá zákonná ustanovení obcházet extenzivním výkladem.
Krajské zřízení v procesu zřízení příspěvkové organizace přiznává nejdůležitější roli zastupitelstvu kraje, kterému jako jedinému orgánu kraje svědčí právo zřizovat a rušit příspěvkové organizace a schvalovat jejich zřizovací listiny [§ 35 odst. 2 písm. j) krajského zřízení]. Zřizovací listina příspěvkové organizace je základním dokumentem příspěvkové organizace a zřizovací listina každé příspěvkové organizace musí mimo jiné podle § 27 odst. 2 písm. e) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, obsahovat vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který se příspěvkové organizaci předává k hospodaření (tj. svěřený majetek). Lze si však jen stěží představit, že by znění zřizovací listiny schválené zastupitelstvem kraje při zřízení příspěvkové organizace bylo neměnné po celou dobu existence příspěvkové organizace. Krajské zřízení ani zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů sice neřeší otázku, komu přísluší schvalování změn zřizovací listiny příspěvkové organizace, ale z logiky věci je nepochybné, že měnit zřizovací listinu může jen ten orgán, který je oprávněn ji schválit, tj. zastupitelstvo kraje, kterému krajské zřízení jako jedinému orgánu kraje tuto pravomoc přiznává.
Nelze tedy souhlasit s názorem žalobce, že počáteční vymezení majetku ve zřizovací listině příspěvkové organizace je definitivní a další údaje o majetku již nelze do zřizovací listiny doplňovat. Oproti tomu jsou však výše uvedené závěry soudu shodné s dalším názorem žalobce (ve vztahu k jeho předcházejícím závěrům poněkud rozporným), že změny v rozsahu majetku spravovaného příspěvkovou organizací se do textu zřizovací listiny mohou zaznamenat v souvislosti s dílčí změnou zřizovací listiny z rozhodnutí zřizovatele.
Krajské zřízení a zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů při určení majetku svěřeného zřizovatelem k hospodaření příspěvkové organizace neumožňuje jinou volbu, než jeho vymezení ve zřizovací listině, resp. ve změně zřizovací listiny. Tento úmysl zákonodárce ve vztahu k nemovitému majetku, jehož se týká podaná žaloba, jen potvrzují ustanovení krajského zřízení, které opět výhradně jen zastupitelstvu kraje svěřují pravomoc rozhodovat o dispozici s ním [srov. § 36 odst. 1 písm. a), j), l) a m) krajského zřízení]. Na tomto místě je také vhodné zdůraznit, že krajské zřízení je součástí práva veřejného, v němž platí zásada "
co není dovoleno, je zakázáno
". Rada kraje tedy na sebe nesmí atrahovat pravomoc, která přísluší výhradně zastupitelstvu kraje, a to ani s poukazem na to, že ve vztahu k příspěvkovým organizacím plní dle § 59 písm. i) krajského zřízení zakladatelské a zřizovatelské funkce. Těmito funkcemi se totiž podle § 59 odst. 1 písm. i) krajského zřízení nerozumí dispozice s nemovitým majetkem zřizovatele (kraje) včetně jeho svěření příspěvkové organizaci do správy, ale činnosti především organizační a personální povahy.S ohledem na výše uvedené nemůže obstát ani názor žalobce, že je praktičtější, pokud o správě majetku kraje ve prospěch příspěvkové organizace bude rozhodovat jen rada kraje a nikoliv zastupitelstvo kraje. Tento výklad je ve zjevném rozporu s výše citovanými zákonnými ustanoveními a představuje snahu o obcházení krajského zřízení, o praktický "
přesun
" pravomocí zastupitelstva kraje na radu kraje. S takovým výkladem se krajský soud nemůže ztotožnit a bezvýznamný je v tomto směru také poukaz žalobce na jinak možné "značné zatížení zastupitelstva
" či "nepřehlednost zřizovací listiny s ohledem na množství dodatků a změn
".Ze všech výše uvedených důvodů se krajský soud shoduje s právním názorem žalovaného a uzavírá, že v nyní projednávané věci nelze v neprovedení předmětného záznamu do katastru nemovitostí podle § 7 a § 8 zákona č. 265/1992 Sb. ve vztahu k pozemkům p. č. 668/18 a 668/21 v katastrálním území Hodolany spatřovat nezákonný zásah ve smyslu § 82 s. ř. s., neboť postup žalovaného byl správný. Proto krajský soud podanou žalobu podle § 87 odst. 3 s. ř. s. jako nedůvodnou zamítl, přičemž v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. rozhodoval bez nařízení jednání.
*)
Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost žalobce proti tomuto rozsudku svým rozsudkem ze dne 15. 12. 2011, čj. 7 Aps 4/2011-162.
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.