2948/2014
Stavební řízení: účastenství v řízení
Stavební řízení: účastenství v řízení
k § 109 odst. 1 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Každý subjekt, na jehož pozemku má být povolovaná stavba prováděna a který není stavebníkem, musí být vždy bez dalšího vzat za účastníka stavebního řízení týkajícího se takové stavby. Vlastník pozemku musí mít právo účastnit se řízení ohledně stavby, která má být postavena na jeho pozemku, aby se mohl k takové stavbě vyjádřit a aby mohl v řízení uplatňovat další práva, která účastníkům řízení zákon přiznává.
(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 5. 2013, čj. 9 Ca 348/2009-35)
Věc:
Společnost s ručením omezeným e-support proti Magistrátu hlavního města Prahy, za účasti akciové společnosti AHOLD Czech Republic, o účastenství v řízení.Úřad městské části Praha 5 rozhodnutím odboru výstavby ze dne 12. 1. 2009 na žádost stavebníka, osoby zúčastněné na řízení, povolil stavební úpravy budovy bez č. p. na pozemku č. p. 2483/6 v k. ú. Smíchov, ulice Na Cihlářce 32, Praha 5.
Žalovaný rozhodnutím ze dne 5. 10. 2009 zamítl odvolání žalobce jako nepřípustné. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný uvedl, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně napadl žalobce podáním ze dne 22. 1. 2009, kterým jako vlastník objektu č. p. 3177 v k. ú. Smíchov ve „
vyjádření účastníka správního řízení
“ oznámil účast v uvedeném stavebním řízení a které zároveň obsahovalo „odvolání účastníka řízení
“ proti stavebnímu povolení. Pro případ, že by odvolání nebylo posouzeno jako včasné, mělo být dle žalobce považováno za návrh na obnovu řízení a pro případ, že by bylo posouzeno jako nepřípustné, byl podáván podnět k přezkoumání stavebního povolení v přezkumném řízení. V podání žalobce zejména namítl, že opomenutím nepochybného účastníka řízení (tj. žalobce) došlo k hrubému porušení zákona a řízení, které předcházelo vydání rozhodnutí, je zatíženo nezákonným postupem správního orgánu, což způsobuje vady vydaného rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že vady nešlo odstranit v odvolacím řízení, nezbývalo, než rozhodnutí, které nemohlo díky této vadě nabýt právní moci, zrušit.Žalovaný se nejprve zabýval tím, zda odvolání žalobce bylo odvoláním účastníka řízení. Z předloženého správního spisu přitom zjistil, že žádostí stavebníka, osoby zúčastněné na řízení, ze dne 11. 11. 2008 bylo zahájeno stavební řízení o povolení stavebních úprav předmětného objektu – prodejny Albert, spočívajících v dispozičních změnách příček. Okruh účastníků řízení stavební úřad vymezil dle § 27 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 109 odst. 1 písm. a) a d) stavebního zákona z roku 2006 tak, že jimi jsou stavebník a vlastník stavby, společnost Manhattan Development, a.s. Po provedeném řízení bylo dne 12. 1. 2009 vydáno odvoláním napadené stavební povolení.
Žalovaný dále konstatoval, že stavební řízení bylo v daném případě zahájeno za účinnosti stavebního zákona z roku 2006, který speciálně vymezuje okruh účastníků řízení v § 109 odst. 1. Žalovaný ověřil, že dle dokumentace ke stavebnímu povolení se jednalo o přestavbu vnitřních prostor objektu samoobslužné prodejny Albert na pozemku p. č. 2483/6 v k. ú. Smíchov v ulici Na Cihlářce 32, Praha 5. Úprava chodníku před stávajícím vstupem byla v ulici U Šalamounky a nebyla předmětem stavebního povolení. Dle části dokumentace „
Zásady organizace výstavby
“ staveniště v prostoru prodejny nemělo být rozšiřováno mimo hranice prodejny; plocha pro návoz stavebního materiálu měla být vyčleněna v zásobovacím prostoru z ulice Na Cihlářce a materiál měl být ihned přemísťován do prostoru prodejny; kontejner pro odvoz stavební sutě měl být umístěn na zásobovací rampě. Na základě výše uvedeného se dle žalovaného bylo možné ztotožnit se závěrem stavebního úřadu, že se stavební úpravy uvnitř prodejny nemohou přímo týkat vlastníka sousedního objektu č. p. 3177 tak, jak to pro přiznání účastenství ve stavebním řízení předpokládá § 109 odst. 1 písm. e) stavebního zákona z roku 2006, resp. není splněna kumulativní podmínka pro účastenství pro stavební řízení, tj. vedle vlastnického nebo jiného práva k pozemku či stavbě sousedící s předmětnou stavbou také přímé dotčení těchto práv.Pro úplnost žalovaný konstatoval, že usnesením ze dne 27. 3. 2009 stavební úřad dle § 28 odst. 1 správního řádu rozhodl o tom, že žalobce nebyl účastníkem předmětného stavebního řízení. Ve výroku usnesení je mj. uvedeno, že stavební úřad rozhodl podle § 28 odst. 1 správního řádu, podle nějž „[z]
a účastníka bude v pochybnostech považován i ten, kdo tvrdí, že je účastníkem, dokud se neprokáže opak. O tom, zda osoba je či není účastníkem, vydá správní orgán usnesení.
“ Citované ustanovení slouží správnímu orgánu k řešení sporů v otázkách účastenství. Je nesporné, že navazuje na § 27, kdy však nemusí být ve všech případech vždy zcela jednoznačné a nesporné vymezení okruhu účastníků řízení, resp. jejich zařazení do příslušné kategorie podle § 27. Žalobce podal proti tomuto usnesení odvolání, o kterém bylo odvolacím orgánem rozhodnuto dne 25. 9. 2009 tak, že žalovaný dle § 90 odst. 1 písm. a) správního řádu citované usnesení odboru výstavby zrušil a řízení o účastenství zastavil s odůvodněním, že odvoláním napadené usnesení o účastenství ve stavebním řízení nemá z procesního hlediska oporu v zákoně a nemělo být vůbec vydáno, neboť námitka žalobce obsažená v podání ze dne 22. 1. 2009, označeném jako „odvolání
“, je předmětem samostatného řízení o tomto odvolání.Vzhledem k tomu, že podle § 81 odst. 1 správního řádu se proti rozhodnutí může odvolat pouze účastník, pokud zákon nestanoví jinak, nelze odvolání žalobce považovat za odvolání účastníka řízení, a proto je nepřípustné.
V žalobě proti rozhodnutí žalovaného žalobce konstatoval, že vlastní sousední pozemek p. č. 2483/2 a sousední nemovitost č. p. 3177, která se nachází na pozemku p. č. 2483/2. Z projektové dokumentace stavby bylo zřejmé, že stavba probíhá zčásti na pozemku žalobce a že dojde k odstranění části stavby na jeho pozemku. Stavební práce budou probíhat i na pozemku a stavbě patřící žalobci. Žalobce se tudíž považoval za účastníka řízení podle § 109 odst. 1 písm. b), c), d) a e) stavebního zákona z roku 2006. Mezi žalobcem a žalovaným není rozporu o tom, zda stavba povolená stavebním povolením měla proběhnout i na pozemku p. č. 2483/2 patřícímu žalobci. Žalovaný sám v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvádí, že „
stavební úpravy prodejny Albert byly navrhovány i v části prodejny, která je na p. č. 2483/2
“. Žalovaný tedy nepřiznal žalobci postavení účastníka stavebního řízení, ačkoli neměl žádné pochybnosti o tom, že povolená stavba bude probíhat i na pozemku žalobce. Zákon však v takovém případě postavení účastníka řízení přiznává majiteli tohoto pozemku vždy a bez výhrad [§ 109 odst. 1 písm. c) stavebního zákona z roku 2006]. Protože stavební úpravy jsou plánovány i na pozemek p. č. 2483/2 a dle stavu v katastru nemovitostí se na celém tomto pozemku nachází pouze stavba č. p. 3177 patřící žalobci, je žalobce vlastníkem stavby, na níž má být provedena změna, a je tedy účastníkem řízení. Zákon v takovém případě přiznává vlastníkovi stavby vždy postavení účastníka stavebního řízení [§109 odst. 1 písm. b) stavebního zákona z roku 2006].Žalobce namítl, že přikázat majiteli stavby a pozemku strpět změnu stavby a ani ho nepřizvat jako účastníka řízení o této změně stavby je nejen v rozporu se stavebním zákonem, ale též hrubým zásahem do vlastnických práv zaručených Listinou základních práv a svobod. Argument žalovaného, že stav, kdy se prodejna zčásti nachází na pozemku žalobce je historicky právní i faktický stav, který není navozen navrženou stavbou, neobstojí, protože navrženou stavbou je navržena změna tohoto stavu. Žalobce nenapadá odvoláním historický stav, ale tvrdí, že pokud má dojít ke změně jeho stavby na jeho pozemku, nemůže tak stavebník učinit bez toho, aby ho přizval jako účastníka stavebního řízení o změně stavby. Žalobce též nesouhlasí s argumentací žalovaného, že dosud akceptoval stav, kdy stavebník využíval pozemek a stavbu žalobce ke svým podnikatelským účelům. Tato argumentace žalovaného dovedená znamená, že pokud bez právního důvodu začne někdo užívat nemovitost jiného a bude chtít následně provést změnu této nemovitosti, bude účastníkem tohoto řízení on sám jako stavebník, ale majitel stavby a majitel pozemku, na kterém tato stavba stojí, postavení účastníka tohoto stavebního řízení mít nebude.
ad absurdum
Žalobce dále uvedl, že nikdy stavebníkovi neudělil souhlas s užíváním stavby ani pozemku a není mu známo, že by takový souhlas vůbec kdy udělil některý z jeho právních předchůdců.
Kromě výše uvedeného je žalobce současně vlastníkem sousední stavby, a je tedy účastníkem řízení § 109 odst. 1 písm. e) stavebního zákona z roku 2006. Žalovaný nepovažoval žalobce za účastníka řízení podle tohoto ustanovení, přestože žalobce ve svém podání jasně doložil, že vnější stěna budovy žalobce tvoří vnitřní stěnu a část stropu prodejny, že byly navrženy a provedeny nátěry stavby na majetku žalovaného a že bylo navrženo zbourání příček navazujících na budovu žalovaného (správně žalobce). Žalobce je současně vlastníkem sousedního pozemku, a je tedy účastníkem řízení podle § 109 odst. 1 písm. d) stavebního zákona z roku 2006. Žalovaný nepovažoval žalobce za účastníka řízení podle tohoto ustanovení, přestože žalobce ve svém podání jasně doložil, že je vlastníkem části zásobovacího prostoru, kde měl probíhat a kde probíhal odvoz a skladování stavební suti a stavebního materiálu.
Městský soud v Praze rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů. V posuzované věci vyšel z následně uvedené právní úpravy:
Podle § 109 odst. 1 stavebního zákona z roku 2006 ve znění účinném k datu vydání napadeného rozhodnutí účastníkem stavebního řízení je
„
a) stavebník,
b) vlastník stavby, na níž má být provedena změna či udržovací práce, není-li stavebníkem, nejde-li o případ uvedený v písmenu g),
c) vlastník pozemku, na kterém má být stavba prováděna, není-li stavebníkem,
d) vlastník stavby na pozemku, na kterém má být stavba prováděna, a ten, kdo má k tomuto pozemku nebo stavbě právo odpovídající věcnému břemenu, mohou-li být jejich práva navrhovanou stavbou přímo dotčena,
e) vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo navrhovanou stavbou přímo dotčeno,
f) ten, kdo má k sousednímu pozemku právo odpovídající věcnému břemenu, může-li být toto právo navrhovanou stavbou přímo dotčeno,
g) společenství vlastníků jednotek podle zvláštního právního předpisu ve stavebním řízení, které se týká domu nebo společných částí domu anebo pozemku; v případě, že společenství vlastníků jednotek podle zvláštního právního předpisu nemá právní subjektivitu, vlastník, jehož spoluvlastnický podíl na společných částech domu činí více než jednu polovinu
“.Podle § 81 odst. 1 správního řádu „[ú]
častník může proti rozhodnutí podat odvolání, pokud zákon nestanoví jinak
“.Podle § 92 odst. 1 správního řádu „[o]
požděné nebo nepřípustné odvolání odvolací správní orgán zamítne. Jestliže rozhodnutí již nabylo právní moci, následně zkoumá, zda nejsou dány předpoklady pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí. Shledá-li předpoklady pro zahájení přezkumného řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí, posuzuje se opožděné nebo nepřípustné odvolání jako podnět k přezkumnému řízení nebo žádost o obnovu řízení nebo žádost o vydání nového rozhodnutí.
“Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud o věci uvážil takto.
Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že žalobce je vlastníkem pozemku p. č. 2483/2 v k. ú. Smíchov (dále jen „pozemek p. č. 2483/2“) a nemovitosti č. p. 3177 nacházející se na tomto pozemku. Dle zjištění žalovaného popsaných v odůvodnění napadeného rozhodnutí je prodejna Albert, k níž se předmětné stavební povolení upíná, zapuštěna do objektu administrativní budovy (č. p. 3177) na pozemku p. č. 2483/2 ve vlastnictví žalobce. Žalovaný výslovně konstatoval, že „
stavební úpravy prodejny Albert byly navrhovány i v té části prodejny, která je na pozemku p. č. 2483/2
“, tj. na pozemku ve vlastnictví žalobce. Již na základě této skutečnosti mělo být žalobci ve stavebním řízení bez dalšího přiznáno postavení účastníka řízení, neboť žalobce je ve smyslu § 109 odst. 1 písm. c) stavebního zákona z roku 2006 vlastníkem jednoho z pozemků, na kterém má být stavba (spočívající v daném případě ve stavebních úpravách již existující budovy, v níž se nachází prodejna Albert) prováděna. Soud plně přisvědčuje názoru žalobce, že zmíněné ustanovení stavebního zákona z roku 2006 kromě vlastnického práva k pozemku, na kterém má být stavba prováděna, nevyžaduje pro přiznání účastenství ve stavebním řízení splnění žádné další podmínky (s výjimkou toho, že daná osoba není stavebníkem). Jinými slovy řečeno, každý subjekt, na jehož pozemku má být povolovaná stavba prováděna a který není stavebníkem, musí být vždy bez dalšího vzat za účastníka stavebního řízení týkajícího se takové stavby. Tento požadavek zákonodárce je nanejvýš opodstatněný a logický, neboť vlastník pozemku musí mít právo účastnit se řízení ohledně stavby, která má být realizována na jeho pozemku, aby se mohl k takové stavbě vyjádřit a aby mohl v řízení realizovat další práva, která účastníkům řízení zákon přiznává.Argumentace, v níž žalovaný označuje skutečnost, že stavební úpravy prodejny Albert byly navrhovány i v té části prodejny, která se nachází na pozemku p. č. 2483/2 ve vlastnictví žalobce, za prokazatelně existující „
historicky stávající právní i faktický stav, který není navozen předmětnou změnou stavby
“, je pro posouzení věci naprosto irelevantní. Z hlediska vymezení okruhu účastníků předmětného stavebního řízení není podstatné, kdy a na základě jaké skutečnosti tento stav nastal či jak dlouho trvá, stejně jako není podstatné to, zda žalobce jakožto prokazatelný vlastník pozemku p. č. 2483/2 tento stav v minulosti akceptoval, či nikoliv. Jak již bylo řečeno shora, jedinou rozhodující skutečností, na základě níž měl stavební úřad se žalobcem jednat jako s účastníkem stavebního řízení, je zjištění, že je prokazatelně vlastníkem pozemku, na kterém má být předmětná stavba zčásti realizována.Žalobce je nejenom vlastníkem pozemku p. č. 2483/2, na kterém má být povolovaná stavba zčásti realizována, ale je i vlastníkem stavby – administrativní budovy č. p. 3177, která stojí na tomto pozemku a do které je dle zjištění žalovaného prodejna Albert, jíž se stavební povolení týká, stavebně zapuštěna. To znamená, že žalobce je vlastníkem jiné stavby nacházející se na pozemku, na kterém má být povolovaná stavba prováděna. Vzhledem k bezprostřednímu stavebnímu propojení obou objektů bylo namístě, aby stavební úřad (a stejně tak i žalovaný) považoval žalobce za účastníka stavebního řízení též podle § 109 odst. 1 písm. d) stavebního zákona z roku 2006. Možnost přímého dotčení vlastnického práva žalobce navrhovanou stavbou totiž nelze vyloučit. To platí tím spíše, má-li být podle ověřené projektové dokumentace plocha pro návoz stavebního materiálu vyčleněna v zásobovacím prostoru z ulice Na Cihlářce a kontejner pro odvoz stavební sutě umístěn na zásobovací rampě, tedy v bezprostřední blízkosti, či dokonce přímo na části žalobcova pozemku p. č. 2483/2 a v bezprostřední blízkosti jím vlastněné stavby administrativní budovy č. p. 3177. Lze totiž důvodně předpokládat, že stavební činnost související s prováděním povolované stavby může v daném případě negativně zasáhnout žalobcovo vlastnické právo k těmto nemovitostem, jehož součástí je i právo na jejich pokojné užívání. Tomuto závěru ostatně nasvědčuje i prohlášení žalobce obsažené v úvodu jeho podání ze dne 21. 1. 2009, že stavebník při provádění stavby vstupuje na jeho pozemek p. č. 2483/2, skladuje zde stavební suť a vjíždí na tento pozemek mechanizací.
Soud na tomto místě považuje za potřebné zdůraznit, že pro přiznání postavení účastníka stavebního řízení osobě mající vlastnické právo ke stavbě stojící na pozemku, na kterém má být stavba prováděna, podle § 109 odst. 1 písm. d) stavebního zákona z roku 2006 postačí toliko
možnost
přímého dotčení tohoto práva navrhovanou stavbou. V případě žalobce tato možnost přímého dotčení na právech vyplývá ze skutečností popsaných v předchozím odstavci.Jestliže dle tvrzení samotného žalobce je jeho pozemek p. č. 2483/2 pozemkem, na kterém má být povolovaná stavba (zčásti) prováděna, přičemž tomuto tvrzení přisvědčil i žalovaný, nelze tento pozemek ve vztahu k povolované stavbě označit za „
sousední pozemek
“ ve smyslu § 109 odst. 1 písm. e) stavebního zákona z roku 2006 a žalobcovo účastenství ve stavebním řízení dovozovat z tohoto ustanovení.Podle stavebního povolení se mají povolované stavební úpravy týkat výlučně budovy bez č. p., stojící (z větší části) na pozemku p. č. 2483/6 v k. ú. Smíchov. Žalobci tedy nelze přisvědčit v tom, že stavbou, na níž má být provedena změna, je jeho stavba č. p. 3177 stojící na pozemku p. č. 2483/2, a že mu z tohoto titulu náleželo postavení účastníka stavebního řízení též podle § 109 odst. 1 písm. b) stavebního zákona z roku 2006.
Předmětem tohoto přezkumného soudního řízení bylo výlučně posouzení zákonnosti napadeného rozhodnutí, jímž bylo jako nepřípustné zamítnuto odvolání podané žalobcem proti stavebnímu povolení ze dne 12. 1. 2009. Soud se proto zabýval toliko námitkami vyvracejícími závěr žalovaného, že žalobci nepříslušelo postavení účastníka stavebního řízení, v němž bylo stavební povolení vydáno. Z tohoto pohledu shledal soud irelevantními žalobní námitky směřující proti pochybením stavebního úřadu při rozhodování o návrhu žalobce na vydání předběžného opatření či při vydání usnesení ze dne 27. 3. 2009.
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.