1601/2008
Stavební řízení: změna dokončené stavby; stavební úpravy
Ej 214/2008
Stavební řízení: změna dokončené stavby; stavební úpravy. Řízení před soudem: osoba zúčastněná na řízení
k § 34 odst. 1 soudního řádu správního
k § 139b odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.*)
I. Osobou zúčastněnou na řízení dle § 34 odst. 1 s. ř. s. je i subjekt, na který přešla příslušná práva a povinnosti i v průběhu řízení před soudem, včetně případů singulární sukcese.
II. Ustanovení § 139b odst. 3 stavebního zákona z roku 1976, vymezující pojem "změna dokončených staveb", obsahuje pod písm. c) legální definici pojmu "stavební úpravy". Pojem stavební úpravy nelze tedy považovat za právně neurčitý pojem v obecném slova smyslu.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2008, čj. 8 As 20/2006-129)
Prejudikatura:
č. 9/2003 Sb. NSS, č. 117/2004 Sb. NSS, č. 232/2004 Sb. NSS, č. 489/2005 Sb. NSS a č. 1600/2008 Sb. NSS.Věc:
a) Občanské sdružení Okraj, b) Vladimír Č. a c) Ing. arch. Zdeněk M. proti Magistrátu hlavního města Prahy, za účasti 1) akciové společnosti Pražská energetika a 2) akciové společnosti PREdistribuce, o odstranění nepovolené stavby, o kasační stížnosti žalovaného a osob zúčastněných na řízení.Magistrát hlavního města Prahy, odbor územního plánování (dále jen "odbor územního plánování"), stanoviskem ze dne 17. 4. 1997 uvedl, že stavbu
"Rekonstrukce vedení 110 kV TR západ - TR Červený Vrch"
považuje ve smyslu § 56 odst. g) stavebního zákona za stavební úpravy, na které nebude vydávat územní rozhodnutí.Ve stanovisku ze dne 11. 6. 1997 Magistrát hlavního města Prahy, odbor výstavby (dále jen "odbor výstavby"), pak výslovně uvedl, že "
referát městského inženýrství odboru územního plánování, který by byl příslušný k vydání územního rozhodnutí, posoudil Vámi zamýšlenou změnu stavby za stavební úpravu ve smyslu § 56 písm. g) stavebního zákona
". Odbor výstavby toto posouzení akceptuje; přitom musí respektovat znění uvedeného ustanovení stavebního zákona, které taxativně vyjmenovává stavby, jež stavební povolení ani ohlášení nevyžadují.Úřad Městské části Praha 6 rozhodnutím ze dne 15. 6. 2004 nařídil společnosti Pražská energetika, a.s. (dále jen "stavebník"), odstranit nepovolenou stavbu "
Rekonstrukce vedení 110 kV TR západ - TR Červený Vrch
".K odvolání stavebníka žalovaný rozhodnutím ze dne 20. 10. 2004 napadené rozhodnutí zrušil.
Žalobci napadli rozhodnutí žalobou u Městského soudu v Praze. Namítali, že v daném případě nešlo o stavební úpravy, neboť došlo k výměně stožárů, včetně zemních prací.
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 9. 1. 2006 rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V odůvodnění označil za klíčovou pro posouzení věci definici "
stavební úpravy
" v § 139b odst. 3 písm. c) stavebního zákona. Dle soudu není správný názor žalovaného, že § 56 písm. g) stavebního zákona je zcela svébytným ustanovením, které nemůže být vykládáno ve smyslu § 139b. Při výměně stožárů elektrického vedení samozřejmě může dojít k výškové změně stavby, ale i ke změně půdorysné, navíc toto ustanovení je zcela obecné a dopadá na ostatní ustanovení stavebního zákona. Vyjádření odboru územního rozhodování bylo vydáno formou dopisu v roce 1997, tím však nebylo stavebníkovi dáno právo na výměnu stožárů, k tomu orgán územního rozhodování nemá pravomoc. Ta náleží stavebnímu úřadu, který v dopise ze dne 11. 6. 1997 uvedl, že v případě úplného odstranění stávající stavby nelze hovořit o udržovacích pracích či stavebních úpravách, neboť stavební úpravou se rozumí změna dokončené stavby, nikoliv její náhrada stavbou novou. Není pravdou, že by správní orgány kdykoliv v řízení stavebníkovi sdělily, že na výměnu stožárů není nutné stavební povolení. Celá výměna stožárů, včetně zemních prací, zcela zjevně není pouhou úpravou stavby, neboť se jednalo o stavbu zcela novou (stožáry s novým osazením).Proti tomuto rozsudku podali kasační stížnost žalovaný (stěžovatel) a společným podáním osoby zúčastněné na řízení.
Stěžovatel mimo jiné uvedl, že stanoviska odboru územního plánování a odboru výstavby založila oprávnění provést výměnu stožárů. Ačkoliv nebylo ve věci vydáno rozhodnutí mající náležitosti § 46 správního řádu, sdělení je nutné považovat za výsledek rozhodovací činnosti správního orgánu, na jejichž základě stavebník v dobré víře konal. Tím, že sdělení nebyla nikdy zrušena, jsou právně závazná - stavební zákon umožňuje provést stavbu nikoli pouze na základě rozhodnutí vydaného ve správním řízení.
Osoby zúčastněné na řízení mimo jiné považují za nesprávné posouzení otázky definice pojmu "
stavební úpravy
". Princip obsažený v § 54 stavebního zákona ("Stavby, jejich změny a udržovací práce na nich lze provádět jen podle stavebního povolení nebo na základě ohlášení stavebnímu úřadu
") je prolomen u staveb, zařízení, úprav a udržovacích prací uvedených v § 56 písm. a) až i) stavebního zákona. Skutečnost, že se jedná o výčet taxativní
, podporuje speciální postavení tohoto ustanovení k obecnému vymezení pojmů v § 139b stavebního zákona. Stavebník provedl výměnu elektrického vedení, přičemž nezměnil napětí ani trasu, a nepotřeboval tak stavební povolení. Dále je nutné vzít v úvahu, že stožáry z 50. let nejsou konstrukčně stejné jako stožáry, které se vyrábějí v současnosti, při jejich výměně je třeba použít stožáry typově technicky nejvhodnější - i toto je důvod, proč zákonodárce vymezil pro výměnu stožárů speciální režim v § 56 písm. h) stavebního zákona.Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.
Z odůvodnění:
Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval otázkou legitimace společností Pražská energetika a.s. a PREdistribuce a.s. k podání kasační stížnosti.
V řízení před Městským soudem v Praze vystupovala jako osoba zúčastněná na řízení Pražská energetika a.s., které (resp. jejímu zástupci) byl i rozsudek tohoto soudu doručen. Již se zřetelem na § 102 větu první s. ř. s. zdejší soud nemá pochybnosti o tom, že této osobě právo na podání kasační stížnosti přísluší.
K dotazu soudu sdělil dřívější zástupce obou uvedených právnických osob, že legitimaci k podání kasační stížnosti u PREdistribuce a.s. dovozuje ze skutečnosti, že na základě smlouvy došlo k převodu dotyčného majetku (předmětné stavby) na tuto osobu. K tomu doložil kopie příslušných písemností, o jejichž pravosti nemá soud důvod pochybovat.
Ustanovení § 34 odst. 1 s. ř. s. vymezuje osoby zúčastněné na řízení poměrně široce. Těmito osobami jsou nejen ty, které byly přímo dotčeny ve svých právech a povinnostech vydáním napadeného rozhodnutí nebo tím, že rozhodnutí nebylo vydáno, ale i ty, které mohou být přímo dotčeny jeho zrušením nebo vydáním návrhu výroku rozhodnutí soudu. Toto vymezení umožňuje přiznat postavení osoby zúčastněné na řízení i těm subjektům, na které přešla příslušná práva a povinnosti i v průběhu řízení před soudem, včetně případů singulární sukcese. Soudní řád správní pak počítá s případy, že kasační stížnost podá i osoba zúčastněná na řízení, která práva na toto procesní postavení uplatnila až po vydání napadeného rozhodnutí soudu. V § 106 odst. 2 větě druhé je pak upravena lhůta, ve které takovýto subjekt může kasační stížnost podat.
(...) Nejvyšší správní soud se dále zabýval otázkou, zda v daném případě byly dány podmínky aplikace § 56 písm. g) stavebního zákona, především pak, zda je správný závěr městského soudu, že i v tomto případě je nutno vycházet z definice pojmu "
stavební úprava
" obsažené v § 139b odst. 3 písm. c) téhož zákona.Ustanovení § 139b odst. 3 tohoto zákona obsahuje především legální definici pojmu "
změna dokončených staveb
". Rozlišuje a) změny, jimiž se stavby zvyšují, b) změny, jimiž se stavby půdorysně rozšiřují, a c) změny, při nichž se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby. Změny ad a) označuje jako nástavby, změny ad b) jako přístavby, a změny ad c) jako stavební úpravy. I když formulace tohoto ustanovení, zejména písm. c), není nejlepší, a není např. použita formulace "stavební úpravy, jimiž se rozumí...
", jedná se o definice pojmů nástavba, přístavba a stavební úprava. Jde tedy ve své podstatě o "definice uvnitř definice
", tedy i o definici pojmu "změna dokončených staveb
" za použití dalších, rovněž definovaných pojmů.Pojem "
stavební úpravy
" v § 139b odst. 3 písm. c) stavebního zákona nelze považovat za nedefinovaný, právně neurčitý pojem v obecném smyslu. V takovém případě by totiž tento pojem byl v podstatě totožný s pojmem "změny dokončené stavby
". Ve stavebním zákoně jsou oba tyto pojmy používány, a to nikoliv jako synonyma. Tak pojem "stavební úpravy
" je např. použit nejen v § 56 písm. g), ale i v § 55 odst. 2 písm. b), či v § 32 odst. 2 písm. a) stavebního zákona. I v případě posledně uvedeného ustanovení Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 4. 9. 2003, čj. 7 A 178/2002-36, dospěl k závěru, že tento pojem je nutno vykládat dle legální definice obsažené v § 139b odst. 3 písm. c) stavebního zákona (publikováno na www.nssoud.cz).Především základním principům tvorby a výkladu právních předpisů by odporoval závěr, že stejný pojem ve stejném právním předpise je možno vykládat odlišně, pokud výjimečně odlišný obsah pojmu není zcela jasně vyjádřen v tomto předpisu. Tak tomu ani v daném případě není. Na tom nemůže nic změnit ani to, že § 56 včetně písm. g) stavebního zákona je bezesporu ustanovením speciálním, upravujícím výjimku ze zásady vyjádřené v § 54 a § 55 stavebního zákona.
Jestliže tedy ustanovení § 56 písm. g) stavebního zákona, o které se opíralo žalobou napadené správní rozhodnutí, na daný případ nedopadalo, městský soud právem toto rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Oprávnění provést dotyčnou stavbu bez stavebního povolení nemohly založit ani v rozsudku a v kasační stížnosti citované přípisy, obsahující navíc stanovisko, které je v rozporu se shora uvedenými závěry.
*) S účinností od 1. 1. 2007 nahrazen zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.