Vydání 6/2006

Číslo: 6/2006 · Ročník: IV

880/2006

Stavební zákon a námitky proti vyvlastnění

Ej 97/2006
Stavební zákon: námitky proti vyvlastnění
k § 110 odst. 3 a § 113 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
V rámci námitek proti vyvlastnění, které musí účastníci řízení uplatnit nejpozději při ústním jednání [§ 113 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona], může vlastník nebo jiný oprávněný požádat, aby vyvlastnění bylo rozšířeno i na zbývající část pozemku, a to za podmínek stanovených v § 110 odst. 3 třetí větě téhož zákona.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 3. 2006, čj. 3 As 35/2005-63)
Věc:
Anna G. proti Krajskému úřadu Pardubického kraje o vyvlastnění, o kasační stížnosti žalobkyně.
Městský úřad Lázně Bohdaneč rozhodnutím ze dne 30. 4. 2004 vyvlastnil pozemky žalobkyně ve prospěch České republiky, zastoupené Ředitelstvím silnic a dálnic ČR, pro účel veřejně prospěšné stavby dálnice D 11. Správní orgán I. stupně nevyhověl návrhu žalobkyně, vznesenému při ústním jednání dne 30. 3. 2004, aby byly podle § 110 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona, vyvlastněny i její další pozemky, které budou zamýšleným vyvlastněním naprosto znehodnoceny. Své stanovisko odůvodnil tím, že se jedná o pozemky, na které bude přístup realizován v rámci výstavby dálnice D 11, a bude je tedy možno bez většího a nepřiměřeného omezení dále užívat. Požadavek žalobkyně na vyvlastnění pozemků, které jsou v katastru nemovitostí vedeny jako vodní plocha a jsou využívány jako vodní tok, shledal rovněž nedůvodným, neboť vyvlastněním ostatních pozemků se způsob využívání pozemků, kterými je veden vodní tok a přes které je uvažováno s výstavbou dálničního mostu, nijak nezmění, nebude k nim omezen přístup, ani nebude další užívání těchto pozemků nepřiměřeně omezeno. Stavba dálničního mostu a přístup k dotčeným pozemkům jsou řešeny v projektové dokumentaci. Požadavku na vyvlastnění dalšího pozemku správní orgán vyhověl s ohledem na jeho malou výměru a jeho nevhodné umístění mezi pozemek, kterým je veden vodní tok, a uvažovanou dálnici.
Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, v němž znovu namítla, že měly být vyvlastněny i shora uvedené pozemky, protože budou znehodnoceny. Žalobkyně uvedla, že minimálně mělo být nařízeno místní ohledání, z něhož by bylo zřejmé, že po vyvlastnění zbudou v podstatě bezcenné pozemkové části nacházející se v bezprostřední blízkosti dálnice.
Krajský úřad Pardubického kraje dne 20. 9. 2004 odvolání žalobkyně zamítl a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil. Dovodil, že dva pozemky z těch, jejichž vyvlastnění žalobkyně požaduje, jsou vedeny jako orná půda a takto využívány a i po vyvlastnění dalších pozemků bude možno tyto pozemky (ornou půdu) nadále užívat k jejich účelu bez nepřiměřených omezení. Užívání pozemků, které jsou vedeny jako vodní plocha - vodní tok v umělém korytě - se nikterak nezmění, nebude k nim omezen přístup a jejich užívání nebude nepřiměřeně omezeno. Pokud jde o návrh na provedení místního ohledání, poukázal žalovaný na koncentrační zásadu (§ 113 odst. 3 stavebního zákona), kterou žalobkyně nerespektovala; přesto se tímto návrhem zabýval a dospěl k závěru, že provedení tohoto důkazu v odvolacím řízení by bylo neúčelné vzhledem k ostatním listinným důkazům obsaženým ve správním spisu.
Proti rozhodnutí žalovaného brojila žalobkyně žalobou, kterou Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice, dne 21. 4. 2005 zamítl. Dospěl k závěru, že sporné pozemky, které jsou užívány jako orná půda, bude po realizaci stavby dálnice možno nadále jako ornou půdu užívat a mají zajištěny dostatečné přístupy; pozemky užívané jako vodní tok bude možno po realizaci stavby dálnice a dálničního mostu přes vodní tok užívat rovněž bez problémů.
Rozhodnutí krajského soudu napadla žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížností, ve které zastává názor, že tento soud měl vyhovět její námitce ohledně rozšíření vyvlastnění, protože byly splněny všechny důvody uvedené v § 110 odst. 3 stavebního zákona. Jednou z podmínek rozšíření vyvlastnění je, že vlastník by mohl užívat zbylou část jen s nepřiměřenými obtížemi. Tak, jak byly předmětné pozemky využívány do dne vyvlastnění, či jak bylo plánováno jejich využívání v blízké budoucnosti, již v podstatě není po aktu vyvlastění možné. Jedním z důvodů je samotná blízkost dálnice. Tím, že došlo k vyvlastnění pouze vybraných pozemků nutných ke stavbě dálnice, došlo k narušení celistvosti majetku stěžovatelky a její šance na nakládání s nevyvlastněnými nemovitostmi se výrazně snížila. Došlo k výraznému poklesu "užitkovosti" majetku stěžovatelky jako celku, neboť byly vytrženy pouze vybrané části, což narušilo jistou kompaktnost, a tedy i možnosti užívání jejího vlastnictví. V konečném důsledku tak tento akt vyvlastnění zapříčinil, že se zbylou, tedy nevyvlastněnou částí nemovitostí, může žalobkyně nakládat (užívat je) pouze s nepřiměřenými obtížemi. Toto nezákonné rozhodnutí krajského soudu, spočívající v nesprávném posouzení právní otázky, bylo způsobeno také chybným postupem při zjišťování skutkového stavu věci. Soud pochybil, když neprovedl místní ohledání, z něhož by bylo zřejmé, že se užitkovost zbylých nevyvlastněných nemovitostí výrazně snížila, a to nejen z důvodu blízkosti dálnice, ale i z důvodu narušení celistvosti vlastnictví.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.
Z odůvodnění:
(...) Námitky proti vyvlastnění (§ 113 odst. 3 stavebního zákona) lze podat (nejpozději při ústním jednání) proto, že účastník řízení nebo jiný oprávněný tvrdí, že zákonné důvody pro vyvlastnění nejsou dány, proto, že vyvlastnění není navrhováno pouze v nezbytném rozsahu, a proto, že navrhovaná výše náhrady za vyvlastnění je v rozporu s obecně závazným právním předpisem. Námitky proti vyvlastnění lze však podat také tehdy, jestliže účastník řízení (vlastník nebo jiný oprávněný) tvrdí, že jsou splněny podmínky § 110 odst. 3 věty třetí stavebního zákona, tedy že by mohl zbývající část pozemku užívat jen s nepřiměřenými obtížemi, a současně požádá, aby tato část pozemku byla také vyvlastněna.
Pokud jde o námitky obsažené v kasační stížnosti, Nejvyšší správní soud se neztotožňuje s tím, že ke zjištění skutečného stavu věci bylo třeba provést místní ohledání pozemků, které žalobkyně požadovala rovněž vyvlastnit, avšak nebylo jí vyhověno. Krajský soud správně dovodil, že listiny obsažené ve správním spisu a citované v odůvodnění rozsudku jsou dostatečné pro zjištění skutečného stavu věci. Z místního ohledání v současné době nelze dovodit, že v budoucnu, po výstavbě dálnice D 11, bude stěžovatelka moci nevyvlastněné části pozemků užívat jen s nepřiměřenými obtížemi. Ostatně stěžovatelka v kasační stížnosti používá nejasného pojmu "užitkovost" a vztahuje jej i na místní ohledání, když uvádí, že z místního ohledání by mělo být zřejmé, že se užitkovost zbylých nevyvlastněných nemovitostí výrazně snížila, a to nejen z důvodu blízkosti dálnice, ale i z důvodu narušení celistvosti vlastnictví.
K tomu, že pozemky stěžovatelky budou v blízkosti dálnice a že již nebudou v původním (celistvém) stavu, není třeba provádět místní ohledání, protože je to nepochybné z listin obsažených ve správním spisu.
Pokud jde o námitku nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení, pak jde o posouzení otázky, zda stěžovatelka by mohla inkriminované pozemky užívat jen s nepřiměřenými obtížemi; pouze v takovém případě by mohla úspěšně žádat o vyvlastnění těchto pozemků.
Stěžovatelka se však v odůvodnění této námitky uchyluje k již shora uvedenému pojmu užitkovosti, resp. snížení užitkovosti pozemků. I pokud by bylo jasné, co tento pojem obsahuje, nemohl by být důvodem pro to, aby předmětné pozemky byly vyvlastněny, protože zákonným pojmem je užívání jen s nepřiměřenými obtížemi. Z obsahu spisu lze dovodit, že pozemky, které stěžovatelka požaduje vyvlastnit, jsou jednak vodní plocha (v umělém korytě), jednak orná půda.
Stěžovatelka v kasační stížnosti neuvádí, zda a jak vůbec užívá vodní plochu v umělém korytě, resp. zda a jak bude moci tuto vodní plochu užívat jen s nepřiměřenými obtížemi. Pokud jde o ornou půdu, z obsahu spisu je zřejmé, že po realizaci dálnice D 11 bude možno tyto pozemky bez obtíží užívat.

Zasílání aktuálního vydání na e-mail


Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.