2793/2013
Stavební řízení: šetrnost k zájmům vlastníků sousedících pozemků
Stavební řízení: šetrnost k zájmům vlastníků sousedících pozemků
k § 76 odst. 2 zákona a § 90 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Ustanovení § 76 odst. 2 stavebního zákona z roku 2006, podle něhož každý, kdo navrhuje vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, je povinen dbát požadavků uvedených v § 90 téhož zákona a být šetrný k zájmům vlastníků sousedních pozemků a staveb, nepředstavuje korektiv, za jehož použití by vlastníci sousedních pozemků a staveb mohli nárokovat, aby záměr žadatele o vydání územního rozhodnutí byl upraven v jejich zájmu výhodněji, než stanovuje stavební zákon z roku 2006 a jeho prováděcí předpisy, zejména obecné požadavky na využívání území.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 26. 9. 2012, čj. 30 A 22/2011-67)
Věc
: A) G. E. a b) M. E. proti Krajskému úřadu Plzeňského kraje o umístění a povolení stavby.Dne 26. 11. 2010 vydal Městský úřad Holýšov rozhodnutí, kterým byla na žádost J. a D. B. umístěna stavba, rodinný dům, na pozemku v k. ú. Holýšov, a vydáno stavební povolení na tuto stavbu. Proti tomuto rozhodnutí podali žalobci odvolání, jež žalovaný zamítl rozhodnutím ze dne 23. 2. 2011.
Žalobou podanou u Krajského soudu v Plzni se žalobci domáhali zrušení rozhodnutí žalovaného. Stejně jako v odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně namítali, že umístění stavby a stavba nejsou šetrné k zájmům žalobců jako vlastníků sousedního pozemku, což je v rozporu s § 76 odst. 2 stavebního zákona z roku 2006. Žalobci spatřují nešetrnost k jejich zájmům v postavení vlastníků sousedního pozemku, který je druhem zahradou spadající do zemědělského půdního fondu, v tom, že umístění stavby dle rozhodnutí správních orgánů obou instancí jim prakticky znehodnotí část zahrady určenou k pěstování rostlin, nebude možné ji k takto určenému stávajícímu účelu využít, přičemž vzhledem k rozměrům pozemku nelze k takto určenému účelu využít ani jiného náhradního místa. Argumentace žalovaného tím, že problematika zastínění pozemků není právními předpisy řešena a u navrhované stavby rodinného domu je dodržena vzdálenost 2 m od společných hranic pozemků stanovená v § 25 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, nemůže být a ani není dostatečným odůvodněním správního uvážení při řešení odvolacího důvodu žalobců spočívajícího v odůvodněné námitce nešetrnosti k jejich zájmům jako vlastníků sousedního pozemku. S touto námitkou se nevypořádal ani správní orgán I. stupně, který konstatoval, že stín budovy není důvodem pro odepření vydání stavebního povolení, aniž by respektoval fakt, že jde o umístění stavby, a ve své podstatě, stejně jako žalovaný, v důsledku údajně chybějící právní úpravy, rezignoval na řádné vyřešení jím samotným postavené otázky, zda umístění stavby v těsné blízkosti pozemku žalobců s okny ve stěně sousedící s pozemkem žalobců, právě s ohledem ke všem okolnostem, nad míru přiměřenou poměrům neobtěžuje žalobce a zejména pak na vyřešení otázky nejpodstatnější, tedy zda je šetrné k zájmům žalobců jako vlastníků sousedního pozemku. Napadené rozhodnutí je tedy výsledkem nepřípustné libovůle a ve své podstatě je pro nedostatek důvodů nepřezkoumatelné. Kromě výše uvedeného je nešetrnost k zájmům žalobců dána též tím, že je jim, zejména s ohledem na § 23 odst. 2 a § 25 vyhlášky č. 501/2006 Sb., umístěním povolované stavby v bezprostřední blízkosti hranice s jejich pozemkem, navíc umístěním stavby s okny obytných místností ve stěně sousedící s jejich pozemkem, do budoucna ve své podstatě znemožněno užít vlastní pozemek ke stavbě domu, resp. rekreační chaty (záměr takto učinit dali již v průběhu řízení najevo a platný územní plán tomu nebrání). Přitom žadatelům o umístění stavby nic nebrání v umístění stavby dále od pozemku žalobců a žadatelé ani nijak nezdůvodňují, proč by měla být jejich stavba umístěna co nejblíže k pozemku žalobců. Naopak v počáteční fázi s umístěním stavby dále od pozemku žalobců souhlasili. K argumentaci žalovaného použité v této souvislosti žalobci namítají, že takovouto argumentací se nelze rozumně a po právu vypořádat s dotčenou námitkou jako námitkou odůvodňující nešetrnost k zájmům žalobců ve smyslu § 76 odst. 2 stavebního zákona z roku 2006. Také v tomto ohledu je napadené rozhodnutí výsledkem nepřípustné libovůle a ve své podstatě je pro nedostatek důvodů nepřezkoumatelné.
Krajský soud v Plzni žalobu zamítl.
Z odůvodnění:
I. Šetrnost k zájmům vlastníků sousedních pozemků
(...) Žalobci namítají, že umístění stavby a stavba není šetrné k jejich zájmům jako vlastníků sousedního pozemku. Stavba rodinného domu je, jak výše uvedeno, navržena tak, že nový rodinný dům bude umístěn ve vzdálenosti 2,1 m od hranice s pozemkem žalobců. Vzdálenost rodinných domů od společných hranic pozemků nesmí být podle § 25 odst. 2 věty prvé vyhlášky č. 501/2006 Sb. menší než 2 m. V právě přezkoumávané věci se však žalobci dovolávají šetrnosti k zájmům vlastníků sousedních pozemků (§ 76 odst. 2 stavebního zákona z roku 2006).
Podle § 76 odst. 2 stavebního zákona z roku 2006 "[k]
aždý, kdo navrhuje vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, je povinen dbát požadavků uvedených v § 90 a být šetrný k zájmům vlastníků sousedních pozemků a staveb, za tímto účelem si může vyžádat územně plánovací informaci, nejsou-li mu podmínky využití území a vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu známy
".Podle § 90 stavebního zákona z roku 2006 "[v]
územním řízení stavební úřad posuzuje, zda je záměr žadatele v souladu a) s vydanou územně plánovací dokumentací, b) s cíli a úkoly územního plánování, zejména s charakterem území, s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území, c) s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů, zejména s obecnými požadavky na využívání území, d) s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu a e) s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů a s ochranou práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení
".Je tu tedy třeba zodpovědět otázku, jaký má povinnost "
být šetrný k zájmům vlastníků sousedních pozemků a staveb
" dopad, resp. zda z § 76 odst. 2 stavebního zákona z roku 2006 lze dovozovat povinnost žadatele o vydání územního rozhodnutí (a právo vlastníků sousedních pozemků), aby (zřejmě jen v těch případech, kdy je to objektivně možné) šel k uspokojení jejich zájmů nad rámec požadavků stavebního zákona z roku 2006 a jeho prováděcích právních předpisů, zejména obecných požadavků na využívání území.Soud má za to, že tomu tak není. Ze zákonné dikce totiž nic takového dovodit nelze. Vyjádření "). Pojetí šetrnosti k zájmům vlastníků sousedních pozemků a staveb jako jakési korigující zásady územního rozhodování, což by bylo něco skutečně zásadního, by se podle názoru soudu muselo také již někde projevit; důvodová zpráva k vládnímu návrhu stavebního zákona z roku 2006 se však o takové šetrnosti ani slůvkem nezmiňuje a soud žádný takový názor nezaznamenal ani u doktríny a ani v závěrech soudní praxe.
je povinen dbát požadavků uvedených v § 90 a být šetrný k zájmům vlastníků sousedních pozemků a staveb
" je podle názoru soudu nutno rozumět tak, že žadatel je povinen jednak dbát požadavků uvedených v § 90 stavebního zákona z roku 2006 a jednak být šetrný k zájmům vlastníků sousedních pozemků a staveb. Jde o dvě samostatné povinnosti s podstatně odlišným právním režimem. Něco jiného by mohlo být, kdyby zákonodárce výslovně nebo alespoň naznačením tyto povinnosti propojil (např.: je povinen dbát požadavků uvedených v § 90 a být přitom šetrný k zájmům vlastníků sousedních pozemků a staveb). Kritéria posuzování záměru žadatele jsou stavebním zákonem z roku 2006 vymezena taxativně. V územním řízení stavební úřad posuzuje záměr žadatele toliko z hlediska požadavků uvedených v § 90 stavebního zákona z roku 2006, ne též z hlediska šetrnosti k zájmům vlastníků sousedních pozemků a staveb. Stavební úřad je tedy povinen poskytnout vlastníkům sousedních pozemků a staveb ochranu proti nesouladu záměru žadatele s požadavky uvedenými v § 90 stavebního zákona z roku 2006 (je-li tím přímo dotčeno jejich vlastnické nebo jiné věcné právo k těmto pozemků a stavbám), není však oprávněn jim poskytnout ochranu proti nešetrnosti žadatele k jejich zájmům (§ 90 stavebního zákona z roku 2006 a contrario
Ustanovení § 76 odst. 2 stavebního zákona z roku 2006 nepředstavuje podle názoru soudu korektiv, za jehož použití by vlastníci sousedních pozemků a staveb mohli nárokovat, aby záměr žadatele o vydání územního rozhodnutí byl upraven v jejich zájmu výhodněji, než stanovuje stavební zákon z roku 2006 a jeho prováděcí právní předpisy, zejména obecné požadavky na využívání území.
Ustanovení § 76 odst. 2 stavebního zákona z roku 2006 tedy vlastníkům sousedních pozemků a staveb neposkytuje takové právo na šetrnost k jejich zájmům ze strany žadatele o vydání územního rozhodnutí, které by bylo svěřeno pod ochranu stavebních úřadů (příp. odvolacího správního orgánu). Za této situace správní orgány nepochybily, jestliže se neztotožnily s požadavkem žalobců korigovat v jejich prospěch za použití šetrnosti k jejich zájmům vzdálenost umisťovaného rodinného domu od společných hranic pozemků stanovenou v § 25 odst. 2 větě prvé vyhlášky č. 501/2006 Sb.
K vyjádření žalovaného správního orgánu soud dodává, že ustálená soudní praxe se shoduje v tomto právním názoru: "
Namítají-li sousedé jako účastníci územního řízení či řízení o odstranění stavby, že by navrhovaná či dodatečně povolovaná stavba bránila jejich budoucím stavebním záměrům, vezme stavební úřad takové námitky v úvahu pouze tehdy, pokud již i tito sousedé o povolení jimi zamýšlené stavby sami požádali. K budoucím eventuálním stavebním úmyslům se nepřihlíží a sousedé se v tom případě mohou úspěšně bránit pouze poukazem na rozpor projednávané stavby s obecně závaznými právními předpisy.
" (viz rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 2. 2001, sp. zn. 30 Ca 206/2000).Vzhledem k uvedenému soud neshledal žalobní bod namítající nešetrnost k zájmům vlastníků sousedních pozemků důvodným. (...)
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.