Vydání 10/2009

[15] Dle § 104 odst. 1 stavebního zákona k provedení jednoduchých staveb uvedených v odst. 2 písm. a) až d),

- jejichž návrh je v souladu s obecnými požadavky na výstavbu,

- s územně plánovací informací (§ 21),

- které jsou umisťovány v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše,

- poměry v území se jimi podstatně nemění a

- které nevyžadují nové nároky na dopravní a technickou infrastrukturu,

postačí ohlášení bez předchozího územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Spolu s ohlášením stavebník stavebnímu úřadu doloží, že o svém stavebním záměru prokazatelně informoval vlastníky sousedních pozemků a staveb na nich; ti mohou příslušnému stavebnímu úřadu oznámit své případné námitky proti stavbě do 15 dnů ode dne, kdy byli stavebníkem informováni.

[16] Podle § 105 odst. 1 stavebního zákona ohlášení stavby obsahuje údaje o stavebníkovi, o pozemku, ohlášené stavbě, jejím rozsahu a účelu, o způsobu a době provádění stavby a její jednoduchý technický popis, nejde-li o případy uvedené v odstavci 2; u dočasné stavby rovněž dobu jejího trvání a návrh úpravy pozemku po jejím odstranění. K ohlášení se připojí doklad prokazující vlastnické právo nebo právo založené smlouvou provést stavbu nebo opatření anebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku či stavbě, pokud stavební úřad nemůže existenci takového práva ověřit v katastru nemovitostí. Dle odstavce pátého téhož ustanovení náležitosti ohlášení a obsah a rozsah projektové dokumentace u staveb uvedených v § 104 odst. 2 písm. a) až d) stanoví prováděcí právní předpis.

[17] Dle § 106 odst. 1 stavebního zákona ohlášenou stavbu, terénní úpravy nebo zařízení podle § 104 odst. 2 může stavebník provést na základě písemného souhlasu stavebního úřadu; u dočasné stavby souhlas obsahuje dobu jejího trvání. Nebude-li stavebníkovi souhlas doručen do 40 dnů ode dne, kdy ohlášení došlo stavebnímu úřadu, ani mu v této lhůtě nebude doručen zákaz podle § 107, platí, že stavební úřad souhlas udělil.

[18] Dle 107 odst. 1 stavebního zákona pokud by ohlášená stavba podle § 104 odst. 1 byla navržena v rozporu s územně plánovací informací nebo s obecnými požadavky na výstavbu nebo umisťována v nezastavěném území anebo byla v rozporu se závazným stanoviskem dotčeného orgánu (§ 105 odst. 3),

[19] Z výše citovaných ustanovení stavebního zákona je patrno, že stavební úřad nepochybil, pokud žalobce nevyzval k odstranění vad jejich podání, neboť ačkoliv to zákon výslovně nestanoví,

[20] Ohlášení staveb uvedených v § 104 odst. 2 písm. a) až d) stavebního zákona podává stavebník na formuláři, jehož obsahové náležitosti jsou v souladu se zákonným zmocněním obsaženým v § 105 odst. 5 stavebního zákona stanoveny v § 3 vyhlášky č. 526/2006 Sb. Pokud ohlášení (ohlášení se podává na tiskopise, který je přílohou č. 1 vyhlášky č. 526/2006 Sb.) . Jakkoliv § 105 odst. 1 až 3 stavebního zákona nehovoří výslovně též o dokladu o prokazatelném informování vlastníků sousedních pozemků a staveb na nich (§ 104 odst. 1 věta druhá stavebního zákona), § 3 vyhlášky č. 526/2006 Sb. stanoví, že k ohlášení se připojí též přílohy uvedené v části B přílohy č. 1 k této vyhlášce (tedy např. vedle projektové dokumentace i doklad o informování vlastníků sousedních pozemků a staveb na nich), a tudíž je nutno chybějící doklad o informování vlastníků sousedních pozemků a staveb na nich považovat za vadu podání ve smyslu § 105 odst. 4 stavebního zákona, neboť by bylo zcela iracionální, aby jedna z příloh ohlášení podléhala jinému režimu než ohlášení a ostatní jeho přílohy (s obdobným názorem se lze setkat i v komentářové literatuře - srov. např. Hegenbart, M., Skař, B., a kol. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008, s. 297). Dle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 526/2006 Sb. části B bodu 4. je dokladem o informování, pokud nedojde k osobnímu jednání, Smyslem a účelem této právní úpravy je ochránit práva osob, které mohou být realizací ohlašované stavby dotčeny na svých právech a které by jinak byly účastníky územního řízení. Aby tato ochrana byla reálná, nikoliv fiktivní, je třeba, aby byly, jak požaduje zákon, se stavebním záměrem tyto osoby seznámeny. Proto prováděcí právní předpis vyžaduje, aby byla informace o stavebním záměru (pokud nedošlo k osobnímu jednání) zaslána těmto osobám "", tedy ne pouze doporučeně, neboť se předpokládá, že stavebnímu úřadu bude dodejka jakožto doklad o doručení předložena jako příloha k ohlášení. Je navíc zřejmé, že doručením jakékoliv písemnosti cíle sledovaného § 104 odst. 1 větou druhou stavebního zákona dosaženo nebude - je třeba v ní minimálně stavební záměr slovy popsat, jako racionální se též jeví požadavek připojit (situace, půdorysy, řezy, pohledy - srov. s. 17 stanoviska Ministerstva pro místní rozvoj dostupného na http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=5ab8e9d2-86d7-4fc5-b948-4966c7c74d3f). Takováto rozhodně není excesem, jak se domnívají žalobci a žalovaný si rozhodně přijetím takového výkladu Je třeba jim totiž připomenout, že při výkladu a aplikaci právních předpisů nelze pomíjet jejich účel a smysl, který není možné hledat jen ve slovech a větách toho kterého předpisu, a (Ústavní soud v některých nálezech hovoří o tom, že neudržitelným momentem používání práva je jeho aplikace vycházející pouze z jazykového výkladu - viz např. nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 258/03) a je pouhým východiskem pro objasnění a ujasnění si jejího smyslu a účelu (k čemuž slouží i řada dalších postupů, jako logický a systematický výklad, výklad atd.). Dále z ustálené judikatury Ústavního soudu plyne, že nelze ztotožňovat text právního předpisu a právní normu, která je významem tohoto textu. Je třeba mít na zřeteli, že právní norma se ne vždy musí krýt s tím, jak je vyjádřena v textu zákona, a to ani v takovém případě, kdy se text může jevit jako jednoznačný a určitý.

[21] Jestliže se tedy v daném případě zásilka s informací o stavebním záměru žalobců adresovaná paní Aleně K. vrátila jako nedoručená (a stavebnímu úřadu je navíc z úřední činnosti známo, že se Alena K. v místě doručování v době doručování prokazatelně nezdržovala, resp. se zdržovala v cizině) a jestliže z dopisů adresovaných stavebnímu úřadu paní Alenou K. je zřejmé, že tato popírá, že by byla se stavebním záměrem žalobců řádně seznámena, neboť jí není známo, jak bude stavba řešena (nebyla jí poskytnuta žádná dokumentace), pak nelze stavebnímu úřadu vytýkat, že dospěl k logickému závěru, že paní Alena K. o stavebním záměru žalobců nebyla prokazatelně informována, neboť tomu tak s ohledem na shora uvedené skutečně nebylo.

[22] Za takovéto situace, kdy ohlášení vykazovalo vady, jelikož k němu nebyl přiložen doklad o prokazatelném informování vlastníků sousedních pozemků a staveb na nich o stavebním záměrů ohlašovatelů (žalobců), měl stavební úřad dle názoru tohoto soudu ohlášení bez dalšího v souladu s § 105 odst. 4 stavebního zákona usnesením odložit a žalobcům do 15 dnů ode dne učinění podání usnesení zaslat spolu s poučením o správném postupu při ohlašování staveb a o tom, že se stavbou nelze započít. Stavební úřad tak však neučinil [žalobci ovšem vadnost tohoto postupu nenamítali a navíc je zjevně na jejich subjektivních právech nijak nezkrátil (srov. § 2 s. ř. s., § 65 odst. 1 s. ř. s.), a proto se soud touto vadou dále nezabýval], a postupoval podle 107 odst. 1 stavebního zákona, tzn. že rozhodnutím, které bylo v souladu s § 107 odst. 1 stavebního zákona prvním úkonem v řízení (), provedení ohlášené stavby zakázal, přičemž své rozhodnutí, mimo jiné, zdůvodnil existencí rozporu ohlášeného stavebního záměru s obecnými technickými požadavky na výstavbu, a to konkrétně s § 17 odst. 5 vyhlášky č. 137/1998 Sb., neboť projektová dokumentace neobsahovala údaje (odstupové vzdálenosti nebyly vypočteny a požárně nebezpečný prostor nebyl graficky znázorněn), ze kterých by bylo patrno, že požárně nebezpečný prostor navržené stavby nepřesahuje hranici stavebního pozemku, tedy neprokazovala soulad navržené stavby s obecnými požadavky na výstavbu. Tento závěr, jehož správnost je potvrzována vyjádřením Hasičského záchranného sboru Pardubického kraje ze dne 26. 6. 2008, žalobci v žalobě nezpochybňovali (ostatně sami v odvolání přepracovanou technickou zprávu požární ochrany předložili, čímž své pochybení výslovně připustili).

[23] Pokud jde o tvrzení o údajném porušení poučovací povinnosti ze strany stavebního úřadu, odkazuje soud na argumentaci sub 19 a 20 a připomíná, že stavební zákon s poučením v rozsahu a formě, jak se jej dožadují žalobci, nepočítá, resp. neposkytuje pro takové poučení stavebnímu úřadu při ohlašování staveb prostor (srov. § 105 odst. 4 věta druhá stavebního zákona, § 107 odst. 1 stavebního zákona, dle kterého je vydávané rozhodnutí prvním úkonem v řízení), neboť - mimo jiné - vychází též z předpokladu, že občan, který neví, za jakých podmínek může svůj stavební záměr realizovat, požádá před ohlášením stavby v souladu s § 21 stavebního zákona příslušný stavební úřad o vydání územně plánovací informace. Na tomto místě soud uvádí, že územně plánovací informace dle § 21 stavebního zákona je předběžnou informací ve smyslu § 139 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, tedy kvalifikovanou formou pomoci správních orgánů občanům, a je věcí každého, zda ji využije či nikoliv. Nelze tedy uvažovat o tom, že by podání žádosti o územně plánovací informaci a její poskytnutí bylo podmínkou vydání souhlasu s ohlášenou stavbou uvedenou v § 104 odst. 1 stavebního zákona. Absence územně plánovací informace proto logicky nemůže být důvodem pro vydání zákazu ohlášené stavby ve smyslu § 107 odst. 1 stavebního zákona, neboť stavbu z územního hlediska posoudí stavební úřad . Jinými slovy, stavební úřad, mimo jiné, zkoumá, zda je ohlášená stavba v souladu s tím, co by jinak byl býval uvedl v územně plánovací informaci, pokud by o ni stavebník před ohlášením stavby požádal. Takový výklad dle názoru tohoto soudu nejlépe odpovídá interpretační směrnici obsažené v § 4 odst. 1 stavebního zákona, dle něhož orgány územního plánování a stavební úřady přednostně využívají zjednodušující postupy a postupují tak, aby dotčené osoby byly co nejméně zatěžovány; srov. též Hegenbart, M., Sakař, B., a kol. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008, s. 300. Jak již bylo totiž uvedeno výše, ohlásí-li stavebník stavbu, stavební úřad přezkoumá, zda podání má náležitosti podle § 105 odst. 1 až 3 stavebního zákona. (§ 105 odst. 4 stavebního zákona). Pokud podání předepsané náležitosti má, stavební úřad v souladu s § 107 odst. 1 stavebního zákona dále zkoumá, zda ohlášená stavba podle § 104 odst. 1 stavebního zákona není navržena v rozporu s územně plánovací informací nebo s obecnými požadavky na výstavbu nebo umisťována v nezastavěném území anebo není v rozporu se závazným stanoviskem dotčeného orgánu (§ 105 odst. 3 stavebního zákona). Dospěje-li stavební úřad k závěru, že nikoliv, vysloví s provedením stavby souhlas (§ 106 stavebního zákona), jinak dle § 107 odst. 1 stavebního zákona rozhodnutím, (...)