Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, neobsahuje náležitosti návštěvního řádu provozovatele provozujícího sázkové hry uvedené v § 2 písm. h) téhož zákona, nicméně z § 4c písm. b) vyplývá, že návštěvní řád schvaluje povolující orgán, v tomto případě Ministerstvo financí. Návštěvní řád je proto třeba považovat za jeden ze základních samostatných dokumentů provozovatele sázkových her, vedle např. herního plánu, který rovněž schvaluje povolující orgán. Z žádného ustanovení citovaného zákona o loteriích nevyplývá, že návštěvní řád je nedílnou součástí herního plánu.
Dne 15. 7. 2005 provedl Finanční úřad Ostrava I. kontrolu v pobočce žalobce v nahlášené provozní době a zjistil, že terminál je od 12. 7. 2005 mimo provoz. Finanční úřad shledal porušení § 47 odst. 2 zákona o loteriích a bodu 2 návštěvního řádu schváleného dne 29. 1. 2004 rozhodnutím Ministerstva financí a zahájil se stěžovatelem správní řízení. Žalobce namítal, že došlo k technické poruše na sázkovém terminálu, a sběrna tak byla krátkodobě uzavřena, a že nedošlo k porušení § 48 odst. 1 písm. c) zákona o loteriích. Finanční úřad se s názorem žalobce neztotožnil a uložil mu dne 25. 1. 2006 podle § 48 odst. 1 písm. c) a d) zákona o loteriích pokutu ve výši 5000 Kč za porušení bodu 2 návštěvního řádu a za porušení § 47 odst. 2 zákona o loteriích.
K odvolání žalobce změnil žalovaný dne 28. 6. 2006 rozhodnutí finančního úřadu tak, že pokutu za porušení bodu 2 návštěvního řádu uložil ve výši 3000 Kč, pokutu ve výši 2000 Kč zrušil.
Rozhodnutí žalovaného napadl žalobce žalobou, kterou Krajský soud v Ostravě dne 29. 6. 2007 zamítl.
V kasační stížnosti proti této žalobě žalobce (stěžovatel) namítal nezákonnost napadeného rozsudku spočívající v nesprávném právním posouzení naplnění podmínek pro udělení pokuty dle § 48 odst. 1 písm. c) zákona o loteriích. Stěžovateli byla pokuta udělena za porušení návštěvního řádu, který není součástí herního plánu. Žalovaný pojal návštěvní řád jako součást hracího plánu evidentně účelově, aby stěžovateli mohl uložit pokutu. Krajský soud pak nesprávně vycházel ze skutečnosti, že návštěvní řád je součástí herního plánu, s čímž stěžovatel nesouhlasí. Návštěvní řád upravuje zejména provoz sběren sázkové společnosti a pravidla chování osob, které sběrnu navštěvují. Herní plán upravuje pravidla hry pro kursové sázky, např. pro průběh přijímání sázek a vyplácení výher atd. - je tedy závazným postupem pro sázení a rovněž podléhá schválení Ministerstva financí. Závaznost a vynutitelnost obou dokumentů však není stejná. Porušení herního plánu je přímo sankcionováno orgány státní správy, které vykonávají nad provozováním kurzovních sázek dozor. Ze skutečnosti, že herní plán v bodu 18 na návštěvní řád přímo odkazuje, nelze dovodit, že oba dokumenty požívají stejné vynutitelnosti. Stěžovatel neporušil povinnosti, které mu ukládá herní plán, jehož dodržování kontrolují orgány státní správy. Sankce mající podklad v nezávazném a nevynutitelném dokumentu je sankcí uloženou nad rámec zákona, a tedy sankcí nepřípustnou. Žalovaný při svém rozhodování použil analogie, díky které rozšířil podmínky závaznosti i na situaci, která nemá oporu v zákoně.
Nejvyšší správní soud zrušil napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
(...) V projednávané věci bylo na základě provedené kontroly dne 15. 7. 2005 zjištěno, že sběrna stěžovatele nebyla v době kontroly v souladu s oznámenou provozní dobou v provozu, že terminál je od 12. 7. 2005 mimo provoz a na finanční úřad nebylo nahlášeno přerušení provozu pobočky. Finanční úřad na základě výše uvedených skutečností uložil stěžovateli pokutu z důvodů porušení ustanovení návštěvního řádu, který je dle jeho názoru nedílnou součástí herního plánu a povolení k provozování kursových sázek. S tímto názorem se taktéž ztotožnil krajský soud. V odůvodnění rozsudku konstatoval, že mezi podmínky hry patří i doba přijímání sázek a doba výplaty výher. Pokud návštěvní řád upravoval provozní dobu provozoven stěžovatele, na což je učiněn odkaz v bodu 18 herního plánu, je návštěvní řád součástí herního plánu.
Výše uvedené závěry krajského soudu nejsou správné.
Ustanovení § 48 odst. 1 písm. c) zákona o loteriích umožňuje orgánu státního dozoru pokutovat stěžovatele provozujícího kursové sázení v rozporu se zákonem, herním plánem či v rozporu s podmínkami uloženými v povolení ministerstva, popřípadě použije-li provozovatel část výtěžku z těchto her k jinému než stanovenému účelu nebo poruší § 1 odst. 4. V citovaném ustanovení není výslovně zmíněn návštěvní řád, který schvaluje ministerstvo.
Zákon o loteriích na návštěvní řád odkazuje v § 4c písm. b), podle něhož provozování sázkových her uvedených v § 2 písm. f) až i) je zakázáno mimo provozní hodiny stanovené v návštěvním řádu schváleném povolujícím orgánem. Citovaný zákon tedy vychází z toho, že povolující orgán schvaluje mimo jiné návštěvní řád provozovatele kursových sázek, aniž by stanovil podrobnější úpravu návštěvního řádu. V § 21 odst. 1 týkajícího se povolování sázek tento zákon uvádí, že v povolení stanoví ministerstvo podrobné podmínky provozování kursových sázek, schválí herní plán... . Co určuje herní plán, stanoví zákon o loteriích v § 42. V povolení k provozování kursových sázek stěžovateli ze dne 23. 8. 2002 Ministerstvo financí uvádí, že schvaluje herní plán a návštěvní řád stěžovatele s tím, že veškeré změny herního plánu a návštěvního řádu bude stěžovatel předkládat Ministerstvu financí ke schválení. Herní plán a návštěvní řád tvoří přílohy povolení ze dne 23. 8. 2002. Na základě výše uvedeného lze dovodit, že herní plán a návštěvní řád jsou samostatné dokumenty.
Nejvyšší správní soud proto nesouhlasí s krajským soudem, že zákon o loteriích neužívá pojem návštěvní řád, ale užívá pouze pojem herní plán, přičemž herní plán nemusí být obsažen v jediném dokumentu, a pokud návštěvní řád upravuje provozní dobu provozoven stěžovatele, je součástí herního plánu. Nejvyšší správní soud tedy nesouhlasí ani se žalovaným, který v přezkoumávaném rozhodnutí rovněž dospěl k závěru, že návštěvní řád je nedílnou součástí herního plánu.
Návštěvní řád, tak jak byl schválen Ministerstvem financí, představuje vzorovou listinu pro všechny pobočky stěžovatele upravující provoz sběren stěžovatele a pravidla chování osob, které sběrnu navštívily. Podle povahy tohoto dokumentu se jedná o interní předpis stěžovatele zavazující jednak pracovníky stěžovatele, jednak osoby, které sběrny navštíví. Ministerstvo financí tento předpis schvaluje, resp. posuzuje, zda jeho obsah neodporuje zákonu o loteriích. Provozní doba jednotlivých sběren není stanovena univerzálně pro všechny sběrny. Naproti tomu herní plán upravuje pravidla hry pro kursové sázky. Je v něm konstatován předmět úpravy návštěvního řádu a zakotvena povinnost oznamovat jeho změny. Návštěvní řád je tak samostatným dokumentem, jehož schválení je jednou z podmínek pro vydání povolení kursových sázek. Lze souhlasit se stěžovatelem, že vynutitelnost herního plánu a návštěvního řádu není stejná, když jakékoliv porušení herního plánu je možno ve smyslu ustanovení § 48 odst. 1 písm. c) pokutovat, zatímco porušení ustanovení návštěvního řádu lze dle citovaného ustanovení sankcionovat pouze v případě, že povinnost, která byla porušena a za níž se pokuta ukládá, je současně zakotvena buď v zákoně o loteriích, případně v herním plánu či povolení Ministerstva financí.
Nejvyšší správní soud v této souvislosti odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. 3. 2007, čj. 15 Ca 216/2005-54
*), v němž uvedený soud dospěl k závěru, že
"ustanovením § 48 odst. 1 písm. c) zákona o loteriíc, je postihováno pouze takové provozování kursových sázek, které je v rozporu se zákonem, s podmínkami uloženými v povolení ministerstva a s herním plánem. Proto lze nesplnění povinnosti vyplývající provozovateli z jeho vnitřních předpisů (v tomto případě z návštěvního řádu schváleného ministerstvem) sankcionovat pouze v případě, kdyby tyto povinnosti byly zároveň obsaženy v citovaném zákoně, v podmínkách provozování kursových sázek stanovených v povolení ministerstva nebo v jím schváleném herním plánu. Sankci dle citovaného zákonného ustanovení by bylo možné aplikovat na porušení interních předpisů provozovatele pouze tehdy, pokud by se tyto předpisy staly součástí povolení ministerstva nebo herního plánu, neboť v takovém případě by provozování kursových sázek bylo v rozporu rovněž s těmito dokumenty".
Stěžejní je v daném případě zodpovězení otázky, zda porušení bodu 2.2 a 2.3 návštěvního řádu stěžovatelem je možno pokutovat dle § 48 odst. 1 písm. c) zákona o loteriích.
Povinnost plánované změny návštěvního řádu oznámit alespoň 3 dny předem vyvěšením ve sběrně a sdělením příslušnému orgánu státního dozoru, stejně jako povinnost dodržovat provozní dobu, v zákoně o loteriích zakotvena není, a stěžovatel tedy porušením výše uvedené povinnosti nejednal v rozporu se zákonem. Pokutovat porušení návštěvního řádu dle § 48 odst. 1 písm. c) zákona o loteriích pro rozpor se zákonem by tak bylo možné např. v případě přijímání sázek ve dnech státního smutku, neboť takový postup zakazuje § 4c písm. a) zákona o loteriích, nebo v případě provozování sázkových her mimo provozní hodiny stanovené v návštěvním řádu schváleném povolovacím orgánem [§ 4c písm. b) zákona o loteriích].
Zbývá tedy posoudit, zda stěžovatel nesplněním oznamovací povinnosti vůči orgánu státního dozoru a uzavřením kontrolované pobočky v provozní době jednal v rozporu s podmínkami uloženými v povolení Ministerstva financí či s herním plánem. Povinnosti obsažené v bodě 2.2 a 2.3 návštěvního řádu v povolení Ministerstva financí a taktéž v herním plánu absentují. Povolení Ministerstva financí stejně jako herní plán upravují pouze postup při změnách návštěvního řádu a s tímto spojené povinnosti vůči Ministerstvu financí, aniž by současně stanovily povinnost tyto změny sdělit příslušnému orgánu státního dozoru.
Jak již bylo výše uvedeno, dle bodu č. 1 na straně č. 2 povolení Ministerstvo financí schvaluje herní plán a návštěvní řád společnosti. Veškeré změny herního plánu a návštěvního řádu bude stěžovatel předkládat Ministerstvu financí ke schválení. Dle čl. 18.2 herního plánu stěžovatel oznamuje každou změnu návštěvního řádu obdobně jako změny herního plánu.
Výše uvedené ustanovení povolení ukládá stěžovateli povinnost předložit ke schválení Ministerstvu financí veškeré změny herního plánu nebo návštěvního řádu. Čl. 18.2 herního plánu pak upravuje způsob oznámení změn návštěvního řádu, přičemž jej staví na roveň změn herního plánu. Co se rozumí
"změnou návštěvního řádu",
povolení Ministerstva financí ani herní plán nedefinují. Jak již bylo výše uvedeno, návštěvní řád, tak jak byl schválen Ministerstvem financí, má podobu vzorového dokumentu pro všechny sběrny stěžovatele. Obsahuje pouze obecně formulovaná pravidla pro provoz sběren a chování návštěvníků, přičemž konkrétní provozní doby se na jednotlivých sběrnách stěžovatele liší. Za této situace lze dojít k závěru, že změnou návštěvního řádu, kterou je třeba podrobit procesu schválení dle vydaného povolení a jež má na mysli herní plán stěžovatele, bude pouze změna obecných pravidel návštěvního řádu, nikoli každá změna provozní doby v jednotlivých sběrnách.
S ohledem na výše uvedené tak Nejvyšší správní soud dochází k závěru, že finanční úřad postupoval nezákonně, pokud stěžovateli uložil pokutu za porušení povinností dle čl. 2.2 a 2.3 návštěvního řádu, neboť za porušení těchto povinností pokutu ve smyslu § 48 odst. 1 písm. c) zákona o loteriích uložit nelze.