Ej 259/2005
Svědecká výpověď a dokazování ve správním řízení a v řízení před krajským soudem
Daň z příjmů: uplatnění daňové ztráty a úroků z prodlení
k § 32 odst. 1 a § 35 správního řádu (č. 71/1967 Sb.)*)
k § 31 odst. 2 a 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků
k § 24 odst. 1 a § 34 odst. 1 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném pro zdaňovací období roku 1996
I. Důkaz svědeckou výpovědí slouží ke zjišťování skutkových okolností, a ne ke zjišťování subjektivních názorů na konkrétní problematiku, popř. k zajištění odborného posouzení konkrétních skutečností (§ 32 odst. 1 správního řádu a § 31 odst. 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků).
II. Uplatnění daňové ztráty jakožto odčitatelné položky v konkrétním zdaňovacím období je právem daňového subjektu, nikoliv jeho povinností. Daňový subjekt proto nemůže vytýkat správci daně, že nepřihlédl ke ztrátě z minulých zdaňovacích období sám při dodatečném stanovení daně za tato zdaňovací období. Takovým postupem by správce daně nepřípustným způsobem nahrazoval vůli daňového subjektu.
III. Úroky z prodlení lze do nákladů (výdajů) vynaložených k dosažení, zajištění a udržení zisku (§ 24 odst. 1 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) započítat teprve v účetním období, v rámci nějž byly skutečně zaplaceny.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 6. 2005, čj. 2 Afs 30/2004-51)