1581/2008
Stavební řízení: k pojmu "terénní úpravy"; řízení o odstranění nepovolených terénních úprav
Ejk 110/2008
Stavební řízení: k pojmu "terénní úpravy"; řízení o odstranění nepovolených terénních úprav
k § 71 odst. 1 a § 88 odst. 1 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.*)
Pokud v řízení o dodatečné povolení či odstranění stavby bylo zjištěno, že žalobce chtěl pozměnit tvar okolní krajiny na dotčených pozemcích, tedy upravit okolní terén definitivním způsobem, může stavební úřad nařídit odstranění nepovolených terénních úprav [§ 88 odst. 1 písm. b) stavebního zákona z roku 1976]. Umístění stavební sutě na předmětné pozemky nemusí samo o sobě - bez výše uvedené subjektivní složky - znamenat provedení nepovolených terénních úprav.
(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 1. 2008, čj. 11 Ca 91/2007-35)
Věc:
Jan Š. proti Krajskému úřadu Středočeského kraje o odstranění nepovolených terénních úprav.Dne 4. 5. 2005 podala starostka obce Samopše k odboru životního prostředí Městského úřadu v Kutné Hoře podnět na prošetření skutečnosti, podle níž dne 3. 5. 2005 bylo uloženo velké množství stavebního odpadu na rozhraní pozemků v rozsudku označených parcelními čísly (dále jen "předmětné pozemky"). Za původce stavebního odpadu označila žalobce, který je investorem rekonstrukce a přístavby rekreačního domku v osadě Budín v obci Samopše, na niž vydal dne 26. 2. 2004 stavební úřad v Uhlířských Janovicích (dále jen "stavební úřad") stavební povolení.
Stavební úřad opatřením ze dne 6. 5. 2005 vyzval žalobce k ukončení provádění terénních úprav. Dne 10. 5. 2005 zahájil řízení o odstranění terénních úprav na předmětných pozemcích a zároveň nařídil ve věci ústní jednání spojené s místním šetřením na 2. 6. 2005.
Dne 16. 3. 2005 podal k zahájenému řízení prostřednictvím právního zástupce žalobce vyjádření, kde uvedl, že nebyly přesně vymezeny terénní úpravy, které měl provést bez příslušného územního rozhodnutí či povolení, nebyla přesně vymezena stavba, která má být odstraněna. Pokud jde o zeminu, kterou žalobce dočasně deponoval na svém pozemku ze stavby, kterou provádí, tuto naveze po dokončení stavby nazpět na tento pozemek. Zároveň uvedl, že pokud po ukončení stavby nebude možné navézt celou deponovanou zeminu zpět, požádá příslušný stavební úřad o povolení terénních úprav.
V protokolu o ústním jednání ze dne 2. 6. 2005 je uvedeno, že na levé straně polní cesty, která spojuje hlavní silnici mezi Mechojedy na straně jedné a Samopšemi a Budínem na straně druhé, byly provedeny terénní úpravy, spočívající v navážce vytěžené zeminy a odpadu ze stavby žalobce. Mezi odpadem jsou například cihly, obkladačky, kabely, igelity, papíry, skleněné láhve a jiné nežádoucí materiály vycházející ze stavební činnosti. Podle odhadu se jedná o 15 nákladních aut. K provedení navážky došlo asi v prvním týdnu měsíce května 2005.
Výzvou ze dne 23. 6. 2005 stavební úřad vyzval žalobce, aby nejpozději do dne 12. 8. 2005 předložil žádost o dodatečné povolení terénních úprav se všemi náležitostmi a zároveň řízení přerušil.
Rozhodnutím ze dne 18. 8. 2005 nařídil stavební úřad žalobci odstranit terénní úpravy na předmětných pozemcích podle § 88 odst. 1 písm. b) stavebního zákona.
K odvolání žalobce žalovaný rozhodnutí stavebního úřadu dne 21. 12. 2005 zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Dne 4. 1. 2006 stavební úřad oznámil pokračování řízení o odstranění terénních úprav a nařídil ústní jednání spojené s místním šetřením na den 26. 1. 2006. Z protokolu o ústním jednání ze dne 26. 1. 2006 vyplývá, že rozsah navážky bude vzhledem k nepříznivým klimatickým podmínkám upřesněn, jakmile to přírodní překážky umožní. Dále byli žalobce a jeho zástupce upozorněni na to, že požádá-li žalobce o dodatečné povolení navážky a nepředloží-li podklady, které prokáží soulad s veřejným zájmem, bude vydáno rozhodnutí o nařízení odstranění stavby.
Rozhodnutím ze dne 22. 5. 2006 nařídil stavební úřad žalobci odstranit terénní úpravy na předmětných pozemcích, které byly provedeny bez územního rozhodnutí a případného povolení stavebního úřadu.
Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce dne 1. 6. 2006 znovu odvolání, v němž poukázal na to, že stavební úřad nepostupoval podle závěrů odvolacího orgánu a nezjistil skutečný stav.
Rozhodnutím ze dne 9. 8. 2006 žalovaný napadené rozhodnutí opětovně zrušil a vrátil věc stavebnímu úřadu k dalšímu řízení.
Oznámením ze dne 9. 10. 2006 stavební úřad oznámil pokračování řízení o odstranění terénních úprav s tím, že žalobce vyzval k vyjádření se k podkladům i ke způsobu jejich zjištění.
Při ústním jednání dne 25. 10. 2006 žalobce setrval na předešlých písemných vyjádřeních v této věci. Předmětem jednání byla především otázka, jakým způsobem by měl být zjištěn skutečný stav věci, jenž byl v předešlých řízeních hlavním odvolacím důvodem. Odpadní materiál podle sdělení zástupce žalobce pochází ze stavby Středočeské energetiky, která ho na předmětnou navážku navezla z jiného pozemku, než je pozemek žalobce.
Při místním šetření, které se konalo dne 27. 10. 2006, bylo zjištěno, že k odstranění navážky nedošlo.
Rozhodnutím ze dne 14. 11. 2006 stavební úřad znovu nařídil žalobci odstranit terénní úpravy.
I proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 30. 11. 2006 odvolání, v němž namítal, že správní orgán uvádí argumentaci, kterou použil již v předchozích rozhodnutích, některé části odůvodnění rozhodnutí jsou nesrozumitelné a nemají věcně nic společného s daným případem.
Žalovaný rozhodnutím ze dne 19. 1. 2007 odvolání zamítl. Uvedl, že nezjistil v postupu stavebního úřadu ani v napadeném rozhodnutí vady, které by odůvodňovaly jeho zrušení či změnu. Mimo jiné uvedl, že žalobce v průběhu správního řízení neuváděl stejnou výpověď, neboť jednou tvrdil, že na uvedené pozemky navezl pouze přebytečnou zeminu ze stavby rodinného domku, při ústním jednání dne 25. 10. 2006 uvedl, že odpad z jeho pozemku odvezla dodavatelská firma společně s přebytečnou zeminou. Námitky o tom, že stavební úřad neprovedl opatření, směřující k zamezení černého skládky, nejsou
relevantní
, neboť o tom není stavební úřad kompetentní rozhodovat.Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu ke Krajskému soudu v Praze, kde mimo jiné uvedl, že rekonstrukci rodinného domku na uvedených pozemcích prováděl dodavatelsky. V rámci smluvního ujednání byla společnost, realizující stavební činnost, instruována, kde a jakým způsobem má provést dočasné deponování čisté zeminy na pozemcích žalobce. Bezprostředně poté, co žalobce zjistil, že velmi malé procento této zeminy je umístěno mimo jeho pozemek, nařídil této společnosti, aby uvedla věc do souladu s ujednáním. V napravení situace společnosti zabránila pracovnice stavebního úřadu. Správní orgány dostatečným způsobem neprověřily tvrzení, že žádnou stavební suť nevyvážel. Přitom od samého počátku uváděl, že po dokončení stavební činnosti odveze deponovanou zeminu zpět, především za účelem dokončení terénních úprav. Dále namítl, že předmětné pozemky jsou občany využívány jako černá skládka odpadu, a že správní orgán přes několik jeho upozornění nepřijal opatření, která by tomu zabránila.
Žalovaný ve svém vyjádření mimo jiné uvedl, že v daném případě není zcela důležité, zda byla vyvezena čistá zemina nebo zemina se stavebním odpadem, protože vyvezením materiálu došlo k terénním úpravám pozemku, které nebyly předem se stavebním úřadem projednány v územním řízení, popřípadě povoleny. Pokud žalobce tvrdí, že na místě, kam zeminu vyvezl, vznikla černá skládka, zjevně sám tuto skládku založil a stavební úřad není kompetentní ve věci skládek rozhodovat.
Usnesením ze dne 12. 4. 2007 postoupil Krajský soud v Praze podanou žalobu Městskému soudu v Praze jako soudu věcně a místně příslušnému.
Městský soud v Praze napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
(...) Městský soud v Praze shledal důvodnost žaloby již v jejím bodě, v němž žalobce poukazuje na to, že v souvislosti s prováděnou rekonstrukcí rodinného domu dočasně deponoval na svém pozemku čistou zeminu s tím, že po dokončení stavby zeminu odveze zpět. Ze spisového materiálu vyplývá, že toto tvrzení uváděl žalobce i v průběhu správního řízení, a že toto tvrzení nebylo žádnými důkazy vyvráceno. Z uvedené žalobní námitky vyplývá, že žalobce neprováděl terénní úpravy, nýbrž provedl dočasnou navážku určitého materiálu po dobu stavebních prací na svůj - a ze spisového materiálu je zřejmé, že i na další, cizí - pozemek, se kterým hodlal dále disponovat tak, že ho vrátí zpět.
Správní orgány jednání žalobce posoudily tak, že šlo o provedení terénních úprav. Stavební zákon pojem terénní úpravy nedefinuje, je však zřejmé, že jde o takové práce, kterými se mění stávající terén, přičemž cílem a smyslem těchto prací je to, aby změna terénu byla provedena a zůstala v této změněné podobě.
Pro rozhodnutí soudu o důvodnosti uplatněných žalobních námitek v podané žalobě je podle názoru Městského soudu v Praze rozhodující úvaha o tom, že z obsahu spisového materiálu, který měl soud k dispozici, nijak nevyplývá a nebylo zjištěno, že by žalobce chtěl pozměnit tvar okolní krajiny na předmětných pozemcích, tedy upravit okolní terén definitivním způsobem. Právě tato subjektivní složka jednání žalobce ve spojení s objektivním zjištěním, provedeným správním úřadem I. stupně, podle názoru soudu vymezuje po stránce obsahové pojem provádění terénních úprav. V daném případě ze spisového materiálu nevyplývá, z jakých skutečností správní orgány vycházely při svém závěru, že žalobce terénní úpravy provedl. Samotná skutečnost navezení určitého materiálu na určité místo neznamená, že jsou automaticky provedeny terénní úpravy.
Podle názoru soudu nebylo v této věci jednoznačně prokázáno, že žalobce prováděl terénní úpravy. Pak ovšem nemohlo být rozhodnuto o tom, aby žalobce tyto terénní úpravy odstranil. Již tento nedostatek je důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí, když z tohoto pohledu je pak nerozhodné, na jaký pozemek a jaký materiál měl žalobce vyvézt.
Nicméně s přihlédnutím k dalším žalobním námitkám je nutno konstatovat, že se správní orgány nevypořádaly ani s tvrzením žalobce, že poté, co zjistil, že dodavatelská firma vyvezla zeminu nejen na jeho pozemek, ale i na pozemek sousední, dal pokyn, aby zemina byla umístěna jen na jeho pozemku, ale v realizaci tohoto pokynu mu bylo zabráněno. V tomto směru nebylo provedeno žádné dokazování. Také tuto žalobní námitku shledal soud důvodnou.
Obdobně to platí o námitce, v níž žalobce poukazuje na to, že nebylo prokázáno, že by kromě zeminy na předmětné pozemky vyvezl další materiál, který je uveden v rozhodnutí I. stupně (zkráceně stavební suť). Ze spisového materiálu není zřejmé, z jakých důkazů správní orgány vycházely, když dospěly k závěru, že stavební suť na předmětné pozemky umístil právě žalobce. Pokud by byla tato skutečnost prokázána, nabízí se otázka, zda tímto jednáním nedošlo k porušení povinností stanovených právními předpisy o nakládání s odpadem, když pro závěr o tom, že šlo o terénní úpravy, nejsou - jak již bylo výše uvedeno - ve spisovém materiálu dostatečné podklady. (...)
*) S účinností od 1. 1. 2007 nahrazen zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.