Vydání 2/2011

Číslo: 2/2011 · Ročník: IX

2187/2011

Státní sociální podpora: vznik nároku na rodičovský příspěvek

2 Ad 31/2010 – 42
Státní sociální podpora: vznik nároku na rodičovský příspěvek
Při posuzování podmínek pro vznik nároku na rodičovský příspěvek (§ 30 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře) je zapotřebí rozlišovat mezi vznikem nároku na peněžitou pomoc v mateřství a vznikem nároku na výplatu peněžité pomoci v mateřství.
Skutečnost, že nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nevznikl, neznamená, že nevznikl nárok na dávku ve formě peněžité pomoci v mateřství, a nejsou tudíž splněny podmínky nároku na rodičovský příspěvek.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. 8. 2010, čj. 2 Ad 31/2010 – 42)
Věc: R. M. proti Krajskému úřadu Jihočeského kraje o rodičovský příspěvek
Žalobkyně podala dne 18. 2. 2009 u Úřadu práce Prachaticích žádost o rodičovský příspěvek. Ve formuláři žádosti o rozhodnutí o volbě nároku na rodičovský příspěvek vyznačila nárok na rodičovský příspěvek do tří let vědu dítěte v základní výměře.
Úřadu práce rozhodnutím ze dne 22. 3. 2010 žádost žalobkyně zamítl s odůvodnění, že nejsou splněny podmínky pro provedení volby nároku na rodičovský příspěvek, neboť není doloženo potvrzení o nároku na dávky ovlivňující výši rodičovského příspěvku.
Žalobkyně podala proti tomuto rozhodnutí odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 27. 4. 2010 zamítl. V odůvodnění uvedl, že žalobkyně vykonávala výdělečnou činnost, v důsledku čehož jí podle § 16 zákona o nemocenském pojištění nevznikl nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství.
Žalobkyně se žalobou podanou u Krajského soudu v Českých Budějovicích domáhala zrušení obou výše uvedených rozhodnutí. Tvrdila, že věc nebyla právně správně posouzena, protože došlo k vadnému výkladu použitých norem. Správní orgán I. stupně své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobkyně nepředložila potvrzení o nároku na dávky, které ovlivňuje výši rodičovského příspěvku, a tím, že žalobkyně nečerpala peněžitou pomoc v mateřství. Žalovaný vyšel ze zjištění, že žalobkyně nenastoupila na mateřskou dovolenou a nepobírala peněžitou pomoc v mateřství. Formulář, který žalobkyně předložila, potvrzuje, že jí nárok na peněžitou pomoc v mateřství vznikl. Pokud nárok na tuto dávku žalobkyně neuplatnil, nemůže jí to být přičítáno k tíži. Doklad o nevyužité možnosti pobírat dávky peněžité podpory v mateřství proto oba orgány nesprávně vyložily. Smyslem existence konkrétní právní podmínky je rozlišit mezi těmi, kdo platí sociální pojištění, a těmi, kdo pojistné neplatí. Žalovaný svůj právní názor o tom, že nárok na peněžitou pomoc v mateřství nevznikl, neodůvodnil, nebyl rozlišen nárok na dávku a nárok na výplatu dávky, což se projevilo při posuzování podmínek volby nároku na dávku státní sociální podpory ve formě rodičovského příspěvku.
Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalobkyně nesplnila podmínku pro provedení volby nároku na rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 1 písm. c) zákona o státní sociální podpoře, který předpokládá vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství. K prokázání vzniku nároku je nutné předložit doklad o době pobírání peněžité pomoci v mateřství na předepsaném tiskopise. Zákon nestanovuje žádnou další povinnost posuzovat při podání žádosti další variantu spočívající v tom, že nevznikl pouze nárok na výplatu dávky.
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodnutí žalovaného a rozhodnutí správního orgánu I. stupně zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
Mezi účastníky je sporné, zda žalobkyni vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Dodržení ostatních zákonem předepsaných podmínek správními orgány zpochybňováno není.
Vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství upravuje zákon o nemocenském pojištění. Peněžitá pomoc v mateřství je upravena v § 32 až § 38 tohoto zákona. Podle § 32 citovaného zákona má nárok na peněžitou pomoc v mateřství pojištěnka, která porodila dítě (§ 32 odst. 1 písm. a) uvedeného zákona), a podmínkou nároku podle § 32 odst. 2 téhož zákona je účast pojištěnce po zákonem stanovenou dobu.
Dodržení podmínky účasti na pojištění je prokazováno potvrzením zaměstnavatele žalobkyně, přičemž současně se uvádí, že žalobkyně na mateřskou dovolenou nenastoupila.
Jestliže žalobkyně porodila dítě a byla účastna pojištění, pak žalobkyni nárok na dávku ve formě peněžité pomoci v mateřství ve smyslu § 14 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění vznikl. Protože však žalobkyně na mateřskou dovolenou nenastoupila, bylo postupováno v souladu s § 16 písm. a) tohoto zákona, podle kterého pojištěnec nemá nárok na výplatu mj. peněžité pomoci v mateřství po dobu, po kterou vykonává v pojištění činnosti, ze které dávka náleží, práci.
Z § 14 odst. 1 a § 16 zákona o nemocenském pojištění je zřejmé, že je rozlišováno mezi nárokem na dávku a nárokem na výplatu dávky. To se projevuje rozlišením těchto dvou pojmů ve společných ustanoveních o dávkách. Podle § 45 citovaného zákona „(n)árok na dávku vzniká dnem splnění podmínek stanovených tímto zákonem“. Nárok na výplatu dávky pak upravuje § 46 odst. 1 téhož zákona tak, že nárok na výplatu dávky vzniká splněním podmínek stanovených tímto zákonem pro vznik „(n)ároku na dávku a na její výplatu a uplatněním nároku na výplatu způsobem stanoveným tímto zákonem“.
Aplikováno na souzenou věc to znamená, že žalobkyni nevznikl nárok na výplatu dávky, protože o dávku jednak nepožádala a jednat tomu bránila okolnost předpokládaná § 16 písm. a) zákona o nemocenském pojištění, protože po dobu mateřské dovolené vykonávala práci. Neexistence nároku na výplatu dávky však neznamená, že žalobkyni nárok na dávku nevznikl. Naopak, podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství žalobkyně dodržela, jestliže se jí narodilo dítě a byla po stanovenou dobu účastna pojištění.
Soud proto uzavřel, že žalobkyni vznikl nárok na dávku ve formě peněžité pomoci v mateřství.
Zjištění o tom, že žalobkyni vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství, má pak význam pro rozhodování o rodičovském příspěvku. Je-li zjištěno, že žalobkyni nárok na peněžitou pomoc v mateřství vznikl, pak nic nebránilo tomu, aby provedla volbu nároku na rodičovský příspěvek v základní výměře ve smyslu § 30 odst. 1 písm. c) bod 2 zákona o státní sociální podpory ve formě rodičovského příspěvku v základní výměře byla proto projednána nesprávně, protože bylo vycházeno z předpokladu, že žalobkyni nevznikl nárok na peněžitou podporu v mateřství. V důsledku toho je napadené rozhodnutí vadné.

Zasílání aktuálního vydání na e-mail

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.