Vydání 11/2021

(…)

[8] Stěžovatel v kasační stížnosti vznesl dvě samostatné námitky. Jednak se týkají povahy řízení o námitkách proti záznamu bodového hodnocení v registru řidičů a možného zastavení takového řízení podle § 66 odst. 2 správního řádu. A jednak námitky směřují proti závěru krajského soudu, který připustil vznesení námitek proti záznamu bodů i poté, co došlo v důsledku plynutí času podle § 123e odst. 1 zákona o silničním provozu k odečtení bodů z bodového hodnocení.

[9] Z hlediska skutkových okolností této věci lze z předloženého správního spisu připomenout, že žalobce vznesl námitky proti provedení záznamu bodů v registru řidičů poté, co mu správní orgán I. stupně doručil oznámení o dosažení dvanácti bodů v bodovém hodnocení a vyzval jej podle § 123c odst. 4 zákona o silničním provozu k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění.

[10] Nejprve soud přistoupil k posouzení námitky týkající se (ne)omezenosti rámce, v němž lze uplatnit námitky proti provedení záznamu bodů v registru řidičů. Argumentace stěžovatele zde sestává pouze z odkazu na výše citovaný rozsudek sp. zn. 10 As 3/2017 s tím, že i v nyní posuzované věci má za to, že by posouzení námitek bylo pouze akademické. S tím se ale Nejvyšší správní soud neztotožňuje. Ve výše citované věci se totiž zdejší soud zabýval odlišnou situací, neboť v ní řidič vznášel námitku proti provedení záznamů bodů v době, kdy již v důsledku odečtu bodů díky plynutí času od posledního spáchání přestupku dle § 123e odst. 1 zákona o silničním provozu měl v registru řidičů zaznamenáno 0 bodů. Vzhledem k tomu, že není možné dosáhnout záporného počtu bodů, Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že i v případě důvodnosti námitek by bylo rozhodnutí pouze akademické, jelikož na počet bodů nemohlo mít žádný vliv. Jak ale krajský soud uvedl v nyní posuzované věci, v situaci, kdy by byly žalobcovy námitky proti záznamu bodů shledány v daném případě důvodnými, vedlo by to k tomu, že by dosáhl pouze 11 bodů (žalobce namítal, že spáchal jiný než zaznamenaný přestupek, za který mu mohly být započteny pouze 2 a nikoli 3 body), tudíž by nepřišel o řidičské oprávnění.

[11] Nelze přehlédnout, že žalovaný ve svém rozhodnutí vycházel z toho, že námitky nemohly být úspěšné, protože se týkaly právě těch bodů, které již byly odečteny postupem podle § 123e odst. 1 zákona o silničním provozu (jednalo se o nejstarší započtené body od posledního odečtu podle daného ustanovení zákona o silničním provozu). Konkrétně stěžovatel uvedl, že „„odečet po 12-ti měsících“ […] [U]„odečet po 12-ti měsících“.“ Takové východisko je ale mylné a nemá oporu v zákoně. Odečet bodů podle § 123e zákona o silničním provozu totiž nenastává vůči žádnému konkrétnímu záznamu, ale body jsou odečítány od celkového počtu zaznamenaných bodů v době, kdy jsou splněny zákonné podmínky pro odpočet (viz výslovnou zákonnou dikci daného ustanovení, dle které „“ a „[k]“). V případě žalobce proto v uvedených případech 4. 2. 2013 nedošlo k odpočtu 4 bodů u záznamu 3 bodů ze dne 28. 9. 2011, kdy mu tyto body byly započteny, ale od celkového bodového hodnocení, které dle výpisu z bodového hodnocení řidiče ze dne 8. 6. 2018 bylo ke dni 4. 2. 2013 5 bodů. Stejně tak dne 28. 8. 2016 nedošlo k odpočtu 4 bodů od bodového záznamu 3 bodů ze dne 13. 3. 2016, ale od celkového bodového hodnocení, které k danému dni činilo 11 bodů. Ani v jednom případě se tak žalobce v důsledku odpočtu nedostal do situace, kdy by stav jeho bodového hodnocení byl 0 a rozhodování o jeho námitkách by kvůli tomu bylo pouze akademické, jako tomu bylo ve výše citovaném rozsudku sp. zn. 10 As 3/2017. Bodové záznamy, proti kterým žalobce vznášel námitky, ani nemohly z povahy věci být odečteny, neboť jak bylo uvedeno, nedochází k odečtu vůči jednotlivým bodovým záznamům, ale vůči bodovému hodnocení jako celku. Námitka stěžovatele, dle které žalobce nemohl vůči daným záznamům vznést z uvedeného důvodu námitky a nelze přezkoumávat záznamy, které již byly odečteny, je proto nedůvodná.