1202/2007
Stavební zákon: dodatečné povolení stavby; náležitosti rozhodnutí
Ej 63/2007
Stavební zákon: dodatečné povolení stavby; náležitosti rozhodnutí
k § 88 odst. 1 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.*)
k § 19 vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona**)
I. Dodatečné stavební povolení může být vydáno jen při splnění podmínek daných stavebním zákonem a příslušným prováděcím předpisem, tj. pouze v případě, že stavebník podá žádost o dodatečné povolení stavby, resp. dodatečné povolení změny stavby, a předloží k ní podklady ve stejném rozsahu jako k žádosti o stavební povolení.
II. Rozhodnutí, kterým se dodatečně stavba nebo její změna povoluje, musí mít obsahově stejné náležitosti jako stavební povolení. Nelze připustit výklad zákona, který by stanovil mírnější kritéria pro dodatečné povolení stavby, resp. její změny, než jaká jsou kladena na řádné stavební povolení. Má-li totiž norma určité požadavky na řádné rozhodnutí v situaci, kdy žadatel o stavební povolení postupoval podle zákona, tím spíše je musí mít na rozhodnutí svou povahou mimořádné, kdy žadatel od počátku zákon nerespektoval ().
argumentum a minori ad maius
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 2. 2007, čj. 1 As 46/2006-75)
Věc:
JUDr. Ing. Ondřej H. proti Krajskému úřadu Středočeského kraje o dodatečné povolení stavby, o kasační stížnosti žalovaného.Rozhodnutím ze dne 23. 8. 2004 vydal Městský úřad v Černošicích dodatečné stavební povolení na změnu stavby rodinného domu. Proti rozhodnutí podal žalobce jako účastník řízení odvolání, neboť Městský úřad v Černošicích nerozhodl o jeho námitkách proti dodatečnému povolení stavby.
Žalovaný dne 13. 12. 2004 odvolání žalobce proti tomuto rozhodnutí zamítl a potvrdil rozhodnutí správního orgánu I. stupně.
Proti uvedenému rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu, na základě které Městský soud v Praze rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Tento rozsudek městský soud odůvodnil mimo jiné tím, že správní orgán I. stupně ve výrokové části rozhodnutí o námitkách vůbec nerozhodl. Žalovaný pak pouze v odůvodnění napadeného rozhodnutí obecně shrnul obsah námitek všech odvolatelů, aniž by je od sebe odlišil a vypořádal se s každou konkrétní námitkou jednotlivě. Vadu rozhodnutí správního orgánu I. stupně, tj. absenci výroku o námitkách účastníků řízení, tak žalovaný neodstranil.
Proti rozsudku městského soudu podal žalovaný (stěžovatel) kasační stížnost, ve které zejména namítal nesprávné posouzení právní otázky týkající se výkladu § 88 odst. 1 písm. b) stavebního zákona ve spojení s § 19 vyhlášky č. 132/1998 Sb. Stěžovatel nesouhlasil s názorem soudu, že § 19 cit. vyhlášky je aplikovatelný i na vydání dodatečného povolení změny stavby. Rozhodnutí o dodatečném povolení stavby je výsledkem jiného řízení, než je řízení o vydání stavebního povolení. Podle stěžovatele není rozhodnutí o dodatečném povolení stavby ve stavebním zákoně blíže specifikováno, a jeho náležitosti je proto nutno posuzovat podle § 47 správního řádu č. 71/1967 Sb., kde výrok o námitkách účastníků řízení není zmíněn. Náležitosti taxativně stanovené v § 19 vyhlášky č. 132/1998 Sb. se vážou pouze k § 66 stavebního zákona. V případech, kdy je nepovolená stavba zcela hotová, je již bezpředmětné rozhodovat o námitkách účastníků řízení, protože stavební úřad stavbu buď dodatečně povolí, prokáže-li stavebník, že stavba je v souladu s veřejným zájmem, územně plánovací dokumentací, cíli a záměry územního plánování, nebo nařídí její odstranění.
Žalobce ve vyjádření ke kasační stížnosti zejména konstatoval, že práva účastníků řízení o dodatečném stavebním povolení nemohou být slabší, než jsou práva účastníků běžného řízení o vydání stavebního povolení, neboť se jedná o situaci, kdy práva a oprávněné zájmy těchto účastníků jsou dotčena protiprávním jednáním jiné osoby. Tento závěr musí platit zvláště v situaci, kdy nepovolená stavba je zcela hotová, a porušení předpisů je tak zcela zásadní. Pokud by platila argumentace stěžovatele, postupovali by všichni stavebníci protizákonným způsobem bez obav z jakéhokoli postihu, neboť při dodatečném povolení stavby by stavební úřad mohl benevolentněji přistupovat k námitkám dalších účastníků řízení, nebo by je mohl přímo ignorovat.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.
Z odůvodnění:
(...) Otázka stěžovatelem namítaného nesprávného posouzení právní otázky městským soudem úzce souvisí s procesním postupem, který soud zvolil. I v tomto ohledu proto musí dát Nejvyšší správní soud městskému soudu, potažmo i žalobci, který se v tomto bodě ke kasační stížnosti vyjádřil, za pravdu. Není totiž možno připustit takový výklad zákona, který by stanovil mírnější kritéria pro dodatečné povolení stavby, resp. její změny, než jaká jsou kladena na řádné stavební povolení. Má-li norma určité požadavky na řádné rozhodnutí v situaci, kdy žadatel postupoval podle zákona, tím spíše je musí mít na rozhodnutí svou povahou mimořádné, kdy žadatel od počátku zákon nerespektoval ().
argumentum a minori ad maius
Náležitosti definované v § 19 vyhlášky č. 132/1998 Sb. je proto nutno vztáhnout i na rozhodnutí o dodatečném povolení stavby, resp. její změny, i když to stavební zákon ani prováděcí předpis výslovně nestanoví. Jak připouští i sám stěžovatel, dodatečné povolení stavby je výsledkem typově zcela jiného řízení, byť v rámci stavebního zákona, a to řízení o odstranění nepovolené stavby. Na počátku řízení tedy nebyla žádost stavebníka o řádné stavební povolení, ale naopak porušení zákona. Účelem řízení je vlastně dodatečné zhojení závažné vady, kterou je prvotní vědomá ignorance zákona ze strany stavebníka, pod podmínkou, že dodatečně povolená stavba není v rozporu s veřejným zájmem, územně plánovací dokumentací, ani s cíli a záměry územního plánování. Takový postup by se však v praxi rozhodně neměl stát pravidlem, a proto Nejvyšší správní soud nemůže argumentaci stěžovatele přisvědčit.
*) S účinností od 1. 1. 2007 nahrazen zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
**) S účinností od 1. 1. 2007 zrušena zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.