Vydání 5/2007

Stavební úřad ve stavebním řízení přezkoumá také, zda dokumentace splňuje podmínky územního rozhodnutí a požadavky týkající se veřejných zájmů, především ochrany životního prostředí, ochrany zdraví a života a odpovídá obecným technickým požadavkům na výstavbu a zvláštnímu předpisu. Ve stavebním povolení pak stanoví závazné podmínky pro provedení a užívání stavby a rozhodne o námitkách účastníků řízení. Stanovenými podmínkami zabezpečí zejména ochranu veřejných zájmů při výstavbě a při užívání stavby, komplexnost stavby, dodržení obecných technických požadavků na výstavbu, popřípadě jiných předpisů a technických norem, a dodržení požadavků stanovených dotčenými orgány státní správy, především vyloučení nebo omezení negativních účinků stavby a jejího užívání na životní prostředí [§ 62 odst. 1 písm. a) a b) a § 66 stavebního zákona]. Na žádost stavebníka pak může v odůvodněných případech povolit změnu stavby ještě před jejím dokončením v řízení podle § 68 stavebního zákona.

Z těchto zákonných ustanovení tedy nepochybně vyplývá, že povolení změny stavby před jejím dokončením dopadá na případy zamýšleného uskutečnění změn proti projektové dokumentaci ověřené ve stavebním řízení nebo oproti stanoveným podmínkám stavebního povolení. Těmito podmínkami se pak stanoví také lhůta k dokončení stavby, jak vyplývá z § 20 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 132/1998 Sb. Nelze přitom souhlasit s tím, že toto ustanovení postrádalo zákonné zmocnění, neboť podle § 143 odst. 1 písm. d) stavebního zákona má prováděcí předpis podrobněji upravit podrobnosti postupu při povolování staveb a jejich změn, do něhož bezpochyby náleží i stanovení podmínek pro provedení a užívání stavby. Navíc podmínkami zakotvenými v § 20 odst. 1 vyhlášky č. 132/1998 Sb. stavební úřad zabezpečuje požadavky, které jsou vyjmenovány v § 66 větě druhé stavebního zákona.

Dále pak podle § 143 odst. 1 písm. d) stavebního zákona má prováděcí předpis podrobněji upravit i náležitosti obsahu návrhů na vydání rozhodnutí, takže toto zákonné zmocnění plně pokrývá i § 22 vyhlášky č. 132/1998 Sb. o žádosti o povolení změny stavby před jejím dokončením. Žalobkyní zmiňovaná dikce jeho odstavce čtvrtého pak skutečně stanoví, že podle předchozích ustanovení se postupuje přiměřeně i u žádostí o povolení změn podmínek stavebního povolení. Ustanovení § 22 odst. 1 až 3 tohoto právního předpisu však upravuje náležitosti žádosti o povolení změny stavby před jejím dokončením a obsah dokumentace, která tvoří její přílohu, jakož i možnost vyznačení změny stavby v ověřených vyhotoveních původní projektové dokumentace a její projednání při kolaudačním řízení, pokud změna stavby spočívá v nepodstatných odchylkách od projektové dokumentace ověřené ve stavebním řízení. Proto přiměřené použití § 22 odst. 1 až 3 vyhlášky č. 132/1998 Sb. i u žádosti o povolení změn podmínek stavebního povolení je zapotřebí vykládat tak, že se k ní nepřipojuje dokumentace, případně taková žádost nemusí obsahovat všechny náležitosti vyjmenované v odstavci 1. Navíc zmiňovaný postup u žádostí o povolení změn podmínek stavebního povolení není zakotven v samostatném ustanovení, nýbrž je součástí ustanovení o žádostech o povolení změny stavby před jejím dokončením. Rovněž tak změna podmínek stavebního povolení není upravena ani ve stavebním zákoně.

Lze tedy uzavřít, že stavební předpisy neznají institut změny podmínek stavebního povolení a v něm stanovené podmínky tak lze změnit pouze povolením změny stavby před jejím dokončením na základě žádosti stavebníka podle § 68 odst. 1 stavebního zákona. Proto se o prodloužení lhůty k dokončení stavby rozhoduje v rámci tohoto řízení. Nicméně, i když stavební úřad v uvedeném režimu lhůtu k dokončení stavby neprodlouží, nebrání to stavebníkovi v pokračování stavebních prací, neboť stavební povolení pozbývá platnosti toliko při nezahájení stavby do dvou let ode dne jeho právní moci, případně v delší lhůtě stanovené stavebním úřadem, jak vyplývá z § 67 stavebního zákona. Stavebníkovi však v takovém případě může být uložena sankce za provádění stavby v rozporu se stavebním povolením.

Z obsahu správního spisu přitom vyplývá, že stavební úřad i odvolací orgán posuzovaly žádost stavebníka o prodloužení lhůty pro dokončení stavby v řízení o povolení změny stavby před jejím dokončením, takže nepochybily, když v tomto režimu vydaly svá rozhodnutí.