1028/2007
Stavební řízení: prodloužení platnosti stavebního povolení. Oznámení rozhodnutí
Ejk 734/2006
Stavební řízení: prodloužení platnosti stavebního povolení. Správní řízení: oznámení rozhodnutí
k § 69 a § 140 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)*)
k § 51 správního řádu (č. 71/1967 Sb.)**)
Ustanovení § 69 stavebního zákona z roku 1976 je zvláštním ustanovením ve vztahu k § 51 správního řádu z roku 1967, vylučujícím s ohledem na § 140 stavebního zákona použití obecné úpravy oznámení rozhodnutí dle správního řádu. Smyslem § 69 stavebního zákona z roku 1976 však v žádném případě není prodloužení platnosti stavebního povolení srovnatelné s § 40 odst. 3 téhož zákona.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 31. 8. 2006, čj. 57 Ca 19/2006-55)
Věc:
Spolek Z. proti Krajskému úřadu Plzeňského kraje o obnovu řízení ve věci změny stavby před jejím dokončením.Městský úřad Rokycany, odbor stavební (stavební úřad), vydal dne 13. 12. 2001 podle § 66 stavebního zákona k žádosti stavebníka, obce Strašice, stavební povolení. Dne 22. 7. 2005 obdržel stavební úřad žádost stavebníka o prodloužení lhůty k dokončení stavby až do 31. 12. 2008 z důvodu nedostatku finančních prostředků a rozhodnutím ze dne 27. 7. 2005 s odkazem na § 68 stavebního zákona lhůtu k dokončení stavby do 31. 12. 2008 prodloužil.
Dne 29. 8. 2005 obdržel stavební úřad podání žalobce ze dne 28. 8. téhož roku obsahující mimo jiné návrh, v němž žalobce pro případ, že by odvolání proti shora označenému rozhodnutí nebylo posouzeno jako včasné, žádal o obnovu řízení z důvodu uvedeného v § 62 odst. 1 písm. c) správního řádu. Argumentoval přitom mimo jiné s odkazem na § 68 odst. 2 a § 59 odst. 1 písm. c) stavebního zákona tím, že realizací stavby dojde ke kácení tří lip a k odstranění větší plochy zeleně.
Stavební úřad rozhodnutím ze dne 27. 9. 2005 zamítl žádost o povolení obnovy řízení ve věci prodloužení lhůty k dokončení stavby. Stavba byla povolena na pozemku vedeném jako ostatní plocha a ve stavebním řízení předložená technická zpráva konstatovala, že stavba neovlivní negativně stávající životní prostředí. Vzhledem k tomu, že stavebník stavbu zahájil, rozhodl stavební úřad o žádosti o prodloužení lhůty podle § 68 stavebního zákona; vyrozuměl o tom účastníky původního stavebního řízení, mezi nimiž však žalobce nebyl. Závěrem stavební úřad konstatoval, že jeho případný nesprávný postup stran účastenství žalobce nemohl mít podstatný vliv na rozhodnutí, jak požaduje § 62 odst. 1 písm. c) správního řádu.
Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, ve kterém setrval na názoru, že mu náleželo postavení účastníka řízení, které odvozoval vzhledem k jeho generální žádosti ze dne 24. 6. 2005 z § 70 odst. 2 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen "zákon č. 114/1992"), a dále z § 68 odst. 2 a § 59 odst. 1 písm. c) stavebního zákona.
Žalovaný rozhodnutím ze dne 12. 12. 2005 odvolání žalobce zamítl. Žalobce neměl zákonné právo být účastníkem řízení o prodloužení lhůty na dokončení stavby, a není tedy důvod pro povolení obnovy řízení podle § 62 odst. 1 písm. c) správního řádu. Okruh účastníků řízení podle § 68 stavebního zákona, ve kterém se žádosti o prodloužení lhůty pro dokončení stavby projednávají, je dán v § 68 odst. 2 stavebního zákona; stavební úřad tedy vycházel z okruhu účastníků původního stavebního řízení. V době vydání stavebního povolení žalobce ještě neexistoval (jeho registraci provedlo Ministerstvo vnitra až dne 12. 2. 2002), a nemohl se tedy stát účastníkem stavebního řízení. Na řízení vedené podle § 68 stavebního zákona nelze vztahovat § 59 téhož zákona, kterým je stanoven okruh účastníků stavebního řízení; do okruhu účastníků řízení podle § 68 stavebního zákona pak nelze přibírat další účastníky řízení ani podle § 59 odst. 1 písm. c) téhož zákona. Naopak, stavební zákon zužuje okruh účastníků řízení vedeného podle § 68 stavebního zákona jen na ty, jichž se změna dotýká.
Proti rozhodnutí žalovaného brojil žalobce žalobou, ve které zejména namítal, že doručil dne 24. 6. 2005 Městskému úřadu Rokycany podle § 70 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. žádost o zasílání informací o zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny. Následně týž úřad obdržel žádost obce Strašice o prodloužení lhůty stavebního povolení pro stavbu, na kterou bylo stavební povolení vydáno dne 13. 12. 2001. Uvedené žádosti stavební úřad vyhověl rozhodnutím ze dne 27. 7. 2005, avšak žalobce o zahájení stavebního řízení nebyl písemně informován, takže se dle § 70 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb. nemohl ve stanovené lhůtě do stavebního řízení přihlásit a hájit veřejný zájem na ochraně přírody, jak mu umožňuje § 70 odst. 1 téhož zákona. Žalobce tvrdí, že byl správními akty žalovaného a stavebního úřadu zkrácen na svých právech. Ustanovení § 70 zákona č. 114/1992 Sb. umožňuje veřejnosti podílet se prostřednictvím jejích občanských sdružení přímo na ochraně přírody. Stavební úřad však v daném případě nesplnil svoji povinnost dle § 70 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., když žalobce o zahájení předmětného správního řízení písemně neinformoval. Žalovaný v odůvodnění svého rozhodnutí argumentuje ustanovením § 68 stavebního zákona, podle kterého skutečně není možné do řízení o změně stavby před jejím dokončením zahrnout jiné účastníky, než kteří byli součástí původního stavebního řízení. Řízení o prodloužení platnosti stavebního povolení však neupravuje § 68, ale § 69 stavebního zákona. Ten nijak blíže nespecifikuje okruh účastníků řízení, pouze říká, že rozhodnutí o prodloužení platnosti stavebního povolení se oznámí stejným způsobem jako zahájení stavebního řízení. Z toho lze dovodit, že i zahájení řízení o prodloužení platnosti stavebního povolení se oznamuje stejným způsobem jako zahájení stavebního řízení; okruh účastníků je tedy třeba stanovovat ve smyslu § 59 stavebního zákona. Účast žalobce v řízení na základě tohoto ustanovení je zjevná a připouští ji i žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Další nezákonnost původního rozhodnutí o prodloužení platnosti stavebního povolení tkví v tom, že obec Strašice podala žádost o prodloužení stavebního povolení 21. 7. 2005, ačkoliv stavební povolení samotné pozbylo platnosti 3. 1. 2004. Dne 3. 1. 2002 stavební povolení nabylo právní moci, v souladu s § 67 stavebního zákona pak po dvou letech pozbylo platnosti. Není zjevně možné prodloužit stavební povolení, které již pozbylo platnosti.
Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne 18. 4. 2006 mimo jiné zdůraznil, že stavební úřad dne 27. 7. 2005 rozhodl podle § 68 stavebního zákona o prodloužení lhůty k dokončení stavby, nikoliv podle § 69 stavebního zákona o prodloužení platnosti stavebního povolení. Uvedl dále, že lhůta stanovená podmínkou stavebního povolení pro dokončení stavby je lhůtou pořádkovou a její nesplnění nemá vliv na platnost stavebního povolení. Jediným důsledkem toho, že stavebník nesplní lhůtu k dokončení stavby a nepožádá včas o prodloužení této lhůty, je možnost uložení sankce za neplnění podmínek stavebního povolení.
Krajský soud v Plzni žalobu zamítl.
Z odůvodnění:
(...) Již z porovnání znění § 68 a § 69 stavebního zákona je evidentní, že nemůže být správný právní názor žalobce, že § 69 stavebního zákona upravuje nějaké řízení, resp. určitý druh stavebního řízení (chápáno v širším slova smyslu). Na rozdíl od § 68 stavebního zákona, v němž je založena pravomoc stavebního úřadu pro rozhodování o žádosti stavebníka o povolení změny stavby ještě před jejím dokončením, slovy zákona "...
projedná stavební úřad žádost a vydá rozhodnutí
..." (odst. 2 věta první), a upraven postup stavebního úřadu při projednání žádosti o změnu stavby před jejím dokončením zčásti odlišně od stavebního řízení - v tomto případě v užším slova smyslu (zejména vymezením okruhu účastníků řízení), ve zbytku odkazem na ustanovení o stavebním řízení (která se použijí přiměřeně) a stanoví věcné náležitosti rozhodnutí (...rozhodne i o případných námitkách účastníků a stanoví podle potřeby další závazné podmínky
...), § 69 stavebního zákona upravuje pouze oznámení rozhodnutí, a to stavebního povolení a rozhodnutí o prodloužení jeho platnosti. Řečeno jinak, § 69 stavebního zákona je podle předmětu úpravy zvláštním ustanovením k § 51 správního řádu, vylučujícím s ohledem na § 140 stavebního zákona použití obecné úpravy oznámení rozhodnutí dle správního řádu. Smyslem § 69 stavebního zákona však v žádném případě není právní úprava prodloužení platnosti stavebního povolení srovnatelná s § 40 odst. 3 stavebního zákona, podle kterého může stavební úřad prodloužit na žádost navrhovatele dobu platnosti územního rozhodnutí. O prodloužení platnosti stavebního povolení se zmiňuje dále jen § 70 stavebního zákona, podle něhož stavební povolení a rozhodnutí o prodloužení jeho platnosti jsou závazná i pro právní nástupce účastníků řízení. Vzhledem k čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky, dle nějž státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon, a obdobného znění čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, a dále vzhledem k absenci ustanovení zákona, které by zakládalo stavebním úřadům pravomoc vydat rozhodnutí o prodloužení platnosti stavebního povolení, je otázkou, zda by takové rozhodnutí nebylo stiženo závažnou vadou. V posuzované věci však rozhodnutí o prodloužení platnosti stavebního povolení vydáno nebylo, tudíž se soud touto právní úvahou nemusel dále zabývat. Netkví-li smysl § 69 stavebního zákona v úpravě specifického druhu stavebního řízení, pak ani odkaz na stavební řízení nemůže být vykládán tak, že okruh účastníků řízení v řízení o prodloužení platnosti stavebního povolení je dán ustanovením § 59 stavebního zákona, jak uváděl žalobce.(...) Podle § 67 stavebního zákona stavební povolení pozbývá platnost, jestliže stavba nebyla zahájena do dvou let ode dne, kdy nabylo právní moci, pokud stavební úřad v odůvodněných případech nestanovil pro zahájení stavby delší lhůtu. Předpokladem případného prodloužení platnosti stavebního povolení s výhradou shora by byl tudíž stav, kdy stavebník dosud nezapočal konzumovat své veřejné subjektivní právo uskutečnit stavbu založené stavebním povolením. Naproti tomu § 68 stavebního zákona umožňuje povolit změnu stavby ještě před jejím dokončením. Jazykovým a logickým výkladem je nutno dojít k závěru, že citované ustanovení dopadá na případy, kdy již stavba byla zahájena. V obou případech by se jednalo vždy jen o řízení zahajovaná k návrhu stavebníka, nikoliv z moci úřední. Způsob zahájení řízení je v § 68 stavebního zákona výslovně uveden, a protože uskutečnit stavbu je oprávněním stavebníka, nikoliv jeho povinností, zcela nepochybně i v případě řízení o návrhu na prodloužení platnosti stavebního povolení by se jednalo o řízení návrhové. Při uplatnění dispoziční zásady účastník řízení určuje ve svém návrhu předmět řízení, kterým je správní orgán vázán. V posuzovaném případě stavebník požádal výslovně o prodloužení lhůty k dokončení stavby a k žádosti připojil čestné prohlášení a fakturu na vykonané práce, jimiž dokládal, že se stavbou již bylo započato v roce 2003. Formálně i materiálně se evidentně jednalo o žádost ve smyslu § 68 stavebního zákona, stavební úřad také podle tohoto ustanovení rozhodl, a v řízení o obnově řízení byl tudíž povinen otázku účastenství žalobce posuzovat výlučně z pohledu § 68 stavebního zákona.(...)
*) S účinností od 1. 1. 2007 zrušen zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
**) S účinností od 1. 1. 2006 zrušen zákonem č. 500/2004 Sb., správním řádem.
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.