1038/2007
Správní trestání: ne bis in idem
Ej 198/2005
Správní trestání: ne bis in idem
k § 21 odst. 2 a 3, § 35 odst. 3 písm. i) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákonů č. 304/1997 Sb. a č. 150/2000 Sb.
k § 15 odst. 1 vyhlášky č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě
k § 15 odst. 1 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách
I pro správní trestání platí zásada podle níž nikdo nemůže být dvakrát potrestán pro stejný skutek. Předpokladem jejího uplatnění je, aby se jednalo o stejný skutek, tj. aby byla dána totožnost skutku. Jde však o dva různé skutky a dva odlišné správní delikty, pokud provozovatel taxislužby jednak účtuje vyšší než povolenou cenu (následkem je porušení zájmu na poskytování taxislužeb v souladu s cenovými předpisy) a jednak nevydá cestujícímu doklad o zaplacení jízdného jako výstupu z tiskárny taxametru, doplněný o údaje uvedené v § 15 odst. 2 vyhlášky č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě (následkem je porušení zájmu na transparentní kontrole služeb).
ne bis in idem
,(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 2. 2005, čj. A 6/2003-44)
Věc:
Jiří K. proti Ministerstvu dopravy a spojů o uložení pokuty.Magistrát hlavního města Prahy, odbor dopravy - dopravní úřad, rozhodnutím ze dne 27. 6. 2002 uložil žalobci podle § 35 odst. 3 písm. i) zákona o silniční dopravě pokutu ve výši 300 000 Kč, a to pro porušení § 21 odst. 2 a 3 zákona o silniční dopravě a § 15 odst. 1 vyhlášky č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě (dále jen "prováděcí vyhláška"), jehož se žalobce dopustil tím, že jako provozovatel taxislužby dostatečně účinně nezajistil, aby pan Martin G., řidič vozidla taxislužby, vydal dne 10. 5. 2002 ve 14 hodin odpoledne, kdy byla provedena cenová kontrola, po zaplacení doklad o zaplacení jízdného jako výstup z tiskárny taxametru, ručně doplněný o další údaje stanovené v § 15 odst. 2 prováděcí vyhlášky.
Ministerstvo dopravy a spojů žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 26. 9. 2002 zamítlo odvolání žalobce a potvrdilo rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Žalovaný se ztotožnil s právním názorem správního orgánu I. stupně; k odvolacím důvodům mj. uvedl, že žalobce nebyl potrestán dvakrát za týž skutek, neboť pokuta ve výši 155 Kč byla žalobci uložena za nedodržení cenových předpisů.
Rozhodnutí o odvolání napadl žalobce žalobou. Jedním z žalobních bodů byla námitka, že za totéž jednání již byl potrestán ve správním řízení. Součástí protokolu ze dne 31. 5. 2002 je rozhodnutí Hlavního města Prahy, odboru daní, poplatků a cen, jímž byla žalobci uložena pokuta 155 Kč, kterou žalobce zaplatil. Žalobce spáchal jeden skutek a byla mu vyměřena jedna sankce, přičemž za tentýž skutek nelze ukládat sankce dvě. Kdo zaplatí pokutu v blokovém řízení, má jistotu, že bylo projednáno vše, čeho se dopustil.
Žalovaný ve svém vyjádření k této námitce uvedl, že správní řízení u odboru dopravy a silničního hospodářství Magistrátu hlavního města Prahy se netýkalo stejné věci a za stejný skutek jako správní řízení (nikoliv blokové, jak uvádí žaloba) vedené u odboru daní, poplatků a cen Magistrátu hlavního města Prahy za vysoké předražení jízdného.
K tomu ze správního spisu vyplynulo, že Magistrát hlavního města Prahy rozhodnutím ze dne 31. 5. 2002 uložil žalobci pokutu za porušení cenových předpisů podle § 15 odst. 1 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve výši 155 Kč. Porušení cenových předpisů spočívalo v tom, že za poskytnutou taxislužbu byla účtována cena vyšší, než byla cena povolená vyhláškou hlavního města Prahy č. 24/2000 Sbírky obecně závazných vyhlášek hlavního města Prahy. Žalobce svými podpisy stvrdil, že se vzdává práva na doručení písemného vyhotovení rozhodnutí a práva podat odvolání, a dále že na místě zaplatil pokutovým blokem pokutu ve výši 155 Kč a že bylo vráceno předražení jízdného ve výši 155 Kč Magistrátu hlavního města Prahy. Součástí správního spisu je rovněž stvrzenka ze dne 31. 5. 2002, podle níž Magistrát hlavního města Prahy jako správce daně přijal od daňového subjektu Jiřího K. (tj. od žalobce) 155 Kč; jako účel platby je uvedena pokuta za porušení cenových předpisů.
Nejvyšší správní soud, který věc převzal k dokončení řízení, žalobu zamítl.
Z odůvodnění:
Žalobce namítal, že za totéž jednání již byl potrestán ve správním řízení pokutou ve výši 155 Kč; spáchal jeden skutek a byl za něj již sankcionován. Nejvyšší správní soud podotýká, že i pro správní trestání platí zásada , podle níž nikdo nemůže být dvakrát potrestán pro stejný skutek. Předpokladem jejího uplatnění je, aby se jednalo o stejný skutek, tj. aby byla dána totožnost skutku. Skutkem je určitá událost ve vnějším světě záležející v jednání člověka, která - v kontextu správního trestání - může mít znaky jednoho správního deliktu, dvou či i více správních deliktů (tzv. jednočinný souběh), nebo nemusí vykazovat znaky žádného správního deliktu. Podstata skutku tedy spočívá v jednání. Rámec aktů zahrnutých do jednání je vymezen následkem, jehož je jednání příčinou. Následek, který je znakem správního deliktu, spojuje jednotlivé akty do jednoho skutku a zároveň umožňuje dělit chování člověka na různé skutky. (Z trestněprávní literatury srov. Novotný, O. a kol.: Trestní právo hmotné. I. Obecná část. Praha 1997, str. 182 - 183; Šámal, F. a kol.: Trestní řád. Komentář. II. díl. 4. vydání, C. H. Beck, Praha, str. 1410 a násl.).
ne bis in idem
V souzené věci však nešlo ani o jednočinný souběh (tedy naplnění skutkových podstat několika správních deliktů jedním skutkem), nýbrž o dva skutky a dva správní delikty: první skutek spočíval v účtování vyšší než povolené ceny a jeho následkem bylo porušení zájmu na poskytování taxislužeb v souladu s cenovými předpisy, druhý skutek spočíval v nevydání dokladu o zaplacení jízdného jako výstupu z tiskárny taxametru, doplněného o údaje uvedené v § 15 odst. 2 prováděcí vyhlášky, a jeho následkem bylo porušení zájmu na transparentní kontrole služeb, které žalobce poskytuje cestujícím. Jedná se tedy o dvě odlišná jednání s dvěma odlišnými následky, a proto i o dva správní delikty: prvý je deliktem podle zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, druhý podle zákona o silniční dopravě.
Tomuto závěru ostatně nasvědčuje i to, že žalobce by byl za nevydání dokladu z taxametru postižen i tehdy, pokud by jízda nebyla předražena (a naopak: pokud by došlo pouze k předražení jízdného, přičemž požadovaný doklad by měl všechny náležitosti, byl by žalobce potrestán pouze za cenový delikt). Z uvedeného je patrné, že žalobce byl potrestán za dva odlišné skutky. O porušení zákazu dvojího trestání za tentýž skutek by mohlo jít jedině tehdy, pokud by žalobce byl dvakrát postižen pro nevydání dokladu z taxametru s předepsanými náležitostmi, nebo mu byla dvakrát uložena pokuta za účtování vyšší než povolené ceny. To se však v daném případě nestalo, a proto soud neshledal tento žalobní bod důvodným.
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.