Vydání 12/2008

K námitce o porušení zásady zákazu dvojího přičítání soud uvádí, že dle této zásady platí, že k okolnosti, která je zákonným znakem správního deliktu, nelze přihlédnout jako k okolnosti polehčující nebo přitěžující při ukládání sankce. Nelze jednu a tutéž skutečnost, která v posuzované věci je dána v intenzitě nezbytné pro naplnění určitého zákonného znaku skutkové podstaty konkrétního porušení právní povinnosti, současně hodnotit jako okolnost polehčující či přitěžující.

Podle § 11 odst. 2 písm. a) bodu 5 zákona o potravinách platí, že provozovatel potravinářského podniku uvedený v odst. 1 je dále povinen neprodleně vyřadit z dalšího oběhu potraviny páchnoucí, pokud pach není charakteristickou vlastností výrobku, nebo jinak poškozené, deformované, znečištěné nebo zjevně chemicky nebo mikrobiologicky narušené. Žalobci byla uložena pokuta ve smyslu § 17 odst. 13 zákona o potravinách, podle něhož provozovateli potravinářského podniku, který vyrábí potraviny a tabákové výrobky nebo je uvádí do oběhu a který poruší povinnosti uvedené v odstavci 3 opětovně, uloží příslušný orgán dozoru pokutu až do výše 5 mil. Kč. Podle § 17 odst. 3 písm. d) posledně citovaného zákona provozovateli potravinářského podniku, který uvádí potraviny a tabákové výrobky do oběhu a který poruší povinnosti uvedené v § 11 odst. 2 písm. a), uloží příslušný orgán dozoru pokutu až do výše 3 mil. Kč.

Správní orgány využívajíce tzv. absorpční zásadu uložily tedy žalobci pokutu ve výši 25 000 Kč v dané věci z důvodu, že žalobce porušil opakovaně povinnost neprodleně vyřadit z dalšího oběhu potraviny mikrobiologicky narušené. Prvostupňový správní orgán nemohl v rámci úvahy o uložení konkrétní výše pokuty k této skutečnosti přihlédnout, neboť tato skutečnost je zákonným znakem správního deliktu. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí správního orgánu I. stupně zcela jednoznačným způsobem vyplývá, že k této skutečnosti bylo přihlédnuto při úvaze o výši ukládané pokuty a nešlo o pouhé shrnutí úvahy, jak k odvolací námitce žalobce (která se shoduje s žalobní námitkou) uzavřel žalovaný. Postup správních orgánů proto při úvaze o výši ukládané pokuty je z tohoto pohledu rozporný se zákonem.

V případě námitky porušení zásady zákazu dvojího přičítání týkající se hodnocení skutečnosti, že k porušení právních povinností došlo opakovaně, soud uvádí, že z odůvodnění napadeného rozhodnutí správního orgánu I. stupně nelze zcela jednoznačně zjistit, zda k této skutečnosti bylo přihlíženo i v rámci hodnocení délky trvání protiprávního stavu, či nikoliv. Pokud by k této skutečnosti správní orgán I. stupně přihlížel, došlo by rovněž k porušení zákazu zásady dvojího přičítání, neboť opět opakovanost vytýkaného protiprávního jednání byla znakem skutkové podstaty správního deliktu (viz § 17 odst. 13 zákona o potravinách). K odvolací námitce o porušení zásady zákazu dvojího přičítání v případě nyní projednávané skutečnosti se žalovaný přímo nevyslovil. Otázku opětovného porušení povinnosti žalovaný řešil pouze v rámci odvolací námitky týkající se nepřiměřenosti uložené pokuty, nevysvětlil však, zda k této skutečnosti bylo přihlíženo v rámci úvahy o konkrétní výši pokuty, jak by mohlo vyplývat z odůvodnění napadeného prvostupňového správního rozhodnutí. Uvedenou odvolací námitkou se tedy žalovaný nezabýval, což je v rozporu s § 59 odst. 1 správního řádu (č. 71/1967 Sb.), podle něhož odvolací orgán přezkoumá napadené rozhodnutí v celém rozsahu; je-li to nutné, dosavadní řízení doplní, popř. zjištěné vady odstraní. Jestliže zákon ukládal žalovanému přezkoumat napadené rozhodnutí v celém rozsahu, zahrnuje tento rozsah i řádně uplatněné odvolací námitky.

Prvostupňový správní orgán se též nedostatečným způsobem zabýval odůvodněním závěru, že míra ohrožení ochrany oprávněných zájmů spotřebitele byla značná (viz hodnocení následků protiprávního jednání žalobce). Nejedná se totiž o popis úvahy samotné, ale o pouhý závěr úvahy. Protiprávní jednání žalobce především spočívalo v uvádění do oběhu potravin mikrobiologicky narušených, přičemž prvostupňový správní orgán uzavřel, že následky tohoto jednání byly velmi závažné, a tyto mají spočívat v míře ohrožení ochrany oprávněných zájmů spotřebitele, což však bylo hodnoceno již v rámci zvažování závažnosti protiprávního jednání, kde je zároveň uvedeno, že ke zdravotnímu postižení spotřebitelů nedošlo.