2585/2012
Telekomunikace: podkladové rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu; výše příspěvku na účet univerzální služby
Telekomunikace: podkladové rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu; výše příspěvku na účet univerzální služby
k § 31 odst. 1 zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů*)
k § 5 odst. 1 vyhlášky č. 235/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o výpočtu a úhradě prokazatelné ztráty z poskytování univerzální služby držitelem telekomunikační licence**)
I. Existence pravomocného podkladového rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu, jímž bude ověřena výše prokazatelné ztráty žalobce z poskytování univerzální služby za rok 2002, je podmínkou pro rozhodnutí o stanovení výše příspěvku žalobce na účet univerzální služby za uvedené období.
sine qua non
II. Následné zrušení podkladového rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu ve věci ověření výše prokazatelné ztráty žalobce z poskytování univerzální služby v roce 2002 znamená, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ při vydání rozhodnutí o stanovení výše příspěvku žalobce na účet univerzální služby za uvedené období, nemá náležitou oporu, pokud jde o stanovení jedné ze základních hodnot potřebných podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích, pro vydání tohoto rozhodnutí.
(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 7. 2011, čj. 9 Ca 383/2008-54)
Věc:
Akciová společnost Telefónica O2 Czech Republic proti Českému telekomunikačnímu úřadu o stanovení výše příspěvku na účet univerzální služby.Dne 8. 2. 2007 žalovaný z moci úřední zahájil řízení ve věci stanovení výše platby žalobce na účet univerzální služby za rok 2002. Rozhodnutím ze dne 12. 6. 2008 žalobci stanovil podíl pro výpočet výše příspěvku na účet univerzální služby za rok 2002 na 67,10387 % a současně stanovil příspěvek na účet univerzální služby za rok 2002 ve výši 172 788 762 Kč. Předseda Rady žalovaného rozhodnutím ze dne 22. 9. 2008 rozklad podaný žalobcem zamítl.
Žalobce následně podal žalobu u Městského soudu v Praze, v níž namítal, že obě rozhodnutí žalovaného se opírají o nepřesně a neúplně zjištěný skutkový stav, protože neobsahují výrok o vystavení dokladu opravňujícího žalobce čerpat z účtu univerzální služby finanční prostředky, které mu byly těmito rozhodnutími přiznány.
Žalovaný ve vyjádření k žalobě oponoval žalobním námitkám poukazem na to, že napadené rozhodnutí nepřiznává žalobci žádné finanční prostředky. Předmětem řízení, ve kterém bylo napadené rozhodnutí vydáno, bylo stanovení výše platby žalobce na účet univerzální služby za rok 2002. Prokazatelná ztráta žalobce z poskytování univerzální služby za rok 2002 byla ověřena v samostatném správním řízení, kdy žalovaný rozhodnutím ze dne 14. 2. 2007 ověřil výši prokazatelné ztráty žalobce z poskytování univerzální služby v roce 2002 ve výši 257 494 476 Kč. Žalovaný dále podotknul, že ověření výše ztráty je pouze prvním krokem ke stanovení výše příspěvků a uložení povinnosti platit na účet univerzální služby.
Podáním ze dne 20. 1. 2010 žalovaný soudu sdělil, že rozhodnutím předsedy Rady žalovaného ze dne 22. 10. 2009, které nabylo právní moci dne 29. 10. 2009, bylo zrušeno rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 2. 2007 vydané ve věci ověření výše prokazatelné ztráty žalobce z poskytování univerzální služby v roce 2002 a věc byla vrácena správnímu orgánu I. stupně k novému projednání a rozhodnutí. Důvodem zrušení byla nezákonnost rozhodnutí spočívající v tom, že správní řízení ve věci ověření výše prokazatelné ztráty z poskytování univerzální služby v roce 2002 nebylo vedeno se všemi správnímu orgánu známými účastníky řízení, tj. držiteli telekomunikační licence za rok 2002 jako přispěvateli na účet univerzální služby. Žalovaný dále soudu sdělil, že v souvislosti s touto skutečností byla rozhodnutím ze dne 1. 12. 2009 z moci úřední nařízena obnova řízení ve věci určení výše příspěvku na účet univerzální služby za rok 2002 žalobci, neboť rozhodnutím ze dne 22. 10. 2009 došlo ke zrušení tzv. podkladového rozhodnutí.
Městský soud v Praze rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 9. 2008 zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
Rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 2. 2007 vydané ve věci ověření výše prokazatelné ztráty žalobce z poskytování univerzální služby v roce 2002 bylo při vydání rozhodnutí správního orgánu I. stupně o stanovení výše příspěvku žalobce na účet univerzální služby za rok 2002 tzv. podkladovým rozhodnutím. Z logiky zákonné úpravy obsažené v § 32 zákona o telekomunikacích plyne, že konkrétní výše finančního příspěvku žalobce (a stejně tak i kteréhokoliv jiného přispěvatele) na účet univerzální služby nemůže být žalovaným určena dříve, než dojde k ověření výše prokazatelné ztráty poskytovatele univerzální služby, neboť ověřená výše prokazatelné ztráty je jedním z nezbytných údajů potřebných pro výpočet výše příspěvku. Tato skutečnost zcela evidentně vyplývá ze vzorce sloužícího pro výpočet výše příspěvku, který je zakotven v bodu 1 přílohy č. 2 vyhlášky č. 235/2001 Sb., a je vyjádřena i v § 7 téže vyhlášky, podle něhož žalovaný stanovuje postupem podle § 5 výši plateb (finančních příspěvků), které jsou jednotliví držitelé telekomunikační licence povinni provést na účet, na základě ověřené výše prokazatelné ztráty. Ověřená výše prokazatelné ztráty poskytovatele univerzální služby je tedy základem pro stanovení výše finančního příspěvku jednotlivých držitelů telekomunikační licence – přispěvatelů na účet univerzální služby. Kromě ověřené výše prokazatelné ztráty poskytovatele univerzální služby závisí výše finančního příspěvku jednotlivých držitelů telekomunikační licence také na řadě dalších ukazatelů (hodnot), z nichž se postupem podle bodu 2 přílohy č. 2 vyhlášky č. 235/2001 Sb. vypočítává tzv. „
podíl jednotlivého držitele telekomunikační licence
.“ To ale nemění nic na skutečnosti, že mezi ověřenou výší prokazatelné ztráty poskytovatele univerzální služby a výší finančního příspěvku držitele telekomunikační licence na účet univerzální služby je vztah přímé úměry – čím vyšší bude ověřená výše prokazatelné ztráty poskytovatele univerzální služby, tím vyšší bude v konečném výsledku i finanční příspěvek toho kterého držitele telekomunikační licence.Výsledek řízení, v němž byla žalovaným ověřována výše prokazatelné ztráty žalobce z poskytování univerzální služby za rok 2002, má vzhledem k výše uvedenému zcela zásadní význam pro následné stanovení výše příspěvku žalobce na účet univerzální služby za uvedené období. Výši tohoto příspěvku totiž nelze stanovit dříve, než bude pravomocně ověřena výše prokazatelné ztráty žalobce z poskytování univerzální služby za rok 2002. Jinak řečeno, existence pravomocného podkladového rozhodnutí žalovaného, jímž bude ověřena výše prokazatelné ztráty žalobce z poskytování univerzální služby za rok 2002, je podmínkou pro rozhodnutí o stanovení výše příspěvku žalobce na účet univerzální služby za uvedené období.
sine qua non
Po vydání zrušovacího rozhodnutí předsedy Rady žalovaného ze dne 22. 10. 2009 nastala situace, že zde existuje napadené rozhodnutí (ve spojení s rozhodnutím správního orgánu I. stupně) ve věci stanovení výše příspěvku žalobce na účet univerzální služby za rok 2002, aniž by byla známa ověřená výše prokazatelné ztráty žalobce z poskytování univerzální služby za uvedené období. Tato situace je v rozporu se zákonem, neboť rozhodnutí ve věci stanovení výše příspěvku žalobce na účet univerzální služby za rok 2002 může být vydáno až poté, co bude žalovaným pravomocně rozhodnuto o ověření výše prokazatelné ztráty žalobce z poskytování univerzální služby za uvedené období, a musí z tohoto podkladového rozhodnutí vycházet.
Po zrušení podkladového rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 2. 2007 ve věci ověření výše prokazatelné ztráty žalobce z poskytování univerzální služby v roce 2002 nemá skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, náležitou oporu, pokud jde o stanovení jedné ze základních hodnot potřebných podle zákona pro jeho vydání, kterou je ověřená výše prokazatelné ztráty žalobce z poskytování univerzální služby za dané období, a v tomto směru vyžaduje zásadní doplnění. Lze rovněž konstatovat, že podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem spočívající v opomenutí všech známých účastníků řízení, jímž bylo zatíženo řízení ve věci ověření výše prokazatelné ztráty žalobce z poskytování univerzální služby za rok 2002 a které nakonec vedlo ke zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 2. 2007, mělo v daném případě za následek i nezákonnost napadeného rozhodnutí, neboť to v důsledku zmíněné podstatné vady předchozího řízení pozbylo svého podkladu. Soud proto rozsudkem vydaným podle § 76 odst. 1 písm. b) a c) s. ř. s. napadené rozhodnutí pro podstatné vady řízení, k nimž přihlédl z úřední povinnosti, bez jednání zrušil. Opodstatněnost žalobcem uplatněných námitek již soud nezkoumal, neboť na výsledek řízení v souzené věci by to nemohlo mít žádný vliv.
*)
S účinností od 1. 5. 2005 zrušen zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).
**)
S účinností od 1. 5. 2005 zrušena zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.