Vydání 5/2013

Dne 23. 2. 2012 vydal Magistrát města Plzně rozhodnutí, kterým žalobce uznal vinným z porušení § 3 odst. 3 zákona o silničním provozu a z naplnění skutkové podstaty přestupku proti bezpečnosti a plynulost provozu na pozemních komunikacích ve smyslu § 22 odst. 1 písm. e) bod 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění účinném do 31. 7. 2011, neboť dne 27. 5. 2011 v době okolo 06:55 hodin v Plzni, na pozemní komunikaci ul. Na Roudné, řídil motorové vozidlo, ačkoliv nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění. Žalobci byla za tento přestupek uložena pokuta ve výši 35 000 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 12 měsíců.

Oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení a výzvy k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění bylo doručeno přímo žalobci dne 23. 12. 2010. Touto písemností byl žalobce vyrozuměn o tom, že po uplynutí lhůty 5 pracovních dnů pozbývá svá řidičská oprávnění a v této lhůtě je povinen odevzdat řidičský průkaz. Žalobce byl dále poučen o tom, že lhůta pozbytí řidičského oprávnění se přerušuje pouze v případě, že během paušálně stanovené lhůty 5 pracovních dnů jsou správnímu orgánu doručeny námitky proti záznamům, kterými bylo dosaženo 12 bodů. Této možnosti žalobce ve stanovené lhůtě nevyužil, a proto ke dni 1. 1. 2011 pozbyl řidičské oprávnění. O této skutečnosti obviněný věděl, neboť dne 17. 1. 2011 udělil plnou moc JUDr. Jaroslavu Bártovi ke svému zastupování. Námitky proti záznamům, kterými bylo dosaženo 12 bodů, doručené Městskému úřadu Rokycany dne 26. 1. 2011, pak již byly ve vztahu k v této době již pozbytému řidičskému oprávnění bez významu. Proti rozhodnutí Městského úřadu Rokycany o zamítnutí námitek se žalobce odvolal. Dne 23. 5. 2011 pak bylo právnímu zástupci žalobce doručeno rozhodnutí žalovaného o potvrzení výše uvedeného rozhodnutí Městského úřadu Rokycany. Z § 34 odst. 1 a 2 správního řádu vyplývá, že zástupce v řízení vystupuje jménem zastoupeného a pouze jemu se doručují písemnosti. Správní úřad tak nenese odpovědnost za to, pokud zástupce nevyrozumí o obsahu písemnosti zastoupeného. Právní účinky právního úkonu vztahující se k doručení vznikají od momentu doručení písemnosti zástupci. Z těchto důvodů považuje správní orgán vyjádření právního zástupce (ústně do protokolu dne 9. 12. 2011) o nenaplnění subjektivní stránky přestupku za vyvrácené, neboť k zavinění postačuje zavinění z nedbalosti.

Žalobce proti rozhodnutí podal odvolání, ve kterém namítal zejména nedostatek subjektivní stránky skutkové podstaty. Uvedl, že oznámení mu nebylo doručeno 23. 12. 2010, ale až 17. 1. 2011, kdy si je osobně převzal, neboť od 22. 12. do 15. 1. 2011 byl na dovolené, což může doložit. O tom, že celé řízení o námitkách skončilo zamítnutím odvolání, se fakticky dozvěděl až 2. 6. 2011, kdy si osobně převzal od právního zástupce rozhodnutí žalovaného.

O odvolání žalovaný rozhodl 7. 5. 2012 tak, že rozhodnutí magistrátu potvrdil. Dle žalovaného jednáním dne 27. 5. 2011 žalobce naplnil všechny znaky přestupku včetně zavinění, a to formou nevědomé nedbalosti. Uvedl, že je bez významu, že v době doručení náhradním způsobem dne 23. 12. 2010 se v místě doručování nezdržoval z důvodu dovolené. Tato skutečnost nemá na doručení náhradním způsobem vliv. Mohla by být toliko důvodem pro případné podání žádosti o určení neplatnosti doručení nebo okamžiku, kdy byla písemnost doručena, ve smyslu § 24 odst. 4 správního řádu. Tato žádost však podána nebyla. Nelze rovněž odhlédnout od skutečnosti, že pokud byl odvolatel na dovolené skutečně od 22. 12. 2010, nic mu nebránilo si písemnost vyzvednout ode dne jejího uložení dne 13. 12. 2010 až do dne 21. 12. 2010. Odvolatel tedy vědět měl a mohl, že uplynutím 5 pracovních dnů ode dne 23. 12. 2010 pozbyl řidičské oprávnění, tedy ke dni 1. 1. 2011. Podání námitek proti záznamu bodů v registru řidičů později pak nemělo vliv na dřívější pozbytí řidičského oprávnění. Lhůta k pozbytí řidičského oprávnění se totiž ve smyslu § 123f odst. 4 zákona o silničním provozu přerušuje pouze v případě podání námitek v této lhůtě. Po uplynou lhůtu 5 pracovních dnů již uplynulou lhůtu nelze přerušit. Žalovaný dále uvedl, že vzhledem k uvedenému je pak již nepodstatné, kdy a jakým způsobem bylo odvolateli doručeno rozhodnutí o zamítnutí odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí námitek proti záznamu bodů v registru řidičů. Přesto však žalovaný uvádí, že se se závěrem správního orgánu I. stupně ztotožňuje v tom, že v případě doručení písemnosti právnímu zástupci se písemnost považuje za doručenou samotnému zastoupenému. K tomu viz § 34 odst. 1 správního řádu. Je pak na dohodě právního zástupce a samotného zastoupeného, jakým způsobem spolu komunikují. Toto je toliko otázkou jejich občanskoprávního vztahu. I z toho důvodu tak lze shledat v jednání odvolatele zavinění z nevědomé nedbalosti, neboť vědět měl a mohl, že řízení o námitkách proti záznamu bodů bylo pravomocně skončeno; záleželo pouze na soukromoprávní komunikaci mezi odvolatelem a jeho právním zástupcem.

Proti rozhodnutí žalovaného brojil žalobce žalobou podanou u Krajského soudu v Plzni. Žalobce s rozhodnutím nesouhlasí a namítá, že naplnění jednoho ze základních znaků skutkové podstaty uvedeného přestupku, a to subjektivní stránky, nebylo zcela bezpečně prokázáno. Především uvádí, že jeho bydliště je a bylo v době rozhodování na adrese, kterou má uvedenu ve všech osobních dokladech. Z doručenky, ze které vycházel i žalovaný, je zřejmé, že písemnost Městského úřadu Rokycany mu byla doručována na adresu odlišnou. Nemohl si tak v úložní době vyzvednout výzvu a poučení, a proto nemohla nastat ani doručení. Nelze tedy souhlasit se závěrem žalovaného, že žalobce měl a mohl vědět, že uplynutím pěti pracovních dnů od 23. 12. 2010 pozbyl řidičské oprávnění. Aniž by žalobce jakkoli v žalobě rozporoval správnost závěrů správních orgánů učiněných v odůvodnění správních rozhodnutí či setrval na svých ve správním řízení uvedených tvrzeních, zcela nově v žalobě namítl, že nesouhlasí se závěrem žalovaného, že žalobce měl a mohl vědět, že uplynutím pěti pracovních dnů od 23. 12. 2010 pozbyl řidičské oprávnění, neboť oznámení a výzva podle § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu mu nebyla doručována na adresu jeho bydliště, a proto si nemohl tuto písemnost v úložní době vyzvednout, a proto nemohla nastat ani doručení.

Ve vyjádření k žalobě žalovaný uvedl, že rozporované doručování se týká doručování písemnosti Městského úřadu Rokycany ze dne 9. 12. 2010, oznámení o dosažení 12 bodů v registru řidičů. Se žalobcem nelze souhlasit, že v předmětné době měl jiné místo trvalého pobytu. Dle výpisu z evidence obyvatel v době doručování měl žalobce místo trvalého pobytu na adrese, na kterou mu bylo doručováno. Z uvedeného důvodu tak bylo rovněž možné aplikovat i institut doručení. Doručení fikcí přitom postačuje k naplnění subjektivní stránky skutkové podstaty přestupku, neboť adresát, pokud by si přebíral poštu, vědět měl a mohl, že je mu daná písemnost doručena, tedy v případě žalobce i vědět měl a mohl, že pozbyl řidičské oprávnění. Ve vztahu k přestupku žalobce tak žalobce vědět měl a mohl, že dne 27. 5. 2011 řídí motorové vozidlo, aniž by byl držitelem řidičského oprávnění. To, že si žalobce od 13. 12. 2010 na základě výzvy a poučení doručovanou písemnost ve lhůtě 10 dní nevyzvedl, jde toliko k jeho tíži. Jestliže se žalobce na dané adrese nezdržoval, mohl si změnit v evidenci obyvatel adresu trvalého pobytu, popř. si zvolit v evidenci obyvatel adresu pro doručování. Nic takového však žalobce neučinil. Ke změně adresy trvalého pobytu přitom došlo až dne 26. 9. 2011.

Krajský soud v Plzni žalobu zamítl.