57/2004
Správní soudnictví a lhůta k k podání kasační stížnosti
Řízení před soudem: lhůta k podání kasační stížnosti
k § 40 odst. 1, 2, 4 a § 106 odst. 2 soudního řádu správního
Počátek lhůty, v níž lze podat kasační stížnost (§ 40 a § 106 odst. 2 s. ř. s.), je dán dnem doručení písemného vyhotovení rozsudku krajského soudu. Následujícího dne začíná běžet dvoutýdenní lhůta pro podání kasační stížnosti, která skončí dnem, jenž se svým označením shoduje se dnem doručení. Byl-li tedy rozsudek krajského soudu doručen v pracovní den v pátek, je posledním dnem, kdy lze kasační stížnost podat, opět pátek druhého týdne, je-li pracovním dnem.
(Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 9. 2003, čj. 5 Afs 13/2003-58)
Věc:
Vlasta D. ve V. proti Finančnímu ředitelství v Praze, o kasační stížnosti žalobkyně.Kasační stížností, která byla podána u Městského soudu v Praze dne 6. 5. 2003, se stěžovatelka domáhá zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 3. 2003. Tímto rozsudkem byla zamítnuta žaloba stěžovatelky, kterou se domáhala zrušení rozhodnutí Finančního ředitelství v Praze ze dne 13. 5. 2002 a platebního výměru Finančního úřadu ve Slaném ze dne 21. 8. 2001.
Ze spisu vyplývá, že výše uvedený rozsudek, ve kterém byla stěžovatelka řádně poučena o možnosti podat do dvou týdnů od doručení písemného vyhotovení rozsudku kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, byl advokátce stěžovatelky JUDr. J. doručen v pátek 18. 4. 2003.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost žalobkyně odmítl pro opožděnost.
Z odůvodnění:
Dle § 106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto usnesení. Zmeškání lhůty pro podání kasační stížnosti nelze prominout. Dle § 40 odst. 1 s. ř. s. počíná lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Dle § 40 odst. 2 s. ř. s. končí lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.
Lhůtou se rozumí časový úsek vymezený počátkem a koncem, přičemž pro počítání lhůt určených dle týdnů platí následující pravidla. Počátek lhůty určené podle týdnů je dán dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek. Při počítání lhůt je nutno rozlišovat den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty, a den, kdy počíná lhůta běžet. Konec lhůty určené dle týdnů připadá na den, jenž se pojmenováním shoduje se dnem, na který připadla skutečnost určující počátek běhu lhůty.
V daném případě byl dnem určujícím počátek běhu lhůty ve smyslu § 40 odst.1 s. ř. s. den doručení písemného vyhotovení rozsudku Městského soudu v Praze zástupkyni stěžovatelky, tj. pátek 18. 4. 2003. Ve smyslu § 40 odst.1 s. ř. s. je za první den běhu dvoutýdenní lhůty pro podání kasační stížnosti ve smyslu § 106 odst. 2 s. ř. s. považován den následující po dni doručení.
Konec lhůty pro podání kasační stížnosti ve smyslu § 40 odst. 2 s. ř. s. pak v návaznosti na výše uvedené připadl na den, který se svým pojmenováním shodoval se dnem určujícím počátek běhu lhůty - tj. dnem doručení, a to na pátek 2. 5. 2003.
Ve smyslu ustanovení § 106 odst. 2 a § 40 s. ř. s. tak posledním dnem pro podání kasační stížnosti, tj. pro předání této stížnosti soudu nebo její zaslání prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence, anebo předání orgánu, který má povinnost ji doručit, byl v daném případě pátek 2. 5. 2003.
Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost podaná 6. 5. 2003 byla podána opožděně, a jako takovou ji podle § 46 odst. 1 písm. b) a § 120 s. ř. s. odmítl.
(ovo)
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.