1135/2007
Stavební řízení: změna stavby a stavby stojící na cízím pozemku
Ej 276/2005
Stavební řízení: změna stavby stojící na cizím pozemku
k § 58 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákonů č. 262/1992 Sb. a č. 83/1998 Sb.*)
V případě, že stavebník hodlá provést změnu stavby stojící na cizím pozemku, kterou se nemění její půdorysné ohraničení, tj. nástavbu nebo přestavbu, musí prokázat podle § 58 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona, právo, které jej opravňuje provést změnu stavby, a to nejen ke stavbě, ale i k pozemku, na němž tato stavba stojí.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 12. 2004, čj. 7 As 12/2004-47)
Věc:
Jiří Z. proti Krajskému úřadu Jihomoravského kraje o námitky proti změně stavby, o kasační stížnosti žalobce.Okresní úřad Brno-venkov rozhodnutím ze dne 19. 7. 2000 změnil rozhodnutí Městského úřadu v Židlochovicích ze dne 6. 4. 2000 tak, že znění posledního odstavce o řešení námitek účastníků zní:
„Námitky účastníka řízení pana Jiřího Z. vyjadřující nesouhlas se změnou stávající stavby s odůvodněním, že se tím prodlouží životnost stavby a stavebník užívá jeho pozemek bez právního důvodu, se zamítají.“
V ostatním odvoláním napadené správní rozhodnutí potvrdil.Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 29. 10. 2003 zamítl žalobu napadající rozhodnutí žalovaného. V odůvodnění krajský soud uvedl, že podstatou sporu mezi účastníky v projednávané věci je především otázka právní, a to, zda podle § 58 odst. 2 stavebního zákona je stavebník povinen k žádosti o vydání stavebního povolení v případě, že změna se týká již existující stavby a stavba je měněna nástavbou tak, že vzdušné konstrukce nepřesahují stávající půdorys stavby, prokazovat právo k pozemku ať už vlastnické nebo jiné, anebo zda je stavebník povinen prokázat pouze vlastnictví ke stavbě, na které má být změna provedena. Podle názoru krajského soudu z dikce § 58 odst. 2 stavebního zákona vyplývá, že ke zřízení stavby, přičemž zřízením stavby se rozumí nová stavba nebo přístavba existující stavby, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje, je k vydání stavebního povolení stavebník nepochybně povinen prokázat vlastnické nebo jiné právo k pozemku. V případě, že stavebník hodlá provést takovou změnu stávající stavby, tj. nástavbu nebo přestavbu, kterou se nemění půdorysné ohraničení stavby, anebo udržovací práce na této stavbě, postačí, aby stavebník prokázal k žádosti o vydání stavebního povolení stavebnímu úřadu vlastnické právo ke stavbě. V tomto smyslu neshledal soud žalobní námitku, podle níž stavební úřad nerespektoval citované ustanovení, důvodnou; stavebník prokázal své vlastnictví ke stavbě, na které měla být provedena nástavba, i vlastnictví k pozemkům, na kterých měla být provedena přístavba.
Žalobce v kasační stížnosti brojil proti restriktivnímu výkladu § 58 odst. 2 stavebního zákona, který provedl krajský soud. Tento nesprávný zužující výklad výrazně poškozuje vlastnické právo vlastníka pozemku, na němž se předmětná stavba nachází a který je užíván vlastníkem stavby bez právního důvodu. Tento výklad je i v rozporu s § 124 občanského zákoníku, podle něhož mají všichni vlastníci stejná práva a povinnosti, tedy jak vlastník stavby, tak vlastník pozemku. Vlastník pozemku se sice může bránit žalobou podle § 135c občanského zákoníku, ale jeho situace bude mnohem komplikovanější, pokud bude na pozemku stát místo nízkopodlažní budovy několikaposchoďová budova. Výklad není ani ve prospěch vlastníka, který může stavbu zřídit na základě platného povolení několikamilionovým nákladem a následně ji bude nucen na vlastní náklady odstranit.
Nejvyšší správní soud rozsudek Krajského soudu v Brně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
Podle § 58 odst. 2 stavebního zákona musí stavebník prokázat, že je vlastníkem pozemku nebo stavby, anebo že má k pozemku či stavbě jiné právo, které jej opravňuje zřídit na pozemku požadovanou stavbu, provést změnu stavby anebo udržovací práce na ní.
V citovaném ustanovení jsou pojmy „pozemek“ a „stavba“ spojeny spojkami
„nebo“
a „či“
bez použití čárky, z čehož lze gramatickým výkladem dovodit, že byly použity ve významu slučovacím. Nelze proto učinit závěr, že by zákonodárce tyto pojmy použil ve významu vylučovacím, jak v podstatě dovodil krajský soud. Stejně je nesprávný názor krajského soudu, pokud dovozuje, že zřízením stavby se rozumí i přístavba existující stavby. Přístavba je podle § 139b odst. 3 písm. b) stavebního zákona změnou dokončené stavby stejně jako nástavby, jimiž se zvyšují stavby, a stavební úpravy, při nichž se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby. Zcela nepodložený je závěr krajského soudu, že ke zřízení stavby zahrnující v sobě i přístavbu je stavebník povinen prokázat vlastnické nebo jiné právo k pozemku, zatímco v případě, že stavebník hodlá provést nástavbu nebo přestavbu, kterou se nemění půdorysné ohraničení stavby, anebo udržovací práce na této stavbě, postačí, aby prokázal vlastnické právo ke stavbě. V citovaném ustanovení totiž zákonodárce nerozlišil, že by právo k pozemku nebo stavbě měl stavebník prokazovat rozdílně při zřízení stavby, změně stavby nebo udržovacích pracích na stavbě.Ani výkladem
„e ratione legis“
, tj. podle předpokládaného úmyslu či záměru zákonodárce, který může sloužit pouze jako pomocný a je třeba jej konfrontovat s výkladem provedeným jinými interpretačními metodami, nelze dospět k závěru vyjádřenému krajským soudem, a to s poukazem na důvodovou zprávu k zákonu č. 83/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje stavební zákon, podle níž se změnou § 58 stavebního zákona aktualizuje a zpřesňuje požadavek na stavebníka, aby stavebnímu úřadu prokázal, že je vlastníkem pozemku či stavby, anebo má k pozemku či stavbě jiné právo opravňující jej zřídit navrhovanou stavbu.Správnost závěru krajského soudu lze vyvrátit také výkladem pomocí redukce , jímž by bylo možno dovodit, že stojí-li na pozemku stavba cizího vlastníka, lze bez ohledu na vlastníka pozemku provádět na této stavbě jakékoliv nástavby, jimiž se stavby zvyšují, a stavební úpravy, při nichž se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby.
ad absurdum
*) S účinností od 1. 1. 2007 nahrazen zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.