Vydání 10/2011

Dne 2. 6. 2008 provedl Úřad městské části Praha 21, stavební úřad, místní šetření v areálu kempu v Klánovicích, při němž bylo zjištěno, že v areálu jsou umístěny mobilní domy, některé z nich jsou užívány. V prostoru mobilních domů bylo upraveno sezení se slunečníky a plastovým zahradním nábytkem, mobilní domy byly napojeny na kanalizaci, plynové bomby byly odstaveny vně mobilních domů, komunikace pro příjezd k mobilním domům byly vysypány štěrkem.

Rozhodnutím ze dne 11. 6. 2008 stavební úřad zakázal žalobci podle § 108 odst. 2 stavebního zákona užívání výrobků, které plní funkci stavby, a to: samostatného objektu recepce, objektu WC a sprch pro návštěvníky a 24 mobilních objektů pro ubytování návštěvníků na pozemcích v k. ú. Klánovice uvedených ve výroku rozhodnutí. Zákaz odůvodnil tím, že výrobky jsou umístěny bez předchozího povolení stavebního úřadu a nebyl předložen doklad prokazující shodu jejich vlastností s požadavky na stavby podle § 156 stavebního zákona.

Proti rozhodnutí stavebního úřadu podal žalobce odvolání, v němž mimo jiné uvedl, že na předmětné mobilní domy nelze § 108 stavebního zákona vztáhnout. Toto tvrzení opřel rovněž o znalecký posudek zpracovaný znaleckým ústavem Sinconsult, s. r. o., z jehož závěrů vyplývá, že předmětné mobilní domy nejsou výrobkem plnícím funkci stavby a jedná se o nemotorová přívěsná vozidla s pevnou obytnou nástavbou.

Žalovaný odvolání žalobce rozhodnutím ze dne 16. 9. 2008 zamítl. Podle žalovaného, jedná-li se o přípojné nemotorové vozidlo, musí být jako takové přihlášeno k registraci (SPZ) a mít povinné ručení. Takovéto zvláštní vozidlo by bylo "" do momentu připojení na areálové rozvody. Ve chvíli, kdy je splnění účelu užívání podmíněno osazením a stavbou sítí technického vybavení, jedná se z hlediska stavebních předpisů o výrobek plnící funkci stavby, přičemž funkcí stavby je v daném případě rekreace. Vzhledem k tomu je potřebné komplexně zkoumat umístění těchto výrobků na pozemku. Výrobky jsou umístěny na pozemcích, které jsou v území s využitím SP (sportu) a OB (čistě obytné).

Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného žalobu u Městského soudu v Praze, v níž krom jiného nesouhlasil s výkladem pojmu "". Domníval se, že po dobu, po kterou si mobilní domov zachová vlastnosti nemotorového vozidla, tj. přepravitelnost a vlastnosti takové, jaké měl, když byl podle normy ČSN EN 1647 certifikován, je vozidlem. Pokud tyto vlastnosti ztratí např. tím, že se stane nepřepravitelným např. proto, že je umístěn na podezdívku nebo spojen do podoby, která převoz neumožňuje, stává se výrobkem plnícím funkci stavby. Na druhou stranu, pokud si zachová vlastnosti vozidla, je vozidlem a režim stavebního zákona se na něj nevztahuje podobně jako na karavany nebo jiná motorová či nemotorová kempová vozidla. Skutečnost, zda je kterékoli z daných vozidel připojeno rozpojitelnou přípojkou k přívodu elektřiny, vody či je umožněn odtok odpadních vod do veřejné kanalizace, nemění nic na tom, že jde o vozidlo. Argumentace žalovaného, že nemotorové vozidlo musí být vybaveno státní poznávací značkou a musí být za něj zaplaceno povinné ručení, je v rozporu s normou ČSN EN 1647, kterou sám žalovaný v odůvodnění svého rozhodnutí cituje, a podle níž jde o vozidlo, které není určeno k provozu na veřejných komunikacích. Podle platné právní úpravy je registrace vozidla a zaplacení povinného ručení požadavkem zákona pro silniční vozidla, na "" se však povinnost registrace a povinného ručení nevztahuje.

Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že pokud by měly být mobilní domy posuzovány dle zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, musel by být takový dům natolik mobilní, tj. samostatně pojízdný či tažený, že by byl přemisťován po pozemních komunikacích. Norma ČSN EU 1647 v bodě 3.1 definuje mobilní domov jako "". Ze znění normy je zřejmé, že mobilní domov je pro přepravu pouze vybaven, avšak není samostatně pojízdný nebo tažený a uzpůsobený provozu na pozemních komunikacích. Pokud by měl být podle § 2 odst. 3 zákona č. 56/2001 Sb. posuzován jako přípojné nemotorové vozidlo (dle závěru znaleckého posudku), muselo by takové vozidlo splňovat požadavky § 6 odst. 1 tohoto zákona, tj. být přihlášeno k registraci a mít povinné ručení. Pokud by měl být posouzen dle § 2 odst. 2 zákona č. 56/2001 Sb. jako "", bylo by možné ho za takovéto vozidlo považovat pouze do momentu připojení na areálové rozvody. Ve chvíli, kdy je splnění účelu užívání mobilního domu podmíněno osazením a stavbou sítí technického vybavení (přípojky vody, elektro, kanalizace), jedná se z hlediska stavebních předpisů o výrobek plnící funkci stavby, přičemž funkcí stavby je v daném případě rekreace.

Žalobce podal k tomuto vyjádření repliku, v níž zdůraznil, že mobilní domov má jako vozidlo i prohlášení o shodě obsahující konstatování, že jde o vozidlo. Pokud by bylo možné na vozidlo aplikovat § 108 stavebního zákona, bylo by třeba předložit i doklad podle zvláštního předpisu prokazující shodu jeho vlastností s požadavky na stavby podle § 156 tohoto zákona. Pokud nelze takový doklad získat, připojí se k ohlášení technická dokumentace výrobce nebo dovozce, popřípadě další doklad, z něhož je možné ověřit dodržení požadavků na stavby. Tento požadavek však nelze u mobilního domova splnit, neboť takové doklady nelze opatřit, viz prohlášení Technického a zkušebního ústavu stavebního Praha přiložené jako důkaz k žalobě. Názor, že flexibilní a odpojitelné připojení k sítím by činilo z vozidla stavbu, by vedl k absurdním závěrům a učinil by výrobek plnící funkci stavby i z běžně napojovaných karavanů. Dodatečně pak žalobce zaslal soudu stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 25. 5. 2009, z něhož vyplývá, že v případě, že je mobilní dům natolik mobilní (pojízdný či tažený), že může být přemisťován po pozemních komunikacích, má charakter vozidla nebo přívěsu, a tudíž není v režimu stavebního zákona.

Městský soud v Praze rozhodnutí žalovaného zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.