Vydání 2/2004

Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu, přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.

Zákon tak v citovaném ustanovení stanoví celkem tři zákonné předpoklady: 1. výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro žalobce znamenaly nenahraditelnou újmu, 2. přiznání odkladného účinku se nesmí dotknout nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a 3. přiznání odkladného účinku není v rozporu s veřejným zájmem.

Rozhodnutí o přiznání odkladného účinku je podle své povahy dočasným rozhodnutím, neboť platí do doby pravomocného skončení soudního řízení ve věci samé, a nelze proto proti němu podat kasační stížnost [§ 104 odst. 3 písm. c) s. ř. s.]. Z toho vyplývá, že při rozhodování o přiznání odkladného účinku žaloby soud nepřezkoumává v mezích žalobních bodů žalobou napadené výroky rozhodnutí, jak to musí činit při rozhodování ve věci samé (§ 75 odst. 2 s. ř. s.), ale zjišťuje jen existenci uvedených zákonných předpokladů.

Prokázat první z nich, tedy vznik nenahraditelné újmy v případě výkonu nebo jiných právních následků žalobou napadeného rozhodnutí, je povinen žalobce, protože je to on, kdo se přiznání odkladného účinku domáhá svým návrhem (§ 73 odst. 2 s. ř. s.). Vyvrátit takto prokazovanou existenci tohoto předpokladu může jen žalovaný, neboť ten je účastníkem řízení, napadené rozhodnutí vydal a k návrhu na přiznání odkladného účinku se má vyjádřit (§ 73 odst. 2 s. ř. s.). Protože žalovaný jako orgán veřejné správy vykonává státní správu, je ve správním řízení povinen zajišťovat ochranu veřejného zájmu a přihlížet i k ochraně práv třetích osob. Z tohoto důvodu jen žalovaný může zpochybnit návrh na přiznání odkladného účinku z důvodu nesplnění zbývajících dvou zákonných předpokladů, tj. že přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a že přiznání odkladného účinku není v rozporu s veřejným zájmem. Pokud tak žalovaný neučiní, nepřizná soud odkladný účinek žalobě jen v případě, že nesplnění těchto předpokladů vyplyne z obsahu soudního a správního spisu, neboť zákon neukládá soudu provádět dokazování týkající se splnění těchto předpokladů a jejich zjišťování (tedy z úřední povinnosti).

Žalobce ve svém návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě tvrdil, že výkon žalobou napadeného rozhodnutí, tedy realizace stavebního povolení, pro něj znamená nenahraditelnou újmu, kterou spatřoval i v ohrožení svého života a zdraví jako účastníka silničního provozu v souvislosti s nezajištěnou bezpečností silničního provozu na komunikaci vedoucí na stavbu v těsné blízkosti jeho rodinného domu. Zmíněnou újmu spatřoval i v přímém a již existujícím ohrožení jeho zdraví a života v souvislosti s negativním vlivem provozu těžké dopravní techniky, která rovněž narušuje statiku a stavební stav jeho rodinného domu. Protože žalovaný ve svém vyjádření tato tvrzení žalobce nezpochybnil, když pouze odkázal na vysoký stupeň rozestavěnosti stavby, což rozhodně nelze považovat za skutečnost vyvracející tvrzení o již zmíněné nenahraditelné újmě, neměl soud důvod považovat tato tvrzení za nevěrohodná. Pokud je výkonem rozhodnutí správního orgánu ohrožena bezpečnost silničního provozu, jehož je žalobce účastníkem, a pokud samotný silniční provoz způsobený výkonem rozhodnutí, tedy v daném případě prováděním stavby, přímo ohrožuje žalobce na životě a zdraví v důsledku negativních účinků tohoto provozu na rodinný dům, který žalobce užívá, je splněn první ze zákonných předpokladů přiznání odkladného účinku žalobě podle ustanovení § 73 s. ř. s., tj. že by výkon rozhodnutí znamenal pro žalobce nenahraditelnou újmu. V daném případě splnění předpokladu nevyplývá jen z žalobcova tvrzení, ale i ze znaleckého posudku znalce ing. Miroslava H. ze dne 3. 2. 2003. Z tohoto posudku vyplývá, že oba orgány veřejné správy neposuzovaly dopravně technický stav uvedené komunikace, neboť šířkové parametry jejího jízdního pruhu neodpovídají předpokládanému nárůstu provozu, a není tak zajištěna její schůdnost, sjízdnost a ani obslužnost. Navíc jmenovaný soudní znalec dospěl k závěru, že dynamické zatížení dopravou po uvedené komunikaci v souvislosti se stavbou může způsobit poruchy v okolní zástavbě, do které rodinný dům žalobce bezpochyby patří. Pokud se týče bezpečnosti silničního provozu, v podkladech žalobou napadeného rozhodnutí a v podkladech rozhodnutí vydaného správním orgánem I. stupně chybí vyjádření příslušného dotčeného orgánu státní správy, kterým je pro účely posouzení vlivu stavby a dopravy způsobené touto stavbou na bezpečnost silničního provozu po uvedené komunikaci příslušný orgán Policie České republiky. Zbývající dva zákonné předpoklady pro přiznání odkladného účinku žalobě, tedy že přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem, žalovaný nezpochybnil a ani soud ze soudního a správního spisu nesplnění těchto zákonných předpokladů nezjistil.

Vyjádření zúčastněných osob, které nelze považovat za třetí osoby uvedené v ustanovení § 73 odst. 2 s. ř. s., neobsahovalo skutečnosti, které by splnění uvedených zákonných předpokladů pro přiznání odkladného účinku žalobě zpochybnily. Zákon neupravuje kritiku postupu žalobce při jednáních se správními orgány a domněnky o účelu těchto jednání jako důvody způsobilé zpochybnit tyto předpoklady, a soud se vyjádřením proto nemohl zabývat.

Soud na základě výše uvedených důvodů žalobě přiznal odkladný účinek; přiznání odkladného účinku přitom může soud i bez návrhu usnesením zrušit, ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly (§ 73 odst. 4 s. ř. s.).