Vydání 1/2018

(…) Dále se městský soud zabýval prvním žalobním bodem o nenaplnění skutkové podstaty správního deliktu z důvodu absence regulace provedení stavebních prací v certifikátu autorizovaného inspektora.

Jak bylo uvedeno výše, jednání žalobkyně mělo být posouzeno podle § 180 odst. 5 písm. c) stavebního zákona ve znění účinném do 31. 12. 2012, podle něhož se správního deliktu dopustí právnická osoba jako stavební podnikatel tím, že jako zhotovitel provádí pro jiného „“. Dle § 117 odst. 3 stavebního zákona ve znění účinném do 31. 12. 2012 autorizovaný inspektor certifikátem „“

Platí tedy, že ověří-li autorizovaný inspektor projektovou dokumentaci, stávají se podklady v ní obsažené nedílnou součástí jeho certifikátu. Aby se žalobkyně dopustila porušení certifikátu autorizovaného inspektora, není vždy nutné, aby porušila podmínku uvedenou přímo v textu tohoto certifikátu. Jedná-li se o podmínku, která jednoznačně vyplývá z ověřené stavební dokumentace, lze jejím porušením naplnit skutkovou podstatu výše uvedeného správního deliktu.

Na druhé straně však platí, že ne každý podklad ověřený autorizovaným inspektorem je takové povahy, aby mohl obsahovat závazné podmínky stavby. Pokud se měla žalobkyně dopustit správního deliktu tím, že provedla stavbu v rozporu se stavební dokumentací ověřenou autorizovaným inspektorem, musí se tento rozpor vztahovat k takové součásti stavební dokumentace, jež jednoznačně stanoví, jakým způsobem stavba musí být provedena. Takovým podkladem by byla například souhrnná technická zpráva ( část B stavební dokumentace) nebo zásady organizace výstavby (část E stavební dokumentace), v nichž jsou uváděny zvláštní podmínky provedení stavby. Naopak součástí stavební dokumentace, která stanoví jednoznačné podmínky provedení stavby, nejsou takové odborné podklady, které pouze nabízejí analýzu možností provedení stavby, byť by obsahovaly doporučení ohledně optimálních podmínek.

Správní orgány v nyní projednávané věci netvrdí, že by se žalobkyně dopustila porušení podmínky, která byla stanovena v samotném textu certifikátu autorizovaného inspektora. Městský soud ověřil, že certifikát skutečně žádnou podmínku týkající se provádění stavby v nočních hodinách neobsahuje. Jak ovšem vyplývá z popisu deliktního skutku, porušení podmínek certifikátu autorizovaného inspektora se měla žalobkyně dopustit tím, že stavbu prováděla v rozporu s akustickou studií provedenou Ing. J. B. v březnu roku 2007. Skutečnost, že je tato studie součástí schválené projektové dokumentace, části dokladové, stvrdil autorizovaný inspektor svým razítkem a podpisem dne 26. 8. 2008.

Jak městský soud uvedl výše, není vyloučeno, aby k porušení podmínek certifikátu došlo pouhým porušením ověřené stavební dokumentace. Akustická studie však není takovou součástí stavební dokumentace, z níž vyplývají jednoznačné podmínky provedení stavby. Jak se uvádí v úvodu akustické studie, jejím cílem je „[…]“. Studie tedy poskytuje pouze vstupní údaje pro posouzení toho, zda lze stavbu provádět při zachování hlukových limitů a za jakým podmínek, sama ovšem neobsahuje jednoznačné podmínky provedení stavby, které by mohl autorizovaný inspektor pouze stvrdit. Měl-li autorizovaný inspektor za to, že stanovení podmínek ohledně nočního provádění stavby je nutné, měl žádat po stavebníkovi, aby tyto podmínky učinil součástí některé ze závazných součástí stavební dokumentace.

V tomto případě se nabízejí zásady organizace výstavby, které podle přílohy č. 1 části E bodu 1 písm. h) vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, obsahují „“. Zásady organizace výstavby však v nyní projednávané věci nestanoví podmínku, že stavební práce nesmějí být prováděny v nočních hodinách. Naopak obsahují jiné podmínky ohledně stavebních mechanizmů, které lze používat pro snížení hlukové zátěže. To znamená, že stavební dokumentace ověřená certifikátem autorizovaného inspektora provádění stavby v noci nezapovídala.

Navíc platí, že i kdyby akustická studie teoreticky mohla obsahovat závazné podmínky provedení stavby, v nyní projednávané věci by takové podmínky nebylo možné jednoznačně určit. Je sice pravdou, že akustická studie v kapitole 4, , na s. 10 uvádí: „“ Zároveň se však v části 6.3, , na s. 30 uvádí: „“. Z této formulace doporučení se jeví, že jiné než hlučné práce by v nočních hodinách prováděny být mohly. Nelze tedy tvrdit, že by z hlukové studie jako celku vyplývala jednoznačná podmínka, že žádné stavební práce nesmějí být prováděny v nočních hodinách.

Správní delikt podle § 180 odst. 5 písm. c) stavebního zákona ve znění účinném do 31. 12. 2012 je deliktem formálním. Pro jeho spáchání je tedy nutné, aby pachatel prováděl stavební práce v rozporu s příslušným povolením nebo jej nahrazujícím aktem. V nyní projednávané věci správní orgány založily svá rozhodnutí na mylném předpokladu, že certifikátem autorizovaného inspektora ve spojení s ověřenou stavební dokumentací byla stanovena podmínka, že mezi 21. hodinou a 7. hodinou nesmí být prováděny žádné stavební práce. Jelikož taková podmínka stanovena nebyla, nemohla se žalobkyně jejím porušením dopustit uvedeného správního deliktu. V tomto rozsahu je tedy žaloba důvodná. (…)