1938/2009
Správní trestání: přestupek proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu
Správní trestání: přestupek proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu
k § 22 odst. 1 písm. f) bod 7. zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákonů č. 6/2002 Sb., č. 62/2002 Sb., č. 78/2002 Sb. a č. 411/2005 Sb.
k § 4 písm. a), § 17 odst. 5 písm. b) a d) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu)
Skutková podstata přestupku podle § 22 odst. 1 písm. f) bodu 7. zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, je po formální stránce svojí povahou skutkovou podstatou zakazující a současně odkazující na konkrétní případy zákazu předjíždění v zákoně č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, pro jejíž naplnění není podstatné, zda byla způsobena dopravní nehoda či nikoli. Materiální stránka přestupku pak v daném případě spočívá v tom, že došlo k ohrožení zájmu společnosti na bezpečnosti a plynulosti silničního provozu.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2009, čj. 9 As 77/2008-50)
Věc:
Světlana K. proti Krajskému úřadu Olomouckého kraje o uložení pokuty a zákazu činnosti, o kasační stížnosti žalovaného.Žalobkyně byla účastnicí dopravní nehody, ke které došlo v Přerově v úseku jednosměrné ulice. Na svém motocyklu předjížděla tvořící se kolonu vozidel, přičemž došlo ke střetu s vozidlem Škoda Fabia, jehož řidička odbočovala vlevo na parkoviště mezi školami. Na vozidlech vznikla hmotná škoda orientačně vyčíslená cca na 60 000 Kč. Při nehodě ke zranění osob nedošlo a alkohol byl u obou účastníků nehody vyloučen dechovou zkouškou (Dräger). Podle § 22 odst. 7 zákona o přestupcích byla žalobkyni rozhodnutím Magistrátu města Přerova uložena sankce, konkrétně pokuta ve výši 7 000 Kč a zákaz činnosti řízení všech motorových vozidel na dobu 8 měsíců, počínaje dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Proti rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, které žalovaný dne 18. 2. 2008 zamítl.
Žalobkyně podala proti uvedenému rozhodnutí žalovaného žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě, který dne 6. 6. 2008 rozhodnutí žalovaného zrušil pro vady řízení a věc vrátil k dalšímu řízení. Dle názoru krajského soudu se rozhodující správní orgány nevypořádaly se znaleckým posudkem zpracovaným Ing. Ladislavem Mandákem a opomněly jeho závěry, z nichž vyplývá, že důvodem střetu vozidel byla především skutečnost, že řidička Škody Fabie vybočila vlevo v době, kdy žalobkyně, řídící motocykl Suzuki, se za ní nenacházela ve vzdálenosti větší než 19 m. Řidička Škody Fabie měla tedy účinnou možnost střetu s motocyklem řízeným žalobkyní zabránit, jestliže by před vybočením vlevo sledovala důsledně situaci a provoz za sebou. Škoda Fabia byla v době střetu v pohybu. Podle soudu bylo nelogické, když se skutečnost, že žalovaný ukládá ve svém rozhodnutí zahájit řízení o přestupku proti řidičce Škody Fabia, nijak neprojeví v hodnocení míry případného zavinění žalobkyně na předmětném přestupku. Závěrem krajský soud konstatoval, že při vydávání nového rozhodnutí bude nutné prokázat, jaká je míra zavinění žalobkyně na předmětné dopravní nehodě.
Žalovaný (stěžovatel) podal proti rozhodnutí soudu kasační stížnost, v níž uvedl, že se neztotožňuje s právním názorem a z toho učiněným závěrem krajského soudu, a to z následujících důvodů. Podle stěžovatele bylo plně prokázáno, že žalobkyně porušila povinnost účastníka provozu na pozemních komunikacích, kdy se při účasti na provozu na pozemních komunikacích nechovala ohleduplně a ukázněně tak, aby svým jednáním neohrožovala život, zdraví nebo majetek jiných osob a své chování nepřizpůsobila situaci v provozu na pozemních komunikacích [§ 4 písm. a) zákona o silničním provozu] a předjížděla, přestože se nemohla bezpečně zařadit před vozidla, která hodlala předjet, a to bezprostředně před přechodem pro chodce [§ 17 odst. 5 písm. b) a d) zákona o silničním provozu]. Stěžovatel proto považoval rozhodnutí krajského soudu za nezákonné, neboť krajský soud nesprávně posoudil otázku týkající se jednání žalobkyně a toto posuzoval (ač blíže nekvalifikoval) jako jednání, kdy porušením zvláštního právního předpisu způsobila dopravní nehodu. Zároveň považoval tento rozsudek za nepřezkoumatelný z důvodu nesrozumitelnosti, neboť předmětem přestupkového řízení bylo porušení § 4 písm. a) a § 17 odst. 5 písm. b) a d) zákona o silničním provozu, nikoliv míra zavinění na dopravní nehodě, a krajský soud se přesto jednáním, které bylo žalobkyni kladeno za vinu, nezabýval a pouze hodnotil, zda byla prokázána míra zavinění na dopravní nehodě. Za velmi obecný, nekonkrétní, a tím i nepřezkoumatelný označil stěžovatel také názor krajského soudu o nedostatečném dokazování s tím, že pokud má být opřen o údajné nevypořádání se se skutečnostmi uvedenými ve znaleckém posudku, je třeba vycházet z toho, že posudek se zabývá pouze technickou, nikoliv právní stránkou průběhu nehody. Ze závěrů krajského soudu je však patrné, že tento mezi technickou a právní stránkou posouzení dopravní nehody nedělá rozdíl, což stěžovatel považoval za nesprávné. Současně uvedl, že není zřejmé, proč krajský soud dává pokyn k provedení úkonů, které s protiprávním jednáním uvedeným v ustanovení § 17 odst. 5 písm. b) a d) zákona o silničním provozu, která jsou žalobkyni kladeny za vinu, zcela zřejmě nesouvisí. Z tohoto důvodu považoval rozsudek krajského soudu taktéž za zmatečný.
Nejvyšší správní soud napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
(...) Podle názoru Nejvyššího správního soudu však napadený rozsudek vykazuje jiný
deficit
, a sice nezákonnost spočívající v nesprávném posouzení právní otázky týkající se jednání žalobkyně, jak bude rozvedeno níže [§ 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.].Z předloženého spisového materiálu a z rozhodnutí správního orgánu, potvrzeného rozhodnutím stěžovatele, jakožto odvolacího orgánu, vyplývá, že předmětem projednávané věci byla otázka, zda žalobkyně svým jednáním porušila povinnosti účastníka provozu na pozemních komunikacích a naplnila tak skutkovou podstatu přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích dle § 22 odst. 1 písm. f) bod 7. zákona o přestupcích, jenž stanoví, že: "
Přestupku se dopustí ten, kdo v provozu na pozemních komunikacích při řízení vozidla předjíždí vozidlo v případech, ve kterých je to podle zvláštního právního předpisu zakázáno
." Tímto zvláštním právním předpisem je zákon o silničním provozu, za jehož porušení - konkrétně za porušení § 4 písm. a) a § 17 odst. 5 písm. b) a d) - byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání přestupku a byla ji s odkazem na § 22 odst. 7 zákona o přestupcích uložena pokuta ve výši 7 000 Kč a zákaz činnosti na 8 měsíců.Podle § 4 písm. a) zákona o silničním provozu "
při účasti na provozu na pozemních komunikacích je každý povinen chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní, aby nepoškozoval životní prostředí ani neohrožoval život zvířat, své chování je povinen přizpůsobit zejména stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, povětrnostním podmínkám, situaci v provozu na pozemních komunikacích, svým schopnostem a svému zdravotnímu stavu
".Podle § 17 odst. 5 písm. b) a d) zákona o silničním provozu "
řidič nesmí předjíždět
(...)
b) jestliže by se nemohl bezpečně zařadit před vozidlo nebo vozidla, která hodlá předjet,
(...)
d) na přechodu pro chodce a bezprostředně před ním
".V takto vymezeném právním rámci se při své rozhodovací činnosti pohybovaly oba správní orgány a v tomto směru měl být také prováděn soudní přezkum ze strany krajského soudu, jenž se měl v návaznosti na žalobou vymezené žalobní body zabývat tím, zda byl ve vztahu ke shora uvedené skutkové podstatě náležitě zjištěn skutkový stav věci. Jinými slovy, krajský soud měl přezkoumat, zda jednáním žalobkyně došlo k naplnění shora citovaných ustanovení zákona o silničním provozu směřujících k tomu, aby bylo zajištěno bezpečné užívání veřejně přístupných pozemních komunikací s tím, že první z nich vymezuje obecné zásady chování všech účastníků silničního provozu a druhé obsahuje výčet zákazů předjíždění, a to v návaznosti na subjektivní posouzení konkrétní situace na silnici řidičem vozidla - písm. b), nebo v návaznosti na vymezení místa na pozemní komunikaci - písm. d).
To ovšem krajský soud neučinil a namísto toho se zabýval skutkovým stavem ve vztahu k dopravní nehodě, jež následovala v návaznosti na jednání žalobkyně, které jí bylo kladeno za vinu a které z tohoto pohledu také tvořilo podstatu celé kauzy. Skutečnost, že došlo rovněž k dopravní nehodě, je sice skutečností důležitou, nikoli však rozhodnou z hlediska uznání viny žalobkyně ze spáchání výše uvedeného přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. Jiná situace by samozřejmě byla, pokud by způsobení dopravní nehody bylo předpokladem naplnění dané skutkové podstaty, jež představuje zákonný typ správněprávního deliktu (něco jako "
šablonu
" či jeho model) umožňující právní posouzení konkrétního skutkového děje. K závěru o vině pachatele je totiž potřebný čin konkrétně pro společnost nebezpečný, odpovídající znakům (určité) skutkové podstaty neboli tzv. naplnění skutkové podstaty správního deliktu. V souzené věci však dopravní nehoda předpokladem naplnění skutkové podstaty přestupku dle § 22 odst. 1 písm. f) bod 7. zákona o přestupcích v návaznosti na shora citovaná ustanovení zákona o silničním provozu nebyla.Předmětná skutková podstata je svojí povahou skutkovou podstatou zakazující a současně odkazující (na konkrétní případy zákazu předjíždění v zákoně o silničním provozu), pro jejíž naplnění je podstatné, že došlo k ohrožení zájmu společnosti na bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, a to zákonem předvídaným jednáním jako takovým bez ohledu na to, zda byla způsobena dopravní nehoda či nikoli.
V této souvislosti považuje kasační soud za nutné poznamenat, že přestupkem je protiprávní jednání, jehož znaky jsou stanoveny zákonem. V řízení o přestupku je rozhodováno o vině a trestu za porušení práva, je proto třeba zkoumat naplnění všech znaků skutkové podstaty přestupku, mezi něž patří i objektivní stránka přestupku. ), tj. vztah mezi protiprávním jednáním jako příčinou a škodlivým následkem, který je právě tímto jednáním vyvolán. Škodlivý následek coby znak skutkové podstaty přestupků se přitom zpravidla neprojevuje materiálně, obvykle je vyjádřen samotným faktem porušení povinnosti, s nímž v podstatě spadá v jedno. Tím se současně také naplňuje požadovaná příčinná souvislost. Ve shodě s doktrínou je však třeba lišit mezi dvěma základními formami následku, a to ohrožovacím a poruchovým. Prvně jmenovaný následek v podstatě znamená vyvolání stavu, který představuje pro objekt přestupku (tedy pro určitý zájem společnosti chráněný zákonem) hrozbu jeho poruchy neboli stav nebezpečí, druhý pak představuje již přímý zásah tohoto objektu.
Obligatorní
znaky objektivní stránky jsou jednání, následek a příčinná souvislost neboli kauzální nexus
(nexus causalis
Objektem přestupku dle § 22 odst. 1 písm. f) bod 7. zákona o přestupcích je bezpochyby zájem na bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, jehož součástí je i to, aby nedocházelo k dopravním nehodám. Pokud přitom k dopravní nehodě dojde, tak jako v souzené věci, je třeba ji vyhodnotit a s ohledem na získané závěry potom zvážit, zda je dopravní nehoda následkem přestupkového jednání (zda zde existuje příčinná souvislost), a lze ji tudíž zohlednit při určení druhu sankce a její výměry ve smyslu § 12 odst. 1 zákona o přestupcích. Nicméně v případě, že k dopravní nehodě nedojde nebo není prokázáno, že tato je následkem předmětného přestupkového jednání, neznamená to, že by předmětná skutková podstata nebyla naplněna, ale že jí chráněný zájem nebyl porušen, nýbrž ohrožen, tj. jedná se pouze o jiný charakter a intenzitu následku přestupkového jednání.
Způsobená dopravní nehoda jako následek přestupkového jednání vymezeného v § 22 odst. 1 písm. f) bod 7. zákona o přestupcích, v návaznosti na § 4 písm. a) a § 17 odst. 5 písm. b) a d) zákona o silničním provozu, tedy toliko zvyšuje závažnost daného jednání, což je potom reflektováno v rámci ukládání sankce, jak správně s odkazem na judikaturu uvádí stěžovatel.
Krajský soud proto pochybil, neboť namísto toho, aby posoudil úplnost zjištěného stavu věci ve vztahu k naplnění příslušné skutkové podstaty, tzn. rozhodnutí o vině pachatele (žalobkyně), upnul svoji pozornost výhradně na dopravní nehodu, ke které došlo následně a ke které byl v rámci řízení před správním orgánem zpracován (Ing. Ladislavem Mandákem) znalecký posudek; z něho na jedné straně vyplývá, že řidička vozidla Škoda Fabia měla účinnou možnost střetu s motocyklem žalobkyně zabránit (pokud by před odbočením vlevo sledovala důsledně situaci a provoz za sebou), na druhé straně však konstatuje, že je otázkou, zda za daných podmínek (popojíždění kolony, jednosměrný provoz, stání před přechodem, šířka vozovky 4,5 m) byl předpoklad, resp. mohla řidička uvedeného vozidla očekávat, že bude někým předjížděna. Současně je v posudku konstatováno, že kolizi, resp. možnému riziku vzniku
kolize
by motocyklistka předešla, pokud by se nepohybovala mimo kolonu vozidel, což souvisí s technikou a způsobem její jízdy.Z uvedeného obsahu znaleckého posudku je možné dovodit, že k dopravní nehodě došlo v důsledku spojení (souběhu) dvou jednání, a sice (i) odbočení vlevo (řidičky vozidla Škoda Fabia) a (ii) jízdy mimo kolonu (motocyklistky), jež ovšem nebyla primární příčinou dopravní nehody. Dle uvedeného znaleckého posudku totiž, i kdyby technika a způsob jízdy motocyklistky (žalobkyně) nebyla v souladu se zákonem, její technika a způsob jízdy nebyla primární příčinou střetu s vozidlem Škoda Fabia. Na základě toho však dle názoru Nejvyššího správního soudu nelze dospět k závěru, že žalobkyně není odpovědna za své jednání bezprostředně před dopravní nehodou, které bylo vyhodnoceno jako jednání přestupkové, a proto ji také byla uložena příslušná sankce v podobě pokuty a zákazu činnosti.
V tomto směru Nejvyšší správní soud uzavírá, že předmětem posouzení v projednávané věci bylo jednání ad (ii), tedy jízda žalobkyně mimo kolonu - vyhodnocená jako nedovolené předjíždění, protože se nemohla zařadit před vozidla, která hodlala předjet, a protože se tak stalo bezprostředně před přechodem pro chodce.
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.