Stavební řízení: řízení o odstranění stavby; stavba postavená v rozporu se stavebním povolením
k § 88 odst. 1 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.*)
Účelem řízení o odstranění stavby podle § 88 odst. 1 písm. b) stavebního zákona z roku 1976 a rozhodnutí v tomto řízení je uvedení právního a skutečného stavu do souladu, a to buď nařízením odstranění nepovolené stavby, nebo vydáním dodatečného povolení stavby. Případné pochybení při rozhodování o stavebním povolení a ověření projektové dokumentace, ani samotné změny, ke kterým došlo v průběhu stavby, nelze řešit tímto rozhodnutím o nařízení odstranění stavby. V případě stavby provedené v rozporu se stavebním povolením stavební úřad musí především zkoumat, zda a v jakém rozsahu stavba odporuje vlastnímu rozhodnutí o stavebním povolení a schválené projektové dokumentaci.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 8. 2008, čj. 8 As 42/2007-110)
Věc:
Doc. MUDr. Zdeněk T., CSc., proti Krajskému úřadu Plzeňského kraje, za účasti MUDr. Martina T., o odstranění stavby, o kasační stížnosti žalobce.
Rozhodnutím ze dne 21. 3. 2005 Městský úřad v Blovicích, odbor územního plánování a regionálního rozvoje, nařídil žalobci pod bodem II výroku s poukazem na § 88 odst. 1 písm. b) stavebního zákona
„zazdění zaskleného otvoru ve štítové zdi přiléhající ke stavbě prodejny potravin, neboť ponechání tohoto otvoru v současném provedení by bylo v rozporu s požární bezpečností stavby“
.
Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí odvolání k žalovanému. Ten svým rozhodnutím pouze změnil lhůtu stanovenou k odstranění stavby s tím, že v ostatních částech zůstává výrok rozhodnutí správního orgánu I. stupně nezměněn.
Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Plzni. Namítal, že se správní orgán v I. stupni dopustil porušení správního řádu (č. 71/1967 Sb.) a stavebního zákona, když v rozporu s § 88 odst. 1 písm. b) stavebního zákona nařídil odstranění části stavby, která byla povolena. Poukázal na skutečnost, že mu právo vybudovat otvor ve štítové zdi svědčilo od doby vydání stavebního povolení na stavbu úprav domu, tzn. již téměř pět let. Správní orgán v I. stupni tedy navíc podle žalobce nechránil jeho práva nabytá v dobré víře. Uvedl, že pokud stavební úřad v době, kdy vydal stavební povolení a ověřil stavební dokumentaci, pochybil, neměl důsledky tohoto nést on, který stavěl v dobré víře ve správnost a zákonnost povolení. Dále žalobce poukazoval na to, že rozhodující orgány v rozporu s § 32 a násl. správního řádu nevzaly do úvahy žalobcem předložený znalecký posudek k otázce zakresleného otvoru v projektové dokumentaci, jehož zpracování zadal v zájmu objektivního posouzení této otázky, vzhledem k tomu, že spor o okno trvá již několik let. Závěr znalce je, že schválená projektová dokumentace obsahuje v chodbě zakreslené okno o rozměrech 1800/2200 mm. Závěry a úvahy správního orgánu v I. stupni neměly oporu v podkladech pro rozhodnutí a v rozporu s § 47 odst. 3 správního řádu překračovalo odůvodnění možnosti volné úvahy, jelikož závěry jsou v rozporu s objektivně zjištěnými skutečnostmi.
Žalovaný ve vyjádření k žalobě především dovozoval, že sporný otvor ve štítové zdi není okenním otvorem. V tomto směru poukázal na rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 4. 2004, čj. 57 Cad 3/2003-45, kterým byla zamítnuta žaloba proti rozhodnutí žalovaného o přestupku žalobce kvalifikovaného podle § 105 odst. 1 písm. c) stavebního zákona spočívajícího v tom, že žalobce nesplnil výzvu státního stavebního dohledu poté, co prováděl změnu stavby bez stavebního povolení (změna se týkala realizace okenního otvoru 1500 x 1500 mm ve štítové zdi domu).
Žalobce v replice uvedl, že potvrdil-li žalovaný ve svém vyjádření k žalobě, že v ověřené dokumentaci je zákres otvoru ve štítové zdi v II. NP, nelze požadovat jeho odstranění, když byl proveden v souladu s ověřenou projektovou dokumentací. Chyba podle něj nevznikla na jeho straně, a pokud se stavební úřad domníval, že má být stavba uskutečněna v jiném rozsahu než je projektována, měl ve stavebním řízení zasáhnout. Stavební úřad není dle jeho názoru oprávněn z důvodu vlastního pochybení (omyl při posuzování smyslu otvoru, resp. jeho bezvýznamnosti pro stavbu) dodatečně měnit podmínky výstavby.
Rozsudkem ze dne 23. 5. 2007 Krajský soud v Plzni žalobu zamítl. Dospěl k závěru, že nelze souhlasit s žalobcem, že závěry nemají oporu v podkladech a opomíjejí skutečný stav věci, neboť stavební úřad v odůvodnění svého rozhodnutí zdůvodnil, proč nelze akceptovat tu část projektové dokumentace, ve které je zakreslen otvor ve štítové zdi domu, a proč tento otvor nemůže být oknem. Závěry v tomto směru učiněné žalovaným jsou logickým vyústěním procesu hodnocení důkazů tímto správním orgánem. Krajský soud z těchto důvodů dovodil, že ze strany žalovaného nebyl porušen § 3, § 32, ani § 88 odst. 1 písm. b) stavebního zákona.
Žalobce (stěžovatel) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností. Namítal, že disponoval platným a účinným stavebním povolením z 26. 10. 1999, jímž byla ve stavebním řízení schválena projektová dokumentace. Tuto dokumentaci považoval za závaznou jak pro provádění stavby, tak pro stavební úřad a další orgány státní správy. Otvor zakreslený v projektové dokumentaci je její součástí, úvahy žalovaného, které přejal i soud, ohledně závaznosti této části dokumentace jsou v rozporu se stavebním zákonem. K odkazu na řízení vedené pod sp. zn. 57 Cad 3/2003 uvedl, že toto se týkalo osazení okna do otvoru ve štítové zdi, zatímco řízení o odstranění stavby se týkalo otvoru jako takového. Osazení okna je otázkou výkladu projektové dokumentace ve sporu o výplň otvoru. Co nemůže být otázkou výkladu, je projektová dokumentace jako taková, jejíž součástí je otvor ve štítové zdi, k jehož zazdění je stěžovatel nucen přezkoumávaným rozhodnutím.
Nejvyšší správní soud napadený rozsudek Krajského soudu v Plzni zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
Účelem řízení podle § 88 odst. 1 písm. b) stavebního zákona a rozhodnutí v tomto řízení je uvedení právního a skutečného stavu do souladu, a to buď nařízením odstranění nepovolené stavby, nebo vydáním dodatečného stavebního povolení. Případné pochybení při rozhodnutí o stavebním povolení a schválení projektové dokumentace, ani samotné změny, ke kterým došlo v průběhu stavby (zde rozpor s požárními předpisy vzhledem k výstavbě prodejny na sousedním pozemku), nelze řešit tímto rozhodnutím o nařízení odstranění stavby. V případě stavby provedené v rozporu se stavebním povolením stavební úřad musí především zkoumat, zda a v jakém rozsahu stavba odporuje vlastnímu rozhodnutí o stavebním povolení a schválené projektové dokumentaci. K posouzení této otázky krajský soud neměl dostatečné podklady, neboť předložené správní spisy obsahovaly jen část schválené dokumentace, a to pouze půdorysy dvou nadzemních podlaží. Je prozatím přinejmenším sporné, zda tuto úplnou dokumentaci měl k dispozici žalovaný při vydání žalobou napadeného rozhodnutí.
Ani krajský soud, ani žalovaný se nevypořádali s otázkou skutečného stavu v době vydání napadeného správního rozhodnutí. Není prozatím jasné, zda zaskleným otvorem ve štítové zdi je míněno zde umístěné okno, či zda toto okno bylo již odstraněno a tento otvor byl opatřen (zatím blíže nespecifikovaným) zasklením.
Stěžovateli je nutno rovněž přisvědčit v tom, že nelze vycházet ani z rozhodnutí Městského úřadu v Blovicích ze dne 17. 6. 2002 o uložení pokuty za přestupek podle § 105 odst. 1 písm. c) stavebního zákona, ani z navazujících rozhodnutí Okresního úřadu Plzeň-jih (ze dne 9. 9. 2002), Krajského soudu v Plzni (ze dne 29. 4. 2004) a Nejvyššího správního soudu (ze dne 24. 11. 2005, čj. 2 As 42/2004-81). V tomto případě se jednalo o postih stěžovatele za to, že nerespektoval výzvu k odstranění okna (údajně o rozměrech 1500 x 1500 mm) umístěného ve štítové zdi v místě, kde byl ve schválené dokumentaci vyznačen otvor o rozměrech 1800 x 2200 mm. Jak uvádí stěžovatel, v řízení o uložení sankce se jednalo
„o výplň otvoru“
, v nyní projednávané věci jde
„o otvor jako takový“
. Jak Krajský soud v Plzni, tak i Nejvyšší správní soud v citovaných rozsudcích dospěly (toliko) k závěru, že okno (o uvedených rozměrech) ve schválené projektové dokumentaci vyznačeno nebylo.